Články na téma: banky

Spořicí účty nespoří a s úroky na termínovaných vkladech je to taky bída. Klasické spořicí produkty dnes nabízejí jen nepatrně víc než ten pověstný slamník. Ptáme se investorů, ekonomů, analytiků i lidí z bank na radu: Kam s penězi, které jsme byli zvyklí schovávat na spořicí účty a termínované vklady?

Centrální banky si hrají se zápornými sazbami. Blíží se doba, kdy se zápornými úroky přijdou i komerční banky na účtech běžných střadatelů?

„Přijde mi, že někteří klienti mají pocit, že jim banka musí úplně všechno poskytovat zadarmo. Když ale jdete ke kadeřníkovi nebo když čerpáte energie, tak za to taky platíte,“ říká Miroslav Lukeš, generální ředitel MasterCard Europe pro Českou republiku, Slovensko a Rakousko v pokračování našeho rozhovoru.

Druhým dílem pokračuje rozhovor s Pavlem Kysilkou, mužem, který pět let stál v čele největší české banky. Ale který také třeba velel dělení česko-slovenské měny – proto přijde v pokračování mimo jiné řeč i na to, co by znamenalo, kdyby se jedna ze zemí eurozóny rozhodla vzdát se eura.

Vstupujeme do digitální epochy, ve které se svět bankovnictví od základů změní. Banky v současné podobě prý nemají šanci na přežití. Budeme už v roce 2020 žít pod neustálým dohledem technologií, které nám budou radit, co dělat? Přečtěte si poslední rozhovor s Pavlem Kysilkou v čele České spořitelny.

Za výhodu investičních fondů se považuje likvidita. Zachce se vám – a necháte si podíl vyměnit za peníze. Jenže... v podmínkách fondů bývá ustanovení, podle kterého fond může vyplácení peněz zastavit. Teď se to stalo u dvou fondů, které investovaly do odpadních dluhopisů. Ale přijít to může i u dluhopisových fondů, které se odpadu vyhýbají.

„Nemá cenu na účtu v bance držet víc peněz než na placení složenek. Všechno ostatní je zbytečné plýtvání, kvůli kterému vám bude ujíždět vlak,“ říká v našem rozhovoru ředitel Saxo Bank pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko.

Vítěze všech kategorií soutěže Banka roku 2015 už známe. A aby těch žebříčků nebylo málo, přidáme ještě jeden – pořadí bank na základě kvality jejich youtubových kanálů. Horní šprušle našeho žebříčku a Banky roku totiž zajímavě korelují. Uvidíme napřesrok, jestli se prokáže, že dobrá banka to musí dobře umět i s kamerou.

Ekonomická krize je už zapomenuta a Češi se zase zadlužují jako diví. Bohužel se to netýká jen těch, kteří si to můžou dovolit. Podaří se novému zákonu o úvěru pro spotřebitele omezit byznys lichvářů?

Půjčování peněz je práce, která si žádá tvrďáka, ramena, lokty, energicky vysunutou bradu... Omyl. Půjčování peněz – nebo přesněji zprostředkování půjček – potřebuje empatii a entuziasmus. Tak tomu aspoň věří Lucie Tvarůžková.

„Půjčku chápeme jako zboží, a podle toho by se daná instituce k člověku měla chovat – jako k zákazníkovi,“ říká Lucie Tvarůžková, spoluzakladatelka peer to peer platformy Zonky.

Nejnemocnější ekonomika Evropské unie se nakonec podvolila vůli mezinárodního koncilia a přesně podle jeho nařízení začíná polykat hořké pilulky. Nejspíš nezaberou. Ukazuje to srovnání s jinými pacienty-ekonomikami, Španělskem a Islandem.

Je dovolená v krachující zemi riskantní, nebo spíš bude klid a volnější pláže k tomu? Hrozí nějaké komplikace, a pokud ano, jak se na ně připravit? Ptáme se odborníků.

Mají centrální banky monopol na výrobu nových peněz? Omyl! Potřebují komerční banky vaše peníze na vkladech k tomu, aby mohly poskytovat půjčky? Omyl! Dají se oba omyly vyvrátit jedním článkem? Mělo by to jít, úzce totiž souvisí. Pojďme to zkusit.

České národní bance se nelíbí objem státního dluhu, který je v držbě českých bank, a chce zatáhnout za dluhopisovou brzdu. Zatím se nedá s určitostí říct, co tímto krokem centrální banka sleduje, hypotéz se ale několik nabízí.

Družstevní záložny čekají ještě krušnější krušné časy. Novela zákona o spořitelních a úvěrních družstvech jim výrazně komplikuje život. Nebo i zkrátí. Je přísnější metr správný, nebo jde o diskriminaci? Ptáme se odborníků na bankovnictví, na právo, zástupců kampeliček, ekonomů.

Čekali jsme, že Chvála bankovních poplatků od Vlada Endera bude text, který nezmizí v propadlištích internetu bez reakce. Však by si to taky nezasloužil. Polemicky se do něj pustil Patrik Nacher, známý poplatkobijec. Proč byly jeho argumenty liché?

Bankovní poplatky. Za otevření účtu, vedení účtu, zrušení účtu, za příchozí platbu, za odchozí platbu, za výběr tam i tam… Za každý pšouk, řečeno lidově. Kdo by je měl rád? A přece tvrdím, že mají smysl a že všeobecný odpor vůči nim není správný.

Proč by zrovna banky měly být rovnostářské?

Cena zlata už rok víceméně stagnuje. Začne v dohledné době růst? Jak na tom případně nejlépe profitovat?

„Dobírka je archaický přežitek. Nechápu, proč by měl člověk v peněžence nosit čtyři tisíce, aby zaplatil za objednané zboží. Placení dobírkou je víc rizikové, než když platíte kartou on-line,“ říká v rozhovoru Michal Šmída, který se chce na českém trhu prosadit s platební metodou Twisto.cz.