Diskuze: Lithiové bohatství je na dosah. Tak pozor, ať ho „neprožereme“

Michal Q|10. 11. 2023 18:37| reakce na Antonín Kolenatý - 24. 10. 2023 11:01

Pane Kolenatý, ve vašem příspevku jsou dvě zásadní technické chyby.
1) Do Li-Ion baterií se kovové lithum, až na speciální výjimky, nedává. Dává se tam ve formě sloučenin, což je například Li2CO3 nebo LiOH. Proto skoro žádný zpracovatel lithiových surovin kovové lithium nevyrábí.
2) Postup na získání lithia z rudy, který jste popsal, se používá pro minerál spodumen. Nelze jej použít pro cinvaldit z Cínovce.

Jenda Hrach|24. 10. 2023 18:22| reakce na Antonín Kolenatý - 24. 10. 2023 11:01

Nejsem si jistý, jestli s tou výrobou trochu nepřeháníte. Chtělo by to podívat se na ostatní běžné chemické provozy, popsat je podobně bulvárně, a pak porovnat.

Že to bude trvat nekonečně dlouho a pak se to rozkrade (slyšel jsem taky vtipný názor, že se postaví dotovaná továrna, do ní se najmou dělníci z východu za minimálku, daně se odvedou západní mateřské společnosti, a pak firma odejde a nechá nám tu ekologickou katastrofu a ty chudé dělníky -- no prostě takový český scénář), v nic jiného snad už v Česku ani nevěříme.

Takový další projekt protažený do nesmyslné délky je dostavba Dukovan/Temelína. Energetická krize už je tu několik let a ještě se ani nekoplo. Optimistické scénáře hovoří o začátku výstavby v 2030 (do té doby se asi budeme dloubat v nose) a spuštění 2040 -- jinými slovy dostavět existující jadernou elektrárnu trvá déle, než trvalo objevit jadernou reakci, vymyslet jak mají vypadat reaktory, postavit prvních několik prototypů a postavit a spustit první jaderné elektrárny (cca. 20 let, 1942-1962) s technologií 50. let.

Jenda Hrach|24. 10. 2023 18:15

Mě pořád naprosto fascinuje, jak se podařilo zužitkovat nerostné bohatství Norsku: https://en.wikipedia.org/wiki/Government_Pension_Fund_of_Norway , https://www.nbim.no/

Jak je úžasné, že dokázali udělat takovou věc a nerozkrást to. A nechápu, co by se muselo stát v Česku, aby se to taky podařilo.

Antonín Kolenatý|24. 10. 2023 11:01

Už jsem to sem psal před 26 měsíci (https://finmag.penize.cz/poli tika/428105-gigafactory-aneb-j ak-babis-zabranil-kradezi-za-b ileho-dne):
„Cínovecká ruda obsahuje něco pod 1 procentem oxidu lithného (Li2O). Oxid lithný obsahuje 46 % lithia (54 % připadá na kyslík). Pokud by se čistě teoreticky z rudy dařilo získávat veškeré lithium v ní obsažené, bylo by na získání 1 kg lithia potřeba vytěžit a zpracovat skoro půl tuny rudy (430 kg). To je teorie. Průmyslová praxe bude samozřejmě jinde. Optimisticky odhaduji, že v realitě možná dokážeme získat 1 kg kovového lithia už z 1 tuny horniny.
Lithium patří k alkalickým kovům a je proto velmi reaktivní. Získat jej z přírodního materiálu v kovové podobě, ve které je používáno v bateriích, znamená, že jeho výroba bude klást obrovské materiální a energetické nároky (rozdrcení rudy a její zahřívání na 1100 °C, vyluhování rudy kyselinou sírovou při 250 °C, srážení výluhu uhličitanem sodným, rozpouštění sraženiny v kyselině chlorovodíkové a nakonec elektrolýza taveniny chloridu lithného). Těžba lithiové rudy a její zpracovávání na kovové lithium proto představuje obrovskou zátěž, a to zejména pro životní prostředí.
A samotná výroba baterií? Kovové lithium je na vzduchu samozápalné a prudce hoří za vzniku aerosolu oxidu lithného (Li2O), který silně leptá tkáně, neboť s vodou, která je v každé živé tkáni obsažena, tvoří hydroxid lithný (LiOH), jenž je (podobně jako louh sodný nebo draselný) alkalickou žíravinou. Proniknutí dýmu z hořícího lithia do očí může znamenat slepotu a jeho vdechnutí může vést k zásadnímu poškození plic, a tedy k smrti. S vodou reaguje kovové lithium bouřlivě za vzniku plynného vodíku (2 Li + 2 H2O = 2 LiOH + H2), který se vzdušným kyslíkem tvoří brizantní třaskavou směs. I malá nehoda v továrně na výrobu baterií může vést k neuhasitelnému požáru, jehož žíravé zplodiny zamoří nejen bezprostřední okolí. A může způsobit i explozi, která celou továrnu smete s povrchu zemského.
Američané svou gigafactory postavili v Nevadské poušti. Těžit lithnou rudu, zpracovávat ji na kovové lithium a vyrábět z něj baterie v hustě zalidněném Česku považuji za naprostý hazard s životy nejen všech obyvatel Čech, Moravy i Slezska, ale i okolních zemí.“
A dnes k tomu dodávám:
Lithiové baterie pro automobily jsou v tuto chvíli už technologií minulosti. Jsou těžké, zdlouhavě se nabíjejí, rychle ztrácejí svou kapacitu a jsou velmi nebezpečné, protože je nelze uhasit (děsím se dne, kdy se někde na dálnici stane hromadná nehoda několika elektromobilů, každý s náloží několika kilogramů kovového lithia).
Brzy proto přijdou jiné technologie. Než my dokážeme začít s výrobou autobaterií z lithia vytěženého z Cínovce budou lithiové autobaterie dávno passé. Za vše hovoří fakt, že od minulého článku Pavla Jégla na toto téma uplynulo 26 (sic!!!) měsíců a NIC REÁLNÉHO SE NEUDÁLO — politici celou tu dobu jen planě žvaní. Přitom 2 roky a 2 měsíce jsou ve světě technologií a byznysu celá věčnost!
Lithium jsme prošvihli, ale možná je to tak pro nás lepší, protože kdoví, co by z toho v českém bordelu nakonec povstalo …

R C|24. 10. 2023 08:28| reakce na R C - 24. 10. 2023 08:27

sorry za dvojite vlozeni - system se tvaril, ze mi prispevek neulozil, tak jsem ho napsal znovu.

R C|24. 10. 2023 08:27

Kdysi Babis vykrikoval, ze socani ukradli lithum. A co udelal on? Daroval ho CEZu. A kdo ho bude tezit? Firma, kde ma CEZ 51%. Takze 49% jde soukromym vlastnikum. A z tech 51% jde zase 30% minoritnim akcionarum CEZu. Takze statu zustane 70% z 51%, tedy necelych 36%. Zbytek jde soukromnikum, tedy 64%. To neni kradez lithia?

R C|24. 10. 2023 08:25

Uz jsme prozrali. Babis vyrvaval, ze socani lithium ukradli. A co udelal on?
Daroval ho CEZu. Kdo to bude tezit? Firma, kde ma CEZ 51%, zbytek ma soukroma firma... Takze 49% jde za soukromymi vlastniky te firmy. Ze zbyvajicich 51% jde 30% minoritnim vlastnikum CEZu. A kolik tedy zustava statu? 70% z 51%, coz je necelych 36%. Teyd 64% Babis daroval soukromnikum... Tomu se nerika kradez lithia?