Diskuze: Očima expertů: Proč bydlení nezlevňuje a co přinese druhá vlna

Jan Altman|5. 8. 2020 09:33| reakce na Richard Fuld - 4. 8. 2020 14:56

LOL

Richard Fuld|4. 8. 2020 14:56| reakce na Jan Altman - 30. 7. 2020 09:34

Článek na kurzy.cz je snůškou neodborných blábolů, psaných autorem, který zjevně nechápe koncept současných peněz, které označuje za papírové peníze. Maximálně chápe primitivní princip barterové směny. Principy peněžní směny, při níž se používají současné účetní peníze, zjevně zůstaly před autorem článku zcela utajeny.

Podle autora mají současné peníze následující vlastnosti:
a) Jsou to peníze monopolizované státem.
b) Centrální banky v úzké spolupráci s bankami komerčními zvyšují nabídku peněz prostřednictvím úvěrové expanze. Tento proces se označuje jako výroba peněz z ničeho (out of thin air).
c) Nejsou zrcadlem bohatství společnosti. Představují pouze barevné papírky nebo bity či bajty na pevných discích.

Uvedená charakteristika současných účetních peněz je zcela zavádějící a neúplná. Odráží pouze autorovu zášť vůči státu a bankám (včetně těch centrálních) a z hlediska ekonomického pouze nesprávně v bodě c) uvádí, že současné peníze nejsou zrcadlem bohatství společnosti. Současně ale autor na jiném místě článku uvádí, že množství peněz (obecně) nemá žádný vliv na bohatství společnost, takže mi není jasné proč tuto „vadu“ vztahuje právě k současným účetním penězům, když uvedený závěr lze vztáhnout právě a pouze na komoditní, podle autora „zdravé“ peníze.

Podle autora jsou současné účetní peníze inflační a jsou údajně důvodem hospodářských cyklů. Obojí je jen poloviční pravda, která navíc pracuje pouze se zcela nepodloženým tvrzením, že inflace a hospodářský cyklus jsou automaticky špatné a deflace a absence hospodářského cyklu jsou z bůhvíjakých důvodů dobré.

Současné účetní peníze nejsou a priori inflační. Z daného hlediska jsou současné účetní peníze zcela neutrální, když subjektům, které je používají umožňuje jak peněžní expanzi (inflaci), tak i peněžní kontrakci (deflaci). Záleží pouze na tom, jak se rozhodnou subjekty, které tyto peníze používají. Naproti tomu např zlato (pokud by bylo možné jej považovat za peníze), by bylo deflačními penězi. Ideální peníze by neměly být ani inflační ani deflační a tomuto ideálu jsou zcela jistě blíže současné účetní peníze.

Rozhodně jsou účetní peníze s pružnou peněžní nabídkou (byť jsou regulovány státem) z ekonomického hlediska mnohem svobodnějším instrumentem, než rigidní deflační komoditní "peníze", které všechny (často zcela zbytečně a bezdůvodně) jen svazují rigiditou peněžní nabídky, která je předkládána zcela nesmyslně jako jakási přednost.

Podle autora článku pak platí, že „Monopol státu na výrobu papírových peněz umožňuje nesmírně zvýšit jeho finanční sílu…“ Ano existence účetních peněz (nikoliv monopolu státu na výrobu papírových peněz) vytváří prostředí, v němž stát může v podstatě bezlimitně získat prostředky, kterými dokáže mírnit ekonomické krize. Pokud by i účetní peníze měly "na svědomí" hospodářský cyklus (což není vůbec jednoznačné), pak tento systém poskytuje zároveň i efektivní možnosti, jak čelit sestupným fázím tohoto cyklu! Dnešní koronakrize názorně ukazuje, že za tuto vlastnost současných účetních peněz bychom měli děkovat Bohu a ne toto kritizovat!

Podle autora článku je potřeba peněžní osvícení - seznámení lidí s časem prověřenými a nadčasovými pravdami o povaze peněz. Ano znalost historie málokdy uškodí. Co je ale mnohem důležitější, je pochopení principu současných účetních peněz, kterým málokdo rozumí ale všichni si myslí, že je přesto mohou relevantně kritizovat. To je jednoduše velmi hloupé a samozřejmě i nebezpečné.

Jan Altman|30. 7. 2020 09:34

Dnes vyšly hned 2 zajímavé články o penězích:

https://www.kurzy.cz/zpravy/552633-zakladni-fakta-o-penezich/

https://www.alza.cz/bitcoin-a-monetarni-historie

Jiří Janda|30. 7. 2020 09:12| reakce na Josef Fraj - 30. 7. 2020 06:21

:D :D :D :D :D

Josef Fraj|30. 7. 2020 06:21| reakce na Jiří Janda - 28. 7. 2020 12:30

Ještěže manželka nečte finmag :D

Jiří Janda|28. 7. 2020 12:30| reakce na Zdeněk Suchý - 28. 7. 2020 07:13

Ekonomové se jak čerti pověstného kříže bojí vykazovat diskreční zůstatek, který dle mého názoru ukazuje reálnou kondici financí domácností.

Jen pro zajímavost - v Japonsku zcela vážně je sledován a ve finančních mediích prezentován a komentován ukazatel "kapesné". V tamní kultuře je běžné, že muž veškeré peníze vydělává a dává manželce, která mu nechává část ve výši kapesného. Vývoj kapesného je považován za dobrý předstihový ukazatel kondice ekonomiky.

Zdeněk Suchý|28. 7. 2020 07:13| reakce na Josef Fraj - 24. 7. 2020 06:32

Ještě bych váš příspěvek doplnil podíl platů ve státním sektoru a produktivním sektoru. Pokud má někdo vyšší plat než ten kdo ho živí ze svých daní tak je něco špatně ...

Jan Altman|27. 7. 2020 14:43| reakce na Aleš Holub - 24. 7. 2020 13:46

Škoda, že to je psané pro "Juldy" neviditelným písmem :-)

Jan Altman|27. 7. 2020 14:42| reakce na Jan Zoidberg - 27. 7. 2020 11:18

No vždyť ano.
Nebo myslíte, že v 2021 nebude vláda giganticky rozhazovat na dluh?
Jasně že bude!
A držet si 711tis lidí na výplatní listině státu Andrej 1.5 roku jistě zvládne - stát proplácí 80% mzdy, ale ušetří na podporách v nezaměstnanosti, ze sta procent té mzdy dostane zpět daň i socpoj, zdravpoj (to by za nezaměstnané musel platit sám) a také dostane DPH a spotřebky z rumu, až to ti nízkokvalifikovaní půjdou utratit. Střeleno od boku to stát vyjde možná dost pod 100mld ročně, což Andrejovi za udržení preferencí (a odvrácení soudu a basy) jistě stojí. A rok a půl to ještě jistě vydrží, ještě nemáme dluhy jako Itálie.

Z dlouhodobého pohledu to jistě je katastrofa, ale bezprostředně se to neprojeví, takže to současné politiky nepálí. To až ti příští budou muset řešit:
- gigadluh způsobený Andrejem
- splátky Andrejem odkývaného bruselského 750mld EUR záchranného balíku pro bankrotující Itálii a Španělsko
- demograficko-penzijní katastrofu
- deindustrializaci EU způsobenou sociálním státem a zeleným šílenstvím (také odsouhlaseno v Bruselu i Andrejem)
- obchodní války a deglobalizaci

Skoro to vypadá, že v nějakém bodě v nepříliš vzdálené budoucnosti se nám tyto negativní vlivy spojí v jednu dokonalou bouři.

Tomas Hruby|27. 7. 2020 13:08| reakce na Jan Zoidberg - 27. 7. 2020 11:18

No však to tak zhruba odpovídá - vláda se nyní ve velkém zadlužuje a počítá se silně deficitním rozpočtem na 2021, což je doba nutná k udržení stavu do parlamentních voleb, pak se možná bude dost voličů velmi divit...

Jan Zoidberg|27. 7. 2020 11:18| reakce na Jan Altman - 24. 7. 2020 09:54

"Zároveň až bude po volbách, Bureš již nebude mít důvod krizi uměle maskovat"

Po volbách bude až za rok a čtvrt.

Jan Altman|24. 7. 2020 16:48| reakce na Aleš Holub - 24. 7. 2020 13:46

Díky, přečtu si.

Aleš Holub|24. 7. 2020 13:46| reakce na Jan Altman - 24. 7. 2020 11:36

Mimochodem, když vás tu vidím, tak vám doporučuji toto: RAKOUŠTÍ EKONOMOVÉ O J. M. KEYNESOVI (LUDWIG VON MISES, RALPH RAICO, MURRAY N. ROTHBARD A DALŠÍ) (2020, 59 STRAN). (https://www.bawerk.eu/clanky/ e-knihy/).Někdy tu o Keynesovi píšete, ale toto by pro vás mohlo být docela nové (zejména ten Raico a Fuller a samozřejmě i Mises jsou výživní).

Jan Altman|24. 7. 2020 11:36| reakce na Aleš Holub - 24. 7. 2020 10:00

Tak. Modely a statistiky jsou prima, ale pokud žijeme v silně socializované-etatizované ekonomice, ty modely aby byly jakž takž funkční, tak musí především zohledňovat ten vliv státu: jakou který politik má motivaci, zda se neblíží nějaké volby, nemá náhodou politik nějaký koncern, jehož zájmy zohledňuje, atd...

https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/program-antivirus-pouze-odsouva-problem-nezamestnanosti.A200720_152159_pozice-tema_lube

Aleš Holub|24. 7. 2020 10:00| reakce na Jan Altman - 24. 7. 2020 09:54

Souhlas, ceny nemovitostí mohou teoreticky i růst, protože tam budou končit nově vytvořené peníze a lidé budou utíkat směrem k reálným aktivům. Mimochodem opět jde o příklad, kdy jsou nějaké modely a statistiky k celkem k ničemu a je potřeba počkat na to jaké proudy v ekonomice převáží. Von Mises by měl radost.

Jan Altman|24. 7. 2020 09:54

1) Kovanda tradičně nejlíp

2) Jestli půjdou nemovitosti dolů nebo ne, nevím. Ale předpokládám, že ta pravá ekonomická krize a vysoká nezaměstnanost teprve přijdou - někdy na podzim až ke konci roku. Zatím je kreativní destrukci uměle bráněno. Mnoho podnikatelů stále naivně čeká, že se vše rychle vrátí do starých kolejí. Teprve až jim dojde, že ne, že bude potřeba intenzivního přizpůsobování NOVÉ realitě, pak začnou propouštět. Zároveň až bude po volbách, Bureš již nebude mít důvod krizi uměle maskovat kurzarbeity a dalšími umělými opatřeními. Přestane proplácet mzdu těm skoro tři čtvrtě milionům zaměstnanců, kteří jsou dnes zaměstnaní jen jako.

3) Rozhodně bych nevěřil předpovědím cenového vývoje nemovitostí z úst pracovníku realitek a hypotečních bank. Ti všichni jsou na růstu cen nemovitostí závislí (kdo by si koupil nemovitosti, kdyby věřil, že za rok bude o 15% levnější?). Ty jejich předpovědi jsou zatížené jejich konfliktem zájmů.

4) Ve výsledku určí směr vývoje cen nemovitostí souboj dvou hlavních sil:
a) Pro pokles: Síla ekonomické krize (pokles zaměstnanosti, HDP, možná vynucený růst úroků u hypoték, pokud výraznější část lidí přestane být schopná splácet, ...)
b) Pro růst: Intenzita tisku peněz
Pokud se bude tisknout dost, půjdou nahoru i akcie firem v bankrotu, i vybydlené nemovitosti v ghettech, atd...

Josef Fraj|24. 7. 2020 06:32

Zaujala mě v úvodu věta: "Znamená to snad, že ekonomika na tom není tak špatně, jak to ještě nedávno vypadalo?"

Jak se dnes pozná, zda je na tom ekonomika dobře nebo špatně?
Ukazatele odvozené od HDP, oficiální inflace či oficiální nezaměstnanost jsou zmanipulovaná hausnumera. Měnové kurzy v době neomezeného řádění centrálních bank také mnoho nevypovídají. Stejně tak úrokové míry. Existují vůbec dnes ukazatele, které vypovídají něco smysluplného o stavu ekonomiky? Co třeba produktivita práce, cena zlata, podíl lidí ve státním sektoru vs. produktivní sektor, počet stránek zákoníku práce nebo celkový počet zákonných norem .... ?