Jak zajistit likviditu? Středně velké firmy už nehledají financování v bankách

Není to tak dávno, co většina odvětví bojovala s těžkou finanční situací. Řeč je o období epidemie covidu-19, která zproblematizovala podnikání v mnoha oborech, snad jedinou výjimkou bylo e-commerce. Zvlášť český trh je na internetové obchody bohatý a jen v roce 2020, kdy epidemie propukla, se podíl e-commerce na maloobchodu zvýšil o 16 % a obraty se vyšplhaly dokonce o 26 %. Ostatní odvětví ale zaznamenala výrazný pokles tržeb.

Po covidovém období přišla další rána. Výrazně stouply ceny energií, což značně zasáhlo do finančních plánů mnoha firem. Aby své podnikání udržely, musely sáhnout hluboko do svých finančních zásob. A některé dokonce omezily výrobu. Dnes se už ceny energií stabilizovaly, ale stále tu máme vysokou inflaci, která má značný vliv na růst vstupních nákladů.

Některé české banky extrémně zpřísnily své riskové modely a některá odvětví nejsou ochotny financovat vůbec.

Banky jsou obezřetnější

Pro určitou skupinu firem je toto i předešlé covidové období extrémně náročné. Zvláště, pokud jsou úzce navázané na dodavatelský řetězec. Pokud některý z jejich dodavatelů padne, bude to mít i přes kladná čísla v jejich poslední účetní závěrce negativní vliv na jejich podnikání.

Partner článku

Partnerem článku je Platební instituce Roger, která zkracuje dlouhou splatnost faktur na tři dny a pomáhá tak podnikatelům s optimalizací provozních financí. V roce 2020 se Roger spojil s jedním z největších hráčů na bankovním trhu – Komerční bankou. Spolu s ní dále zefektivňuje a digitalizuje oblast provozních financí.

Banky jsou si tohoto rizika vědomy. Pád do druhotné platební neschopnosti v jejich očích nyní hrozí i těm firmám, které mají i stomilionové obraty. Mnohem více tak zpřísňují podmínky poskytování svých úvěrových produktů a obecně zmenšují objemy financí, které jsou ochotny poskytnout. Některá odvětví dokonce odmítnou financovat úplně.

Firemní financování se navíc zdražilo. Už přes rok musí firmy napříč odvětvími fungovat za vysokých úrokových sazeb a banky se při poskytování úvěrových produktů dívají především na to, zda je daná firma schopna svůj dluh obsloužit. Zvýšení úrokových sazeb je pak spojeno s faktem, že počet firem, které jsou schopny svůj dluh obsloužit, se snižuje.

Některé české banky navíc extrémně zpřísnily své riskové modely a některá odvětví nejsou ochotny financovat vůbec. Kombinace inflace a růstu cen vstupů, které například ve stavebnictví rostly ohromně, tak staví podnikatele do velmi těžké pozice.

Středně velké společnosti jsou nuceny na postup bank reagovat a hledají přístup k likviditě jinde. Příležitost tak dostávají fintechy.

Střední podniky v nevýhodě

Lidé, kteří pracují jako OSVČ, nevyužívají úvěrové produkty tak často a rozhodně nepotřebují financovat velké objemy. Většinou své podnikání zvládnou financovat sami. Zároveň jsou mnohem flexibilnější než větší společnosti. Zvládnou rychleji reagovat na změny na trhu. A pokud je to potřeba, upraví či změní svůj produkt. A pokud ani to jejich podnikání nepomůže, jednoduše ho ukončí a nechají se zaměstnat.

Jinak jsou na tom velké firmy. Se svými finančními odděleními vytvářejí finanční plán dopředu, a navíc mohou manipulovat s bankovním financováním. Banky mají pro takové klienty velice často výhodné podmínky, je totiž jejich zájmem si je udržet dlouhodobě.

Nejhorší postavení ale mají středně velké podniky, primárně výrobní, strojírenské a stavební. Období epidemie covidu, vysoké ceny energií a vstupního materiálu do jejich výroby zasáhly nejvíc. Svoje zaměření nemohou snadno změnit a co se týče financování, banky k nim přistupují velice obezřetně. V období nízkých úrokových sazeb si je předcházely, měly pro ně speciální nabídky financování, protože vyhlídka spolupráce s firmami, které mají velký potenciál růstu, pro ně byla výhodná. Dnes je to právě naopak.

Středně velké společnosti jsou nuceny na tento postup bank reagovat a hledají proto přístup k likviditě jinde. Příležitost tak dostávají fintechy, které jsou schopné s některými produkty bankám konkurovat. Jednak díky využití moderních technologií dokážou proces financování zjednodušit, urychlit a zprostředkovat čistě přes internet, jednak tím, že mají své riskové modely nastaveny jinak než banky.

V Rogeru se zabýváme faktoringem a můžeme potvrdit příliv poptávek od firem, které měly dříve u bank „na růžích ustláno“. Zatímco loni měl náš průměrný klient obrat kolem 40 milionů, dnes nás oslovují firmy s obratem řádově nižších až středních stovek milionů korun. Je vidět, že zhoršená dostupnost kapitálu je pro firmy problém, a pokud ho nezískají tradičním bankovním financováním, obrací se na alternativní metody financování.

Text vyšel v rámci specálu magazínu Finmag a Finmag.cz Podnikavé Česko, jehož je Platební instituce Roger hlavním partnerem.

Finmag.cz

Kam dál? Podnikavé Česko na Finmagu:

• Válka je vyhnala, ale podnikat chtějí dál. Tisíce Ukrajinců budují byznys i v Česku
• Extrémní chaos a dva týdny dřiny. Česká firma čistí válečné lodě i obří parníky
• Nechte své auto vydělávat, 96 % času jen stojí, říká šéf HoppyGo Švaříček
• Bioplynku krmí hnojem, krávy mlátem. „Cirkulární“ sedlák z Táborska vaří i pivo
• Rohlíky neděláme, říká pekař z Vimperka. V Londýně oslovil i Jamieho Olivera

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag