Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Diskuze: Životní úroveň: Od roku 1989 se máme každý rok lépe

Přihlášení do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

Materiální hojnost je jenom iluze blahobytu. Sice rostla průměrná mzda a důchod a můžeme si teď koupit víc věcí, ale člověk dnes musí víc otročit. Důvodem je zvyšující se cena bydlení - a ta roste úměrně s průměrným výdělkem v lokalitě. Prakticky nájem vždy dorovná mzdu toho největšího dělňase vespodu pyramidy do té míry, že se mu ještě vyplatí v té lokalitě zůstat. Je úplně jedno jestli se zvyšuje produktivita práce, technologie, HDP, atd., všechno se to požere zvýšeným nájmem. V důsledku se mají dobře jenom ti, kdo se mají líp než průměr, a proto ten nekonečný kariérní závod všude kolem nás - cíl je mít se líp než průměr.

Cena bydlení není z ideologických důvodů zahrnuta ve spotřebním koši. Díky tomu se může každoročně reportovat nízká inflace a státy se mohou levně zadlužovat. Přidejte cenu bydlení do měřítka inflace a zjistíte, že se průměrný Franta tak skvěle, jak naznačuje článek, nemá.

Nahlásit
+20
+
-

Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí

1,6 x lépe než v roce 1989? Za skoro 30 let? Začínám pochybovat zda bylo potřeba dělat sametovou revoluci. Lidé snili, že se budou za pár let mít jako v Západním Německu. Je jim to slibováno za dalších 30 let. Super.

Nahlásit
-3
+
-

Nevim jestli zda má smysl argumentovat vlastnictvím dvou automobilů či prakticky bezcenné elektroniky. To že jsme tyto věci neměli pred triceti lety a ted je mame preci nic neznamená, technický pokrok jde kupredu, tehda ty LCD nemeli ani Němci. Dnes nám jich komunistická Čína vyrobí kolik budem chtít. Jako zásadní údaj, co se týče životní úrovně týče, bychom měli brát zakladni a nezbytnou vec a to cenu bydlení. Mě osobně tato položka odkrojila v roce 1989 z mého platu 179 Kčs, tedy zhruba sedm procent. Kolik vas stoji bydleni dnes?

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+0
+
-

Ti co pochopili, že dobře se mohou mít výhradně jen vlastním přičiněním se mají tak dobře, jako ti kteří si mysleli, že jim stejnou životní úroveň přinese pouhá změna režimu. Ti druzí mohou čekat klidně dalších 30 let.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

1,6 x lépe než v roce 1989? Za skoro 30 let? Začínám pochybovat zda bylo potřeba dělat sametovou revoluci. Lidé snili, že se budou za pár let mít jako v Západním Německu. Je jim to slibováno za dalších 30 let. Super.

Nahlásit

-3
+
-

Více otročení je obecný pocit, který můžete pozorovat všude kolem sebe. Kdybychom ho mohli jednoduše popsat nějakým číselným ukazatelem, pak bychom vůbec nevedli tuhle diskusi. Pro lidi je důležitější pociťovaná inflace, a ta se těžko měří jen cenami.

- U jídla to vidí každý. Cena může být prakticky stejná, ale stejné produ
kty jdou dolů kvalitou. Takže abyste koupil to, čemu se dřív říkalo salám
, musíte utrácet o úroveň výš
- Cena bydlení se taky může papírově držet stejná, jenže ve městě se spolubydlí stále víc v několika lidech najednou. Kdybyste chtěl stejný byt pro rodinu, bude ta cena výš, než udává statistika
- Místo drahého bydlení v centru si radši pořídíte něco dostupného na kraji města nebo rovnou něco postavíte za městem. Pak se ale objeví nové náklady na dojíždění, auťák, opravy, taxikaření dětem, apod. Tohle statistika nepodchytí - možná zvýšenou poptávkou po autech, jenže to auto by si člověk v první řadě ani nekoupil, kdyby nemusel pryč z centra
- Vysoká škola se stává novou maturitou. Kdo ji nemá, jde z kola ven
- atd.

I když budou statistické ukazatele v pořádku, stále s nimi nezachytíte sníženou kvalitu, méně příležitostí, zvyšující se nároky a více času odevzdaného nejen práci, ale i celkově "systému". Prostě se stále víc cítíte jako otrok, ale nemůžete s tím nic dělat. Nanejvýš jít do obchodu
a utrácet.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+0
+
-

Spotrebni kos 4.1 Bydleni.
Tak zrovna bydleni ve spotrebnim kosi je. A uzpusobene prumernemu Frantovi.
Co si predstavujte pod pojmem "vice otrocit"? Znamema to travit v praci vice casu, nebo podavat za stejnou jednotku casu vice pridane hodnoty?

To ze se mame objektivne lepe, o tom neni nutne diskutovat, kolik rodin drive melo 2 auta, LCD TV, mobilni telefony, atd. ... Videt to, na to neni treba statistik Honzi Traxlera.
Proc se ale necitime lepe, to uz je uplne jina diskuze?
Osobne to vidim v "blbe nalade" - hlavne z politiky. Pocit stesti a spokojenosti je svazan s vedomi ze "ano, bude lip". (ne, AB to nezachrani) :) Budoucnost. Nadeje. A to nam chybi.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+0
+
-

no pokud používáte falešné údaje manipulovaných ukazatelů, nutně dospějete k mylným závěrům. reálná inflace je kolem 6-10%, upravené statistiky ukazují to co vláda chce aby ukazovaly. pokud by lidé znali pravdu byla by defenestrace. reálná nezaměstnanost je také vyšší než vylhaný ukazatel nezaměstnanosti. navíc statistické numera vůnbec nemají šanci hodnotit spokojenost lidí - de fakto lidé mohou být spokojenější i s mnohem méně materiálními statky a milionáři mohou páchat sebevraždy, budete i nad hrobem takového milionáře tvrdit že se má mnohem lépe než za socíku, kdy nemohl jezdit v BMW do rakouska? :)

Nahlásit

-1
+
-

Materiální hojnost je jenom iluze blahobytu. Sice rostla průměrná mzda a důchod a můžeme si teď koupit víc věcí, ale člověk dnes musí víc otročit. Důvodem je zvyšující se cena bydlení - a ta roste úměrně s průměrným výdělkem v lokalitě. Prakticky nájem vždy dorovná mzdu toho největšího dělňase vespodu pyramidy do té míry, že se mu ještě vyplatí v té lokalitě zůstat. Je úplně jedno jestli se zvyšuje produktivita práce, technologie, HDP, atd., všechno se to požere zvýšeným nájmem. V důsledku se mají dobře jenom ti, kdo se mají líp než průměr, a proto ten nekonečný kariérní závod všude kolem nás - cíl je mít se líp než průměr.

Cena bydlení není z ideologických důvodů zahrnuta ve spotřebním koši. Díky tomu se může každoročně reportovat nízká inflace a státy se mohou levně zadlužovat. Přidejte cenu bydlení do měřítka inflace a zjistíte, že se průměrný Franta tak skvěle, jak naznačuje článek, nemá.

Nahlásit

+20
+
-