Články na téma: dluhová brzda

Česko se stále víc zadlužuje, a to nejen kvůli pandemii koronaviru. Nejméně polovina loňských výdajů s ní vůbec nesouvisela. Ministerstvo financí uklidňuje, že všechno jde podle plánu, oslovení experti ale varují, že bez rázných a bolestivých kroků se to neobejde.

Při svém boji s covidem vystříhli politici do rozpočtu díru, kterou se nikomu nebude chtít lepit. Natož šetřit nebo platit dluhy. Ve volebním roce se ještě poveselíme – a pak se uvidí. Takové je ostatně heslo dne v zemi, kde se neplánuje a nikdo se nechce zamýšlet, ani co by mohlo přijít za 14 dní.

Kdepak, sýčkové z rozpočtové rady nás žádnou temnou předpovědí nevyděsí. Máme se skvěle a na matiku nevěříme.

Polská vláda vzala ze soukromých penzijních fondů polovinu prostředků, které v nich lidé nashromáždili a přelila je zpět do systému státních penzí. Zároveň fondům přikázala investovat ze tří čtvrtin do akcií, čímž z nich udělala agresivní a rizikový investiční nástroj. A pak dala jejich klientům čtyři měsíce na to, aby se rozhodli, jestli u nich zůstanou.

Polské státní dluhopisy vlastněné penzijními fondy přestanou existovat. Korporátní dluhopisy konfiskace minula.

Nebýt to tak vážná věc, byl by to dobrý důvod ke slovním hrátkám. Premiér Tusk přišel s nápadem zestátnit – státní dluhopisy. Přesněji bondy polské vlády, které tvoří víc než polovinu aktiv tamějších soukromých důchodových fondů. Znárodňování by ovšem mělo dopad nejen na pověst Polska, ale také na důvěryhodnost penzijních reforem ve střední a východní Evropě vůbec. Co si o tom myslí zástupci českých penzijních společností, ekonomové a finanční analytici?

Návrh ústavního zákona o takzvané dluhové brzdě předložený Poslanecké sněmovně je chybný. Sněmovna by jej měla zamítnout. Proč? Nepotřebuje snad česká ekonomika zkrotit dluh? Zajisté potřebuje. Zákon je však vadný. Z více důvodů. Především je postaven na chybném mechanismu evropského fiskálního kompaktu.

„Lidé se dnes víc starají o profil na Facebooku, než o to, kam směřuje jejich země. Pojďme si radši koupit láhev dobrého vína, a rozhodně nemusí stát majlant, a bavit se politice, filozofii nebo ekonomice.“ Na láhev sice nedošlo, rozhovor s hlavním ekonomem dánské Saxo Bank Steenem Jakobsenem přesto rozhodně nudný nebyl.