Diskuze: A čemu sloužíš ty?

Ondřej Bárta|6. 11. 2017 12:03| reakce na Martin Brezina - 6. 11. 2017 10:46

a kde tam trh nereagoval? kde je ta poptávka? Kde je s penězmi v ruce někdo kdo chce zaplatit za odstranění té skládky? Nikdo takový tam není, akorát všichni dělali bordel a nikdo teď nechce zaplatit jeho odklizení - znovu se ptám, jak to souvisí s trhem a jeho selháním?

Selhání trhu by bylo kdyby se občané té vesnice složili na odstranění rovným dílem a za vybranou částku by se jim nepodařilo sehnat nikoho kdo by to uklidil... z toho co píšete ale vyplývá že spíš nemůžete prokázat konkrétního viníka a chybí vám ten kdo to zalepí, to ale nemá nic společného s trhem...

Martin Brezina|6. 11. 2017 10:46| reakce na Josef Fraj - 6. 11. 2017 08:27

Nic na trh nesvaluju. Chtěl jste příklad, kde trh nereagoval a já jsem vám ho poskytl. Zdá se, že nic. než stát (obec) tady nezafunguje. Tečka.
Že máte potřebu celou věc zaplétat někam jinam, než kde jsme začali, opět chápu (je to lidské), ale i vám tahle taktika nelichotí.

Jan Capouch|6. 11. 2017 09:27| reakce na foxy - 4. 11. 2017 10:39

"Služte Bohu a kráse."
J.B. Foerster

Josef Fraj|6. 11. 2017 08:38| reakce na Petr Vorlíček - 6. 11. 2017 08:16

Vy jste další z těch naivních, popletených socialistů, kteří uvěřili, že všechno, co se jim nelíbí, zavinil trh a ti oškliví kapitalisté. Víra je emoce a s emocí se diskutovat nedá. Zkuste si napřed zjistit, co to ten trh vůbec je, než na něj začnete všechno svádět. Možná pak zjistíte, že trh nemůže za to, co dýcháte, ani za vaši zácpu, ani za to, že jste si koupil malé boty.

Josef Fraj|6. 11. 2017 08:27| reakce na Martin Brezina - 5. 11. 2017 16:02

Ptám se stejně jako Ondřej Bárta. Co to má společného s trhem? Způsobil snad trh, že ta skládka vznikla? Brání vám snad trh, abyste se vůčí té skládce (jejímu majiteli) bránil, žádal asanaci, odškodnění, potrestání viníka? Nutil vás snad trh, abyste s tím 30 let nic nedělal? Vidím to tak, že se pokoušíte na trh svalit situaci, kterou zavinil stát/obec nebo vaše vlastní liknavost nebo neschopnost. Říkat ted "trh s tím nic nedělá", je typické březinovské chucpe.

Nemáte ale pravdu. Pokud někdo chce odstranit skládku v tržním prostředí, tak není důvod, proč by mu to někdo jiný nenabídl. Standardní situace "poptávka a nabídka", byznys jako každý jiný. Konec konců ekologické katastrofy zaviněné státem dnes odstraňují tržní subjekty (nechávám stranou, jak jim stát ty zakázky dohazuje).

Petr Vorlíček|6. 11. 2017 08:16| reakce na Martin Brezina - 5. 11. 2017 19:42

Nefunkčnosti trhu jsou, vidím je jasně každý den...Lidé jsou od přírody prasata, topí kdejakým bordelem, v kamnech z druhé světové...Poptávka po čistém vzduchu je, ale zejména u těch, kteří bordelem netopí. Je to v podstatě analogie kouření v hospodě, se kterým se trh také nevyrovnal, tam lze alespoň planě argumentovat, že vás tam nikdo nenutí chodit...(ačkoli vyřešení poptávky trhem to holt není...) Venkovní vzduch Vás ale nutí dýchat matička příroda, a trh furt ne a ne situaci vyřešit. Ta je přitom na vesnicích tak zoufalá, že už musel stát začít rozdávat kotlíky, a sázet pokuty nejhorším čmoudilům. Co trh? Lidé nejsou dokonalí, takže trh také nemůže být - trh je jen souhrn našeho (někdy) ekonomického chování, ne bůh...

Martin Brezina|5. 11. 2017 19:42| reakce na Ondřej Bárta - 5. 11. 2017 17:33

To je ovšem drtivá argumentace.

Ondřej Bárta|5. 11. 2017 17:33| reakce na Martin Brezina - 5. 11. 2017 16:02

to má být příklad nefunkčnosti trhu? :D vy jste dobrej vtipálek...

Martin Brezina|5. 11. 2017 16:02| reakce na Josef Fraj - 4. 11. 2017 12:51

Výslovně jsem psal o "mobilních telefonech", nikoliv o mobilních tarifech. Zdá se, že problémy se čtením máte chronické.

Příklad, kde trh nereaguje: v obci, kde máme rekreační chatu, existuje skládka odpadů, která vznikala několik desetiletí a dnes je zčásti zasypaná, ale její obsahy pronikají do spodních vod a nedalekého potoka. Pozemek, na kterém se skládka nachází, sice někomu patří, ale dotyčný nemá důvod ani peníze s ní něco dělat. Už proto, že skládku vytvářeli obyvatelé ze širokého okolí.

Skládka tedy existuje, hyzdí rekreační oblast a otravuje vodní zdroje. Co s ní? Jak jsem uvedl, majitel pozemku nemá na její odstranění peníze a ostatně by je ani nebyl ochoten vydat, protože se na jejím vytváření podílela jeho rodina jen z malé části. Že by se na úhradu likvidace skládky složili všichni, kdo se na ní podíleli nebo jsou jejími důsledky v současnosti dotčeni, je nesmysl, ostatně část z nich už ani nežije.

Ideálně by měl přispěchat trh se svou přiměřenou nabídkou skládku odstranit a eliminovat ekologické škody. Nic takového ale nenastalo, a to na to měl trh čas již skoro 30 let. Uznáte, že 30 let dostatečný čas i pro ten nejneohrabanější trh na světě. Takže, zbývá obec, která snad, časem, s tou skládkou něco udělá, pokud na ni budou občané dost tlačit. Nebo znáte jinou cestu?

Jan Novák|5. 11. 2017 15:17| reakce na Josef Fraj - 4. 11. 2017 00:22

Souhlas.

Josef Fraj|4. 11. 2017 12:51| reakce na Martin Brezina - 4. 11. 2017 05:48

Když zminujete ty mobily, tak EU přece stanovuje ceny volání. To už není jen deformace trhu, to je jeho likvidace.

Uveďte prosím pár příkladů, kde trh nereaguje a přitom ta oblast není regulovaná státem. Na který druh poptávky podle vás nemůže existovat tržní nabídka ve svobodném tržním prostředí?

Honza _|4. 11. 2017 10:42| reakce na Martin Brezina - 4. 11. 2017 05:48

Myslíte ten náš státem zařízený oligopol tří operátorů?

foxy|4. 11. 2017 10:39

Služte sobě.

Martin Brezina|4. 11. 2017 05:48| reakce na Josef Fraj - 4. 11. 2017 00:22

"Jak můžete vědět, co by trh udělal nebo neudělal, když v důsledku státních regulací už je trh zcela zdeformovaný a postupně přestává fungovat."

Protože v jiných oblastech nemá trh problém poptávku uspokojit. Nebo máte dojem, že se lidé potřebují obracet na politiku s tím, že jim trh nedodává rohlíky nebo - abych uvedl něco z doby, kdy byl trh, podle vás, už dávno "zdeformovaný" - mobilní telefony?

Zdá se tedy, že jsou oblasti, kde trh funguje bez problémů. A naopak, jsou oblasti, kde trh nereaguje. Podle vás proto, že je "deformovaný". Podle mne proto, že trh neumí určitý typ potřeb uspokojit. No, a když lidi vidí, že trh nenabízí nic, obrátí se na politický proces.

Josef Fraj|4. 11. 2017 00:22| reakce na Martin Brezina - 3. 11. 2017 16:55

Jak můžete vědět, co by trh udělal nebo neudělal, když v důsledku státních regulací už je trh zcela zdeformovaný a postupně přestává fungovat.

To je typický bolševický postup. Zkurvíme trh a pak pod heslem "trh selhal" znárodníme a zavedeme centrálního plánovače. Tohle přesně dělá postupnými kroky EU.

Martin Brezina|3. 11. 2017 16:55| reakce na Jan Novák - 3. 11. 2017 15:02

Stát ty ekologické limity definoval, protože tak trh neučinil. A podobné je to s většinou vašich "kdyby".

Prostě se na to trh vybodl, tak to bylo následně politickým procesem svěřeno státu. Není to tak, že si nejprve stát vymyslel ekologický problém a pak se ho vydal regulovat. Nejprve tu byl ekologický problém a když se "trh" tvářil, že to není jeho starost, vyžádali si občané řešení u politiků (např. tím, že volili zelené strany).

Že vám tahle jednoduchá kauzalita neustále uniká, to sice chápu (neodpovídá vašemu schématu myšlení), ale moc vám to nelichotí.

Jan Novák|3. 11. 2017 15:02| reakce na Martin Brezina - 3. 11. 2017 11:15

To je ale otázka spíš na to, jak je to smluvně nyní podchyceno a jak by to bez státu bylo jinak. Dotyčný i tak jednal ve svém nejlepším zájmu, neboť na půjčku kývnul. Nemusel. Žádné zblbnutí. To, že si exekutor přijde pro majetek na určitou sdílenou adresu je jedna věc, to je tak dneska (nějak definováno). To, jaký skutečně majetek máte vy, příbuzný s půjčkou apod., by bez této státní definice mohlo být určeno zcela jinak, a vás nezasáhnout. Stejně tak (ne)ručení za aktivity rodinných příslušníků a s tím třeba vyšší úrok pro dlužníka. Dopady nemusí nutně být takové, jaké předpokládáte, protože v něm stále ponecháváte státní pravidla v jiné oblasti (občansko-právní), jak jsou nastavena nyní, ale ta by byla také jiná. (Jaká, nelze určit předem.)

Člověk se tu ale neobjeví jen tak, je pokračovatelem života rodičů. Tedy a právě na nich záleží výchova, protože jaká výchova, takový přístup k životu (půjčky). Určitá provázanost tu vždycky je. A výchova je za mě úkolem právě rodiny, než aby výchovu a rizika bral na sebe "stát", tedy nucené sdílení všech. To je morální hazard.

PS: Externality, například ty zmíněné ekologické, by právě na volném trhu byly řešeny lépe. Dnes stát definuje, odkdy a co je znečištění, čili pokud jste v "limitech" (různě se měnících), pak je to nevymahatelná externalita. Opět stát.

Jan Mucha|3. 11. 2017 14:06

Ja bych do ruske banky delat nesel. Ale hlavne proto, ze i kdyz jsou korporaty ve spouste veci podobny, tak ta podnikatelska kultura (at uz tim myslime cokoliv :)) materske zeme firmy celou tou firmou stejne tak nejak prosakne..

Martin Brezina|3. 11. 2017 11:15| reakce na Jan Novák - 3. 11. 2017 09:52

Když mi "kamarád markeťák" zblbne člena rodiny, tak z "úspěchu" jeho půjčky se taky nemůžu vyvlíknout, přitom na mne její důsledky pravděpodobně dopadnou.

Aktivity firemního sektoru totiž mají externality sociální, lidské, ekologické, atd., které dopadají i na lidi, kteří se kontraktu nezúčastnili. A kteří si můžou zvolit jiného politika, ale nemůžou si zvolit firmu, která v jejich okolí cosi provádí, pokud nejsou součástí smluvního vztahu. Čili, naopak, veřejný sektor umožňuje ovlivňovat, zatímco na soukromý nikoliv.

Jan Novák|3. 11. 2017 09:52

A opět. Někdo by třeba chtěl omezovat marketing, rozpočty kampaní, větší transparentnost, testovat markeťáky na morálku atd. Za mě ne. Vždyť jádro problému je tak jasné - sdílený natalčený veřejný sektor a nutnost jeho sdílení i s pravidly. To, že nějaký markeťák pracuje pro firmu XY s půjčkami, kde si je lidé brát NEMUSÍ, to je právě ono. Lidé si je brát nemusí, je to čistě jejich rozhodnutí. takový kamarád markeťák mi neva. Zatímco práce kamaráda markeťáka pro politika (jakéhokoli), je automaticky špatně, protože z "úspěchu" jeho šéfa politika se nemohu nijak vyvlíknout, akceptace pravidel není dobrovolná. Půjčku si brát NEMUSÍM, zatímco podle rozhodnutí politiků pravidla a změny akceptovat MUSÍM. Řešení je jasné, i když nelehké. S koncem veřejného sektoru a násilného sdílení skončí i nenávist vůči politickým markeťákům, neb nebude skrz volby možnost stanovovat pravidla pro všechny (a výhody pro sebe). Opět na vině konstrukce aka stát. Více opravdové svobody a zlepší se i tato stránka morálky.

Jan Capouch|3. 11. 2017 08:58| reakce na Michal Hatlapatka - 3. 11. 2017 04:11

Ten software byla švejkovina, kurvítko je něco jiného:
http://lajdar.bigbloger.lidovky.cz/c/14751/Oprava-Kurvitko-neni-kurvitko.html

Michal Hatlapatka|3. 11. 2017 04:11

Rachel Thomasová o tom dnes píše z pohledu datového analytika s opačným znaménkem, tedy že by měl být za svou práci odpovědný. Mimochodem, věděli jste, že James Liang, inženýr z Volkswagenu co na pokyn nadřízeného naprogramoval kurvítko obcházející testy splodin, byl odsouzen k 3,5 letům vězení: http://www.fast.ai/2017/11/02/ethics/