Diskuze: Evropská komise zatočí s dvojí kvalitou potravin. Žádný důvod k oslavám

Stanislav Brabec|20. 4. 2018 13:58

Nu, což. Výrobci se novému unijnímu befelu přizpůsobí, jako už mnohokrát.

Předchozí regulace vyprodukovaly Turecký M-D či R.U.M., teď vznikne třeba Ostella a Meganum.

Jan Altman|18. 4. 2018 14:19

Komu na kvalitě záleží, tak to řeší. A výrobci a prodejci adekvátně reagují.
https://roklen24.cz/a/SJjsy/spotreba-biopotravin-v-cesku-vzrostla-nejvice-od-roku-2008

Michal Mrozek|18. 4. 2018 09:09| reakce na Lukáš Lánský - 17. 4. 2018 10:41

Ta uvedená směrnice vůbec neřeší lhaní výrobců zákazníkům. Řeší to, že v jedné zemi se prodává šunka s 85% masa a v druhé zemi stejný obal, stejný dodavatel, akorát má ta šunka 95% masa. To není žádné klamání zákazníka, v každé krajině si člověk přečte správné složení (pokud umí číst) a toto složení je kontrolováno v každém státě příslušnou institucí. Pokud se výrobce odchýlí od svého deklarovaného složení, dostane pokutu. Lhaní zákazníkům řeší instituce každého státu samostatně, i když samozřejmě, EU chce kafrat do všeho a všechno mít pod kontrolou.

Tady jde zatím o něco trochu jiného: Všude se má prodávat stejně "kvalitní" šunka. Všude ta s 95%, pokud má stejný obal a dodavatele. Anebo taky 85%. Prostě sjednocení různých národních standardů. Vyvstávají otázky, kde má standardizace své limity. Má vůbec nějaké?

Tak se mi nedivte, že se rozčiluji nad těmito kravinami. EU už dost pracuje proti lokálním potravinám, život jim komplikují právě proto, že odmítají se přizpůsobovat standardům.

Zdeněk Suchý|18. 4. 2018 05:54| reakce na Jan Altman - 17. 4. 2018 11:01

Opět začíná být aktuální vtip z dob socialismu, jen trochu upravený: Evropská komise se rázně vypořádá s prolémy, které by v jiném systému nikdy nevznikly :-)

Jan Amos|17. 4. 2018 19:49| reakce na Jan Altman - 17. 4. 2018 15:43

V mnohém s vámi souhlasím, jen mám pocit, že není zakopaný pes jen v mentalitě strávníků, ale v celém českém potravinářském průmyslu. Není problém v tom jíst kvalitně vyrobené a uskladněné škvarky a sádlo a špek, ale je problém jíst je v podobě, jak jsou nabízeny našimi výrobci - plné cizorodých látek pro zlepšení trvanlivosti, barvy, chuti a vzhledu.

Pravidelně jezdíme do Rakouska na gurmánské výlety - do základní nabídky pohoštění patří i Schmalzbrot a Speckbrot (chleba se sádlem a se špekem). Rakušané se jimi ládují spolu s knedlíky a špeclemi a dalšími kalorickými bombami. Nicméně jde převážně o výrobu místní provenience, kde vědí, kdo je výrobcem - výrobce si neriskne zkazit před sousedy své jméno nebo jméno svých předků falšováním potravin jak to předvádí například majitel Kosteleckých uzenin.

Do Španělska také jezdíme na gurmánskou "očistu těla" - jejich jamony jsou na míle vzdálené chutí a složením našim uzeninám. Španělská strávní kultura je založena na tapas - což je generacemi osvědčené stravování malými porcemi pestré skladby potravin, tak jak to lidskému organizmu vyhovuje.
Ceny potravin mimo Barcelonu a Madrid jsou i ve velkých městech (Valencie) srovnatelné nebo dokonce nižší než u nás. A když zajdete i jen do provinční prodejny Supermercato nebo Consum, máte ze sortimentu pocit, že jste se omylem ocitli v premiovém Julius Meinl, který pro nezájem zákazníků zavřel krám v Praze.

Jinak jsem častým zákazníkem webu Toppotraviny.cz - umí nabídnout i takové kuchyňské ingredience jako například etiopskou duccu nebo pro mě nepostradatelný tasmánský pepř.
Gran Moravia - http://www.laformaggeria.com/ - bohužel v našem městě pro nezájem skončil. Nevadí, těch 50km si rád jednou za 14 dní zajedu.

Jako kluk jsem si myslel, že toto je sci-fi, dneska vím, že je to vizionářský film o potravinářském impériu estébáka Babiše - https://www.csfd.cz/film/32060-kridylko-nebo-stehynko/prehled/

Jan Pozner|17. 4. 2018 16:11

"Je třeba se rozhodnout, jestli si koupit šunku z vody a masokostní moučky za 20 korun, kvalitnější za 30, nebo prémiovou za 40. Člověk si musí rozmyslet, jestli chce dát víc za kvalitu nebo míň za zbytkový produkt."

Nevím, kde autor vzal, že kvalita se pozná podle ceny, on se i šunt dá prodávat za 40.
Mně vadí, že abych nekoupil šunt musím mít znalosti zbožíznalce a potravinářského technologa/chemika.
Autor sám je nemá, neboť šunka není kvalitnější, prémiová, ani masokostní, ale "nejvyšší jakosti" > "výběrová" > "standardní" podle obsahu svalových bílkovin (min 16%, 13%, 10%). Tak jakou šunku si vlastně kupuje? :-)

Jan Altman|17. 4. 2018 15:43| reakce na Jan Amos - 17. 4. 2018 14:55

Oni nejsou blbí. Jen v nich převládá mentalita z dob války a komunismu: hlavně aby toho bylo hodně.
V mládí jsem si hrával s dětmi z venkova. Ke svačině dostali půlku bochníku chleba a půl štangle nejlevnějšího salámu. K obědu bylo ovarové koleno, k večeři škvarky a sádlo. Mentalita tvoření tukových zásob na hladomor. Po generace utvářená mentalita nedostatku a obrany proti němu. Ono je to přirozené a za pár let dostatku to nezlomíte - zvlášť když se pohybují ve své komunitě (1x týdně zajet do okresního města do Penny marketu a nafutrovat mega mrazící box instalovaný v kůlně), kde se v tom postoji navzájem utvrzují.

Bohužel i dnes tito lidé dostávají matoucí ekonomické signály. Nikdo je za nezdravý životní styl netrestá dražší zdravotní pojistkou. Nemocnice, sanitky záchranky i pohřební ústavy (dle reportáží v TV) řeší, jak transportovat a obsluhovat lidi nad 200kg - za peníze všech.

A tak v nich přetrvává mentalita "raději kilo prorostlého bůčku, než jedno mango". Raději fotbal v TV, než fitko/badminton/běh na vlastní kůži. A já bych proti tomu ani nic neměl, volba životního stylu je věcí každého, pokud tím nijak nezasahuje do života a majetku druhých (bohužel existence socialistického zdravotnictví a socialismu v dalších sektorech to neumožňuje).

Každopádně směšná snaha EU, trapný pokus politiků a byrokratů řešit následky a příznaky, ne příčiny, k ničemu nepovede (leda tak ke zhoršení situace). Už se těším, až se u nás začne prodávat regulérně svébytná NUTELA.CZ (to CZ bude asi menším a méně kontrastním písmem).

Jan Amos|17. 4. 2018 14:55

Od té doby, co vařím podle Roberta Mikluše, dvojí kvalitu potravin opravdu neřeším - stejně jako on. Rozhodnutí evropské komise do mého špajzu díky Robertovi neproniknou, Konečně někdo, kdo se vyrovnal se základními požadavky vaření pro bohaté gurmány.

Španělský ptáček z japonského hovězího wagyu, s iberskou slaninou a křepelčími vajíčky, přelitý omáčkou se smrži, stříknutou ročníkovým portským - https://www.stream.cz/luxus-na-taliri/10010285-spanelsky-ptacek

Řekl bych, že snaha chránit blbé už nabývá parodických rozměrů...

Jan Altman|17. 4. 2018 13:57| reakce na Jan Altman - 17. 4. 2018 11:08

Když je holt pro někoho i rakovinotvorný Tuzemák moc velká snobárna a dává přednost kořalce "značky" Drak ze stánku na roku....

http://zpravy.e15.cz/byznys/zemedelstvi/tuzemak-o-rakovinotvorny-eter-zatim-neprijde-cesi-a-slovaci-dostali-vyjimku-od-evropske-komise-1345765

... tak se pak nesmíme divit.

Michal Mrozek|17. 4. 2018 11:51| reakce na Lukáš Lánský - 17. 4. 2018 10:41

V tom není žádná složitá sofistikovaná logika. Pokud vidím, čím se zabývají v Bruselu, je toto velmi přímočaré vysvětlení.

Co si takový úředník asi myslí o lidech, když předkládá svůj návrh zákona? Zřejmě si myslí právě to, že běžný člověk svéprávný není, neumí se rozhodnout, možná nechce rozhodnout se správně. Jaké rozhodnutí je ale to správné? To které vám já úředník tímto předpisem nalajnuji. Protože já přesně vím, co vy chcete jíst, pít a dýchat. A osobní zkušenost mám, např. přesně s touhletou směrnicí z pera bruselského úředníka.

Jan Altman|17. 4. 2018 11:08| reakce na Martin Brezina - 17. 4. 2018 08:13

Pan Skala předpokládám v první řadě nenakupuje lihoviny u stánku (světoznámou značku Drak - aby se pak hluboce divil důsledkům), ale v solidním obchodě. Uzeniny a sýry nekupuje v nějaké ušmudlané šámošce (kde už chybí jen Anna Holubová), ale v obchodech typu foodstory.cz či granmoravia. Už to je do značné míry zárukou, že nekoupí sýr z loje a uzeniny z drcených kloubů a šlach, ne?
Tam mu o každém výrobku ochotně prozradí nejen složení, ale i z jakého chovu byla dotyčná kráva/vepř a v jaké manufaktuře vše bylo zpracováno.

Rozmach podobných obchodů dokládá, že přinejmenším některým spoluobčanům na kvalitě záleží.
Bohužel tu jsou i tací, kteří řeší jediné - kolik kilo produktu za kolik peněz dostanou. Často je tento jejich postoj patrný již z jejich proporcí (nadváhy). Hlavně aby toho bylo hodně! Raději k večeři 400g gothaje/turisťáku, než 50g Jamon Iberico.

Jan Altman|17. 4. 2018 11:01

Je to typický projev etatismu a eurosocialismu: pohrdat hledáním příčin a arogantně se snažit přetlačit realitu, záplatovat následky. Bez ohledu na to, že každé takové opatření vygeneruje X nezamýšlených důsledků.
Nebo to je spíš záměr, protože ty nezamýšlené důsledky opět bude potřeba "řešit". A k tomu bude úředník potřebovat posílit své pravomoci, svůj rozpočet a dále navýšit počty úředníků (ty nahrne pod sebe a stane se šéfem).
Ještě že tento zákonitý jev, vlastnost systému, má tak sebedestruktivní důsledky.

Lukáš Lánský|17. 4. 2018 10:41| reakce na Michal Mrozek - 17. 4. 2018 06:16

Nesvéprávný nejsem, ale na řešení lhaní všech a všude nemám kapacity. Nemám problém s tím, aby výrobce prodával pyliny, pokud tomu nebude říkat máslo. Potenciální tržní řešení garantování "máslovosti" končí jak na uplatitelnosti garanta, tak na tom, že pokud se domníváte, že by nemělo být trestané prodávat máslo co není máslo, těžko budete tvrdit, že by mělo být trestané nakreslit si na obal libovolnou "garanci" bez ohledu na to, co si o tom myslí garant.

Ad važe teze o tom, jak vypadá myšlení vysokých úředníků... Máte nějakou osobní zkušenost? Bylo by plodnější popisovat tu, takhle to vypadá, že si ji vymýšlíte za běhu.

Michal Jeřábek|17. 4. 2018 10:31| reakce na Martin Brezina - 17. 4. 2018 08:13

"Nebo se rozhoduje podle ceny - čím dražší, tím kvalitnější?:-) Pak jistě uzná, že ekonomická logika by velela producentům prodávat naprosté šunty za náležitě vysoké ceny. "

Ne, že by tam taková motivace nebyla, vždycky je tu motivace zneužít zavedené vzory ve svůj prospěch, ale nejspíš by to nefungovalo. Protože jsou lidé, kteří tu kvalitu poznají třeba podle chuti nebo skutečně provádí ty chemické rozbory potravin (nebo se zajímají o jejich výsledky). Kdyby se to nedalo rozlišit, tak by výrobci nemohli rozumně cílit na své zákazníky a bojovat s konkurencí. Když se nad tím zamyslíte ze systémového hlediska, tak tam vždy vznikne nějaký rozlišující prvek kvality, který nakonec skončí u ceny, protože, pokud tím rozlišujícím prvkem bude třeba obal / certifikát / logo, a bude na tom stejná cena, tak si samozřejmě koupím to kvalitnější a výrobce s nižší kvalitou zkrachuje. A tady nejde o vysokou cenu, ale o její relativní výši vzhledem ke konkurenčním produktům.

Martin Brezina|17. 4. 2018 08:13

Bylo by fajn, kdyby pan Skala napsal, jak on sám kontroluje kvalitu potravin, které kupuje.
Nosí si sebou do samoobsluhy přenosnou chemickou laboratoř?

Nebo se rozhoduje podle ceny - čím dražší, tím kvalitnější?:-) Pak jistě uzná, že ekonomická logika by velela producentům prodávat naprosté šunty za náležitě vysoké ceny.

Pokud tedy argumentuje, že váha by neměla spočívat na regulaci, ale na tlaku zákazníků.

Michal Mrozek|17. 4. 2018 06:16

"Dokud se politici a úředníci (a je jedno jestli v Unii nebo u nás doma) zabývají zákony o tom, jak se můžou nebo nemůžou vypadat obaly buřtů, nemají čas se realizovat jinde."

Nejsem si tak docela jist, zda toto je pozitivní záležitost nebo nikoliv. Podle autora článku pozitivní. Vidím v tom nicméně touhu mít pod kontrolou naprosto všechno a to mi přijde úchylné. A prezentuje to myšlení vysokých úředníků: "Lůza nemá mít právo rozhodovat. A vůbec, takhle nesvéprávní jedinci by neměli ani mí právo volit." A čeho se tedy můžeme dočkat dále? Například vývoji ve směru pověstné Mládkovy anekdoty typu: "To je vaše žena? Tu jste si vybral sám, anebo vám ji přidělil městský národní výbor?"