Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Rakovina v srdci USA. Opioidová krize kosí Ameriku

Matěj  Schneider
Matěj Schneider | 4. 3. 2021 | 11 komentářů | 17 768
drogyfarmaceutický průmyslheroinléčivaSpojené státy americkézávislosti

Ještě před několika lety to bylo poměrně obskurní téma. Dnes je opioidová krize právem považována za dost možná tu největší zhoubu, která užírá Spojené státy. Heroin, OxyContin, fentanyl – to všechno jsou strašáci z míst tak trochu bez budoucnosti.

Rakovina v srdci USA. Opioidová krize kosí Ameriku

Zdroj: Shutterstock

Ekonomové Anne Caseová a Angus Deaton opioidovou krizi ve své loňské knize jmenují jako součást ubíjejícího kolotoče, kvůli kterému umírají statisíce Američanů každý rok. Je to takzvaná „smrt ze zoufalství“ (death of despair).

Tahle epidemie se špatně odděluje od ostatních vlivů, které zapomenutou Ameriku (často venkovské, nevzkvétající okrsky) sužují – deindustrializace, chudoba, zpřetrhané sociální vazby či nárůst moci korporací. Není to ale tak, že by drogy byly prostředek, jak na okolní bídu zapomenout. Často do té bídy své uživatele naopak dostávají.

Premiant závislákem

„Jak se takovýhle kluk stane závislým na heroinu?“ ptá se Travis Bornstein novináře Davida Dayena, autora loňské knihy Monopolized. Mluví o svém synovi, Tylerovi. Na škole vynikal ve všech sportech, do kterých se pustil. Dokonce se mu dvakrát podařilo zahrát v golfu hole-in-one, ještě než mu bylo 16.

Kvůli sportům si ale taky čtyřikrát zlomil ruku – při americkém fotbale, při skejtování a snowboardování a jednou při zápasu. Po druhé zlomenině mu doktor předepsal prášek proti bolesti, opioid.

Ve Spojených státech někdo umře kvůli opioidům každých 19 minut a celkový počet mrtvých už od roku 1996 dávno přesáhl 200 tisíc.

Následujících pět let strávil Tyler bojem se závislostí. Vždycky se vyčistil, ale pak přišel relaps. A v září roku 2014 se ve svých 23 letech předávkoval. Byl v tom roce už třetí obětí opiodiové krize ve svém domovském třítisícovém Uniontownu v Ohiu.

200 tisíc obětí

„Pro bezpočet rodin, které se vypořádávají s nejhorší drogovou epidemií v moderní historii, je to znepokojivě povědomý příběh. Ve Spojených státech někdo umře kvůli opioidům každých 19 minut a celkový počet mrtvých už od roku 1996 – kdy byl uveden na trh OxyContin jakožto první široce dostupný lék proti bolesti na předpis – dávno přesáhl 200 tisíc,“ psal v roce 2019 Dayen.

Počtení
Shutterstock

Snadné drogy

„Snadná dostupnost drog byla a je podle analýzy zveřejněné americkým Národním úřadem pro ekonomický výzkum rozhodující faktor. Přestože nejvyšší počty závislých hlásí Západní Virginie, jeden z nejchudších amerických států, považovaný za emblematický vidlákov, nejsou to jen chudé venkovské oblasti, kde narazíte na komunity z velké části paralyzované prášky na předpis. Nerozhoduje míra bídy, ale míra dostupnosti prášků,“ psala Táňa Zabloudilová ve 24. čísle tištěného Finmagu.

A to byl jeho odhad celkových úmrtí poměrně konzervativní. Podle statistik amerického ministerstva zdravotnictví a sociální péče zemřelo mezi lety 1999 a 2018 asi 760 tisíc Američanů na předávkování různými drogami- Opioidy tvoří v posledních letech asi dvě třetiny všech případů. To znamená, že za uplynulé dvě dekády zahubily přímo opioidy porovnatelné množství Američanů jako koronavirus.

Jen v posledních letech se bilance obětí opioidové krize (a to opět dle konzervativnějších odhadů) pohybuje okolo 50 tisíců ročně. A zatímco Američané tvoří čtyři procenta světové populace, zkonzumuje se tu 80 procent celkové produkce opioidů. „Celková čísla jsou neuvěřitelná: V letech 2007 až 2012 šlo do Západní Virginie 780 milionů opioidových tablet. To je 235 na každého obyvatele státu. Na celý národ vychází zhruba 76 miliard tablet mezi lety 2006 a 2017,“ uvádí Dayen.

Rodina Bornsteinů za pomoci peněz od Travisova odborového svazu International Brotherhood of Teamsters založila neziskovou organizace Hope United, Ta se zaměřuje na boj proti závislosti a prevenci. To je ale jen drobné a dílčí řešení symptomu krize, která prorůstá celým americkým zdravotnictvím.

Farmaceutické lobby

Jak naznačuje Tylerův příběh, všechno často začíná legální cestou u doktorů, kteří jsou pod tlakem farmaceutických společností, aby předepisovali jejich léky – v některých případech dokonce pod nelegálními finančními pobídkami. Přímo obří farmafirmy jsou pak nejhorší hlavou pomyslné mnohohlavé opioidové saně. A jsou taky pod už dlouholetým tlakem nejprve odborné a postupem času i širší veřejnosti.

První zásadnější krok přišel v roce 2007, kdy několik zaměstnanců farmaceutické společnosti Purdue Pharma přiznalo, že záměrně klamali veřejnost a vydávali svůj prášek OxyContin za podstatně neškodnější, než ve skutečnosti je. Americké úřady za to firmu potrestaly pokutou ve výši 634 milionů dolarů (13,5 miliardy Kč).

V roce 2010 pak uvedla společnost na trh nový typ prášku, který mělo být těžší zneužívat mimo jiné proto, že je obtížnější ho nadrtit. Na takový zásah už ale bylo pozdě. Podle studie Princetonské univerzity třetina amerických doktorů začala předepisovat jiné tipy opioidů. Tisíce a tisíce Američanů se také přesunuly k nelegálním nákupům heroinu a fentanylu.

Anketa

Co udělat s penězi od farmafirem?

Purdue Pharma ovšem nebyla jediná firma, která k epidemi přispěla. Podobně mlžila ohledně rizik svého fentanylového spreje a tlačila na doktory například společnost Insys Therapeutics. Purdue se mezitím přesunula k vydělávání na druhém konci – k léčení závislosti. Podle serveru ProPublica se v interní komunikaci zaměstnanci Purdue bavili o „přirozené spojnici“ mezi prodejem opioidů a léčbou závislosti.

Hledání viníka

Zlom přišel loni. Nejprve se společnost Johnson & Johnson a distributoři McKesson, Cardinal Health a AmerisourceBergen dohodli s americkými úřady na 26miliardovém (přes půl bilionu Kč) vyrovnání za svoji roli v opioidové krizi. Tahle trojice distribuuje úhrnem 90 procent všech léčiv ve Spojených státech. Boj v rámci žaloby vedl právník Mike Moore známý svým tažením proti tabákovému průmyslu v 90. letech.

Všechny peníze z těchhle žalob by měly jít na léčbu závislosti. Farmaceutické firmy ten problém vytvořily, tak by ho měly pomoct i vyřešit.

Před několika týdny se podobně s úřady dohodla konzultantská firma McKinsey, a to na víc než půlmiliardovém (přes deset miliard Kč) vyrovnání. Předloni zažalovalo americké ministerstvo spravedlnosti menší distributory. Jeden z nich, firma Rochester Drug Cooperative, následně zkrachoval.

„Všechny peníze z těchhle žalob by měly jít na léčbu závislosti. Farmaceutické firmy ten problém vytvořily, tak by ho měly pomoct i vyřešit. Pracuji s mnoha neziskovkami, které říkají, že peníze od farmaceutických společností nechtějí. Já s tím problém nemám. Pokud by za to měl někdo zaplatit, jsou to právě ony,“ řekl Travis Bornstein Davidu Dayenovi.

Zaplatí i běžní lidé

Jenže ani aktuální vlna soudních výher není zdaleka tak jednoznačná. Díky právním kličkám, které si farmaprůmysl procpal do loňského zákona CARES Act, který měl primárně řešit ekonomický rozvrat v souvislosti s pandemií koronaviru, si nemalou část výdajů na soudní vyrovnání budou firmy velmi pravděpodobně moct odepsat z daní.

„Je to naprosto skandální. (...) Tyhle společnosti se vyrovnávají s daňovými poplatníky (místními samosprávami) a pak požadují, aby daňoví poplatníci zaplatili část jejich nákladů (skrze federální daňové úlevy),“ vysvětluje prezident neziskové organizace Public Citizen, Robert Weissman.

„Greg McNeil, jehož syn se stal závislým na opioidech a zemřel na předávkování, říká, že 26 miliard dolarů je jen drobným zlomkem celkových ztrát způsobených epidemií. Zároveň tvrdí, že vyrovnání neobsahuje to, co si rodinní příslušníci obětí opioidů přejí nejvíc: přiznání viny,“ píšou Douglas MacMillan a Kevin Schaul v deníku Washington Post.

Opioidová epidemie tak má k řešení stále ještě daleko. Čísla mrtvých rostou stále rychleji a rychleji a ani 26 miliard dolarů, z nichž 6,6 miliardy (141 miliard Kč) dost možná zaplatí američtí daňoví poplatníci sami sobě, na tom nic zásadního nezmění.

Jarní Finmag

Finmag srpen 2020Zdroj: Finmag

Až nám technologie rozvážou ruce. Popularizátorka umělé inteligence Sara Polak o revolučních dobách, ve kterých žijeme.

Dobrou! Téma čísla – spaní. Pavel Jégl zkoumá, jak spali předkové. Lifehacker Tomáš Baránek líčí, jak zkoumá, jak spí on sám. Fyzioložka Zdeňka Bendová o biorytmech a světle.

Učit se, učit se atd. Tematický blok o vzdělávání a kariéře. Česko rekvalifikuje, i když o tom úřady práce, nevědí, píše Jiří Hovorka. Nevyužili jsme historickou šanci zničit maturity, lituje Vojtěch Dobeš. Robert Vlach o údělu celoživotního vzdělávání u volnonožců.

FIN. Ve finanční části magazínu Dominik Stroukal a investeens. Petr Kučera sleduje bankovní novinky. Balík textů o realitách a realitních fondech.

Autor článku

Matěj  Schneider

Matěj Schneider

Publicista. Redaktor serveru A2larm, kde mimo jiné ve spolupráci s projektem Voxpot připravuje podcast Redneck o americké politice. Na Radiu Wave několik let vedl technologickou rubriku Děrné štítky, momentálně připravuje komentáře v rubrice Ucho. Převážně o americké politice píše samozřejmě pro A2larm, pak také na Aktuálně, občas pro Český rozhlas Plus. Možná tíhne doleva, ale rád čte American Conservative.