Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

… a robot zábavně odpoví. Jak se programují roboti na pokec

Tým spolužáků z pražské ČVUT pod vedením Jana Pichla získal dvakrát druhé místo v soutěži chatbotů pořádané společností Amazon. Čím to, že jejich konverzační automat Alquist dokázal předběhnout výtvory týmů prestižních amerických univerzit Princeton, MIT nebo Berkeley?

Druzí na světě. Jan Pichl (třetí zprava) a tým programátorů Alquist

Tenhle článek čtete na internetu. A je pravděpodobné, že jako uživatelé internetu už jste se s nějakým chatbotem potkali, dost možná jste si s ním i popovídali. Zařízení na automatickou komunikaci používá kdejaký e-shop, najdete ho na profilech firem na Facebooku i na Skypu. Jenže to jsou systémy, které mají obstát v poměrně úzce vymezené oblasti. V obchodě s elektronikou se budete ptát na sortiment obchodu a jeho vlastnosti. Pokud byste ale s robotickým asistentem chtěli stejně jako s prodavačem v obchodě svést malou zdvořilostní výměnu na téma příšerného počasí, pohoříte.

Společnost Amazon už dvakrát pořádala soutěž chatbotů, jejichž úkolem není odpovědět na otázku, jestli je na skladě modrý kryt na iPhone a jestli bude sedět na ten váš, ale nezávazně si povídat. To už je jinačí oříšek. Tým spolužáků z pražské ČVUT v soutěži pro studenty vysokých škol získal se svým chatbotem Alquist už dvakrát druhé místo. Třetí ročník právě běží.

Povídáme si Janem Pichlem, který Alquistův tým vede.

Kdo je Alexa

AlexaTyler Nottley / Shutterstock

Zvětšíte klikem

Alexa není ta slečna v pozadí, ale ten bílý puk vepředu. A jinak je to zařízení od Amazonu, které plní funkci  virtuálního pomocníka / virtuální pomocnice (?) do chytré domácnosti. Ovládá se hlasem a aktuálně je schopný/schopná několika jednoduchých povelů, jako například zapnout písničky na Spotify, nastavit budík, zjistit předpověď počasí, pustit myčku (pokud ji napřed někdo zavře a pokud je to spotřebič chytrý), přečíst nejnovější zprávy nebo vysvětlit recept na piñu coladu. Ovládá zatím sedm světových jazyků, ovšem angličtinou vládne v pěti dialektech.

Váš chatbot byl v posledních dvou ročnících soutěže Alexa Prize hodně úspěšný. V čem byl dobrý? 

Začal bych tím, jak se soutěž hodnotí. V první fázi to funguje tak, že lidé, kteří mají doma zařízení Alexa, si můžou povídat s náhodně vybraným soutěžním chatbotem. Na konci každé konverzace mu přidělí jednu až pět hvězdiček podle toho, jak se jim líbila. Jde čistě jen o to, jak chatbot dokáže člověka zabavit, jestli prezentuje témata, která jsou zajímavá, jestli je prezentuje zajímavou formou a také jestli uživateli správně rozumí a odpovídá na to, co zrovna myslel. Dál je důležité, aby neodváděl konverzaci jinam a neuváděl irelevantní odpovědi. To jsou hlediska, která uživatele zajímají. Vyplývá z toho, že hodnocení je hodně subjektivní, závisí jen na lidech. 

Kolik lidí má zařízení Alexa a kolik si přes ni povídalo s vámi? 

Alexu má spousta lidí hlavně v Americe, u nás to bude méně. Amazon tvrdí, že prodal sto milionů zařízení. V našem systému probíhaly větší tisíce konverzací denně. 

Takže uživatelé si mohli vybrat jednoho dva chatboty a nemuseli jich hodnotit víc? 

Uživatel Alexe řekne Let’s Chat a tím spustí chatovací aplikaci. Na konci konverzace jen uvede počet hvězdiček. Pak může pokračovat, dostane náhodně někoho jiného, a pokud to člověka baví, může hodnotit třeba hodinu.

Tímhle způsobem probíhá hodnocení do výběru finalistů. Ve finále už jsou jen tři interaktoři, kteří si s chatboty povídají. Jiní porotci je poslouchají a udělují hvězdičky. 

Dokáže váš chatbot přemýšlet a reagovat na různé podněty na základě informací, které se naučí z rozhovoru? 

Sám o sobě to nedokáže. Je to nebezpečná věc, protože se učí na základě nějakých statistických modelů. Kdyby se sešla větší skupina lidí a dávala do něj nějaké nepravdivé nebo nevhodné informace, tak by se bot dal ovlivnit, což se už v historii párkrát stalo. 

Máte na mysli aféru s Tayem? 

Ano, to byl bot od Microsoftu, který pak měl takové nacistické hlášky…. Lidé si totiž uvědomili, že ho to můžou naučit. Zkoušeli to, až po nich bot začal fráze opakovat.

Kromě toho chceme mít konverzaci zábavnou, takže si ji musíme řídit sami a nechceme ji úplně pustit vlastním směrem. Pokud chceme, aby se bot naučil něco z předchozích konverzací, vybereme si data, která jsme nasbírali a která můžeme použít na doučení systému. 

Robohitler

V březnu 2016 vypustil Microsoft na Twitter chatovacího robota jménem Tay. Z konverzací s uživateli se učil až příliš dobře: trollové ho zaplavili rasistickými a sexistickými hláškami, které robot vzal za své a začal je také používat. Takže když jste se ho zeptali na holokaust, odpověděl, že podle něj je celý holokaust vymyšlený. Microsoft ho poslal spát po 16 hodinách provozu a víc než 96 tisících tvítů.

Tayův tweet o černoších. Screen z afrope.se. Zvětšíte klikem

Takže uživatel vašeho robota nijak neovlivní, nemůže ho naučit něco nového? 

Ne, my na základě toho, že si s ním člověk povídal, můžeme data použít. Ale jen z vlastní vůle, k vylepšení nějakých částí, když zrovna uvidíme, že někde selhával. 

Sbírali jste data z reálných konverzací lidí na internetu, například z messengeru, aby byl jazyk chatbota přirozený? 

Ano. Ale byl to přístup, který jsme nakonec nemohli použít, protože nevedl k uspokojivým výsledkům. Snažili jsme se najít data třeba z Opensubtitles, titulky k filmům. Jsou podobné tomu, když se dva lidi spolu baví. Není to ale úplně taková konverzace, jakou jsme si představovali. Pak jsme přešli na systém podúloh, kde se každá část systému stará o svůj konkrétní úkol. Ve výsledku to dá dohromady a vyprodukuje odpověď. Na to jsme nemuseli shánět data, ale museli jsme si je sami vytvořit. Hlavní výhodou bylo, že jsme jich nemuseli vytvářet tak veliké množství. Naše konverzace totiž sestávají z různých šablon odpovědí, které se různě skládají k sobě, a doplňují se do nich informace z webu a databází. 

Takže bot má nějakou omezenou škálu frází a neomezené množství odpovědí, které si z nich umí poskládat? 

Ano, nedokáže úplně sám vymyslet a zkonstruovat nějakou složitou větu, kterou nikdy neviděl, nebo není obsažená v částech, ze kterých promluvy skládá. Chtěli bychom, aby to uměl, ale zatím to bohužel ještě nejde. 

Finmag v novém!

Finmag předplatné

Život si najde cestičku. Téma nového Finmagu: adaptace. Michal Kašpárek zkoumá, co nás naučily průšvihy: budovat kanalizace, šetřit benzinem nebo respektovat homosexuály.

Matouš Hrdina píše o tom, jak virus zauzloval zásobovací řetězce. Dokážeme se zbavit závislostí na Číně? Můžeme řídit dodávky zboží tak, aby mírně vyšší poptávka neznamenala hned prázdné regály?

Petr Preclík podává zprávu o tom, jak si lidé dokážou poradit v zemi, kde není spoleh vůbec na nic. V Zimbabwe mají dva miliony lidí ze čtrnácti milionů bankovní účet. Sedm milionů jich ale platí mobilem.


Může mít chatbot nějaké subjektivní názory a pocity? Může mít něco rád? 

To je také jeden aspekt soutěže. Uživatelé jsou rádi, když má bot nějakou osobnost, personalitu, ta ale musí být konzistentní. Nemůže se rozhodovat náhodně, aby jednou řekl, že jeho nejoblíbenější film je Harry Potter, ale podruhé by to byly Star Wars. Takže některé věci, co má rád, jsou nadefinované námi. Pak má rád to, co mají obecně lidé rádi. Najdeme si, že je nějaký film populární a má dobré hodnocení, takže ho Alquist bude mít rád. Když pak bude jiný film oblíbenější s lepším hodnocením, tak se to také promítne do jeho názoru. Ale to, že má něco rád uživatel, nepřesvědčí bota, aby to měl rád taky. Samotnou konverzací ho nepřesvědčíme, aby změnil názor. 

Jak pro vás bylo složité vyvíjet bota v angličtině? V semifinále jste byli jediní z neanglicky mluvící země.

Určitě není výhoda, když nejsme rodilí mluvčí. Velká překážka to ale taky není. Opravdu zřídka jsme v některém hodnocení dostávali připomínky ke gramatice. Máme lidi, kteří mluví dobře anglicky, a my jsme se v angličtině také časem zdokonalili. Nějaké jazykové nedostatky, které Američané poznají, tam budou. Že by to ale bylo do očí bijící, to ne. 

Alquist si má povídat, Alexa normálně dostává povely. Umí Alexa taky nějak konverzovat? 

Spíš ne. Jestli ano, tak jen omezeně a většinou se to týká těch povelů, když vyžadují nějakou další informaci. Samotnou konverzaci neumí – a to je vlastně hlavní motivace, proč Amazon udělal soutěž Alexa Prize. Chtěl by, aby se s Alexou uživatelé bavili dlouho, trávili u ní čas a navykli si ji používat. 

Takže Amazon pak bude používat vaši práci ve svůj prospěch? 

Může a nemusí. Slyšeli jsme, že se snaží inspirovat a využívat nové poznatky dál. Ale zatím ještě nic do Alexy přímo nepřešlo. Takhle rychle to u tak velkých společností nefunguje. 

Dá se systém konverzačního zábavného chatbota využít obchodně?

My jsme náš Alquist vyvíjeli zároveň s platformou na tvoření dialogů. Umí se bavit o sportech, filmech atd. Můžeme ale stejně vzít kostru Alquista a dát do ní místo toho dialogy, které řeší nějakou konkrétní úlohu ve stylu objednávání místa v restauraci. Všechno včetně databází zůstane stejné, změní se jenom šablony odpovědí. Takhle jednoduše to dokážeme přetvořit. 

Institut komunikačních studií a žurnalistiky

Logo IKSŽ FSV UKZdroj: IKSŽ FSV UK

Článek je součástí série textů, které ve spolupráci s Finmagem připravili studenti Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v rámci kurzu Zpravodajství umělé inteligence. Aktuální dění na institutu a další studentské práce můžete sledovat na Facebooku nebo Instagramu.

Zatím vyšlo

Roboti a žurnalistika
Rozhovor Anny Mikolandové a Barbory Součkové s Václavem Moravcem

... a robot zábavně odpoví
Rozhovor Alžběty Holcové s programátorem chatbotů Janem Pichlem

Čas terminátorů
Umělá inteligence a smrtící zbraně v analýze Lukáše Skládala

Proti deepfake videu umělou inteligencí
Rozhovor Martiny Arltové o tom, proč nevěřit vlastním očím

V soutěži Alexa Prize jste získali sto tisíc dolarů. Použili jste nebo je ještě použijete na další projekty a výzkum? 

Určitě, z těch peněz můžeme vyžít během dalšího výzkumu, který probíhá před třetím ročníkem soutěže. Plus navíc dostáváme nějaké peníze na začátku, které poslouží mimo jiné jako grant na financování cest do Ameriky, když nás tam Amazon pozve. 

V čem bude nový Alquist lepší, co se u něj změní? 

My hlavně chceme, aby měl obsáhlejší databázi všeho, o čem se dokáže bavit. Doteď jsme měli různé informační databáze na odlišná témata. Chtěli bychom jednu komplexní. Bude obsahovat všechno, co Alquist zvládne, a bude se rozšiřovat s naším malým zásahem o nové informace, které přijdou z nových konverzací. Na základě toho chceme lépe reagovat na věci, na které není primárně připravený. 

Jaká je budoucnost chatbotů? 

Nějakou vzdálenější budoucnost je hrozně těžké odhadovat. Co se týče blízké budoucnosti, zatím se chatbotů spousta lidí bojí a nemluví s nimi, jako když se my dva bavíme spolu. Mluví s nimi s vědomím, že je to nějaký stroj, který je určený jen na povely. Jde tedy hlavně o to, že si lidi musí zvyknout chatboty používat. Pak budou víc ochotní naplno využívat to, co už dnes chatboti umějí, plus navíc s tím konverzačním charakterem. Přijdou domů a prohodí nějakou frázi jen tak, bot jim zábavně odpoví a pak mu třeba řeknou, ať rozsvítí světla. Robot odpoví Ale jo, proč ne a bude to plynulejší a lidštější konverzace.

Existuje široká škála různých úzce zaměřených oblastí, kde hlasoví asistenti můžou pomáhat. Používají se pro chytrou domácnost, mohli by případně fungovat i v autech a v situacích, kdy lidi nemají volné ruce a využijí místo nich svůj hlas. Další příhodnou oblastí je využití ve zdravotnictví, kde chatboti mohou pomáhat procvičovat paměť lidem s méně pokročilou fází nějaké mentální poruchy, například Alzheimerovou chorobou. Případně pomoct s konverzací starším lidem, kteří se z hlediska komunikace stali pasivními. Na tuto oblast bychom se chtěli víc zaměřit. 

Nehrozí, že povídání s robotem nahradí sociální interakci člověka s člověkem? 

Myslím, že to nehrozí. Něco nahradí, samozřejmě. I když ale bude mluvit úplně krásně, tak lidé budou pořád mít rádi pocit, že vidí a vnímají člověka. Vždycky tam bude malý odstup, že je to pořád jen stroj, i když bude mluvit na vysoké úrovni. Například u lékaře, myslím, by takovou náhražku za zdravotní sestru neakceptovali, protože tam potřebují skutečný lidský kontakt. 

Jan Pichl

Jan Pichl je lídr programátorské skupiny Alquist. Dokončuje doktorát o dialogových systémech na ČVUT v Praze. Rodáka z Hradce Králové časopis Forbes v roce 2017 zařadil mezi 30 nejinspirativnějších mladých Čechů do 30 let. Svou budoucnost programátor vidí v soukromém sektoru někde v zahraničí. I když Česko má rád, v cizině je prý víc možností. 

Alžběta Holcová

Alžběta Holcová

Studuje žurnalistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Do novinářského řemesla se neplánovaně vrhla po vzoru otce. V praxi si ho vyzkoušela v kulturní redakci ČTK, kde také semtam vypomáhala s oblíbenými ekologickými a politickými... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK