Diskuze: Kolik nás stojí zdraví

Josef Fraj|25. 1. 2017 13:59| reakce na Michal Raška - 25. 1. 2017 12:29

Pane Raška, pojištění je ohrana proti budoucímu riziku a nikoliv proti události, která už nastala. Kdybych to převedl na váš příklad domu v záplavové zoně, tak dům zničený povodní už vám také nikdo nepojistí proti povodni.

Karel Mašek|25. 1. 2017 13:54

Veřejné zdravotnictví zabíjí:
* www.bawerk.eu/clanky/komunismus/za-komunistu-bylo-lepe--zastarale-zdravotnictvi-a-socialni-pece.html

Karel Mašek|25. 1. 2017 13:53

Veřejné zdravotnictví zabíjí:

* www.bawerk.eu/clanky/liberalismus-a-jine/laura-hillier--rip.html,
* www.bawerk.eu/clanky/texty-jinych-autoru/jak-vlada-pomaha-vytvaret-nastavajici-nedostatek-lekaru-od-logana-albrighta.html.

Josef Fraj|25. 1. 2017 13:52| reakce na Michal Raška - 25. 1. 2017 12:27

Pokud si postavíte dům v záplavové oblasti, tak vědomě zvyšujete riziko jeho zničení. To ještě neznamená, že vás nikdo nepojistí, ale pojistné bude úměrné tomu riziku, které chcete pojistit.

Velmi podobné by to bylo u třeba u pojištění proti rakovině plic. Kdo vykouří 2 krabičky denně by platil mnohem více než nekuřák.

Jiří Suchý|25. 1. 2017 13:09| reakce na Jan Altman - 25. 1. 2017 11:51

Všechna pojištění mají výluky a myslím, že je dost lidí, kteří s tím mají nemilou zkušenost. Pak je blbé, když mým 22 Kč nebude krýt zrovna tu chorobu, kterou chytím. Navíc jsou i choroby za 19, 18, 17mil... a musel bych těch 22 Kč řádně ponásobit a dostal bych se na tisíce a jak jsem psal výše, pro většinu populace by to bylo více než dnes. Musel bych totiž platit ještě tu zmíněnou marži pojišťoven. Spoléhat se na konkurenci na tak uzavřeném trhu, jako je ten pojišťovací mi moc nepomůže.

Při cestě do zahraničí se pojištujete zpravidla na pár milionů, ale především jen na nutné výlohy a jakmile je to možné, tak Vás šoupnou rychle do ČR, aby to už nešlo na cestovní pojišťení, ale na zdravotní. Proto a díky výlukám je to cestovní pojištění tak levné.

Jakub Skala|25. 1. 2017 13:00| reakce na Michal Raška - 25. 1. 2017 12:29

Tak když už jsem nemocný, tak je pozdě shánět pojištění.

Jinak viz http://www.mises.cz/clanky/pojisteni-proti-nepojistitelnosti-2089.aspx

Jiří Suchý|25. 1. 2017 12:51| reakce na Jakub Skala - 25. 1. 2017 10:33

Tak to máme pojištění proti rakovině za 1100 Kč, a co ostatní choroby a úrazy, kterých tady můžu vypsat stovky? Kolik bude potom dělat pojistné, pokud by pojištění mělo krýt stejný rozsah diagnóz, jako to "pojištění veřejné"?
Stačí podívat se, za jaké peníze si můžete v životním pojištění pojistit závažná onemocnění, jsou tam jen některé diagnózy se značným počtem výluk, přesto je cena za pojistnou částku 2 mil Kč v tisících a pro značnou část populace nedostupná a vyšší než současné odvody do veřejného pojištění. Dle vaší tabulky pro lidi s příjmem do cca 30 000 Kč, tj. jen asi 75% populace. (Řada onemocnění vyžaduje navíc mnohem více než 2 mil)

"Samozřejmě pokud se někdo pojistit nechce, tak je to jeho volba"
Moc pěkná libertariánská věta, která myslím nejlépe vyjadřuje libertariánský přístup. Ti co pojištění nebudou, ať už z objektivních nebo neobjektivních důvodů, necháte umřít? Nebo jim lékaři pomůžou, ale zaplatí léčbu ze svého?

Nejvíce úsměvné je zjištění, kdo to platí. Jak kdyby tady byly ty tři věkové skupiny, které mají stále stejné složení a ty dvě mladší musely hradit náklady té nejstarší. Ale oni přece lidi stárnou a ač neradi se nezadržitelně posouvají směrem k těm skupinám starším. Takže i dědek nad 64, který spotřebuje hanebných 70 000 Kč ročně byl kdysi ve skupině, která to platí. A možná by se rád vrátil do skupiny, která to platí a jackpot 70 000 nechal jiným.

Netvrdím, že současný systém se správný, ale ten Váš je horší. Zdraví je možné považovat za statek, jako každý jiný. To asi platí pro mladé libertariánské ekonomy. Ale mnozí jiní s tím souhlasit nebudou, zdraví je značně specifický statek a šoupnout ho do škatulky "Samozřejmě pokud se někdo pojistit nechce, tak je to jeho volba" fungovat nebude.
Osobně si myslím, že financování zdravotní péče, vzdělání nebo záchranných složek principem solidarity, kdy chudší platí v absolutní hodnotě méně než bohatí a přitom dostanou stejnou službu, je lepší, než tvrdě tržní přístup. Ten tržní přístup by totiž znamenal, že těch zmíněných 75% by nedosáhlo ani na současnou úroveň veřejných služeb a v konečném důsledku by to negativně postihlo i těch horních 25%.

Michal Raška|25. 1. 2017 12:31| reakce na Jan Kohout - 25. 1. 2017 11:44

Jenže vy se bavíte o události a já o stavu, který se nemění, nebo spíše zhoršuje. Klient bude prostou zátěží a díky nulové bonitě jej nepojistí.

Michal Raška|25. 1. 2017 12:29| reakce na Jakub Skala - 25. 1. 2017 11:45

Z praxe. Pokud máte vážnější zdravotní problém, nikdo vám nezřídí například životní pojištění.

Michal Raška|25. 1. 2017 12:27| reakce na Jan Altman - 25. 1. 2017 11:51

Udělejte si pokus, postavte si dům v záplavové oblasti, kde vás to vytopí každý rok a pokuste se někde pojistit.

Jan Altman|25. 1. 2017 11:51| reakce na Michal Raška - 25. 1. 2017 10:47

Jak to, že ne? Proč by se pojišťovna dobrovolně připravovala o kšeft? Ferrari vám také havarijně pojistí. A když si postavíte super barák za 100 milionů, tak vám ho přeci také proti povodni a požáru pojistí.

Výše pojistného zkrátka je funkcí možné výše škody (resp. plnění) a pravděpodobnosti toho, že nastane.

Proti nemoci, jejíž léčba stojí 20 milionů a kterou v ČR dostane ročně 120 lidí (z 10ti milionů), vás rádi za 22 korun měsíčně pojistí.

Náklady: 120lidíx20mil = 2.4 miliardy
Výnosy: 22Kčx12měsícůx10mil obyvatel = 2.64 miliardy (240 milionů, to je solidní marže, kterou nemají důvod nechat ležet ladem - spíše se o ni servou a konkurence ji stlačí níže)

Ostatně na podobné částky se běžně pojišťujeme při cestě do zahraničí. A taková pojistka zahrnuje větší riziko výskytu pojistné události (protože cestování, cizí země, cizí choroby, vyšší riziko úrazu) i vyšší plnění (protože léčení v zahraničí bývá dražší, než léčení doma). A pojišťovny se o nás a toto pojištění přetahují.

Jakub Skala|25. 1. 2017 11:45| reakce na Michal Raška - 25. 1. 2017 10:47

Aha. A z čeho přesně tahle úvaha vychází?

Vždyť dneska se můžete v rámci cestovního pojištění pojistit proti úrazům při extrémních sportech, kde mohou být náklady na léčbu srovnatelné.

Jan Kohout|25. 1. 2017 11:44| reakce na Michal Raška - 25. 1. 2017 10:47

To je nesmysl. Naprosto *běžně* se pojišťuje na *mnohem nákladnější* události. Pojišťovna si náklady na ně rozloži o ty, co tu událost nemají.

Léčba rakoviny 2 milióny. To není zas tak moc na pojistnou událost.
Bouračka auta do něčeho hodně drahého 20, 40, 60 miliónů. Proč jsou u toho tak vysoké limity (150 miliónů)? On to není nesmysl, zrovna teď je na Měšci o tom článek.

Přesto existuje povinné ručení.

Michal Raška|25. 1. 2017 10:47| reakce na Jakub Skala - 25. 1. 2017 10:33

Má to ovšem háček v tom, že na nákladné nemoci vás nikdo nepojistí.

Jakub Skala|25. 1. 2017 10:33| reakce na Michal Hatlapatka - 25. 1. 2017 04:56

Aby něco fungovalo, tak to nemusí kopírovat Gaussovu křivku. Vždyť celý smysl pojištění je právě v tom, že rozdělení nákladů není takové, že by většina lidí měla platit okolo průměru.
Vezměte si dva typy pojistné události (ilustrativní příklad):
i) Chřipka. Pravděpodobnost že nastane v daném roce 50 %, cena léčby 2 000 Kč. Cena pojistného (s nějakou marží a pokrytím nákladů) 1 100 Kč.
ii) Rakovina. Pravděpodobnost, že nastane v daném roce 0,05%, cena léčby 2 000 000 Kč. Cena pojistného 1 100 Kč.
V obou případech budete mít průměrný roční náklad 1 000 Kč, pokud se nepojistíte, a 1 100 Kč, pokud se pojistíte. Ale asi není třeba dlouze diskutovat, že proti i) nemá velký smysl se pojistit (Nastává pravidelně a když nastane, nezruinuje mě. Zaplacených 100 Kč navíc pojišťovně je ve srovnání s náklady na léčbu vysoké) zatímco proti ii) ano (přesně naopak).
Co z toho plyne? Pojištění proti běžným událostem není moc efektivní, takže není divu, že by se proti nim lidé nepojišťovali. Pojištění proti vzácným a nákladným událostem ano - i pro ty "zdravé". Lidi se totiž ze zdravých nemocnými teprve stávají a proti tomu se chtějí zabezpečit. To je přece smyslem celého pojištění – ne ubránit se (menším) výdajům, které s největší pravděpodobností stejně přijdou, ale předem se připravit na neočekávané (větší) výdaje, u kterých doufáme, že nepřijdou. Když už jsem nemocný, tak je na placení nějakého pojistného pozdě.
Samozřejmě pokud se někdo pojistit nechce, tak je to jeho volba. To ale neznamená, že zůstane navždy zdravý jako řípa. Takže celkem rychle svým přístupem vychová ostatní. Neznám detaily zdravotního pojištění v USA, takže nemůžu komentovat, jak to tam přesně funguje, ale se mnou preferovaným systémem má společného jen minimum.

Michal Hatlapatka|25. 1. 2017 04:56

"Není bez zajímavosti, že už člověk s hrubou mzdou 17 500 Kč měsíčně zaplatí ročně jen na přímých platbách zdravotní pojišťovně 28 350 Kč. To je víc než průměrný výdaj za zdravotní péči na osobu v kategorii 25–64 let za stejnou dobu. Komerční pojišťovna by tedy zřejmě neměla problém..."

Měla. V čem je problém? Pokud by se autor podíval na rozložení nákladů, zjistil by, že ani náhodou nesedí na Gaussovu křivku, ale je velmi nerovnoměrné. Naprosté většině mladých, zdravých se tak vyplatí se nepojistit (vzpoměňte si, jak jste hospodařili na VŠ). Odstraněním mladých, zdravých pojištěnců logicky cena pojistky vzroste, takže se nepojistí další... a nastává závod ke dnu. Pojistitelné jsou jen velké podniky, které pojistí všechny zaměstnance za stejných podmínek - a tak namíchají zdravé, nemocné, mladé, staré (takto to funguje v USA).