Diskuze: Očima expertů: Úroky hypoték jdou nahoru. Kam můžou vyšplhat?

Jan Altman|8. 11. 2018 14:05| reakce na Jan Altman - 6. 11. 2018 16:30

Ale to vy asi nejste schopen pochopit...

https://www.investicniweb.cz/firemni-zombie-nahaneji-hruzu/

Jan Altman|6. 11. 2018 16:30| reakce na Richard Fuld - 5. 11. 2018 10:55

Není nic pozitivního na tom, když je novými penězi z úvěrů financována firma, která vstupy o hodnotě 100 přetváří na výstupy o hodnotě 98. Když ale mezi tím měnová zásoba vzroste o 8%, tak se může zdát, že ten výstup má hodnotu vyšší (třeba 103). Ale nemá, reálně stále platí, že ta firma hodnoty nevytváří, ale ničí.

Richard Fuld|5. 11. 2018 10:55| reakce na Jan Amos - 2. 11. 2018 17:14

To je legrace. Když ty Vaše ideologické bláboly odporují realitě, uchýlíte se vždy k takové zvláštní "autoimunitni" reakci, kdy se sám znemožníte ještě více, než předchozím blábolem. :-)

Ve vztahu k absurditě Vašeho blábolu o údajném obrovském množství zkrachovalých projektů je přece úplně jedno k čemu může sloužit provozní úvěr, co je možné považovat za projekt a jak velké je procento nezaplacených pohledávek po splatnosti, vůči procentu nesplácených úvěrů.

Jedno je pořád jisté. V prostředí elastických peněz je dramaticky více penězi z úvěrů financovaných firem i projektů, než by mohlo být v prostředí rigidních (např. komoditních) peněz. Jinými slovy tvořivý (produkční) potenciál je v prostředí elastických peněz využíván dramaticky lépe, než ve finančně rigidním prostředí.

Jinak provozní úvěr samozřejmě neslouží primárně k financování výpadků peněžních toků v důsledku zhoršené platební morálky odběratelů. Primárně slouží k překlenutí období mezi splatností závazků a splatností pohledávek. A jde o značně zásadní věc v podnikání velkého množství firem. O tom, jak se některé ekonomicky zcela zdravé firmy ocitly na pokraji krachu, po té co jim banky odmítly další poskytování provozního úvěru, by Vám mohlo vyprávět mnoho majitelů takových firem.

Jan Altman|4. 11. 2018 00:05| reakce na Richard Fuld - 25. 10. 2018 16:16

Tak "elasticke penize" zjevne vymysleji i hosi od PayPalu
https://initiativeq.com/invite/H-nU7jjnQ
Takze uvidime, jakou maj sanci za situace, kdy to nebude tlaceno bajonety statniho represivniho aparatu. Podle me moc velkou ne.

Jan Amos|2. 11. 2018 17:14| reakce na Richard Fuld - 2. 11. 2018 16:12

V pohodě. Nechte si svůj svět založený na škemrání o peníze, půjčky a úvěry. Vy nemáte jak říkají němčináří "keine ahnung" o reálné ekonomice - provozní úvěr se opravdu nepoužívá pro financování projektů.

Většinou si ho firmy berou proto, že financování plateb v prodlení odběratelů (kteých např. ve stavebnictví je řádově výše než podíl nesplácených úvěrů, kterými se oháníte) je méně nákladné s úrokem bance než přesouvání peněz určených např na CAPEX uvnitř firmy. Provozní úvěr je také užitečný a oblíbený instrument pro snížení daní státu.

Nemá ale smysl vás poučovat - vy víte vše dávno nejlépe. Je ale skvělé, že zakového mudrlanta jako jste vy nemusím naštěstí fyzicky potkávat.

Jan Altman|2. 11. 2018 16:32| reakce na Richard Fuld - 31. 10. 2018 12:42

"Proto je třeba používat ten, který nejlépe naplňuje jeho hlavní cíl, kterým je hladká peněžní směna a elasticita úvěrového trhu"

Opět ty komunistické obraty typu "je třeba". Komu "je třeba"? A nenechal byste to laskavě na dotyčném, aby posoudil, co je pro něj třeba?
A zase: "nejlépe naplňuje jeho hlavní cíl". Čí cíl? Já vám vaše cíle neberu, ale nemontujte se do mých.

Jan Altman|2. 11. 2018 16:27| reakce na Richard Fuld - 31. 10. 2018 12:25

"zatímco v prostředí elastických peněz se k úvěru mohou dostat vždy všichni schopní a k úspěchu odhodlaní podnikatelé."

Tím jste zároveň popsal, proč ten váš systém nemůže fungovat.
Ano, elastické peníze se dostanou na každého, i na trotla, který je schopen splácet úvěr jen při úroku 0% (a třeba vaši soudruzi brzy srazí laťku na minus 5 - pak už to bude úplně super) a inflaci ofiko 2%, reál 6% - tedy provádět "úspěšné" investice ve vašem systému zvládne i chovanec ústavu pro slabomyslné.

Problém je v tom, že elastických peněz je sice neomezeně, ale zdrojů, které si za ně ten podnikatel může koupit (pracovní síly, pozemky, suroviny, energie, reklamní prostor, čas, ...) zdaleka neomezeně není. Tedy vaše elastické peníze VELMI VÝRAZNĚ zkreslují realitu a tím způsobují střídání (a prohlubování) cyklů.

A jako vždy zopakuji: pokud by to byl tak skvělý vynález, nemusel by být lidem nucen násilím.
Takže: provozujte si klidně i nějaké superMegaElastické peníze, ale my vám na ně ... víteco.

Richard Fuld|2. 11. 2018 16:12| reakce na Jan Amos - 1. 11. 2018 13:39

"Já stále vidím ten pro vás minoritní efekt plný zkrachovalých projektů..."

Pane Amosi, podíl nesplácených úvěrů se dlouhodobě pohybuje v rozmezí 2% až 5% a v tom je zahrnuto i selhání u spotřebitelských úvěrů. Ano jde zjevně o minoritní efekt, nikoliv o převahu zkrachovalých projektů a vynakládání mnoha zdrojů na zcela pošetilé a od počátku nesmyslné podnikatelské nápady.

"Omezenost zdrojů, jejich obtížná dostupnost a limitovaný přístup k nim působí jako katalyzátor inovací."

Ano, to platí pro zdroje (nikoli pro peníze, jež nejsou zdrojem). Omezená dostupnost skutečných zdrojů samozřejmě podněcuje kreativitu i v nacházení způsobů, jak s těmito zdroji lépe a efektivněji nakládat. Vaše tvrzení již ale neplatí pro (ne)dostupnost financování realizace již objevených nápadů. Zde může naopak nedostatek financí realizaci skvělých nápadů velmi významně brzdit až znemožnit! Stejně tak může nedostatek financí zbrzdit i samotné objevování nových efektivnějších způsobů využívání omezených zdrojů!

K Vaší hitparádě nepovedených projektů. Všechny spadají do množiny oněch 2% a 5% selhání. Aby Vaše hitparáda měla nějakou vypovídající schopnost, musel byste ji doplnit cca 100 násobkem příkladů úspěšných projektů. :-)

"I mně banka nabízí předschválené podnikatelské uvěry ve výši několika mega bez papírování. Nemám o ně zájem. " No to je ale přece zjevně irelevantní názor. Zejména pro ty, kteří mají své nápady a chtějí podnikat, své nápady (záměry) chtějí také realizovat a jediné, co jim chybí je financování jejich projektů. Navíc dám píšete, že ve vašem okolí mají firmy provozní úvěry. Zřejmě proto, že by se bez nich jejich podnikání neobešlo! Kdo by si bral úvěr zbytečně jen proto, aby platil úroky, že?

Žádný destrukční účinek systému volně vytvářených peněz zde tedy není. Jen ve Vašich představách. :-)

Jan Amos|1. 11. 2018 13:39| reakce na Richard Fuld - 1. 11. 2018 10:03

"...Tito lidé nebyli odhodláni použít půjčené peníze na produkci statků..."

Já stále vidím ten pro vás minoritní efekt plný zkrachovalých projektů, protože systém elastických peněz vede pouze k tomu, že se vynakládá mnoho zdrojů na zcela pošetilé a od počátku nesmyslné podnikatelské nápady.

Pro kreativitu a úspěch není neomezenost zdrojů výhodou - právě naopak. Omezenost zdrojů, jejich obtížná dostupnost a limitovaný přístup k nim působí jako katalyzátor inovací.

Několik "minoritních a nepodstatných" vad na kráse (výběr pouze za jediný měsíc - říjen 2018) vašeho systému bezcených, volně dostupných financí.

https://www.lidovky.cz/domov/krach-ceskeho-silicon-valley-za-300-milionu-projekt-zabila-hamiznost-tvrdi-autor-zameru.A181012_093220_ln_domov_jho

http://www.ctidoma.cz/kultura/2018-10-05-nejdrazsi-cesky-film-ktery-nikdo-nikdy-nevidel-stal-pres-200-milionu-vysetruje-ho

https://www.libereckadrbna.cz/zpravy/spolecnost/16244-areal-na-javorniku-je-v-insolvenci-bance-dluzi-pres-sedmdesat-milionu-zimni-sezona-je-ohrozena.html

https://archiv.ihned.cz/c1-66284060-zkrachovala-turecka-elektrarna-adularya-laka-velke-ceske-hrace-v-energetice-firma-pavla-tykace-si-jiz-zjistovala-podrobnosti

I mně banka nabízí předschválené podnikatelské uvěry ve výši několika mega bez papírování. Nemám o ně zájem. Neznám nikoho ze svého okolí, kdy by si kromě provozního úvěru bral na podnikání tyto volně dostupné peníze. Nepotřebují je, Tak je nakonec dostanou lidé, o kterých jsou předchozí články.

Toto je přímý a destrukční účinek systému volně vytvářených peněz.

Richard Fuld|1. 11. 2018 10:03| reakce na Jan Amos - 31. 10. 2018 13:13

Poukazujete jen na vedlejší zcela minoritní efekt elastických peněz. Tito lidé nebyli odhodláni použít půjčené peníze na produkci statků, která by jim mohla přinést jejich vlastní (ne vypůjčený) blahobyt. Tito lidé ty peníze zcela nezodpovědně vynaložili na spotřebu, aniž by byli schopni (ochotni) své dluhy splatit. Finanční negramotnost není vlastností peněžního systému. Finanční negramotnost je vada na straně uživatelů tohoto systému.

Richard Fuld|1. 11. 2018 09:58| reakce na Jan Amos - 31. 10. 2018 13:20

Ty stovky tisíc sázkařů ale žádný blahobyt nevytváří. Někteří získají peníze, jiní je ztratí. Teprve až někdo vytvoří reálné statky, za které si sázkař může tyto statky za peníze koupit, teprve potom je možné hovořit o nějakém blahobytu.

Za peníze si samozřejmě lze koupit blahobyt ale teprve až někdo to co považujete za blahobyt reálně vytvoří a Vám to prodá. Jinými slovy platí, že samotné peníze žádným blahobyt nepředstavují.

Jan Amos|31. 10. 2018 13:20| reakce na Richard Fuld - 31. 10. 2018 12:25

"...peníze samy o sobě samozřejmě nemohou generovat žádný blahobyt..."

Ty stovky tisíc sázkařů, kteří ročně prosází více než polovinu výdajů celé ČR na důchody, si zřejmě myslí něco jiného, než vy.

A pokud opravdu věříte, že si za peníze nelze blahobyt koupit, zřejmě nevíte, kde nakupovat - to tvrdil už zakladatel rockefellerovy dynastie.

https://www.lidovky.cz/byznys/moje-penize/cesi-loni-prosazeli-rekordnich-224-miliard-korun.A180621_142429_moje-penize_ele

Jan Amos|31. 10. 2018 13:13| reakce na Richard Fuld - 31. 10. 2018 12:25

"...zatímco v prostředí elastických peněz se k úvěru mohou dostat vždy všichni schopní a k úspěchu odhodlaní..."

Možná i proto máme nyní v ČR 850 tisíc schopných a odhodlaných, kteří se dostali k úvěru a nyní jsou zatíženi exekucí.

V prostředí rigidních peněz by jim zřejmě to štěstí vyzkoušet si exekuci na vlastní kůži bylo nedemokraticky odepřeno.

Richard Fuld|31. 10. 2018 12:42| reakce na Jan Altman - 26. 10. 2018 15:04

Vaše srovnání centrální banky s centrální plánovací komisí je nepřiléhavé. Zatímco centrální plánování znamenalo odstranění trhu se všemi reálnými statky a jeho nahrazení administrativními rozhodnutími. Centrální banky regulují pouze výši krátkodobé úrokové sazby a tvorbu cen reálných statků ponechávají centrální banky na tržních mechanismech.

V systému účetních peněz neexistuje propojení mezi peněžní nabídkou a poptávkou, proto je zde zcela nezbytná regulace výše krátkodobé úrokové sazby.

V systému komoditních peněz může existovat propojení mezi peněžní nabídkou a poptávkou a tedy také tržní úrokové sazby. Avšak cena za nahrazení regulované výše úrokových sazeb sazbami stanovovanými trhem by byla velmi vysoká. Cenou by byla ztráta elasticity peněžního systému.

Žádný peněžní systém není 100% ve všech směrech dokonalý. Proto je třeba používat ten, který nejlépe naplňuje jeho hlavní cíl, kterým je hladká peněžní směna a elasticita úvěrového trhu. V tomto ohledu jsou účetní elastické peníze tím nejlepším, co lidstvo zatím vymyslelo.

Richard Fuld|31. 10. 2018 12:25| reakce na Jan Amos - 30. 10. 2018 22:39

No to se ale velmi pletete. Peníze, bez ohledu na to, o jaké peníze jde, samy o sobě samozřejmě nemohou generovat žádný blahobyt. Toto není jejich role a ani to není v jejich moci. Blahobyt vždy souvisí s tvorbou reálných statků, jež lze za peníze směnit.

Nikde nepíšu, že elastické peníze vedou k jakémusi automatickému právu, či nároku na blahobyt! Elastické peníze ale umožňují každému, kdo chce o své štěstí (blahobyt) usilovat, aby tak mohl učinit a aby mu nestála v cestě překážka v podobě rigidně určeného množství peněz, které jsou k dispozici jen zlomku těch, kteří by byli schopni onen blahobyt tvořit. Jednoduše řečeno, v prostředí rigidních peněz se dostane k úvěru jen např. určitá část schopných a k úspěchu odhodlaných podnikatelů, zatímco v prostředí elastických peněz se k úvěru mohou dostat vždy všichni schopní a k úspěchu odhodlaní podnikatelé. Rozdíl mezi skutečnou tvorbou reálných hodnot a tedy i vytvářením blahobytu v obou peněžních systémech je pak přece zcela zjevný!

Jan Amos|30. 10. 2018 22:39| reakce na Richard Fuld - 30. 10. 2018 07:59

Vy se neustále snažíte propagovat účetní a elasticke peníze a domníváte se, že jejich odmítání je důsledkem nepochopení konceptu.

Možná že tomu je přesně naopak- vy tento koncept obhajujete právě proto, že jej chápete jen povrchně a nedohlédnete negativní důsledky. A ti, kdo jej neprijimaji mají opodstatněné teoretické i empiricke důvody k této averzi.

Nejde ale primárně o diskurz ekonomický. Hlavní otázkou je, zda mezi základní lidská práva jako je právo na život nebo právo na rovnost před zákonem patří i právo na blahobyt. Pokud ano, pak asi í koncept elastickych peněz lze obhájit. Já ale na toto právo ani na jakýsi nárok na blahobyt nevěřím - jeho prosazování vede k destrukci společnosti.

Richard Fuld|30. 10. 2018 07:59| reakce na Jan Amos - 26. 10. 2018 08:00

Jasně je vidět, že i Vy patříte k do skupiny lidí, kteŕí nedokáží ocenit elastické účetní penize. U Vás jde o směs nepochopení a ideologické zaslepenosti. Počítače jsou také relativně složité a málo kdo je kvůli tomu označuje za podlé a hloupé.

Jan Altman|26. 10. 2018 15:04| reakce na Richard Fuld - 25. 10. 2018 15:17

Ústřední plánovací komisi nikdo nevolí, proto se může plně a nezávisle věnovat svému plánování.
-------------
Znovu: během současného bezprecedentního boomu byly úroky dole. FED a ČNB začínají úroky zvedat, když boom končí.
-------------
Centrální plánování prokazatelně nefunguje (protože nemůže), i kdybychom za centrální plánovače vybrali ty nejlepší z nejlepších, hledících si ne svých zájmů, ale "všeobecného blaha" (co to je?), samé matky Terezy.

Jan Amos|26. 10. 2018 08:00| reakce na Richard Fuld - 25. 10. 2018 16:16

Ale to se mýlíte, předsedo. Celá řada lidí je naopak schopna tento prastarý vynález pochopit a ocenit.

Jako vystudovaný biolog se řídím pravidlem "Pluralitas non est ponenda sine necessitate" - není nutné hledat složitá vysvětlení tam, kde stačí ta jednoduchá.

Státem svěřené padělání peněz nikomu neodpovědné a ze zákona beztrestné partičce ekonomů za účelem udržení politické mafie u privilegií, to je to, co vy obhajujete jako účetní nebo elastické peníze.

Místo tiskařských lisů a tiskáren databáze, místo fyzických peněz agregát M1, místo roznášení zbrusu nových bankovek po trafikách kvantitativní uvolňování, misto peněz pro obyčejné smrtelníky mezibankovní likvidita, místo nízkých úroků pro poddané 2T repo sazba pro bankéře, místo provrtávání zlatých mincí manipulace s bilancí centrální banky, místo manka v rozvaze navyšování rezerv...

Že někteří lidé tento systém dobrovolně obhajují a vidí v něm pokrok, nehraje roli. Každá podlost i každá hloupost si své apologety vždy našla. Čím hloupější, tím oddanější.

Richard Fuld|25. 10. 2018 16:16| reakce na Jan Amos - 25. 10. 2018 11:56

Ale on má pravdu. Předsedo. :-) Elastické peníze jsou vynález, který je zatím jen málo lidí schopno náležitě ocenit.

Richard Fuld|25. 10. 2018 15:17| reakce na Jan Altman - 23. 10. 2018 13:38

Vedení centrální banky nikdo nevolí, proto se může plně a nezávisle věnovat svému inflačnímu cíli. Pokud by to měla zajišťovat vláda prostřednictvím fiskální expanze, byl bych samozřejmě skeptický. Pokud ale tuto roli převezme centrální banka existuje šance, že se to nestane předmětem politického populismu a že to tedy bude fungovat.

Jan Amos|25. 10. 2018 11:56| reakce na Jan Altman - 22. 10. 2018 14:55

Mojmír Hampl uř delší dobu připravuje v rámci ČNB půdu pro experimentování s nepodmíněným příjmem.
Jeho odchod z bankovní rady ČNB je dle mého názoru sice zákonem vynucený, ale připravovaný pro nástup do nějakého fintech subjektu spřízněného s ČNB, který zajistí distribuci financí.

Před tím bude třeba oddlužit dlužníky nebo technicky či legislativně zabránit směně rozdávaných peněz za umoření dluhů. Zároveň bude třeba vytvořit společensky přijatelný názor, že deflace je zásadní ohrožení prosperity a inflace bezpečná cesta k této prosperitě:

"Nezávislé centrální banky byly považovány za instituce, které bojují proti vysoké inflaci. Aby se neuvolňovala měnová politika pro politické účely. Dnes dochází ke změně vnímání centrálních bankéřů jako těch, kteří se snaží stabilizovat inflaci, ale z druhé strany, zespodu nahoru. A to je úplně jiný svět. Úplně jiná pohádka. A myslím si, že centrální banky ve vyspělém světě na to zatím nejsou ještě připraveny. A veřejnost na to není připravená."

https://roklen24.cz/a/S2jHA/hampl-cnb-nepodlehneme-mytu-ze-centralni-banka-vycerpa-svuj-arzenal

Ač se to mnoha lidem včetně mě zdá jako ekonomické a sociální šílenství - ČNB na této vizi trpělivě pracuje.

V tomtéž článku pan Hampl potvrzuje, že ČNB má od vládnoucí garnitury vystavený bianco šek všetně imunity i beztrestnosti před jakýmikoliv následky svého počínání:

"Může se stát, že se budeme dostávat do situací, kde tradiční nástroje někdy nebudou stačit. Proto je potřeba mít otevřené oči a být připraven. A hlavně nepodlehnout mýtu, že centrální banka někdy vyčerpá svůj arzenál. To je úplný omyl a nepochopení. V systému elastických peněz existuje vždycky způsob, jak může centrální banka pracovat se svojí bilancí. Vždycky. A ten je prakticky neomezený."

Jan Altman|23. 10. 2018 13:38| reakce na Richard Fuld - 23. 10. 2018 12:05

Co čekat od novodobých eichmannů... Jen obhajobu (konečného) řešení.
____________________
Ony opravdu někdy klesaly ceny? Pokud někdy něčeho cena klesla (třeba v Americe nemovitostí), bylo to jen důsledkem prasknutí bubliny vytvořené dříve těmi samými eichmanny.
____________________
Ale i tehdy si eichmanni tu deflaci jen vymýšleli: http://www.shadowstats.com/alternate_data/inflation-charts
____________________
Vaše úvaha, že centrální banky budou během inflační periody házet z vrtulníku méně a během deflační (reálně spíše "o něco méně inflační") více, je zcela zcestná, vy to musíte vědět a pokud máte v těle trochu svědomí, tak se červenáte až na zadnici. Protože s tímto pravidlem to nutně a zákonitě skončí jako s keynesiánskou ideou, že vláda by měla v době boomu šetřit a v době recese utrácet. Jenže dělá to ZCELA OPAČNĚ. Dnes v době boomu utrácí přímo jak zběsilá. A centrální banky v době boomu držely úroky dole a nyní, když boom končí/vrcholí, začínají úroky zvedat - opět zcela v rozporu s vašimi svatými texty.
____________________
Další zcela zákonitou věcí bude, že jakmile se vrtulníkový nepodmíněný příjem jednou zavede, okamžitě se z něj stane politikum. Tématem č.1 každých dalších voleb již vždy bude jen jeho valorizace.
____________________
A samozřejmě úvaha, že když centrální banka začne dělat takovéto nepředstavitelně extrémistické experimenty, že to lidi nevystraší, je zcela mylná. Jsem si jist, že dostatečně velké množství soudných lidí (tedy těch, kteří dostatečně produkují, mají příjmy a úspory) bude tímto opatřením přímo zděšeno (a rád v této oblasti svou osvětou přispěji svou troškou do mlýna). Dodatečný příjem tak neutratí za spotřebu, ale pokusí se své úspory ochránit. Nejen nepodmíněný příjem, ale i část běžného příjmu (který doposud s lehkým srdcem utráceli) tak zkonvertují do CHF, Au, BTC, čehokoli, co ten váš centrální padělatelský monopol nemůže tisknout a shazovat z vrtulníku.
____________________
Platí, že s úroky (výrazněji) do záporu jít nelze, protože lidé by podnikli run na banky ve snaze úspory přesunou do slamníku, kde je úrok nezáporný, nulový.

Stejně tak ale platí, že shazovat peníze z vrtulníku lze jen tehdy, když zavedete kapitálové kontroly (jako již mají v Řecku), omezíte směnitelnost měny (zavedete devizové přísliby, jaké měli v Británii do Thatcherové) a zavedete dovozní kvóty na zlato (jako to dnes mají v Indii), protože ve vrtulníkové měně nikdo nebude chtít držet úspory (a když tomu úprku od měny necháte volný průběh, tak ta zkolabuje). Samozřejmě tím ale ten úprk jen dále urychlíte (protože ukážete svou slabost, potvrdíte, že úprk je oprávněný), lidé si skuliny vždy najdou. Navíc dnes máme BTC a anonymní decentralizované směnárny, vexláky, LocalBitcoins.com a spoustu sociálních sítí pro párování nabídky s poptávkou. Jediný efekt umělých zábran bude vyšší cena BTC u nás (premium nad světovou cenou) - tak jako to bylo před rokem v Jižní Korei.
____________________
Reálně tedy nikdy žádná deflace nebyla (viz shadowstats) a i kdyby byla, ekonomice neškodí.
http://journal.fsv.cuni.cz/storage/683_539_549.pdf
Problémem je pouze současný fiat finanční systém, který je schopen fungovat jen v prostředí, kde se měnová zásoba zvyšuje tempem 8% ročně. Problémem je současný systém, který je možné (ještě aspoň chvíli) udržet při životě jen za cenu čím dál šílenějších opatření - QE, nulové sazby a následně vrtulníkové peníze. Jednou už ale toho bude moc. A ten okamžik se blíží. Neokomunistům odbíjí rok 1988.

Richard Fuld|23. 10. 2018 12:05| reakce na Jan Altman - 22. 10. 2018 14:55

Zajímavé. :-) Takže část bankovní rady vážně uvažuje o podpoře spotřeby za účelem odstranění budoucích deflačních tlaků? No to je skvělé, že si konečně uvědomili, že QE a manipulace s měnovým kurzem jsou z hlediska ovlivňování inflace v podstatě k ničemu. Nakonec zjistí, že po vyčerpání možností měnit úrokové sazby, je jediným skutečným měnovým nástrojem právě přímá podpora občanů a jejich spotřebního chování. :-) Pokud ceny rostou, centrální banky mají dostatečné měnové nástroje. Jakmile ale klesají ceny i po té, co nominální úrokové sazby klesly k nule, jiný účinný nástroj, než ony "vrtulníkové peníze" neexistuje. Pomineme-li tedy záporné nominální úrokové sazby, jež jsou realizovatelné pouze v prostředí bez hotovosti. A ano, takto nějak by mohl nakonec vypadat i počátek nějakého nepodmíněného příjmu, jehož výše by v době inflace klesala na nulu a v době deflačních tlaků by mohl růst.

Jan Altman|23. 10. 2018 08:44| reakce na Jan Capouch - 22. 10. 2018 20:17

No jo, tak ono na té bankovní radě také ledacos zazní, občas se asi ozve někdo s pochybami... Ale nakonec převáží společný zájem. A s námi budou jednat jako s materiálem, ekonomickými jednotkami, zdroji poptávky a daní.

Každopádně skvělý (a poučný) film.

Jan Capouch|22. 10. 2018 20:17| reakce na Jan Altman - 22. 10. 2018 14:55

Tak oni tehdy nebyli všichni tak chladnokrevní:
https://www.youtube.com/watch?v=TWUu6ip6Y_w

Jan Altman|22. 10. 2018 14:55

Podívejte, do jakého detailu to již mají rozmyšlené.
Chladně zvažují technické detaily řešení.
Jako onehdá ve Wannsee:
https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/blog_cnb/prispevky/barta_20181022.html

Novak Josef|21. 10. 2018 14:56| reakce na Jan Altman - 20. 10. 2018 18:44

Ten článok od Patrie vytvára zaujímavú predstavu : Finančná kríza nie je čosi NEZÁVISLÉ, čo je schopné zničiť fungovanie štátu , ale IBA OD MÚDROSTI CB A VLÁDY závisí, či bude kríza zvládnutá bez bolesti.

Takže - ak máme múdrych politikov, zadlžujme sa bezhranične, však oni to zvládnu. Akýsi "obed zadarmo" , ktorý bude zaplatený vďaka múdrosti politikov.

Jan Altman|20. 10. 2018 18:44

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/3961930/jak-centralni-banky-zkroti-pristi-recesi.html

Ja bych vsazel na tu posledni vetu clanku - na ta kreativnejsi=zoufalejsi opatreni.

A to clanek optimisticky vychazi z toho, ze pristi krize bude jen takove psouknuti jako ta v 2001 a ne neco vetsiho ala 2007 (natoz jeste vetsiho).

Jan Altman|20. 10. 2018 16:49| reakce na Novak Josef - 19. 10. 2018 19:57

Tak jasně - na světě není tolik zlata, aby každá centrální banka mohla mít rezervy, které by v přepočtu na obyvatele překonaly byť i malého chudého česko-slovenského goldbuga :-)
__________________
Přesto, nebo právě proto by mne zajímalo, co by se dělo, kdyby se mezinárodní měnový systém opět (byť částečně) přiklonil ke zlatu.
MMF může zlato zahrnout do koše definujícího SDR (byť zpočátku třeba jen 15ti procenty).
Dolar může přestat být světovou rezervní měnou a juan (o euru ani němluvě) nemusí uspět ve snaze ho nahradit. Zlato se může lehce stát jedinou "jistotou" v rozbouřeném moři transformujícího se mezinárodního monetárního pořádku.
V ten okamžik kupní síla měny každého státu, její relativní kurz, rychle začne odrážet velikost zlatých rezerv za ní stojících. Nějaké italské, španělské, francouzské či řecké vládní dluhopisy v rezervách ČNB mohou zcela skokově přestat mít jakoukoli váhu a relevanci.

Ty země, které toto včas předvídaly (jistotu nemá nikdo, ale zjevně pro některé země toto je možný scénář a
proto se na něj připravují), jsou schopné i v měnově-turbulentní době udržet svou měnu funkční.
ČNB se ale zlata (prakticky jako jediná) zbavila a koruna se v nové situaci stává mezinárodně neakceptovatelnou měnou, její kurz se dramaticky propadá (pro ilustraci: bolívar).
Zahraniční léky, ropu a další životně důležité produkty je možné dovézt jen za zlato, nebo za měnu zlatem podloženou. Tou koruna není. Televize ukazuje fronty před benzínovými pumpami, mluví o paralýze ekonomiky, ukazuje také lidi umírající na nedostatek dovozových léků. Zároveň ukazuje, jak ti, kteří investovali do zlata, levně skupují domy a další majetky.
Bude vláda jen tak čekat na bankrot a svůj kolaps?
Nebo se pokusí proti keťasům/spekulantům/mamonářům zasáhnout?
Možná to zkusí, na druhou stranu - drobní držitelé zlata, kteří ho snad mají doma, ho rychle skryjí (zazdí ve sklepě, zakopají v lese, ...) a prohledávat desetitisíce domů a pozemků je nereálné. Velcí držitelé zlata, pokud nejsou padlí na hlavu, to zlato již dávno mají někde v bezpečí švýcarského či jiného sejfu...