Diskuze: Konec dlouhé práce

Šimon Macháček|14. 5. 2018 18:57

Já si vůbec nemyslím, že by stát měl jakkoliv vstupovat do pracovněprávního poměru. Co si kdo domluví je jeho věc. Dneska má stát tendenci zvýhodňovat zaměstnance na úkor zaměstnavatele, čímž stát napomáhá tomu, že být zaměstnavatelem je těžké, protože například nejde jen tak vyhodit zaměstnance. Na druhou stranu výpovědní lhůta 2 měsíce je taky otřesná. Tohle způsobuje nerovnováhu na trhu práce.

Richard Fuld|7. 5. 2018 11:59| reakce na Jan Altman - 4. 5. 2018 14:54

Naštěstí tu volbu, zda se postarat o 7 seniorů nebo jen o Vaše 2 "vlastní" seniory, nemáte. Velké štěstí. :-)

Richard Fuld|7. 5. 2018 11:57| reakce na Jan Altman - 4. 5. 2018 09:22

Daněna není práce. Daněny jsou příjmy. A pokud největší část příjmů obyvatelstva pochází z práce, pak to neznamená, že příjmy z práce jsou daněny nejvíce.

Jan Altman|4. 5. 2018 14:54| reakce na Honza _ - 4. 5. 2018 10:59

To je pravda, to je bod, kde lze z Kohoutem nesouhlasit.
Pro přibývání úředníků (regulací, ... atd - obdoba rakoviny) existuje jediný limit: kolik na jejich provoz je stát schopen vyrazit z produktivní části obyvatelstva. A v tomto směru jsem (v delším horizontu) optimistou:

- o koláč se s úředníky bude přetahovat stále rostoucí vrstva penzistů (demografická katastrofa) - nejen s jejich penzemi, ale i s rostoucími náklady na jejich zdravotní péči, LDNky, domovy důchodců, pečovatele, hospicy, ...

- vrstva produktivních plátců se bude stále zmenšovat a logicky i politicky/filosoficky radikalizovat (když menšina živí většinu, je vždy zdroj konfliktu)

- těmto lidem se navíc budou rozšiřovat možnosti úniku: registrace firem v zahraničí (Maďarsko tuším zavedlo 9% podnikovou daň, ...), globalizace, internetizace (a internet nezná hranic a jurisdikcí), vznik decentralizovaných anonymních měn a obchodních platforem, atd...

Je potřeba si uvědomit, že ti produktivní mají výhodu: patří k těm inteligentnějším, vzdělanějším, ovládají moderní technologie i jazyky - a tento trend se bude prohlubovat. Za 15 let bude mít práci a nějaký (podstatnější) výdělek jen někdo kvalifikovaný, kreativní, agilní a schopný. Předpokládám, že tito lidé dříve či později najdou nějakou jednotící filosofii a platformu.

Tito lidé budou stát před volbou, zda se nechají obrat, nebo ne a zbude jim na pořízení bydlení, rodiny, vzdělání dětí, ...
Před volbou, zda se nechat donutit nuzně a neefektivně se postarat o 7 zcela cizích starých lidí, nebo se solidně postarat o VLASTNÍ rodiče.

Honza _|4. 5. 2018 10:59| reakce na Jan Altman - 4. 5. 2018 09:22

"Zmizí většina úředníků u bankovních přepážek nebo ve státní správě."

Obávám se, že co platí v ekonomice, neplatí pro stát - úředníků přibývá a přibývat bude, bez ohledu na možnosti automatizace...

Jan Altman|4. 5. 2018 09:22

http://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika-bez-prace-nejsou-neni-nic-dua-/p_ekonomika.aspx?c=A180502_213815_p_ekonomika_wag

Jan Altman|3. 5. 2018 13:58| reakce na Martin Brezina - 2. 5. 2018 19:44

Tak předně Gambijci (vedle dávek) mají ještě jednu poměrně ZÁSADNÍ motivaci: ihned po příchodu do Evropy, aniž (kdy) začnou pracovat a platit ZdravPoj, dostanou ZDARMA zdravotní péči, kterou si v Gambii může dovolit horních 10 (kamarádi místního vládce, kteří mají na to si zaletět do EU a zaplatit si péči na dřevo).

My naše zdravotnictví bereme za normu a běžnou věc, pro ně to je nepředstavitelný luxus, scifi. Zdarma jim zde vyléčíme chronické choroby, zbavíme je parazitů, dáme jim všechna očkování a opravíme zranění a vady nastřádané (neléčené) za celý jejich dosavadní život.

Pro Gambijce dostat naši neomezenou zdravotní péči je něco podobného, jako pro našince vyhrát půl miliardy v loterii. Bez přehánění.

Martin Brezina|2. 5. 2018 19:44| reakce na Honza _ - 2. 5. 2018 15:44

"...různé dávky převyšují jakýkoliv jeho příjem v Gambii. To je hlavní důvod, proč se Gambijci přesouvají do Evropy a nikoliv jejich touha po 35 hodinovém pracovním týdnu."

Pokud někdo napíše, že něco je "hlavní důvod" proč někdo něco dělá, tak podle mne říká, co podle něj ti lidé chtějí. Nemluvě o předchozím sáhodlouhém výkladu o jakémsi touženém "maňana", které je ovšem španělského původu a nechápu, jakou má souvislost s Gambijci.

Josef Fraj|2. 5. 2018 18:39| reakce na Honza _ - 2. 5. 2018 15:44

Díky.

Jaroslav B. Kořínek|2. 5. 2018 15:45| reakce na Jan Altman - 2. 5. 2018 14:05

A někteří za to dokonce bojují ve volbách. "Zvýšíme důchody!" "Zvýšíme slevu pro důchodce a studenty!" "Zaplatíme tohle a tamto a bude to zadarmo!"
Každý s alespoň dvěma funkčními neurony zaměřenými na matematiku základní školy musí vědět, že jsou to kecy. A přesto... A přesto.

Honza _|2. 5. 2018 15:44| reakce na Martin Brezina - 2. 5. 2018 12:50

Vy jste ten příspěvek, na který reagujete, asi nečetl.
Je to úvaha co by - kdyby.
Ne výčet, co Gambijci chtějí. Na rozdíl od Sobotky, Babiše a spol, kteří vědí, co nejvíc chcete (řepku, dotace a 70% zdanění).

Jan Altman|2. 5. 2018 14:05| reakce na Josef Fraj - 2. 5. 2018 10:58

Navíc: volný čas (na odpočinek, rodinu, koníčky, sport, kulturu, ...) má také svou (samozřejmě individuální/subjektivní) hodnotu.

Pokud budeme mít svobodu, tak si každý může najít to své optimum, kde se mezní užitky z dodatečného příjmu (více práce) a volného času vyrovnají.

Většina lidí, které znám, to plánují tak, že dokud jsou mladí a potřebují hodně peněz, posouvat se v kariéře, a splácet hypo, tak pracují hodně. A jakmile jsou již starší, začínají pracovat méně: již neživí děti na VŠ (což je drahý koníček), mají splacené bydlení, atd... Znám dost lidí, kteří zhruba v tom věku, kdy se děti osamostatňují, začínají pracovat méně - najdou si méně náročnou práci, nebo ve svém podnikání poleví (berou jen ty zajímavější zakázky), či přenesou kompetence na podřízené. Protože zkrátka potřebují méně peněz a naopak si více cení času, který jim zbývá (dokud jsou relativně v kondici na cestování, koníčky, ...).

Z toho plyne nejen nesmyslnost státem centrálně určené pracovní doby, ale i termínu odchodu do důchodu.
Nebýt státu, tak lidé po padesátce poleví třeba na dvoutřetinový výkon a po šedesátce na třetinový (ale možná budou dělat až do 78, pokud je to baví a stále o ně někdo stojí). Předpokládá to ale mít SVŮJ život pod kontrolou - včetně svých úspor/investic na stáří.

Takže dnešní lidé ve věku 25-50 let si o něčem takovém mohou jen nechat zdát, protože stát jim určí, kolik hodin denně mají pracovat, kdy mají odejít do penze. A hlavně jejich státní penze bude (podle mainstreamových ekonomů, minulého ministra financí, současného guvernéra ČNB) nuzná (tak cca 6500Kč v dnešních cenách), přičemž lze počítat i s nárůstem spoluúčasti ve zdravotnictví (i tam bude stále méně plátců a více konzumentů). Přestože tito lidé do zdravotního i penzijního systému nastrkali miliony, dostanou zpět jen směšnou almužnu. Někteří si to dokonce i nechají líbit.

Martin Brezina|2. 5. 2018 12:50| reakce na Josef Fraj - 2. 5. 2018 07:42

"Pokud tedy Gambijci začnou toužit po automobilech, kvalitních botách atd a budou ochotni pracovat, aby je získali, tak v tržním prostředí nic nebrání vzniku výrobců bot a automobilů. Ten fígl spočívá v tom, že to musí Gambijci sami chtít. "

To je zajímavé, jak pane Fraji, přesně víte, co Gambijci chtějí nebo nechtějí. Zjevně jste je podrobně a dlouhodobě zkoumal. Jinak bych si musel myslit, že si své názory cucáte z prstu.

Josef Fraj|2. 5. 2018 12:02| reakce na Martin Brezina - 2. 5. 2018 11:13

Nejste žádným způsobem schopen dokázat, že prosperita řekněme zhruba severní polokoule je zásluhou státu a že nevznikla navzdory státním zásahům. Je to jenom vaše etatistická víra a s vírou, jak známo, diskutovat nelze. Tato víra vás vede k zaměňování korelace za kauzalitu tam, kde to je v souladu s vaší vírou.

Vaše sociálně inženýrské formulace o "pěstování" obyvatelstva, byť v uvozovkách, mluví za vše. Potom snadno získáte pocit, že sociální stát je nejlepší z možných světů a stav v Gambii považujete za špatný. (Proč to tak není vysvětluji v jiném komentáři.)

Rozdíl mezi námi je v tom, že vy řešíte jak nejlépe "pěstovat" obyvatelstvo a jste přesvědčen, že "pěstování" je univerzální cesta k lidskému štěstí, protože na příkladu "Gambie" vidíte, že to k vaší představě o štěstí nevede. Já si myslím pravý opak, totiž, že lidé mají právo rozhodovat o svém štěstí sami.

Vy říkáte, že lidi je třeba k jejich štěstí přinutit a jako alternativu nabízíte "když se ti to nelíbí, tak táhni". Já říkám, že jednak nevíte nic o tom, co každému jednotlivci přináší pocit štěstí, druhak že vnucování vašeho "modelu štěstí" ostatním je zcela nepřípustné násilí.

Vzhledem k zásadnímu rozporu už v samotné podstatě se těžko můžeme shodnou v tom, co na to navazuje.

Martin Brezina|2. 5. 2018 11:13| reakce na Josef Fraj - 2. 5. 2018 07:48

Stát může do jisté, poměrně skromné míry, ovlivnit zaměstnanost, pokud investuje do vzdělání svých obyvatel a pokud dělá v rozumném rozsahu investice. To je, podle mne, vše. Nic víc u mne nemůžete najít a to tady na tento web píšu asi 5 let. Nějaké "cítím" bych do toho netahal.

Jestli vám to čtenářská gramotnost dovolí, tak má základní teze je tato: není dostatečná evidence o tom, že slabý nebo pokud možno žádný stát je nějakou zárukou prosperity nebo zaměstnanosti. Naopak, je dostatečná evidence o tom, že civilizovaný stát, který si "vypěstoval" kvalifikované obyvatelstvo a slušnou zásobu elit (i když ty se do značné míry pěstují samy). je schopen dlouhodobě směřovat k prosperitě a zaměstnanosti. Má to své předpoklady kulturní, do nějaké míry i asi bohužel i etnické (s průměrným IQ populace okolo 80 bodů se holt civilizace buduje blbě), ale dobře spravovaný stát je podle mne plus, ne minus.

Josef Fraj|2. 5. 2018 10:58| reakce na Petr Novák - 2. 5. 2018 10:28

To je ovšem velmi indivuduální, proto by o tom měl rozhodovat každý sám za sebe a nikoliv Březinové ve volbách, potažmo jimi zvolení politici.

Petr Novák|2. 5. 2018 10:28

Pokud to vezmeme hodně zhruba, tak naše životní úroveň je dána množstvím práce, kterou vykonáme, násobenou kvalitou té práce. Když zkrátíme pracovní dobu, budeme toho mít méně. Otázkou jen je, zda nám to zato stojí.

Honza _|2. 5. 2018 08:08| reakce na Jan Altman - 1. 5. 2018 18:16

Proč jsou Vietnamci tak pracovití? (Aspoň ti, které tu vidíme.)
Protože Vietnamská socialistická republika spoustě lidem neplatí důchody. Jen státním zaměstnancům a zaměstnancům velkých firem, které mají povinnost platit do průběžného systému.
https://migracevsouvislostech.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=167609

Chovají se tak, protože se musí postarat o sebe a svoje rodiče a mít děti, které se pak postarají o ně.

Josef Fraj|2. 5. 2018 07:48| reakce na Martin Brezina - 2. 5. 2018 06:44

>>> "S trochou čtenářské gramotnosti zjistíte, že nic takového netvrdím. "

Asi je nás negramotných víc, protože i já mám pocit, že právě to tvrdíte. Možná ne doslova, ale ze smyslu vašich příspěvků to vyplývá.

Josef Fraj|2. 5. 2018 07:42| reakce na Martin Brezina - 1. 5. 2018 14:04

Pokud myslíte rakouskou školu, tak máte pravdu. Ta vychází z individuálních preferencí. Ale otázka skupinových preferencí mně přijde zajímavá. Pokud nějaká skupina (její členové) například preferuje stav "maňana" a jiná skupina přístup "pracuj a šetři", tak rozdíl v jejich ekonomické a materiální úrovni bude propastný. (Tím prosím nijak nehodnotím, který přístup je správnější. Stav maňana může někomu přinášet intenzivnější pocit štěstí než milionové majetky někomu jinému a opačně. Volný čas je statek stejně hodnotný jako kterýkoliv jiný, záleží právě a jen na indiv. preferencích.)

Úmyslně mluvím o skupinách a ne o rasách, protože v evropských nemocnicích, univerzitách, výzkumných centrech určitě najdeme i pár úspěšných Gambijců, jejichž preference se odlišují od většinové gambijské společnosti. Nicméně chceme-li porovnávat etnicky vyhraněné regiony, tak má jistě smysl vzít v úvahu i většinové preference v daném etniku, chcete-li rase. Bohužel Evropané si zkoumání těchto skutečností zakázali z důvodů politické korektnosti nebo přímo zákonem. Je to další příklad ignorování reality současnou "západní" společností.

k vašemu >>> "Vždy by si mohli přečíst u foxyho, Fraje nebo Altmana, že u nich to je správně a že jim trh vytvoří neomezené množství pracovních příležitostí, protože potřeby jejich spolu-obyvatel jsou nekonečné." asi tolik:

Pro upřesnění, TRH nevytvoří nic, stejně jako to nevytvoří Archimedův zákon. Avšak svobodné tržní prostředí umožňuje reagovat na preference jednotlivců a na změnu těch preferencí a to velice pružně (na rozdíl od rigidních státně socialistických regulací). Pokud se v nějaké skupině (například Gambijců preferujících maňana) začnou měnit preference jejích členů, tržní prostředí umožní tuto změnu realizovat. Pokud tedy Gambijci začnou toužit po automobilech, kvalitních botách atd a budou ochotni pracovat, aby je získali, tak v tržním prostředí nic nebrání vzniku výrobců bot a automobilů. Ten fígl spočívá v tom, že to musí Gambijci sami chtít.

Tady v praxi vidíme, že trh (jeho účastníci) velice přesně reaguje na potřeby a preference jednotlivců.

Problém nastává, až když do přirozených tržních procesů zasáhne váš milovaný stát a pokusí se je vecpat do nějakého "sociálně blabla nevímjakého" modelu. Když stát ví lépe než Gambijci, co je pro Gambijce dobré, než oni sami. To má téměř pravidelně nepředvídatelné následky. Například ten, že pro Gambijce je mnohem snazší zajistit si stav maňána v Evropě, protože různé dávky převyšují jakýkoliv jeho příjem v Gambii. To je hlavní důvod, proč se Gambijci přesouvají do Evropy a nikoliv jejich touha po 35 hodinovém pracovním týdnu. Z hlediska Gambijce by jen idiot pracoval 35 hodin týdně.

P.S. Pojem Gambijci v tomto příspěvku je symbolem pro skupinu se stejnými preferencemi "maňana", tak jak jsem zmínil na začátku a nesouvisí nutně se skutečnými preferencemi skutečných Gambijců.

Martin Brezina|2. 5. 2018 06:44| reakce na Jan Altman - 1. 5. 2018 18:16

"Takže podle vás je v Gambii hodně nezaměstnaných proto, že tam je málo regulací, malé daně, není omezena délka pracovní doby, atd...?"

S trochou čtenářské gramotnosti zjistíte, že nic takového netvrdím.

Co tvrdím, je jiná teze: vliv rozumného státu na (ne)zaměstnanost je malý, spíše zanedbatelný. Opakuji, rozumného státu. Je totiž možné, v případě státu nerozumného, zavést okamžitě povinnou 30-hodinovou pracovní dobu, nebo (u nás tady a teď) 25 tisícovou minimální mzdu. V takovém případě by nezaměstnanost vlivem státu vystřelila vzhůru, to je bez debaty.

S vašimi dalšími důvody, proč to tak nejspíš v Africe je, nemám velký problém, kromě toho, že bych přidal kvalitu, resp. nekvalitu vládnutí a obecně nízký podíl schopných elit v daných zemích.

Josef Fraj|2. 5. 2018 06:27| reakce na Jan Amos - 1. 5. 2018 14:11

Ta poslední věta byla prakticky potvrzena minulou vládou (Sobotka-oligarcha). Přes všechny rozdíly je spojoval odpor vůči živnostníkům a malým podnikatelům. Pro jedny jsou třídní nepřítel a pro druhé otravná konkurence.

Jan Capouch|1. 5. 2018 22:35| reakce na Jan Altman - 1. 5. 2018 18:16

Dodám jen dvě slova: fabiánský socialismus.

Kárl Vonásek|1. 5. 2018 19:03| reakce na Martin Brezina - 1. 5. 2018 14:04

Je a není - každý jsme jiný, máme jiné žebříčky hodnot a preferencí

Jan Altman|1. 5. 2018 18:16| reakce na Martin Brezina - 1. 5. 2018 11:09

Takže podle vás je v Gambii hodně nezaměstnaných proto, že tam je málo regulací, malé daně, není omezena délka pracovní doby, atd...?

Nezaměstnanost ve třetím světě jistě má své příčiny, ale rozhodně mezi ně nepatří nedostatek eurosocialismu. Zavedením evropské sociální a pracovní legislativy by tam situaci prudce zhoršilo (a ne naopak).

Příčiny nezaměstnanosti tam tady budou nějaké jiné. Nejsem znalec, přiznávám, že je neznám, jen mohu zkusit nadhodit nějaké možnosti:
- mentalita obyvatelstva (znám několik lidí, kteří tam podnikali a referovali mi - když dali zaměstnanci zálohu na výplatu, 4 měsíce ho pak neviděli - dokud nezačal mít hlad). A že je mezi etniky rozdíl snad nebudete popírat: do integrace Romů se zde investuje 80 let a výsledek je nulový. Vietnamcům nikdo nijak nepomáhal, jsou sami od sebe podnikaví a učenliví, jsou ekonomicky úspěšní a jejich děti mají i z češtiny lepší známky, než děti české. To samé v USA. Indiáni a černoši (přes pozitivní diskriminaci a vysoké náklady na všemožnou podporu) stále na okraji společnosti (příjmově, vzdělanostně, úrovní kriminality), kdežto imigranti např. z Číny si vedou daleko lépe. Natož imigranti např. z východní Evropy.
- mafiánský stát, právní nejistota, neuhajitelnost majetku, zkorumpované státní instituce
- asi i vnější podmínky: Čína se v Africe chová docela nevybíravě, Evropa uplatňuje ochranářská opatření a to zejména v oblastech, kde by se Afričani měli šanci prosadit (EU raději dotuje pěstování tropického ovoce podřadné kvality v hnusných španělských sklenících, než abychom umožnili dovoz kvalitních produktů z Afriky a Jižní Ameriky). K vnějším podmínkám dále patří "rozvojová pomoc" ze západních zemí. Ta jen plodí korupci (je to obdoba eurodotací, ale ještě obludnější, zvlášť v kombinaci s nízkou politickou korupční kulturou afrických politiků). Pomoc jde k místním diktátorům, kteří ji pak rozprodávají na trhu, čímž jednak posilují svou moc a jednak rujnují místní pěstitele.

Jan Altman|1. 5. 2018 17:55

"Prozíravý kapitalista věděl, že zaměstnanci nemohou makat do roztrhání těla, že jim musí dát nejen dostatek peněz, aby si jeho výrobky mohli koupit, ale také čas, aby s nimi mohli nějak vyrazit."

To je zažitý blud, reálný důvod měl Ford dozajista jiný - nebyl tupcem aby věděl, že jeho auta si nekupují jen jeho zaměstnanci, ale v daleko větší míře někdo úplně jiný. Ten rozumný přístup k nim měl z jiných důvodů.

------------------

"Osmihodinová pracovní doba za nezkrácené peníze se pak stala požadavkem stávky, která propukla 1. května 1886 v Chicagu. Na její památku Druhá internacionála vyhlásila Svátek práce."

Klasické levičácké chucpe - stávkují za to, že NECHTĚJÍ (tolik) PRACOVAT a nazvou to "svátkem práce".

------------------

Jaká tedy je ta správná pracovní doba? No takto může uvažovat jen centrální plánovač a sociální inženýr. Tyran a diktátor s touhou všechny narvat do jedné škatule, za každou cenu.

Podívejte se na živnostníky. Jeden dělá 3 hodiny denně, jiný třeba 12. Některý v sezóně hákuje 13 hodin a v mimosezóně (skoro) vůbec. A nikomu to nepřijde divné - jednoduše proto, že to není divné, ale přirozené.

Co je naopak NEPŘIROZENÉ (ba zločinné) je toto: pokud ten živnostník bude pracovat 1.5 násobek běžného času a to ještě při dvojnásobku běžné produktivity (čili vyprodukuje 3x tolik), tak zaplatí 3x, nebo spíše 4x či 5x (progrese) více na daních. Za co, soudruzi, za co? Co mu za to dáte navíc? Jakým právem tolik požadujete, vy lupiči?
-----------------
Samozřejmě ať si každý dělá jak dlouho (a jak intenzivně chce). Není smyslem života vydělat co nejvíc peněz a ty si vzít do hrobu. Pokud chci mít pohodové pracovní tempo a v práci být jen 6hod/den, tak je to zcela v pořádku. Ale měl bych nést nejen výnosy takového rozhodnutí (příjemnější život, více volného času), ale i následky: ÚMĚRNĚ menší příjem. A pozor! Některé náklady jsou více či méně konstantní. Operace žlučníku stoji stejnou absolutní částku, ať děláte 2, nebo 12 hodin denně. Operace žlučníku NESTOJÍ nějaké procento vašeho platu/produkce, ale fixní částku! I tento dopad vašeho rozhodnutí byste správně měli nést (=> skutečné pojištění a ne zdravotní daň).

--------------------------
"TOP 09 ve své volební vizi (kapitola 4.3) líčí Česko v roce 2030 takto: „S postupující digitalizací a robotizací se natolik zvýšila produktivita výroby, že umožnila postupný přechod na čtyřdenní pracovní týden.“"

Socialistická TOP09 si neuvědomila, že s postupující robotizací a digitalizací se nezvýší produktivita každému (a už vůbec ne každému stejně). Ten, kdo bude stále stejným strojkem stříhat vlasy, nebo stále stejným krumpáčem kopat příkop, bude mít produktivitu stále stejnou. Vyšší produktivitu bude mít ten, kdo ty nové technologie bude mít k dispozici (buď je vlastnit, nebo je dostane do užívání zaměstnavatelem) a bude je umět využívat. Když ale vidím kvalitu (a její trend) našeho školství, tak mám trochu pochyby. Pokud "příklad s traktorem", tedy ZCELA TRIVIÁLNÍ slovní úloha je schopna vykolejit podstatnou část uchazečů o přijetí na střední školu, pokud jejich rodiče podávají stížnosti typu "to s tím traktorem přeci ale ve škole neměli", tak Bůh s námi (s nimi). Opravdu si je TOP09 jista, že takovýto produkt našeho školství bude mít takovou produktivitu, abychom mohli pracovat výrazně méně?

Jan Capouch|1. 5. 2018 16:30| reakce na Martin Brezina - 1. 5. 2018 14:04

To neznamená, že neexistují. Když dva dělají totéž, není to totéž.

Jan Amos|1. 5. 2018 14:11| reakce na Josef Fraj - 30. 4. 2018 10:11

"Plyne to z mentality a absence logického myšlení socialistů."

Dávám plus a velmi souhlasím. Jen bych přidal, že vámi popisované chování také plyne z absence sociálního cítění socialistů. Většina z nich, které jsem nechtěně poznal, jsou buď jedinci s velmi nekoherentním myšlením soustředěným na sebe nebo z nejrůznějších důvodů vyhranění misantropové. Nakonec není překvapením, jak se čas od času ukazuje, že socdem strany a jejich odnože jsou především sponzorovány velkými společnostmi - vždyť téměř veškerá agenda, za kterou se socialisté a odboráři bijí, je v zájmu především těch, které označují za vykořisťovatele.

Socialisté se ale nástupu robotů určitě obávat nemusí - žádná umělá inteligence zpěv internacionály a bláboly o rovnosti patrně nenahradí.

Budu parafrázovat hraběte Šternberka - "My socialisté máme stejného nepřítele jako vy kapitalisté - živnostníka a další na státu nazávislou verbež."

Martin Brezina|1. 5. 2018 14:04| reakce na Jan Capouch - 1. 5. 2018 14:01

O rasách není v teorii tržního mechanismu ani slovo.

Jan Capouch|1. 5. 2018 14:01| reakce na Martin Brezina - 1. 5. 2018 11:09

Jaké rasy jsou lidé v Gambii?