Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Šest grafů. Jak se proměnil svět po krizi

Alex Mandiralas | 20. 12. 2017 | Celkem 22 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Amos | 20. 12. 2017 11:47

Zastavil bych se u grafu č. 5 - poměr vládního dluhu vůči HDP.

Toto je ukazatel, ke kterému se upínají téměř všichni politici (nejčastěji v období před volbami) a který slouží zejména k lakování velmi neutěšeného stavu několika vrstvami růžové barvy.

Pokud se jako občan dostanete do situace, kdy někdo hodnotí vaši bonitu, pak porovnává vaše příjmy, vaše výdaje a výši vašich aktuálních dluhů. Pokud by bonita byla hodnocena analogicky s HDP, pak by vaše příjmy byly několikrát navýšeny o tržní ceny veškerých služeb, které si pro svoji domácnost sám zajišťujete. Vaříte si? Pak vaše příjmy navýšíme o cenu srovnatelného jídla v restauraci střední úrovně. Perete si? Pak vaše příjmy rostou o fiktivní cenu služeb prádelny a čistírny. Milujete se doma s partnerem/partnerkou? Připočteme cenu eskortních služeb. To není úsměvné - stát si nyní do HDP započítívá i výkony prostitutek a výnosy z prodeje drog.

HDP je pro porovnávání s dluhem naprosto nesmyslné číslo. Jeho význam je především v tom, že je snadno manipulovatelné a pomáhá politikům vytvářet dojem, že se ještě z kopce neřítíme.

Pokud by stát na svúj neutěšený stav pohlížel stejně jako banka na žadatele o hypotéku, musel by porovnávat nikoliv vládní dluh s HDP, ale veřejný dluh (to jest dluh vlády (státní) + dluhy krajů a obcí (jako by to nebyla také odnož vlády)) se státními příjmy, což není nic jiného, než příjem z daní.

Čili musíme porovnat veřejný dluh s příjmy veřejných rozpočtů.

Pak vidíme daleko pesimističtější obraz. V případě ČR už se nejdná o vychvalovanou hodnotu 39%, ale jsme na čísle 99,9% - tedy česká vláda není schopna vybrat na daních více než peníze na veřejný dluh. To už nevypadá příliš optimisticky.

Kdo si chce mé tvrzení překontrolovat, může použít webovou stránku Aleše Michla, bývalého poradce stbáka Babiše - http://www.verejnydluh.cz/

Nějaké pozitivum? Japonsko měřeno tímto úhlem pohledu je na tom výrazně hůře. Japonská vláda by potřebovala nikoliv jeden, ale téměř 15 let, aby z výnosu daní pokryla veřejný dluh.

+13
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 20. 12. 2017 08:42

Bu bu bu bu. Ja jsem strašný pan Hůůůů. :-)

-10
+
-

Všech 22 komentářů v diskuzi.

Jan Altman | 20. 12. 2017 15:35

Žádná krize neskončila, jen se její příznaky dočasně zamaskovaly haldou nového dluhu a nově vytištěných peněz. A příčiny té krize spíše dále narostly.

Soustavně se také mění metodiky, aby čísla vypadala lepší, než jsou.
http://www.shadowstats.com/alternate_data/inflation-charts

Pokud inflace není 2%, ale 6%, tak to svědčí o několika věcech:
1) Stát a jeho monopol na peníze nás okrádá daleko více, než sám přiznává
2) HDP neroste, ale klesá. Protože pokud nominální HDP očistíme ne o fiktivní, ale reálnou inflaci, uvidíme (dlouhodobě!) záporná čísla.
3) Stejně tak poměr dluhu k HDP v takovém případě bude vypadat úplně jinak a jeho trend jakbysmet.

To samé s nezaměstnaností - dnes se tvrdí, že prakticky žádná není. Ale třeba v USA 22% populace v produktivním věku práci nemá:
http://www.shadowstats.com/alternate_data/unemployment-charts
Jen už hledání po X letech vzdali a tak vypadli ze statistik nezaměstnanosti.

Viz tento článek:
https://roklen24.cz/a/SprTP/americka-neviditelna-krize-s-cim-si-ekonomove-nevi-rady

A v EU to je obdobné. V jižních zemích (GR, SP, IT, ...) je nezaměstnanost mladých téměř 50%.
Je to nezaměstnanost dlouhodobá.
Pokud v 35ti nemáte práci, vlastně jste nikdy nepracoval, tak už asi těžko začnete. Nemáte návyky.
A to ještě ta čísla vylepšuje fakt, že ten, kdo něco umí (tedy ne absolvent evropských či genderových studií) a pracovat chce , tak odchází za prací na sever EU či do Ameriky.
Kdo asi bude splácet megadluhy jižních států a živit tamní penzisty, když mladých je málo (demografická krize) a polovina z nich nedělá?

O Japonsku a demografii škoda hovořit.

Takže ano. Přijde krize. Velká. Otázka je, jak se na ni připravit, jak zařídit, aby ji váš majetek (investice) přečkal v neztenčené podobě.
Lze čekat velké výkyvy a působení protichůdných trendů. Státy budou reagovat omezením/zákazem výběrů hotovosti, zavedením silně záporných úroků, nepodmíněného základního příjmu přímo z tiskárny, zachraňováním bank z peněz vkladatelů, kapitálovými kontrolami, daněmi z majetku. Na jednu stranu se jedni budou snažit utéct do zlata a kryptoměn (signál pro jejich růst), na druhou stranu se lidé, co přišli o práci, budou snažit prodat vše (i zlato a crypto), co mají, aby měli na jídlo a nepřišli o střechu nad hlavou (hypo na předraženou nemovitost).

Nahlásit

+11
+
-

Jan Amos | 20. 12. 2017 11:47

Zastavil bych se u grafu č. 5 - poměr vládního dluhu vůči HDP.

Toto je ukazatel, ke kterému se upínají téměř všichni politici (nejčastěji v období před volbami) a který slouží zejména k lakování velmi neutěšeného stavu několika vrstvami růžové barvy.

Pokud se jako občan dostanete do situace, kdy někdo hodnotí vaši bonitu, pak porovnává vaše příjmy, vaše výdaje a výši vašich aktuálních dluhů. Pokud by bonita byla hodnocena analogicky s HDP, pak by vaše příjmy byly několikrát navýšeny o tržní ceny veškerých služeb, které si pro svoji domácnost sám zajišťujete. Vaříte si? Pak vaše příjmy navýšíme o cenu srovnatelného jídla v restauraci střední úrovně. Perete si? Pak vaše příjmy rostou o fiktivní cenu služeb prádelny a čistírny. Milujete se doma s partnerem/partnerkou? Připočteme cenu eskortních služeb. To není úsměvné - stát si nyní do HDP započítívá i výkony prostitutek a výnosy z prodeje drog.

HDP je pro porovnávání s dluhem naprosto nesmyslné číslo. Jeho význam je především v tom, že je snadno manipulovatelné a pomáhá politikům vytvářet dojem, že se ještě z kopce neřítíme.

Pokud by stát na svúj neutěšený stav pohlížel stejně jako banka na žadatele o hypotéku, musel by porovnávat nikoliv vládní dluh s HDP, ale veřejný dluh (to jest dluh vlády (státní) + dluhy krajů a obcí (jako by to nebyla také odnož vlády)) se státními příjmy, což není nic jiného, než příjem z daní.

Čili musíme porovnat veřejný dluh s příjmy veřejných rozpočtů.

Pak vidíme daleko pesimističtější obraz. V případě ČR už se nejdná o vychvalovanou hodnotu 39%, ale jsme na čísle 99,9% - tedy česká vláda není schopna vybrat na daních více než peníze na veřejný dluh. To už nevypadá příliš optimisticky.

Kdo si chce mé tvrzení překontrolovat, může použít webovou stránku Aleše Michla, bývalého poradce stbáka Babiše - http://www.verejnydluh.cz/

Nějaké pozitivum? Japonsko měřeno tímto úhlem pohledu je na tom výrazně hůře. Japonská vláda by potřebovala nikoliv jeden, ale téměř 15 let, aby z výnosu daní pokryla veřejný dluh.

Nahlásit

+13
+
-

Zdeněk Suchý | 20. 12. 2017 18:20 | reakce na Jan Amos - 20. 12. 2017 11:47

O vypovídací hodnotě HDP tady byl moc pěkný článek.
https://finmag.penize.cz/ekonomika/268167-jak-v-trenyrkovem-kralovstvi-varili-hdp

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Jan Amos | 21. 12. 2017 08:55 | reakce na Zdeněk Suchý - 20. 12. 2017 18:20

Děkuju za odkaz - zajímavý článek, který snad pochopí i ti kdo tvoří spodní část Gaussovy křivky inteligence...ti ale většinou netuší, kdo je Gauss a co je Finmag.

Ještě bych doplnil úvahu o vztahu HNP a HDP, která je pro ČR zcela zásadní.

http://www.milanzeleny.com/cs-CZ//stranky/1/-/0/484/degenerace-ceske-ekonomiky-nasta

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Zdeněk Suchý | 21. 12. 2017 12:20 | reakce na Jan Amos - 21. 12. 2017 08:55

Také děkuji za odkaz. Nečetl jsem.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Martin Rubáš | 20. 12. 2017 05:36

NO období růstu se ale brzy skončí. Situace teď je podobná jako v roce 2008. Marc Faber, známý jako Dr. Zkáza, předpovídá, že americké akciové trhy by mohly klesnout až o 30-40%. Velká ekonomická krize je za rohem a my jsme nepřipraveni. Dluhy jsou ještě vyšší než před krizí.
http://www.epshark.cz/clanek/156/velka-ekonomicka-krize-je-za-rohem

Nahlásit

-1
+
-

Gabriel Pleska | 20. 12. 2017 10:35 | reakce na Martin Rubáš - 20. 12. 2017 05:36

Pane Rubáši, my si obecně ceníme toho, když lidé chodí pod naše články diskutovat. Jenže od vás naprosto všecky končí odkazem na jediný web. Spíš než příspěvky do diskuze vypadají jako spam. Oceníme, když setoho pro příště zdržíte.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 20. 12. 2017 08:42 | reakce na Martin Rubáš - 20. 12. 2017 05:36

Bu bu bu bu. Ja jsem strašný pan Hůůůů. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-10
+
-

Zdeněk Suchý | 20. 12. 2017 08:50 | reakce na Richard Fuld - 20. 12. 2017 08:42

Ano. Žádná krize už nikdy nebude. Tečka.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 21. 12. 2017 12:02 | reakce na Zdeněk Suchý - 20. 12. 2017 08:50

Jistě. Není žádný důvod pro krizi. Cykličnost ekonomiky zavedením účetních peněz prakticky zmizela. Veškeré vážné krize od té doby byly nikoliv projevem nevyhnutelné cykličnosti, nýbrž lidské ignorance, hamižnosti a nezměrného diletantství (hypotéční krize, dluhová "krize"...). Uvedené lidské vlastnosti jsou přítomny permanentně. Jejich výskyt nepodléhá žádným cyklům. Vždy jde jen o intenzitu s jakou a kde se uplatní. Velmi zřetelně se nám blíží další taková necyklická krize, kterou může způsobit masová bitcoinová euforie/hysterie.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-8
+
-

Jan Altman | 21. 12. 2017 14:56 | reakce na Richard Fuld - 21. 12. 2017 12:02

Jasně. Dokud bylo peněz omezené množství a půjčovaly se za tržní úrok, tak boom-bust krize nebyly, zato když máme nekonečně (a rychle) se nafukující peněžní zásobu a úroky určované (manipulované) jakousi centrální plánovací komisi, tak jsme skoro bez krizí :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 21. 12. 2017 18:15 | reakce na Jan Altman - 21. 12. 2017 14:56

Konstantní peněžní zásoba vede systematicky k ekonomickým cyklům. Pružná peněžní zásoba umožňuje cykličnost ekonomiky eliminovat. Stačí jen neřešit, že peněžní zásoba roste nebo klesá. Důležitá je jen stabilní cenová hladina. Tím nemyslím konstantní cenová hladina. Ceny se v tržním prostředí zákonitě měnit musí. Je to přirozené. Jakmile však v systému pružné peněžní zásoby začnete aplikovat moudra platné pro prostředí pevné peněžní zásoby, dostanete se samozřejmě do problémů.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-6
+
-

Jan Altman | 22. 12. 2017 10:24 | reakce na Richard Fuld - 21. 12. 2017 18:15

Popírač ABCT :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 22. 12. 2017 17:39 | reakce na Jan Altman - 22. 12. 2017 10:24

Jasně že jo. ABCT je směšně primitivní jednostranně hloupý pohled, který tvrdí, že nejprve byla slepice a pak teprve vejce.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Petr Vorlíček | 23. 12. 2017 12:04 | reakce na Richard Fuld - 22. 12. 2017 17:39

S tou stabilní cenovou hladinou byste to měl vysvětlit mladým, kteří nemají šanci koupit si byt za 4 mio, kam ceny vyhnala vaše flexibilní měnová zásoba! Tohle může vázně obhajovat jen pako.... viz: https://m.novinky.cz/articleDetails?aId=453733&sId=&mId= Jsme třetí země na světě podle rychlosti tisku nových peněz....Příšenost....

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 25. 12. 2017 19:32 | reakce na Petr Vorlíček - 23. 12. 2017 12:04

Žijeme v tržním prostředí. Nemovitosti vyhnali nahoru ti, kdo si je pořídili, nikoliv pružná peněžní zásoba.
Vždyť je to přece jasné. Nebo je snad tržní cena nemovitostí špatná? Je třeba její cenu regulovat.

Mladí ať si na bydlení naspoří. Když budou spořit všichni, nepoletí ceny do nebe. Jejich problém je, že chtějí všechno a hned. A to má přirozeně své následky.

I pokud by problémem pružné peněžní zásoby byl pouze růst cen nemovitostí (jako že není), pak by to byla pořád jen malá vada na kráse oproti skutečným problémům, způsobeným nutnosti ekonomiky přizpůsobovat se pevné měnové zásobě.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 27. 12. 2017 10:38 | reakce na Richard Fuld - 25. 12. 2017 19:32

Tržní prostředí? Tak vy nyní říkáte prostředí s centrálně plánovanými, uměle nastavovanými a manipulovanými úrokovými sazbami? Nebo myslíte vážně, že 1.8% na hypotéce (navíc odečitatelných z daní) , či minus 0.1% na účtu či dluhopisu, je přirozenou tržní úrokovou měrou?
A až vaši soudruzi v reakci na příští krizi nastaví úrokovou míru na minus 3.5%, tak to také bude přirozené a tržní?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 27. 12. 2017 12:03 | reakce na Jan Altman - 27. 12. 2017 10:38

A ceny nemovitostí snad nejsou tržní? Jsou regulované? Nejsou výsledkem poptávky a nabídky? Pokud by úrokové sazby byly dvojnásobné, nebo třetinové oproti současnosti, pak by teprve byly ceny nemovitostí tržní? Když nejsou úrokové sazby tržní, tak jsou i všechny ostatní ceny netržní?

Centrální banka sleduje změnami úrokových sazeb cíl stabilní výše cen nemovitostí? Když existuje pouze reálná poptávka po úvěrech a nabídka peněz je v podstatě nekonečná (současná situace), kde by se nacházela tržní výše úrokové sazby? Tržní úroková sazba je v současném peněžním systému nesmysl. Tržní úroková sazba dává smysl jen v systému komoditních peněz, kde platí, že úspory = úvěry (investiční + spotřební) a kde by se tedy střetávala nabídla peněz (úspory) s poptávkou po úvěrech.

V současném peněžním systému je tedy nezbytné, aby centrální banka určovala úrokovou sazbu, a to s cílem cenové stability (stabilní kupní síly peněz). Nejde o centrální plánování. Jde o nezbytnou regulaci.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Altman | 27. 12. 2017 14:47 | reakce na Richard Fuld - 27. 12. 2017 12:03

Ano a to je jeden z důvodů, proč:
1) jsem proti současnému peněžnímu systému
2) současný peněžní systém padne, bez ohledu na to, jaký já nebo vy máme názor

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 29. 12. 2017 17:53 | reakce na Jan Altman - 27. 12. 2017 14:47

1. Uvedl jsem hromadu otázek. Žádné důvody. Mohl byste ty důvody uvést?
2. Proč by měl současný peněžní systém padnout?

Ano naše názory nejspíše nic neovlivní.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Zdeněk Suchý | 21. 12. 2017 12:19 | reakce na Richard Fuld - 21. 12. 2017 12:02

To je pravda. Jak krásně by to těm byrokratům a bankéřům fungovalo kdyby žádní další lidé než oni na zeměkouli nebyli.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Michal Mrozek | 20. 12. 2017 14:23 | reakce na Zdeněk Suchý - 20. 12. 2017 08:50

...Tak pravil krizový koordinátor pro střední Evropu, R.Fuld. :)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK