Diskuze: Vesmírné závody 2.0

Petr Vorlíček|10. 2. 2018 15:17| reakce na Tomas Hruby - 7. 2. 2018 14:58

O žádnou stagnaci ale nešlo! V minulém století byly nové technologie výhradně v rukou státních, a vše bylo utajované. Vúbec nepřicházelo v úvahu, aby se něčím takovým, jako je cesta na měsíc zabývala siukromá firma. Nyní je to naopak - ode dneška je jasné, že vlády končí, díky neefektivitě a extrémní nákladovosti (let falconu stojí asi dvacetinu, než dosavadních raket...). Konečně nastane opravdová soutěž v dobývání vesmíru. My se osídlení marsu sice nemusíme dožít, ale co je nějakývh pár desítek let pro vesmír- to je asi nanosekunda....

Petr Vorlíček|10. 2. 2018 15:10| reakce na Jan Altman - 8. 2. 2018 11:50

Už jste byl ve vesmíru? Ne? No tak za deset let už by to snad neměl být takový problém....

Jan Altman|8. 2. 2018 11:50

"Experti americké vlády před dvěma lety vyhodnocovali náklady vývoje rakety Falcon, za který SpaceX zaplatila 1,7 miliardy dolarů. Zjistili, že kdyby raketu vyvíjela vládní agentura, stála by čtyři miliardy, tedy téměř trojnásobek."

A kdyby to ti vládní experti dostali do rukou, tak se finální náklady oproti jejich odhadu ještě zdvoj až ztrojnásobí.
A podobně to je se vším státním - podobně předražené a nekvalitní máme od státu dálnice, zdravotní péči, zajištění bezpečnosti a penze. Řeči, že by na to lidi bez státu neměli, jsou mimo.

Co se týče vesmírné ekonomiky, tak jsem zatím docela skeptický. Ekonomicky smysluplné zatím vidím jen bezpilotní létání na oběžnou dráhu (satelity). Těžba na asteroidech? Člověk by čekal, že se spíš budeme posouvat někam dál od hornické ekonomiky 19.století (byť v HiTech hávu). Napřed ke službám a pak někam ještě dál.
Čeho je na zemi takový nedostatek, že se to musí VELMI nákladně těžit ve vesmíru? Bude ta těžba levnější, než recyklace toho, co tu již máme? V hornictví se zdráhám vidět budoucnost - a tím pádem i v budování čerpacích stanic na asteroidech s vodou - pro kamiony přepravující surové horniny. Dokud nepřijdeme na lepší využití letů do vesmíru, jsem ohledně budoucnosti kosmonautiky poněkud skeptický.

foxy|7. 2. 2018 17:15| reakce na Tomas Hruby - 7. 2. 2018 14:58

V Zítra vstanu a opařím se čajem" to zvládli i Češi.

Tomas Hruby|7. 2. 2018 14:58| reakce na Zdeněk Suchý - 7. 2. 2018 12:16

K tomu přistání pomocných motorů - když to máte zase to samé...
Už v roce 1966 zvládli jak v SSSR, tak v USA měkké přistání pomocí raketového motoru na měsíci (Luna 9, Surveyor) - to máte 52 let. Na Marsu (kde už není možné realtime řízení ani náznakem) se to povedlo v roce 1976, tedy 42 let dozadu.
Že se to dosud nepoužívalo u prvních stupňů nosných raket je spíš otázka ekonomiky, kdy upřímně není úplně jednoznačné, že je tato technologie přínosná ani u SpaceX (nic se nevyhazuje, zas ale je třeba víc paliva, motor je složitější atd.) . Ale čistě technicky je to zkrátka a dobře zvládnutelné desítky let. Ano - SpaceX nedělá špatnou práci, to nebude shazovat nikdo objektivní, jenže pořád jsme v situaci, kdy se pouze vracíme do bodu, kde jsme byli už před 40ti-50ti roky a pak se vše na desítky let víceméně zakonzervovalo. Jsem docela zvědavý, zda se dožiju nějakého jasného posunu dále - vůbec to nepokládám za stoprocentní...

Míša Pientka|7. 2. 2018 14:57

Zajímavý článek!

Dobré k zamyšlení je ta otázka vlastnictví materiálu z vesmíru. Zajímavá by byla také otázka zodpovědnosti při případném zavlečení nějaké bakterie z vesmíru na Zemi.

K tomu porovnávání státního a soukromého...projekty pana Muska jsou částečně dotované z veřejných peněz. Nenavážím se tím do osoby pana Muska, je velmi schopný, bez diskuse. Přínos jeho činnosti je nesporný.
Jen ta otázka veřejných peněz je dost citlivá. Trochu skandál byl, když výrobu baterií zadal firmě svého švagra. Nevíte někdo, jak to dopadlo?

foxy|7. 2. 2018 13:47| reakce na Tomas Hruby - 7. 2. 2018 10:52

Když se podíváte na starý britský seriál Space 1999, tak si řeknete, kde už jsme mohli být.

Zdeněk Suchý|7. 2. 2018 12:16| reakce na Tomas Hruby - 7. 2. 2018 10:52

Chtěl jsem napsat něco podobného. Půl století se nepromrhalo, ale stagnovalo se. Rozsáhlejší průzkum vesmíru nebude pomocí současných raket na chemické palivo finančně dlouhodobě udržitelný. Cena za dopravu jednoho kilogramu na oběžnou dráhu a dál je pořád neskutečně vysoká.
Bude muset přijít něco jiného, a jako nejpravděpodobnější by to mohou být orbitální výtahy, tak jak popisuje v knize Rajské fontány A. C. Clarke, nebo Sloup do nebe od William R. Forstchena.
Ale to synchronizované přistání dvou pomocných motorů bylo úžasné a věřím, že takoví lidé si poradí v budoucnu i s tím výtahem.

Tomas Hruby|7. 2. 2018 10:52

Na jednu stranu je Falcon Heavy velkým úspěchem, to lze těžko zpochybnit.
Jenže na druhé straně je jeho start vlastně dost depresivní - přijde mi docela zoufalé v roce 2018 oslavovat jako nějaký přelom start rakety, která má MÉNĚ NEŽ POLOVIČNÍ nosnost proti dobře fungující raketě z roku 1967, tedy staré VÍCE NEŽ 50 LET :-(
Pro mne je aktuální start Falconu spíš určitým mementem stagnace kosmického programu (ale částečně i lidstva jako takového) - v podstatě se promrhalo půl století...