Diskuze: Na český talíř český brambor! Soběstačnost očima expertů

Jaroslav Řezáč|26. 7. 2020 08:58| reakce na Honza _ - 12. 6. 2020 09:55

ta Afrika roste populačně ale ne produkčně takže hladomory v Africe opravdu vyloučit nelze na druhou stranu znalosti v Africe o budování zemědělské produkce jako známe v Evropě je věcí neznámá oni zkrátka svojí výdsadbu snědí dřív než by jí zasadili oni myslí z ruky do huby proto jsou chudý

Jaroslav Řezáč|26. 7. 2020 08:56

být maximálně soběstační je v zásadě správně....říct jednorázově, že chceme 85% trhu je však jen štěk...než by jsme se do toho čísla dostali trvalo by to mnoho let....ale postupně si brát trh zpět není špatně tedy taky by se mělo určit v jaké výrobě asi nemá smysl uvažovat o 85% soběstačnosti v pěstování Ananasu. Koruna vydaná prvovýrobci v ČR je opravdu lepší ekonomika než běžet do Kaufu a kupovat tam mlíko z Polska či Německa...ostatně v Rakousku vám taky nedají v penzionu či hotelu Polský sýr...tak proč je to tady?

Jan Altman|16. 6. 2020 10:48| reakce na Petr Vorlíček - 16. 6. 2020 08:04

"přesouvat problémy západní civilizace do chudé Afriky"
To je trochu nesmysl, ne? Je to jako napsat, že jsme přesunuli těžbu ropy k chudým Arabům, pěstování býků do Argentiny, výrobu triček do Číny a výrobu mikročipů do Hong Kongu.
Každý prostě dělá, co umí a k čemu má podmínky.
Jak jsem napsal 10x a vy 10x ignoroval: tu Afriku by k tomu přeci nikdo nenutil. Ale pokud nejsou schopni dodávat ty mikrochipy a zároveň chtějí jíst, něco produkovat, exportovat a následně i dovážet, tak by to pro ně mohla být zajímavá nabídka. Jestli mají lukrativnější možnosti, pak by logicky odmítli.

Obalů se samozřejmě vzdejte dle svého uvážení - a v případě ostatních to prosím také nechte na jejich uvážení.

"V ceně plastových výrobků se jen musí objevit ceny všech následných kroků"
Ano. Třeba to uskladnění v Africe s tím, že se to časem tam na místě bude i zpracovávat pomocí solární energie. Uviděli bychom, zda by to byla konkurenceschopná varianta k vámi nabízenému zdražení igelitek.

Ale ano. Jsem pro, aby se v cenách odrážely skutečné náklady. V ceně práce lidí pracujících v rizikových podmínkách (doly, atd...), například. Aby platili zdravotní pojištění úměrné zdravotnímu riziku. Sociální pojištění úměrné tomu, že chtějí do předčasných penzí. Aby si vlaky a autobusy platili ti, kteří jimi jezdí, aby jim je nedotovali třeba ti, co pracují z domova. Atd... Až prosadíte toto, tak se budu bavit o reálných nákladech likvidace plastových tašek. Pokud ale chcete tendenčně a jednostranně (a byrokraticky) jen zvedat ceny plastů a odmítáte zcela přirozené tržní stanovování ceny zdravotního pojištění podle míry rizika, pak se sám zařazujete k těm levým progresivistům - trh ve zdravotnictví NE, umělou byrokratickou jakobynáhražku trhu v igelitkách ano.

Petr Vorlíček|16. 6. 2020 08:11| reakce na Honza _ - 13. 6. 2020 09:30

Afrika potřebuje vyšší míru živočišné produkce, aby zvládla efektivně realizovat tu rostlinou. Nic jiného africe nenavrátí původní vláhu, kterou měla, když se tam proháněla milionová stáda zvěře...
Příroda je mocná čarodějka, zařídila to na zemi tak geniálně, že se jeden živý organismus neobejde bez druhého. Jestli pod tlakem ekopakáže potlačíme živočišnou výrobu na úkor rostlinné, budeme nakonec vše pěstovat v high-tech sklenících, na poli už to nebude možné - půda - ten neskutečný biologický mikrovesmír prostě zmizí...

Petr Vorlíček|16. 6. 2020 08:04| reakce na Jan Altman - 15. 6. 2020 11:06

Co je na tom, že není správné přesouvat problémy západní civilizace do chudé Afriky "progresivistického"? Vy už jste se dočista zjančil??
V Evropě si alespoň umíme skládky ohlídat, ono to není tak jednoduché, skládka musí být na tom správném podloží, s musí se monitorovat, aby nezamořika spodní vody.
Tohle ve velkém exportovat za nějaký úplateček do Afriky, to je skutečně cesta, jak tento kontinent dlouhodobě pozvednout....
Samozřejmě, že z plastů se postupně stává luxusní zboží. Nikdo ve skutečnosti nepotřebuje nakupovat do jednorázových igelitek, už dva roky nosím jednu plátěnku, a absutně mě to neomezuje.
Nemusím si kupovat rajčata balená po pěti v tuně plastu, nemusím si kupovat sušenky v plastové vaničce zabalené v plastovém futrálu.
Některé plastové výrobky byly doslova revoluční, a jen tak nenakezneme vhodnější alternativu - PET lahev, brčko, potravinová folie...To jsou fantastické produkty, kterých je chyba se vzdávat. Ty tuny naprosto zbytečných obalů, těch bychom se vzdát měli.
Jistě namítnete, že zakazování a zavádění regulací je špatné...Ano, s tím souhlasím...V ceně plastových výrobků se jen musí objevit ceny všech následných kroků, ať už pálení a likvidace splodin, nebo skládkování a jeho správa, nebo ta neefektivní recyklace.
Až budou plasty adekvátně naceněny, každý si může vybrat, zda si za dvacku koupí věčnou plátěnku, nebo za bůra jednorázovou igelitku...trh to vyřeší, jen musí být ta cena plastů fér, a nesmí ji doplácet občané v daních a jiném zboží...
Plast je luxus, a ten něco stojí. Ať si pak každý sám rozhodne, jestli si rajčata koupí dražším v plastu, nebo si zeleninu bez obalů naskládá do papírové krabice, dělám to tak roky, a je to moc fajn...Vy progresivisto...

Jan Altman|15. 6. 2020 15:48| reakce na Honza _ - 15. 6. 2020 12:09

Tak

Honza _|15. 6. 2020 12:09| reakce na Jan Altman - 15. 6. 2020 11:06

https://en.wikipedia.org/wiki/Nirvana_fallacy
:-)

Jan Altman|15. 6. 2020 11:06| reakce na Petr Vorlíček - 14. 6. 2020 11:32

Ach jo, to jsou progresivistické výkřiky...

On by tu Afriku k tomu nikdo samozřejmě nenutil. Dostali by nabídku a buď by se jim zdála zajímavá, nebo nikoli.
Hlavně tedy je otázka, zda máte v rukávu lepší a zároveň REALISTICKÉ řešení.
Tedy NE zakázat plasty - jasně, chápu, komunistické zakazovače to asi uspokojí, ale není to zkrátka realistické řešení. Negativní důsledky by násobně převýšily zamýšlené "dobro".

Ideální řešení existuje jen v hlavách idealistických fanatiků. V reálném světě musíme vybírat z reálných řešení, podle toho, které je nejúnosnější. V reálném světě dnes plasty končí v neefektivních recyklačních fabrikách, nebo v oceánech, nebo na skládkách okolo nichž žijí lidé a další živočichové. Oproti tomu někde uprostřed Sahary... ale jak říkám - samozřejmě by jim to tam nikdo nenutil silou (tak jak někteří silou nutí elektromobilitu, větrníky, řepku, soláry, ...).

Reálné řešení také musí být ekonomické. "Dokonalé, ale drahé řešení" má ten problém, že zdroje máme jen jedny a pokud je vydáme na řešení problému A, nebudeme je mít na řešení problémů B až Z.

Petr Vorlíček|14. 6. 2020 11:32| reakce na Jan Altman - 14. 6. 2020 10:38

To je panečku nápad - udělat z Afriky odpadkáč Evropy, ať nemusíme tuto problematiku řešit v Evropě, nějak už si to omluvíme - treba tím, že to pro budoucí generace bude cenná surovina, nebo nějak jinak...(to je stejně naivní názor, jako že naši následovníci budou využívat nestabilní radioizotopy z jaderného odpadu...)

Myslel jsem, že takové věci umí vymyslet pouze recesisté ve Futuramě...:-)

Jan Altman|14. 6. 2020 10:38| reakce na Jan Capouch - 14. 6. 2020 01:01

To je pravda. Přesto zemědělská politika EU způsobuje, že se exotické ovoce pěstuje v hnusných sklenících a foliovnících ve Španělsku, Itálii a Řecku, místo aby se ve vyšší kvalitě pěstovalo pod otevřeným nebem v Africe.

Otázka samozřejmě je, zda by se Afrika této příležitosti efektivně chopila, pokud by EU konečně svou nesmyslnou zemědělskou socialistickou (dotace, cla, kvóty) opustila. To nikdo neví.

Africké země jsou bohužel politicky nestabilní a pracovní síla je tam povětšinou nekvalifikovaná a nespolehlivá. Pokud by tam někdy zavládly stabilní poměry, možnosti jsou ohromné - od těžby surovin po růst průmyslu. Ale i daleko primitivnější obory by tam mohly prosperovat - například turistický ruch. Pokud letenka na Kanáry stojí pár tisícovek, tak by podobně levná mohla být na kontinentální africké pobřeží o dalších 1000km jižněji (tzn. i v zimě krásné počasí na koupání). Mohl by tam být hotel na hotelu, jako na středomořském pobřeží. Evropani by se po takové rekreaci mohli utlouct - je to blíž, než Karibik či Thajsko, není tam žádní časový posun, čili nehrozí jetlag, který zejména u krátké (týdenní) dovolené je pro mnohé lidi odrazující.

Nebo pouštní sever Afriky - kdyby tam byly stabilní poměry, tak by ta neobydlená poušť mohla být posázena solárními panely (dávají tam přeci jen větší smysl, než na dánské louce) a mohla by zásobovat Evropu levnou a čistou energií. Ale kdo by tam takovou investici realizoval, když hrozí každou chvíli převrat, nepokoje, revoluce, teror...

Obdobně si dovedu představit, že by se na neobydlené poušti daly skladovat evropské odpadní plasty. V nějaké pouštní proláklině nikomu reálně nebudou vadit a za pár let někdo přijde na způsob jejich využití (recyklace, přeměna na ropu, atd... - s využitím energie ze Slunce) a místo odpadu z nich najednou bude ceněná surovina.

Jan Capouch|14. 6. 2020 01:01| reakce na Michal Mrozek - 13. 6. 2020 11:30

Za časů Říma nežilo v údolí Nilu sto milionů lidí.

Petr Vorlíček|13. 6. 2020 14:54| reakce na Michal Mrozek - 13. 6. 2020 11:30

"V sezóně 2014/2015 Egypt dovezl 11,1 milionu tun pšenice, čímž se na světovém importu podílel sedmi procenty.". Tak asi tak...
V okoli Nilu se skutečně pěstovala pšenice, díky výjimečnému klima tohoto údolí. (Ale jen tohoto údolí!)
To už neplatí, vystavěním Asuánské přehrady v polovině minulého století o toto klima dávno přišlo...Řešení sucha výstavbou dalších přehrad je jen dalším pošahaným experimentem klimakariéristů...

Michal Mrozek|13. 6. 2020 11:30| reakce na Petr Vorlíček - 13. 6. 2020 01:42

Za časů Říma byl obilnicí Evropy Egypt.

Honza _|13. 6. 2020 09:30| reakce na Petr Vorlíček - 13. 6. 2020 01:42

Dobrá, obilí možná není nejlepší příklad, ale dalších vhodnějších potravin by se našla spousta.
Oni by podnikatelé našli nejefektivnější způsoby, jak na to.
Jenže pro politiky je větší byznys blokovat do EU dovoz čehokoli, dotovat produkci doma a posílat pak pomoc do Afriky

"Přestože Afrika má dostatek půdy pro pěstování, pouze malá část se z toho využívá, ale ve skutečnosti na šesti procentech orné půdy se pěstuje"
https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=63441

Petr Vorlíček|13. 6. 2020 01:55| reakce na Michal Weinfurtner - 12. 6. 2020 08:41

To je zase jen další tupá teze šírená pomatenými ekology.
Půda NEVSAKUJE vodu, ale voda odteče rychle pryč, a technickou anorganickou půdu rychle a snadno eroduje. Půda nevsakuje proto, že se na ní pěstují nevhodné plodiny podporující erozi (kukufice +řepka), hnojí se chemií, a nedodává se do ní organická složka, půda není živá, není kyprena živočichy (hrábněte si někdy v poli do půdy...), je to utemovaný technický materiál . Už ani nemáme dostatečnou živočišnou výrobu na to, abychom pohnojili všechna pole...
A jelikož nsvrácení vyváženého přorozeného hospodářství (symbioza rostlinné a živočišné produkce) nejde pod fousy ekologickým kariéristům, půjde to fakt jen ztuha, spíš tolikrát šlápneme do nějského ekotrusu, že do té doby kvslitní půda úplně zmizí...A Bureš se řepky nevzdá...

Petr Vorlíček|13. 6. 2020 01:42| reakce na Honza _ - 12. 6. 2020 09:55

Afrika obilnicí Evropy???
Pšenice se pěstuje v mírném klima, teploty v Africe nepřežije. A to nemluvim o tom, že by byl neskutečný úspěch, kdyby jednou, v daleké budoucnosti Afrika zvládla vypěstovat dost plodin pro vymýcení vlastního hladomoru a obešla se bez potravinové pomoci..

Honza _|12. 6. 2020 09:55

Ono něco podobného už funguje i v EU - a to jsou cla na dovoz potravin do EU.
Takže místo toho, aby se Afrika stala obilnicí Evropy a tak zbohatla, tak tu máme super zemědělské dotace pro potravinovou soběstačnost EU a dovoz uprchlíků...

Michal Mrozek|12. 6. 2020 09:46

Nejde tenhle požadavek tak trochu proti politice EU? Nevím, zda tomu rozumím správně, že EU zavedla výrobní kvóty pro jednotlivé země. Nedostává se tenhle návrh s kvótami do střetu?

Michal Weinfurtner|12. 6. 2020 08:41

No jo, některým poslancům se asi stýská po prodejnách Tuzex a Eso, kde bylo za komunistů možná dostat zahraniční zboží.

Naši prarodiče zblblí komunisty rozorali 270 000 hektarů luk a pastvin, 145 000 hektarů mezí, 120 000 km polních cest, 35 000 hájků, lesíků, remízků a 30 000 km liniové zeleně a více než milión hektarů polí odvodnili.

Dnes sklízíme co naši prarodiče zaseli. Voda z krajiny zmizela, pole trpí suchem.

Jak dosáhnout soběstačnosti ve zplundrované a vysušené krajině? To půjde těžko. Budou se lidé na ulicích zase bavit stylem, ahoj co přivezli? Mají něco? Co jsi sehnal?

Tyhle nápady jsou fakt nebezpečné.

Aleš Holub|12. 6. 2020 08:15

Pýcha: "Každá země by měla usilovat o potravinovou soběstačnost u potravin, které je schopná vlastními silami vyrobit. Potraviny jsou strategická surovina a dostatek vlastních potravin zajistí bezpečnost státu. Z ekonomického hlediska jde o to, že každá koruna vydaná za tuzemský výrobek se několikrát „otočí“ v tuzemské ekonomice a pomůže dalšímu rozvoji. Zanedbatelné není ani hledisko ekologické. Doprava na krátké vzdálenosti sníží uhlíkovou stopu potravin spojenou s přepravou."

Pane Pýcho kdybych chtěl nějaké zemi uškodit tak budu bránit dovozu ropy do této země. Bez ropy není většina potravin. To nemáte jak za první republiky. Postoupili jsme už o dost dále. Potraviny vyrábí dnes kde kdo, ale ropu má podstatně méně zemí.

K ekologickému hledisku: dovoz potravin ze západního Slovenska třeba z okolí Malacek do Zlína je ale pak nutně ekologičtější, než jeho dovoz někde z okolí Plzně anebo Kolína. Dovoz ropy z Ruska na Ukrajinu a její použití na výrobu zemědělské produkce tam a dovoz této produkce do Čechie, může být klidně ekologičtější než dovoz ropy z Arábie do Čechie a zdejší produkce potravin. Doprava ropy je obecně dost nákladná a podléhá velkému množství technických a bezpečnostních předpisů.

Aleš Holub|12. 6. 2020 08:06

Martin Pánek, s ním se dá sice v tomto bodě souhlasit. Ale stálo by za to, aby se prezentoval jako normální člověk i jinde. https://www.bawerk.eu/clanky/libertarianstvi-a-jine/reditel-liberalniho-institutu-martin-panek-a-jeho-vybrany-slovnik.html

Cituji: "Tady jde o to, že jste tupá slepice"

"...Václav Klaus mladší a hloupější..."

Kde to jako jsme? To má někoho přesvědčit?

Zajímavé je, že nikdo z těch expertů nezmíní, že skoro celé moderní zemědělství je závislé na naftě tj. ropě. A ta se v Čechii v dostatečném množství vůbec netěží. Plus i železné rudě atd.