Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Brčka v době války a děsivá závislost na Rusku. Změna klimatu křiví naše priority

Bjørn Lomborg
Bjørn Lomborg | 20. 4. 2022 | 1 komentář | 11 699
ekologieenergetikaglobální oteplovánínázorválkazměny klimatu

Posedlost elit klimatickými změnami zastínila další velké problémy, s nimiž se planeta potýká – nejdramatičtěji to ukázala invaze na Ukrajinu. Západoevropští lídři měli diverzifikovat energetické zdroje a rozšířit těžbu břidlicového plynu namísto toho, aby zavírali jaderné elektrárny a stávali se až děsivě závislými na Rusku. Blížící se válka však zdaleka nebyla jedinou věcí, kterou ignorovali.

Brčka v době války a děsivá závislost na Rusku. Změna klimatu křiví naše priority

Zatímco reálných hrozeb přibývalo, bohatý svět si pohrával se solárními panely a zakazoval plastová brčka. Jde jen o malou nadsázku.

Zdroj: Wirestock Creators / Shutterstock.com

Největším úkolem, před nímž dnes lidstvo stojí, zůstává vyvedení většiny světa z té nejhlubší chudoby. K tomu může dojít jen tehdy, pokud budou chudé země mít k dispozici komplexní a spolehlivé zdroje energie. Právě tak začaly ty bohaté prosperovat a Čína díky tomu dostala z chudoby miliardu lidí.

Ale zatímco jsou bohaté země z drtivé většiny poháněny fosilními palivy, elity tvrdě zapracovaly na tom, aby byly tyto zdroje energie pro nejchudší vrstvy dražší a zároveň méně dostupné.

Spotřeba fosilních paliv:

V současné době se stále zotavujeme z nejhorší pandemie za posledních sto let. Nad globální ekonomikou se vznáší inflace, nedostatek dodávek a možná dokonce i recese. Znovu se prosazují autokracie, zatímco ti nejzranitelnější už prožívají potravinové krize. Tuberkulóza, malárie a podvýživa – v bohatých státech efektivně zvládnuté – si napříč chudými zeměmi každoročně stále vyžádají miliony životů.

Významní dárci a rozvojové organizace se přesto stále víc zaměřují na klimatická řešení. Měsíc po invazi na Ukrajinu varoval šéf Organizace spojených národů – organizace zaměřené na zajištění světového míru – místo války před „klimatickou katastrofou“ a „vzájemnou destrukcí“, kterou by mohla způsobit „závislost“ na fosilních palivech.

Bylo by přehnané tvrdit, že zatímco reálných hrozeb přibývalo, bohatý svět si pohrával se solárními panely a zakazoval plastová brčka. Je to ale jen malá nadsázka.

Globální klimatické škody v procentech HDP neustále klesají a počet úmrtí v důsledku katastrof klesl za sto let o 99 procent.

Teatrálnost klimatické změny

Jak se tedy elitám podařilo situaci tak poplést? Jedním z důvodů je, že média už léta vykreslují dopady klimatických změn přímo děsivě. Dnes se téměř každá přírodní katastrofa běžně přičítá klimatické změně, přičemž každý nový hurikán je označován za další ukázku lidské pošetilosti.

Hurikány přitom v minulosti zabily mnohem víc lidí. Významná vědecká práce z letošního března dokumentuje „klesající trendy“ v četnosti a síle hurikánů po celém světě. Data ukazují, že v loňském roce svět zažil méně hurikánů než kdykoli předtím v éře satelitů a jejich celková síla byla jedna z nejnižších.

Václav Muchna Y Soft
Y Soft

Padesát let klimatické paniky. Proč už dávno nejsme mrtví?

Slavíme nešťastné výročí. Je to už 50 let od prvního klimatického summitu. A tedy i stejně let, co slýcháme, že už za těch pár dalších budeme mrtví. Proč tomu tak není a proč se tak strašíme, se exkluzivně pro Finmag.cz zamýšlí šéf Centra Kodaňského konsensu Bjørn Lomborg.

Skutečný dopad klimatických změn má mnohem víc nuancí. Klimatický panel vědců OSN konstatuje, že oteplování bude znamenat méně hurikánů (což je dobrá zpráva), ale zato budou silnější (to je ta špatná). Celkově dojde k nárůstu škod, ale protože svět bude zároveň bohatší a odolnější, relativní škody budou stále klesat, jen o něco pomaleji. To je problém, který nesmíme ignorovat. Není to však ani zdaleka katastrofa. Globální klimatické škody v procentech HDP neustále klesají a počet úmrtí v důsledku klimatických katastrof klesl za sto let o 99 procent.

Pro lepší představu o tom, co lze od oteplující se planety skutečně očekávat, bychom se při stanovování klimatické politiky měli obrátit k odhadům škod z modelů používaných administrativami amerických prezidentů Joea Bidena a předtím Baracka Obamy. Podle těchto odhadů by se celkové globální náklady klimatických změn – nejen pro jednotlivé ekonomiky, ale v každém ohledu – do konce století měly rovnat necelým čtyřem procentům zásahu do HDP.

Připomeňme si, že podle vlastních odhadů OSN bude průměrný člověk v roce 2100 o 450 procent bohatší než dnes. Globální oteplování znamená, že to bude „jen“ o 434 procent. To je problém, ale – navzdory vší té teatrálnosti – zdaleka ne katastrofický.

Spolu se stagnující nebo klesající výkonností ve vzdělávání se příjmy bohatých států v tomto století téměř zastavily.

Inovace na druhé koleji

Omezené zaměření na klimatické cíle u bohatých států oslabuje jejich budoucí prosperitu. Už dnes vydává svět na klimatickou politiku víc než půl bilionu dolarů (11,3 bilionu korun) ročně, zatímco vládní výdaje bohatých států na inovace v oblastech, jako je zdravotnictví, vesmírný výzkum, obrana, zemědělství a věda, v posledních desetiletích v procentech HDP stále klesají. Tyto investice jsou přitom oporou našeho budoucího růstu.

Vývoj vládních výdajů na vzdělání:

Spolu se stagnující nebo klesající výkonností ve vzdělávání se příjmy bohatých států v tomto století téměř zastavily. Srovnejme to s Čínou, kde výdaje na inovace vzrostly o 50 procent, vzdělání se rapidně zlepšuje a průměrné příjmy se od roku 2000 zvýšily pětinásobně.

Je alarmující, že se nám navzdory mimořádné snaze nedaří ani vyřešit samotnou změnu klimatu. Loni jsme zaznamenali vůbec nejvyšší emise CO₂.

Anketa

Výdaje na boj s klimatickou změnou...

Začátkem letošního roku se světová elita sešla na Světovém ekonomickém fóru a byla požádána, aby pojmenovala „nejzávažnější rizika v globálním měřítku v příštích deseti letech“. Absurdně si vybrala „neúspěch v boji proti změně klimatu“ – těsně předtím, než Rusko začalo bombardovat Černobyl a Kyjev.

Svět čelí mnoha výzvám. Nejen těm, jimž média věnují největší pozornost. S klimatickou změnou by se mělo efektivněji bojovat financováním výzkumu a vývoje v oblasti zelených zdrojů energie tak, aby nakonec mohly nahradit fosilní paliva. Musíme se postavit autoritářské rozpínavosti na Ukrajině i jinde. A k zajištění dlouhodobé prosperity svět potřebuje víc energie, která bude levnější, lepší vzdělání a víc inovací. Potřebujeme zpět svou perspektivu, abychom přemohli elitářské zveličování o změně klimatu.

 Kam dál? Klimatická změna na Finmagu:

Zbrusu nový Finmag

Finmag prosinec 2021Zdroj: Finmag

Kdo čte, nekrade. „Ta firma stála a padala na Harrym Potterovi,“ vzpomínají Silke a Jaroslav Horákovi, jak kupovali nakladatelství dětské knihy Albatros. Pak z něj udělali miliardový nakladatelský dům.

FIN. Fake it till you make it. Jak lžou startupeři na lovu investic • Zuri. Žádný rozjezd: letadlo Michala Illicha letí přímo vzhůru • Viceguvernér ČNB Marek Mora o evropské bankovní unii a bankovní suverenitě • Koupit místo iPoda akcie Applu, jste v balíku. Jenže…

MAG. Jakub Žofčák píše, jak Alexej Pažitnov nevydělal na Tetrisu. Programoval totiž v pracovní době • Markéta Hronová s Ondřejem Štefflem o čtvrtisícileté školní setrvačnosti • Constantin Kinský z investičního bankéře hospodářem, který sází duby

Autor článku

Bjørn Lomborg

Bjørn Lomborg

Prezident think tanku Centra Kodaňského konsensu a hostující pracovník Hooverova institutu na Stanfordově univerzitě. Napsal mimo jiné knihy The Skeptical Environmentalist (Skeptický ekolog), Cool It (Zchlaďte hlavy), How to Spend $75 Billion to Make the World a Better Place (Jak utratit 75 miliard dolarů, aby byl svět lepší místo), The Nobel Laureates’ Guide to the Smartest Targets for the World (Průvodce nositelů Nobelovy ceny po nejchytřejších cílech pro svět) a naposledy Prioritizing Development (Jak prioritizovat rozvoj). Jeho nejnovější kniha se jmenuje False Alarm a pojednává o tom, jak nás panika kolem změny klimatu stojí biliony, škodí chudým a nevede k nápravě.