Diskuze k článku: Jak se staly intervence za slabou korunu. Příběh obráceného radního

Michal Mrozek | 29. 1. 2020 06:36 | reakce na Boris Otokar Hodlak - 28. 1. 2020 09:25

Kdepak přijdou o hračku,. Standardně jim bude přidělena ještě větší hračka, někde na teplém nekontrolovaném místečku v EU byrokracii. Seznamte se s příběhy různých centrálních bankéřů všech dob.

Jan Altman | 28. 1. 2020 12:17 | reakce na Boris Otokar Hodlak - 28. 1. 2020 09:25

To je stejně "logické", jako si myslet, že v roce 1987 by nám pomohlo zrušit Státní plánovací komisi a centrální plánování koncentrovat v moskevské centrále RVHP.

Jan Pozner | 28. 1. 2020 10:22 | reakce na Boris Otokar Hodlak - 28. 1. 2020 09:25

Inteligentní argument pro euro jsou snad jen transakční náklady směn, ale tenhle nad blbosti jiné ční svou mimořádnou stupiditou.
Něco se vám nepovedlo? Rozhodl jste se hloupě? Převeďte rozhodování na mě! Zbavte se svých práv a té nechutné odpovědnosti jednou pro vždy!

Michal Mrozek | 29. 1. 2020 10:31 | reakce na Jaroslav B. Kořínek - 28. 1. 2020 08:59

A nebylo by vhodnější prověřit majetková přiznání všech centrálních bankéřů, kteří zvedli ruku pro tuhle lotrovinu? Nemusí jít o účty, ale třeba o pravidelné dovolené v Karibiku předplacené na desetiletí dopředu, rekreační středisko (netroufám si říct přímo lyžařský areál, ten je už profláklý:)), pronájem chatičky v Tatrách nebo ve Švýcarech, protislužby různého druhu poskytované zdarma kdykoliv je jich potřeba... Účet samotný může zůstat naprosto transparentně vyzáblý jako kostelní myš.

Hampl samotný se možná nechal zviklat, a skutečně to tomu nasvědčuje, když dokázal obrátit naruby celou svou ekonomickou teorii v průběhu několika dní. V tom je nutné dát Kovandovi za pravdu. Nemůžeme ale vědět, kdo komu co nabídl. Nebyli to třeba ti zbylí bankéři, kteří též zvedli ruku pro intervence, kdo zatlačil na Hampla?

Jan Pozner | 29. 1. 2020 13:18 | reakce na Michal Mrozek - 29. 1. 2020 10:31

Pokud konspirační teorie, kterou jsem tu zmiňoval, není konspirační teorií, tak tím úplatkem určitě může být i teplé místečko v Generali. Akorát to těžko prokážete.

Josef Fraj | 29. 1. 2020 11:33 | reakce na Michal Mrozek - 29. 1. 2020 10:31

Vy jste legrační. Chcete prověřovat Hampla? Proč zrovna jeho? Proč ne premiéra? No protože toho nedokázali prověřit ani z Bruselu, že?. Pokud někdo nechodí s miliony v krabici od vína po návsi, tak nemáte šanci něco prověřit. Odnesou to nanejvýš malé ryby. Tak funguje demokracie. Největší odkláněč veřejných peněz za posledních třicet let je zároveň premiér, nejpopulárnější politik a dostává nejvíce hlasů. Sorry jako.

Jan Pozner | 29. 1. 2020 13:16 | reakce na Josef Fraj - 29. 1. 2020 11:33

Proč jeho? To je tu snad napsaný jasně, ne?
Soudruh premiér je sice zbabělá krysa, ale taky má mandát od voličů. Bohužel. Hampl a spol. jsou jen úředníci, kteří mají povinnosti a mezi ně určitě nepatří nechat si zaplatit za nějaké rozhodnutí v něčí prospěch.

Michal Mrozek | 29. 1. 2020 11:41 | reakce na Josef Fraj - 29. 1. 2020 11:33

Nemusíte mě brát zase tak doslova. :) Je jasné, že služby, které budou vydány zdarma, se těžko prověřují, a v majetkovém přiznání vidět nejsou. Celý zákon o majetkových přiznáních politiků je směšný. Navíc v českém prostředí, kde se předháníme v disciplíně jak se zákonům vyhnout.

Jan Pozner | 28. 1. 2020 10:32 | reakce na Jaroslav B. Kořínek - 28. 1. 2020 08:59

Svého času běžela konspirační teorie, že ČNB pomohla Kellnerovi, který zrovna kupoval O2. Je to poněkud přitažený za vlasy, Singer to až hystericky popíral, ale po skončení mandátu v ČNB nastoupil do Generali, která dnes už Kellnerovi nepatří. Ale tak nějak, ehm...

Petr Novák | 28. 1. 2020 11:18 | reakce na Jan Pozner - 28. 1. 2020 10:32

Na tohle jsem už zapomněl. Faktem je, že Kellner na tom vydělal 3,5 mld korun. V ČNB to bylo na hraně a stačilo překecat jednoho člověka. Kellner není blbec, aby tohle nevyužil.

Jan Altman | 28. 1. 2020 12:15 | reakce na Petr Novák - 28. 1. 2020 11:18

Intervence byly zcela otevřeně obhajovány tím, že pomohou exportérům - že nutně ve stejném objemu okradou ne-exportéry, o tom se cudně mlčelo.
Takže jestli intervence byly "jen" výsledkem obecného lobbistického tlaku na celou radu ČNB, nebo zda nějaký konkrétní investor či exportér nějak namazal konkrétního člena rady, to je víceméně nepodstatné.

Ale podle mě vedle lobování exportérů a investorů ala "kernel" zde ještě hrál významnou roli další vliv: snaha zavděčit se (nalézt do zadku) ECB.
ECB tou dobou řešila záchranu eurozóny, řešila, že nikdo soudný nechce kupovat junk eurodluhopisy (zejména jižních zemí). Řešila, že požadovaný výnos z dluhopisů jde nahoru a že to některé nejzadluženější vlády nemusí ustát (pozdrav do Itálie). Tak je začala kupovat sama za natištěná eura. Ale vypadalo to opticky a politicky blbě a tak byla vděčná za každou pomoc "zvenčí". A tak si někdo v ČNB asi chtěl v nadřízeném frankfurtském politbyru udělat malé bezvýznamné plus - a zajistit si tím například pokračování své kariéry v nějaké unijní instituci po konci mandátu v ČNB.

Jan Pozner | 28. 1. 2020 14:20 | reakce na Jan Altman - 28. 1. 2020 12:15

Druhý odstavec přesně sdílím také. Dodávám, že prodej zlata v časech Kysilky a Tošovského nejspíš byl motiván stejně. A jakou pak Tošovský udělal pěknou kariéru ve Švajcu...

K tomu prvnímu mám připomínku. Smyslem (aspoň tím ekonomickým) exportu je vytvoření příležitosti k importu. Důsledkem úspěšného exportu je hodnotná, pevná měna, která umožňuje laciný import. Obhajovat intervence podporou exportu je perverzní, neboť ty jen zlevnily naši práci, aniž bychom za to dostali nějaký benefit. ČNB podporovala export, protože export je dle ní dobrý sám o sobě, bez vazby na naše relativní zbohatnutí vůči ostatním prostřednictvím tvrdší měny.

Petr Novák | 29. 1. 2020 08:42 | reakce na Jan Pozner - 28. 1. 2020 14:20

Já napíšu to co vy, ale trochu jinými slovy. Skoro každý to ví, a bylo to třeba i v básnících, že se má levně nakupovat, draze prodávat a zdržovat platby.

Pokud podporujete export tímto způsobem, tak vlastně levně prodáváte a draze nakupujete. To, že tím nezbohatnete je zřejmé i malému dítěti. Taky je zřejmé, že v tu chvíli musíte víc pracovat a tedy Vám "stoupne" počet pracovních míst. Ale předpokládám, že nikdo nechce pracovat více za stejné peníze.

Jan Pozner | 29. 1. 2020 13:20 | reakce na Petr Novák - 29. 1. 2020 08:42

Klidně bych to ještě rozšířil. Celá naše tzv. proexportní politika je založená na tom, že "jsme levní". S takovým krédem je absurdní si stěžovat, že prd vyděláváme...

Jan Altman | 28. 1. 2020 17:31 | reakce na Jan Pozner - 28. 1. 2020 14:20

Ano, ta intervence pomohla exportu podobně, jako kdybychom si všichni o nějaké dané procento snížili mzdy.
Ale k tomu ještě i znehodnotila naše úspory (což by snížení mezd neudělalo) :-(

Petr Novák | 28. 1. 2020 13:28 | reakce na Jan Altman - 28. 1. 2020 12:15

Už jsem se naučil, že z toho, co říkají vrcholí představitelé, je třeba brát vážně jen to, co opravdu dělají. Zbytek jsou kecy. Faktem je, že to jak jsou měny znehodnocovany ruku v ruce, je dost podezřelé a ukazuje to na domluvu mezi CB. ČNB ztratila při inteevencich biliony korun, což odpovídá stovkám miliard Eur a to je srovnatelné s tím, co ECB tiskla na nákupy dluhopisů. Ono to plus nemuselo být vůbec bezvýznamné.

Jan Altman | 28. 1. 2020 14:03 | reakce na Petr Novák - 28. 1. 2020 13:28

Ano. Proto je na místě na ten systém nespoléhat. Při "nejlepším" nás bude ještě dlouho okrádat (z většiny nepřiznanou) inflací. Nebo (dříve či později určitě) zkolabuje, protagonisti systému (politici a jejich kamarádi a sponzoři, centrální bankéři a jejich kamarádi - jak si je zde popisujeme) to budou vědět s předstihem, takže to (jako vždy) odnese "prostý lid".

Představa typu "přesun z eur a korun do něčeho jiného budu řešit, jakmile bude vidět, že systém již zjevně spěje ke konci" je naprosto nereálná. Jednoho dne prostě vypnou bankomaty a zablokují převody do zahraničí (jako v Řecku a na Kypru) a všichni budou zaskočeni - ostatně stejně, jako byli těmi intervencemi ČNB.

Jednoho dne zavedou jako krizové opatření progresivní daň z nemovitosti a regulaci nájmu - to si opravdu ti, kteří dnes mají 3 investiční byty jako zajištění na stáří myslí, že se to dozví včas, dřív než ostatní, takže ty byty stihnou prodat za slušnou cenu?

Jednoho dne zrušej platnost 1000, 2000 a 5000 bankovek (a 100, 200 a 500 eurovek). Jako například v Indii. Lidem řeknou, že mají měsíc na to tyto peníze odnést do banky. Kde bude úrok 5 procentních bodů pod nulou a pokud neprokážete legální původ těch bankovek, tak vám je jednorázově dodaní třeba čtyřiceti procenty. Opravdu si někdo myslí, že až to přijde, tak stihne ty pětitisícovky vyměnit za CHF hotovost, zlaťáky a bitcoiny? Kdo by od nich ty pětilitry chtěl? Leda tak s opravdu pořádným discountem...

Jaroslav B. Kořínek | 28. 1. 2020 17:26 | reakce na Jan Altman - 28. 1. 2020 14:03

Konstantně připomínám "reformu," přesněji sprostou loupež za bílého dne a státní bankrot z roku 1953.
Do posledního dne, do poslední chvilky říkat "všechno je fajn a nic se neděje".
No a pak se už může jen plakat.

A lidi skutečně věří, že se to tady už nemůže stát.

Jan Altman | 28. 1. 2020 17:34 | reakce na Jaroslav B. Kořínek - 28. 1. 2020 17:26

Ano.
A stejně tak je potřeba připomenout vyvlastnění zlata v USA roku 1933 (stejné svinstvo, jako komunistická měnová reforma, jen asi zasáhlo jen bohatší část populace - čili to vlastně bylo komunističtější opatření) a zákaz jeho vlastnění až do 70. let.
Prý bašta svobody!
A obdobně to proběhlo i v Británii, také dávané za vzor svobody a demokracie.
Takže v našem kocourkově, nebo v EU řízené Francouzi a Němci, je možné očekávat asi cokoli.

Jan Amos | 29. 1. 2020 12:52 | reakce na Jan Altman - 28. 1. 2020 17:34

Vreneli, které měly a stále mají status platné švýcarské měny, měly vyjímku ze zákazu vlastnění investičního zlata.

Jan Altman | 29. 1. 2020 15:39 | reakce na Jan Amos - 29. 1. 2020 12:52

To je zajímavá informace.

Ale bohužel z ní nelze usuzovat, že kdyby se něco jako znárodnění zlata (či obecně vysoká daň z majetku) zopakovalo třeba přespříští rok, že člověku nějak pomůže, že to má ve Vreneli a ne třeba v Eaglech.

Kdyby pozítří stb.Bureš rozhodl o vyvlastnění (či zdanění) zlata, tak na argument "platná oficiální měna" rozhodně nebude brát zřetel jednak proto, že to je ******* a jednak proto, že prakticky všechny investiční mince (Au i Ag) jsou dnes platnou měnou, mají na sobě nominál (až na krugery).

Výhody Vreneli vidím jinde:

- Je to drobnější mince, řádově šestinová hmotnost i cena oproti standardní uncovce, takže až někdy člověk svůj "4.pilíř" bude rozpouštět, tak to půjde pozvolněji a nenápadněji

- Na rozdíl od malých nových investičních mincí (např. 1/10 Oz) u Vreneli není tak velké premium

- Teoreticky to třeba za dalších 20 let může mít i mírnou sběratelskou hodnotu nad cenu kovu (resp. i dnes to jde koupit tak výhodně, že by to obratem šlo na Aukru prodat se ziskem)

- Ty mince jsou staré, takže v případě potřeby lze tvrdit, že "to v rodině bylo vždy, dal mi to děda na smrtelné posteli". Což u Filharmonika či Klokana s vyraženým ročníkem 2020 moc nejde.

Jan Amos | 29. 1. 2020 16:08 | reakce na Jan Altman - 29. 1. 2020 15:39

Naprostý souhlas. Plus mimořádně vysoká likvidita.

Jan Capouch | 28. 1. 2020 12:53 | reakce na Jan Altman - 28. 1. 2020 12:15

F. Bastiat a jeho "Co je a co není vidět" by se mělo stát povinnou četbou.

Jan Altman | 28. 1. 2020 13:18 | reakce na Jan Capouch - 28. 1. 2020 12:53

To rozhodně!

Petr Novák | 28. 1. 2020 10:11 | reakce na Jaroslav B. Kořínek - 28. 1. 2020 08:59

Asi tak. Je krásně vidět, co to znamená být nezávislý.