Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Jak na investice do starých aut. S využitím mouder Warrena Buffetta

Vojtěch Dobeš | 15. 7. 2020 | Celkem 16 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 15. 7. 2020 16:05

Jo R-ko je pěkný auto (bohužel ta technika uvnitř stojí za pšouk) a řekl bych, že pokud se povede koupit slušný kus za dobrou cenu, může to být dobrá investice. A pro (n)ostalgiky to je terno - takové "best of socík" :-)

Já když uvažuju, že do něčeho půjdu, tak se snažím o synergie a pokouším se "zabít víc much jednou ranou". Zvažované auto by tedy mělo pro mě mít nějakou množinu různorodých přínosů, které dohromady stvoří zajímavý balíček:

A) Koupit auto, které ještě není ceněným veteránem, ale má potenciál se jím stát

B) Tedy auto, které v současné době je na svém cenovém dně, již jako ojetina vyklesalo na minimum, ale ještě nezačalo stoupat jako veterán. Zároveň není tak staré, aby se jím nedalo pohodlně jezdit a používat ho i relativně běžně.

C) Samozřejmě by mělo být zachovalé a rozumným nájezdem, s rozumnou mírou opotřebování interiéru, atd... Z tohoto pohledu je dobré vybírat auta, které typicky neslouží jako služebák s obrovským nájezdem (myslím, že dvanáctiválcové sedmičkové BMW bude v éře tříválců jednou ceněné, ale tato auta sloužila jako dálniční křižníky, služebáky s obrovským nájezdem - pro mě NEBRAT).
Neměl by to být ani sporťák, protože ten zase pravděpodobně dostával zabrat, majitel ho nešetřil.
Vychází mi to buď na kabriolet (ty si lidi opečovávaj, vyjedou s tím párkrát v létě, jinak je to v garáži), nebo GT. Ke kabriu nemám vztah, v ČR na to není počasí, nemá to dobré jízdní vlastnosti, nízká tuhost karoserie, vysoká hmotnost kvůli výztuhám, v zatáčkách se to kroutí (nedávno jsem jezdil v BMW Z4 se skládací kovovou střechou, takže mám zkušenosti, jak ty panty a spoje v zatáčkách vržou). Pro mě tedy jednoznačně GT (výkonné, pohodlné, prostorné, ale ne tak týrané, jako sporťák - žádá vysokootáčková "motorka", ale bublavý velkoobjemový důstojný engine).

D) Mělo by to být "auto s duší", něco k čemu já (i budoucí kupec) budu mít vztah.

E) Daňová úspora v podobě firemních služebních cest soukromým vozem s proplácením papírové spotřeby dle techničáku (to u pěti či šestilitru dá na solidní kapesné v podobě firemního nákladu - a reálně se dá jezdit úsporným dýzlem).
Znám dost lidí, kteří si koupili pro radost něco jako ojetý Dodge Charger s 6.5 litrovým V8 (a na běžné ježdění dýzlového Passat Variant). A zařídili si, že je firma vysílá na služební cesty soukromým vozem - a samozřejmě vykazují ten Dodge a jeho brutální spotřebu. Řádově lepší benefit, než stravenky - vlastně si to auto na sebe může vydělat, než doStárne do veteránského věku (a pak se jako veterán prodá). Dostanete pak vlastně veterána zadarmo :-) Miluju synergie.

F) Je dobré mít o dané značce povědomí. Takže bych koupil auto od té samé značky, od které mám to běžné moderní na denní ježdění. Protože už o té značce mám povědomí, vím, kde se poptat po cenově výhodných náhradních dílech, obě auta by mohla jezdit do toho samého "přátelského" servisu, sleduju diskusní fóra příznivců značky (kde se mísí majitelé nových i starých modelů a vyměňují si zkušenosti a informace), atd...

______________________________ ________
Zkrátka aby ta investice měla smysl, abych se k ní "rozkejval", musí mít více přínosů najednou. To auto mi musí dát nějakou radost (u GTčka s 5.0 V8 supercharged to předpokládám). Musí být koupené na cenovém dně a musí mít aspoň teoretický potenciál stát se ceněným veteránem. Může i něco uspořit na daních. Atd... Pokud splní všechny tyto podmínky, lze o tomu uvažovat - nejsou to pak jen čistě vyhozené peníze.

Další věc je, že se v tom rozhodně nehodlám sám vrtat, opravy a údržbu rozhodně svěřím profesionálům (a ne jak naznačuje článek, že bych pod autem měl vleže trávit víkendy), já jsem profesionálem ve zcela jiném oboru. V tomto směru je vlastně výhodou, že uvažuju o 11-15 let starém autě v ceně tak třičtvrtě mega. Protože v takových relacích není divné péči o auto svěřit autoservisu. Jiná situace je, když někdo od nějakého venkovského dědy koupí Škodu 100 ve špatném stavu za 20 tisíc, chce ji dát dokupy a prodat za 80 tisíc. Kdyby si to nechal všechno udělat v profi servisu, stálo ho by to víc, než rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou (jistota prodělku). Tyhle různé pětatřicetileté škodovky, tráboše, žigulíky, moskviče, ... jsou samozřejmě ideální pro vesnické šikuly, kteří si to zvládnou opravit sami a pak to může být i výdělečné. Koníček a živnost zároveň.
Na druhou stranu to je něco, čemu moc nerozumím: strávit půl roku vrtáním se v autě, abych se pak mohl svézt něčím, čeho jsme se po 1989 tak rádi zbavili, protože to stálo za starou bačkoru. Jízda třicetiletou škodovkou byla hrozná tehdy a bude ještě (relativně) hroznější dnes. Kdežto jízda takto starým dobrým západním sporťákem či GTčkem bude i dnes zábavná. Výkonu dost, velmi nízká hmotnost (absence regulatorních výmyslů), dobré jízdní vlastnosti.

Ale v mnohém má článek pravdu. Třeba v tom, že staré Porsche 911 či Jaguar E-type stojí hodně peněz - skoro stejně, jako jejich noví sourozenci.
Právě proto ale píšu, že bych nekoupil 30-40letého veterána, ale 11-15 let starého youngtimera. Tedy například ne (hodně drahý) E-Type, ale 11-15 let staré XK (nebo ještě lépe daleko raritnější XKR). XK se dá koupit do půl mega (ideálně dovoz ze zemí, kde jsou ceny nižší, nabídka širší a auta zachovalejší) a XKR tak od 600k výš - a je to prostě parádní GT s 5.0 V8 s kompresorem, vypadající skoro jako Aston Martin (ovšem řádově levnější), protože stejný konstruktér-designér. Jelikož by to nebyl starý veterán, ale 11-15 let "mladý" yougtimer, tak by se s tím mělo dát v pohodě jezdit (byť málo, pro zábavu, prostě další auto do rodiny pro potěšení), servis bude stejně "drahý", jako servisování zánovního auta v neautorizovaném servisu (=snesitelné) a až to dospěje do věku veterána, tak by se vidělo, zda si to dál nechám, nebo jako "investičního" veterána prodám.

Bohužel ale dnes není možné spoléhat se při odhadu budoucího vývoje na zkušenosti z vývoje minulého. Na jedné straně hrozí hysterické zákazy vozidel se spalovacími motory (samozřejmě je otázka, jak moc to má trápit majitele youngtimera či veterána), na druhé straně je zde vynucený downsizing a zaplevelení aut různými filtry, katalyzátory a asistenty, které ničí jejich charakter - a proto by auto ze "starých dobrých časů" mohlo možná růst na hodnotě více, než dříve. Tedy auto s nějakým charakterem, nemyslím první generaci masového Passata se základním motorem.

Autor článku píše, že problémem může být to, že si za podobné peníze, jako veterána, bude možné koupit nové auto. Jenže pokud ten veterán bude charakterní 5.0 V8 supercharged 375kW a to nové auto bude tupý bezcharakterní 0.6 litrový dvouválec s dvaceti sedmi turby paralyzovaný katalyzátory, filtry částic a já nevím čím vším, tak daleko více lidí může být ochotno si připlatit za starý model. Někteří i čistě na truc nesmyslným regulacím - a na auto si s chutí dají nápis "Fuck you, Greta".

+63
+
-

Všech 16 komentářů v diskuzi.

Jan Altman | 15. 7. 2020 12:51

No... koutkem mysli o nějakém starším zábavném autě přemýšlím.

Nahlásit

+1
+
-

Honza _ | 15. 7. 2020 15:18 | reakce na Jan Altman - 15. 7. 2020 12:51

Jednou jsem řídil Škodu 110R. Byl to velmi příjemný a syrový zážitek!
Teda až na okamžik, kdy jsme v parném létě vařili a chvíli stáli uprostřed Baranďáku :-D

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Petr Vorlíček | 15. 7. 2020 23:08 | reakce na Honza _ - 15. 7. 2020 15:18

Tak to jste měli nefunkční termostat.
R-ko jsem měl, a to má - stejně jako stovečky kuří nohu, která větrá bez přestání, tedy i když stojíte ve frontě, tohle auto se nedá uvařit, pokud je v pořádku.
Vařily stodvacítky, které měly náporový chladič, a když stály, elektrický chcípáček pěti metry trubek nestihl prohnat dost vody na uchlazení motoru.

Bylo to úžasné surové auto, ale dnes byste tím fakt už jezdit nechtěli...Pamatuji si, jak se ze syntetické usně :-) a ostatních umělých materiálů a nátěrů odpařovala frakce nějakého tuku, který se srážel na oknech, to byla lahůdka..:-)
(Koneckonců auto bez klimatizace mi dnes přijde naprosto k ničemu, asi jako domácnost bez ledničky...:-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 16. 7. 2020 09:41 | reakce na Petr Vorlíček - 15. 7. 2020 23:08

Docela rád bych si zkusil nějaké takové auto někdy řídit. Bohužel jsem z té komunistické gardy měl tu "čest" jen s Oltcitem. Neřídil jsem nikdy ani stodvacítku, ani žigula, jen Formana v autoškole.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Tomas Hruby | 17. 7. 2020 07:16 | reakce na Jan Altman - 16. 7. 2020 09:41

V Š100 jsem najezdil dost a moc problém to nebyl s výjimkou silného bočního větru na dálnici, pak to létalo jak hadr na holi. Jinak ale celkem normální auto. Člověk samozřejmě musel umět řídit aspoň průměrně - žádné asistenty, ABS, sytič ovládaný manuálně atd., ale zase žádný hardcore.
Osobně si myslím, že řada Š100 (kam patří i 110R) byla na svou dobu vydařená i ve srovnání se západem, žádný výkřik techniky, ale ani nějaká strašná zaostalost.
Průser byla až "inovovaná" řada 105/120, jednak ta inovace byla spíš k horšímu, navíc ale v době příchodu na trh to už bylo daleko přežitější - v podstatě to přišlo na trh o 10 let po Š100 a v koncepci se nezměnilo vůbec nic a okolí se mezitím posunulo už o dost.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 17. 7. 2020 10:12 | reakce na Tomas Hruby - 17. 7. 2020 07:16

No on si bohužel člověk rychle zvyká na lepší.
Když jsem si v devadesátkách koupil svoje první auto (novinkovou Felicii Combi "fplnýpalbě"), tak jsem měl pocit, že to je docela dobrý auto (tedy když pominu, jak to bylo drahý - vzhledem k platům, dnes by za to byl mercedes).
Dokonce jsem tehdy byl ochoten tu Felinu rozjet i na (tachometrových) 160.
Když jsem pak ale měl Felícii půjčenou před pár lety, tak jsem s ní po dálnici jel pouze stovkou, protože jednak mi přišlo, že na té silnici moc nedrží, jednak při rychlostech nad 100kmh jsem měl pocit, že ten motor vraždím (točil a ječel jak motorka).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Michal Kováčik | 25. 7. 2020 20:05 | reakce na Jan Altman - 17. 7. 2020 10:12

To bude asi naozaj o tom zvyku (a najmä slabom odhlučnení Felicie). S 1.6-kou vtedy ešte v slušnom stave som ešte nedávno bežne jazdieval 130 (reálnych) po diaľnici a problém to nebol. Dá sa ísť aj 160, ale pravda, praktický zmysel to nemá.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 27. 7. 2020 10:13 | reakce na Michal Kováčik - 25. 7. 2020 20:05

No jednak odhlučněním a jednak tím, že V6 turbomotor s osmikvaltem při těch 130tis točí kolik? Poloviční? třetinové? otáčky oproti té Feiícii?
Je to samozřejmě o zvyk, já před těmi 25 lety s tou Feliícií jezdil 130 a občas i těch 160. A ona by takto rychle jela i dnes, ale ten kravál je prostě strašnej nezvyk.
A k tomu velmi nedobré jízdní vlastnosti Felície - s ní jezdit rychle jsem mohl jako mlaďoch bez pudu sebezáchovy (a bez zkušeností, že auto může mít i dobré jízdní vlastnosti).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jiří Janda | 16. 7. 2020 10:24 | reakce na Jan Altman - 16. 7. 2020 09:41

Kdo neřídil "carevnu" - Volha GAZ24 - neví, jak vypadá předpeklí :)))

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Jan Altman | 16. 7. 2020 15:02 | reakce na Jiří Janda - 16. 7. 2020 10:24

Jo, táta říkal, že má auto s posilovačem.
Tedy že v něm posiluje svaly.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 15. 7. 2020 16:05 | reakce na Honza _ - 15. 7. 2020 15:18

Jo R-ko je pěkný auto (bohužel ta technika uvnitř stojí za pšouk) a řekl bych, že pokud se povede koupit slušný kus za dobrou cenu, může to být dobrá investice. A pro (n)ostalgiky to je terno - takové "best of socík" :-)

Já když uvažuju, že do něčeho půjdu, tak se snažím o synergie a pokouším se "zabít víc much jednou ranou". Zvažované auto by tedy mělo pro mě mít nějakou množinu různorodých přínosů, které dohromady stvoří zajímavý balíček:

A) Koupit auto, které ještě není ceněným veteránem, ale má potenciál se jím stát

B) Tedy auto, které v současné době je na svém cenovém dně, již jako ojetina vyklesalo na minimum, ale ještě nezačalo stoupat jako veterán. Zároveň není tak staré, aby se jím nedalo pohodlně jezdit a používat ho i relativně běžně.

C) Samozřejmě by mělo být zachovalé a rozumným nájezdem, s rozumnou mírou opotřebování interiéru, atd... Z tohoto pohledu je dobré vybírat auta, které typicky neslouží jako služebák s obrovským nájezdem (myslím, že dvanáctiválcové sedmičkové BMW bude v éře tříválců jednou ceněné, ale tato auta sloužila jako dálniční křižníky, služebáky s obrovským nájezdem - pro mě NEBRAT).
Neměl by to být ani sporťák, protože ten zase pravděpodobně dostával zabrat, majitel ho nešetřil.
Vychází mi to buď na kabriolet (ty si lidi opečovávaj, vyjedou s tím párkrát v létě, jinak je to v garáži), nebo GT. Ke kabriu nemám vztah, v ČR na to není počasí, nemá to dobré jízdní vlastnosti, nízká tuhost karoserie, vysoká hmotnost kvůli výztuhám, v zatáčkách se to kroutí (nedávno jsem jezdil v BMW Z4 se skládací kovovou střechou, takže mám zkušenosti, jak ty panty a spoje v zatáčkách vržou). Pro mě tedy jednoznačně GT (výkonné, pohodlné, prostorné, ale ne tak týrané, jako sporťák - žádá vysokootáčková "motorka", ale bublavý velkoobjemový důstojný engine).

D) Mělo by to být "auto s duší", něco k čemu já (i budoucí kupec) budu mít vztah.

E) Daňová úspora v podobě firemních služebních cest soukromým vozem s proplácením papírové spotřeby dle techničáku (to u pěti či šestilitru dá na solidní kapesné v podobě firemního nákladu - a reálně se dá jezdit úsporným dýzlem).
Znám dost lidí, kteří si koupili pro radost něco jako ojetý Dodge Charger s 6.5 litrovým V8 (a na běžné ježdění dýzlového Passat Variant). A zařídili si, že je firma vysílá na služební cesty soukromým vozem - a samozřejmě vykazují ten Dodge a jeho brutální spotřebu. Řádově lepší benefit, než stravenky - vlastně si to auto na sebe může vydělat, než doStárne do veteránského věku (a pak se jako veterán prodá). Dostanete pak vlastně veterána zadarmo :-) Miluju synergie.

F) Je dobré mít o dané značce povědomí. Takže bych koupil auto od té samé značky, od které mám to běžné moderní na denní ježdění. Protože už o té značce mám povědomí, vím, kde se poptat po cenově výhodných náhradních dílech, obě auta by mohla jezdit do toho samého "přátelského" servisu, sleduju diskusní fóra příznivců značky (kde se mísí majitelé nových i starých modelů a vyměňují si zkušenosti a informace), atd...

______________________________ ________
Zkrátka aby ta investice měla smysl, abych se k ní "rozkejval", musí mít více přínosů najednou. To auto mi musí dát nějakou radost (u GTčka s 5.0 V8 supercharged to předpokládám). Musí být koupené na cenovém dně a musí mít aspoň teoretický potenciál stát se ceněným veteránem. Může i něco uspořit na daních. Atd... Pokud splní všechny tyto podmínky, lze o tomu uvažovat - nejsou to pak jen čistě vyhozené peníze.

Další věc je, že se v tom rozhodně nehodlám sám vrtat, opravy a údržbu rozhodně svěřím profesionálům (a ne jak naznačuje článek, že bych pod autem měl vleže trávit víkendy), já jsem profesionálem ve zcela jiném oboru. V tomto směru je vlastně výhodou, že uvažuju o 11-15 let starém autě v ceně tak třičtvrtě mega. Protože v takových relacích není divné péči o auto svěřit autoservisu. Jiná situace je, když někdo od nějakého venkovského dědy koupí Škodu 100 ve špatném stavu za 20 tisíc, chce ji dát dokupy a prodat za 80 tisíc. Kdyby si to nechal všechno udělat v profi servisu, stálo ho by to víc, než rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou (jistota prodělku). Tyhle různé pětatřicetileté škodovky, tráboše, žigulíky, moskviče, ... jsou samozřejmě ideální pro vesnické šikuly, kteří si to zvládnou opravit sami a pak to může být i výdělečné. Koníček a živnost zároveň.
Na druhou stranu to je něco, čemu moc nerozumím: strávit půl roku vrtáním se v autě, abych se pak mohl svézt něčím, čeho jsme se po 1989 tak rádi zbavili, protože to stálo za starou bačkoru. Jízda třicetiletou škodovkou byla hrozná tehdy a bude ještě (relativně) hroznější dnes. Kdežto jízda takto starým dobrým západním sporťákem či GTčkem bude i dnes zábavná. Výkonu dost, velmi nízká hmotnost (absence regulatorních výmyslů), dobré jízdní vlastnosti.

Ale v mnohém má článek pravdu. Třeba v tom, že staré Porsche 911 či Jaguar E-type stojí hodně peněz - skoro stejně, jako jejich noví sourozenci.
Právě proto ale píšu, že bych nekoupil 30-40letého veterána, ale 11-15 let starého youngtimera. Tedy například ne (hodně drahý) E-Type, ale 11-15 let staré XK (nebo ještě lépe daleko raritnější XKR). XK se dá koupit do půl mega (ideálně dovoz ze zemí, kde jsou ceny nižší, nabídka širší a auta zachovalejší) a XKR tak od 600k výš - a je to prostě parádní GT s 5.0 V8 s kompresorem, vypadající skoro jako Aston Martin (ovšem řádově levnější), protože stejný konstruktér-designér. Jelikož by to nebyl starý veterán, ale 11-15 let "mladý" yougtimer, tak by se s tím mělo dát v pohodě jezdit (byť málo, pro zábavu, prostě další auto do rodiny pro potěšení), servis bude stejně "drahý", jako servisování zánovního auta v neautorizovaném servisu (=snesitelné) a až to dospěje do věku veterána, tak by se vidělo, zda si to dál nechám, nebo jako "investičního" veterána prodám.

Bohužel ale dnes není možné spoléhat se při odhadu budoucího vývoje na zkušenosti z vývoje minulého. Na jedné straně hrozí hysterické zákazy vozidel se spalovacími motory (samozřejmě je otázka, jak moc to má trápit majitele youngtimera či veterána), na druhé straně je zde vynucený downsizing a zaplevelení aut různými filtry, katalyzátory a asistenty, které ničí jejich charakter - a proto by auto ze "starých dobrých časů" mohlo možná růst na hodnotě více, než dříve. Tedy auto s nějakým charakterem, nemyslím první generaci masového Passata se základním motorem.

Autor článku píše, že problémem může být to, že si za podobné peníze, jako veterána, bude možné koupit nové auto. Jenže pokud ten veterán bude charakterní 5.0 V8 supercharged 375kW a to nové auto bude tupý bezcharakterní 0.6 litrový dvouválec s dvaceti sedmi turby paralyzovaný katalyzátory, filtry částic a já nevím čím vším, tak daleko více lidí může být ochotno si připlatit za starý model. Někteří i čistě na truc nesmyslným regulacím - a na auto si s chutí dají nápis "Fuck you, Greta".

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+63
+
-

Jiří Janda | 16. 7. 2020 10:29 | reakce na Jan Altman - 15. 7. 2020 16:05

Díky. Pěkné.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Zdeněk Suchý | 16. 7. 2020 07:41 | reakce na Jan Altman - 15. 7. 2020 16:05

Doplnil bych ještě bod G) Pro nákup se musíte rozhodnout ve věku kdy se ještě dožijete toho, že se z auta ten veterán stane. V mládí na to nemáte peníze a jako důchodce dost času :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Jan Altman | 16. 7. 2020 09:32 | reakce na Zdeněk Suchý - 16. 7. 2020 07:41

To je pravda :-)

A možná bod H: mít vlastní nemovitost s dostatkem garážových stání. Protože koupit si auto pro radost či jako investici znamená většinu času ho mít zaparkované - uvnitř, aby na něj nepršelo a bylo chráněné před vandaly. Pokud člověk nemá dům s trojgaráží a musí si garáž pronajmout, tak to ekonomiku celého toho nápadu může dost zásadně změnit k horšímu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Jiří Janda | 16. 7. 2020 10:28 | reakce na Jan Altman - 16. 7. 2020 09:32

A co veterána jen pro radost - neřešit zda se cena zvedne nebo stagnuje?

MG Midget - vetrán pro začátečníky - pěkný počasí, vytuněné anglické oblečení řidiče i partnerky a cesta 10km v neděli odpoledne do kavárny a pak zase zpátky. Ty prachy v autě uložené jsou v tuhle chvíli mimo rozlišovací horizont.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 16. 7. 2020 15:00 | reakce na Jiří Janda - 16. 7. 2020 10:28

No to v mém případě naráží na několik překážek:
- Koupit si něco dražšího jen tak pro sovou osobní radost mi přijde trochu nefér k ostatním členům rodiny
- Nejsem vyloženě "veteránista".

Ano, mnohá stará auta se mi líbí, stejně jako se mi třeba líbí koně. Ale bohatě mi stačí se na staré auto kouknout v muzeu a cizího koně si podrbat přes ohradu. Netoužím je vlastnit.

Takže koupě vyloženě veterána není pro mě. Mám rád jízdní výkony, dobré jízdní vlastnosti, charakter a emoce, ale také chci pohodlí, bezpečí a spolehlivost. Čili spíš youngtimer.
Starší auto bych si koupil spíše z důvodu toho, že obdobné nové stojí moc peněz. Tzn. dovedu si představit, že si za 600tis koupím 10 leté auto, protože podobné nové by stálo třeba 3 miliony a to se mi za auto prostě dávat nechce - jednak by mě štvala ta ztráta hodnoty a jednak já jezdím relativně málo, čili v podstatě pro mě je nových aut možná docela škoda.
Takže proto jsem aspoň teoreticky schopen uvažovat o tom, že bych si místo nového koupil třeba desetileté (nemyslím desetiletou oktávku, ale nějaký "splněný klukovský sen", něco s charakterem, duší, něco neobvyklého, výkonného, s perspektivou zhodnocení). Jelikož jezdím málo, tak by mi dalších pár let mohlo vydržet a ani by se moc neopotřebovalo. A pak asi zakonzervovat a šup s ním do garáže a čekat, až z něj bude veterán.

Ale jsou to jen teoretické úvahy, pravděpodobnost, že se odhodlám, není vysoká. I když podobné úvahy rozvíjím i s několika přáteli a kdyby se odhodlali oni, možná se nechám strhnout :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK