Diskuze: Dluhopisy – bilancování roku 2018 a výhled na rok 2019

Josef Fraj|20. 1. 2019 17:41| reakce na Pavel Hanzl - 20. 1. 2019 10:17

Obáváte se zcela mylně.

Jan Altman|20. 1. 2019 17:39| reakce na Pavel Hanzl - 20. 1. 2019 10:11

V Japonsku taky velkou část 230% dluhu drží domácí subjekty (lidi spořící si na penzi).

Jenže až ti lidé do té penze odejdou, tak ty dluhopisy začnou prodávat.
A nových mladých bude polovina, než těch, co odchází do penze. Možná ještě méně.
Takže ti dluhopisy asi kupovat nebudou - třeba i proto, že díky "moudré" politice centrální banky (masivní QE, nulové úroky) jsou nemovitosti extrémně drahé a mladý člověk nemá na pořízení vlastního bydlení (ostatně zeptejte se mladé sestřičky či učitelky v Praze, či jakémkoli západoevropském větším městě), natož aby pak ženská zůstala doma (nevydělávala na hypo) a měla děti. To už v Japonsku v podstatě skončilo a země je plná třiceti a čtyřicetiletých panen a paniců, dětí je co by se za nehet vešlo, inkontinenčních plen pro seniory se prodává daleko více, než dětských plenek.
Populace v historicky dohledné době klesne ze 120 na 80 milionů (tzn. dluh na jednoho obyvatele dramaticky vzroste) a z těch zbývajících 80ti mil bude většina tvořena penzisty (nebudou platit daně na umořování dluhu, naopak budou chtít dluhopisy prodávat a žít z toho).

A japonskou cestou jde prakticky celý vyspělý svět. Nějakou doby ty příznaky dokáže centrální banka a vláda maskovat (ovšem za cenu, že problém sice oddálí, ale zvětší). Ale to "nakonec" se nakonec stane :-)

Jan Altman|20. 1. 2019 17:24| reakce na Pavel Hanzl - 20. 1. 2019 10:11

Hm. Tak si zkuste představit (do extrému dovedenou) situaci, že 80% Američanů bude v penzi (či ve státních službách - to je v podstatě totéž, jen předstírají práci, reálně spíše škodí), státní dluh bude 900% HDP a budou ho držet banky a penzijní fondy (těch osmdesáti procent populace, která právě odešla do penze). Jasná pohodička. Žádný důvod k obavám, žádný "konec" na obzoru, že.

V podstatě podle vás není problém, aby 100% populace bylo v penzi či dělalo v "muzeích otrokářství", institutech multikulturalismu a genderových výzkumácích. Stát si prostě na penze a státní platy bude půjčovat, dluh budou (z donucení nějakou regulací) kupovat banky a penzijní fondy (případě FED za QE money) a perpetum mobile bude na světě, dokonalá pohoda. Ještě bych na dluh zavedl nepodmíněný základní příjem $5000 a nastane ráj na zemi.

Oproti vám si já myslím, že to prostě nepůjde. Navíc ta se stále zmenšující vrstva produktivních z této hry bude mít milion důvodů uniknout. Ti, co produkují něco užitečného si ty své užitečné služby a produkty začnou vyměňovat prostřednictvím nějakého férovějšího prostředku směny (koukněte do Venezuely a Zimbabwe), jehož objem se nezvedá o hromadu procent ročně. Směňovat s někým, kdo nenabízí žádnou poptávanou protihodnotu, je ekonomický nesmysl a síla tohoto ekonomického argumentu se dříve či později prosadí.

Jan Altman|20. 1. 2019 17:13| reakce na Pavel Hanzl - 20. 1. 2019 10:21

Co komu platí Franta (hlavně sám sobě - rauty, limuzíny, letadla, paláce, ...) je zcela jiná otázka.

Podstatné je, zda se ho o to někdo prosil - tedy zda se ho o to prosil ten, kterého Franta oškubává - že se o to možná prostí ti, které Franta z cizího uplácí, to je možné, avšak irelevantní.

Za nevyžádané služby se neplatí!

Když mi zloděj vykrade barák (šlohne mi 100tis) a z nějakého důvodu mi třeba i zároveň umyje špinavé nádobí, těžko obhájí tvrzení "že mi za 100tis umyl nádobí, že mi tedy poskytl službu a já mu za ní zaplatil 100tis".

Pavel Hanzl|20. 1. 2019 10:21| reakce na Jan Altman - 16. 1. 2019 09:31

Tady jste nějak opomenul dodat, že Franta platí všem dědkům a babkám důchod, platí silnice po celé dědině, platí doktora, ke kterému chodí celá dědina. Jak mu to ale vychází celkově netuším.

Pavel Hanzl|20. 1. 2019 10:17| reakce na Jaroslav B. Kořínek - 18. 1. 2019 09:28

Obávám se, že to bude asi úplně jinak. Členství v EU má obrovské výhody, o které Británie prostě nechce přijít i když nebude členem. A to asi nejde.

Pavel Hanzl|20. 1. 2019 10:11| reakce na Richard Fuld - 18. 1. 2019 14:21

Tady dominuje zcela nejasný pojem "nakonec". A to bude kdy? Až u "konečného soudu"? Nebo někdo Nejvyšší stanoví termín?
Funguje to přece úplně jinak. Žádná normální vláda nemá dluh (ať je jakkoliv velký) starší než 10 let, malou část možná 30 let jak se vydávají dluhopisy.
Důležité je taky, komu stát dluží. V USA je asi 84% dluhopisů v rukách amerických bank, amerických firem a amerických občanů. Takže v poho.
Problém nastane, když dluh eskaluje a nikdo nechce danému státu půjčit. To je dost iracionální situace a dojelo na to Řecko.

Jan Capouch|18. 1. 2019 22:09| reakce na Richard Fuld - 18. 1. 2019 14:21

Koukám, že jste se nic nenaučil, a nic jste nezapomněl.
Hyperinflace je jedna možnost. Druhá je válka.

Richard Fuld|18. 1. 2019 14:21| reakce na Jan Altman - 18. 1. 2019 10:17

„MMT, neortodoxní teorie, která tvrdí, že vláda své dluhy nakonec splatit nemusí".

Přesně tak. Ostatně představa, jak nějaká vláda platí nějaké "své" dluhy je zcela legrační. Státní dluhy by nesplácel nikdo jiný, než právě občané státu a jiní daňoví poplatníci, a to v podstatě sami sobě. Konečně se začínají prosazovat lidé, kteří chápou onu absurditu v podobě tzv. dluhových krizí způsobených "nadměrnými" státními dluhy! Strašení hyperinflací je v daném případě nesmyslné.

Petr Novák|18. 1. 2019 12:52| reakce na Jaroslav B. Kořínek - 16. 1. 2019 14:37

Problémy s dluhy přijdou z Itálie, sice se jí teď podařilo slušně prodat 15leté dluhopisy, ale bakovní sektor čekají další problémy.

https://www.reuters.com/article/us-italy-banks-funding/italian-banks-face-2019-funding-crunch-without-ecb-help-idUSKCN1P928H

Jaroslav B. Kořínek|18. 1. 2019 12:42| reakce na Petr Novák - 18. 1. 2019 11:20

Přičemž ani zdaleka nemají. Tak se aspoň snaží to nahnat úhlem kamery a photoshopem.

Petr Novák|18. 1. 2019 11:20| reakce na Jaroslav B. Kořínek - 18. 1. 2019 09:28

Junker a spol musí ukázat, že mají většího pindíka.

Jan Altman|18. 1. 2019 10:17| reakce na Richard Fuld - 16. 1. 2019 16:04

"Pro pravdu se člověk zlobí", se říkávalo.

Ale já říkám: "jen to zkuste, jen to pokoušejte":
https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4030395/hyperinflace-v-usa.html

Jaroslav B. Kořínek|18. 1. 2019 09:28| reakce na Jan Altman - 17. 1. 2019 11:20

Popravdě vůbec nerozumím tomu, proč se EU snaží co nejvíc znepřátelit právě Británii. Neexistuje pro to jediný logický důvod, a že jsem se sakra snažil nějaký najít.
Naneštěstí to fakt vypadá, že i tato (j)elita nesmírně snadno podléhá směšné dětinské pomstychtivosti. Nu což, sklidí, co zasejí. Buď bude obchod, smlouvy a cestování do Británie zmrzačeny špatnou smlouvou, což zmrzačí celou EU anebo Británie zůstane a po tomhle divadle budou připínáčky na židli prakticky každého člena EK a EP na denním pořádku, pročež bude EU zmrzačena.
Tihle lidi nikdy nesmí opustit politiku, protože nikdo a nikde by je dobrovolně nezaměstnal, natož aby s nimi chtěl jakkoliv participovat na nějaké smlouvě.

Jan Altman|17. 1. 2019 11:20| reakce na Jaroslav B. Kořínek - 16. 1. 2019 14:37

Zajímavý vliv může mít i dění okolo Brexitu.
Může se stát, že Británie nakonec nevystoupí, zůstane v EU. S hořkou protiunijní pachutí v ústech. Nevystoupením Unii vznikne vleklý problém. Vlastně by mě to mohlo těšit - stejně jako když se CCCP zapletl do vleklé afghánské války, která jej nakonec rozložila.

A také mě baví, když Juldové a podobní prskají po upozornění na zjevná fakta (že stát dluhy nesplácí a na splátky si dále půjčuje, že hrabe do cizích pokladen a že banky kupující dluhopisy si na ten nákup "tisknou" nové peníze, o nějakém QE, "kurzovém závazku" či TARP ani nemluvě).

Richard Fuld|16. 1. 2019 16:04| reakce na Jan Altman - 16. 1. 2019 09:31

Už zase ty Vaše slaboduché diletantské bláboly? :-)

Jaroslav B. Kořínek|16. 1. 2019 14:37| reakce na Jan Altman - 16. 1. 2019 12:02

Na Silvestra jsme tak nějak plkali s kolegy o tom, kudy to půjde při příští krizi do kopru. Pár z nich nadhodilo právě dluhopisy a já si myslím, že se nemýlí. Tedy s tím rozdílem, že já k tomu předpokládám kolaps plynoucí z kreditních karet a za-/pře- dluženosti obecně. Z nové svodky Credit Suisse je patrné, že se zadlužení Číňanů zvedlo o 22%. Za rok.
Takže eurozóna má ještě nějakých deset dvacet let čas, než to u nás vybouchne demograficky (pokud teda Francouzi navštíví zavčas Elysejský palác a popovídají si po vzoru Robespierrově s tamním obyvatelstvem).

Jan Altman|16. 1. 2019 12:02| reakce na Jan Altman - 16. 1. 2019 09:31

http://www.lukaskovanda.cz/rozhovory-s-nobelisty/robert-higgs/

https://pravyprostor.cz/eurozona-je-financni-a-systemovou-casovanou-bombou/

Tedy s tim druhym clankem az tak nesouhlasim (neni tam popisovane zadne tak velke riziko, ktere by se "nevyresilo" jeste vetsim QE), ale asi stejne stoji za precteni.

Jan Altman|16. 1. 2019 09:31

Franta mě požádal, ať mu půjčím 100 tisíc Kč.

Docela jsem to zvažoval, nabízel dnes solidní výnos 2.4%

Jenže pak mi Tonda řekl, že Franta dlouhodobě funguje tak, že si na splátky opět půjčuje, vytlouká klín klínem.

A po vsi jdou zvěsti, že ani to už mu nestačí (lidi mu už na to vytloukání klínů klíny moc nechtějí půjčovat) a že si ve sklepě peníze na splátky tiskne (pro Juldu: jediný kdo mu je ochotný půjčit je jeho manželka a ta si na to tiskne).

Pepa dokonce říkal, že po večerech Franta chodí krást, aby měl na splátky. Že vleze do hospody, k pekařovi a k šefcovi a každý měsíc jim sebere půlku toho, co najde v kase (ví, že kdyby sebral vše, dotyční zbankrotují a příště už v kase nebude nic).

Vedle rizika Frantovi půjčovat mi to začalo připadat i tak nějak nemorální.

Takže postupně jsem mu nejen přestal půjčovat, ale svůj majetek jsem začal spravovat tak, aby mi Franta také nemohl hrabat do kasy. A od určitého okamžiku i minimalizuji používání té měny, kterou si ve sklepě tiskne Frantova manželka.