Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Když úředníci diktují mzdy

Michal Sirový | 27. 4. 2016 | Celkem 6 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

dračí panenka | 28. 4. 2016 06:35

Stejně pracují vládní sociální inženýři. "Přijde jim", že ta či ona ekonomická veličina by měla být tak a tak vysoká a stanoví to jako normu. Výsledkem jsou krize, nezaměstnanost, znehodnocování peněz a obecné zhoršování ekonomických podmínek. Jednotlivá "sociální" opatření jdou často (nebo spíš pravidelně) proti sobě.

Sociálním inženýrům přijde, že minimální mzda by měla být tolik a tolik, protože "sociální rozměr". Na druhé straně jim přijde, že by měli mzdy každoročně znehodnotit o 2% prostřednictvím inflace (při započtení benefitů technického rozvoje jde spíš o 6%).

Nebo jim přijde, že práce by měla být zdražena vysokými daněmi a odvody a zároveň investice zlevněny nulovými nebo dokonce zápornými úrokovými sazbami, což nevyhnutelně zvyšuje nezaměstnanost (za jinak stejných podmínek).

Atd. Sociální inženýři nemají žádná objektivní kritéria, pro určování nejrůznějších pravidel. Jejich základní metodou práce je práve metoda "Přijde mi".

+14
+
-

Všech 6 komentářů v diskuzi.

dračí panenka | 28. 4. 2016 06:20

Pane Sirový, to je od vás hezké, že jste se uvolil zaúkolovat "liberální ekonomy a komentátory". Vy sice tak docela nesouhlasíte se zaručenou mzdou, ale nemáte problém určovat, čím by se měly zabývat vybrané skupiny obyvatel. Jste něco jako bolševický politruk úkolující komsomolské agitátory. Vůbec nechápete, jak tvrdě jste teď narazil.

Ale k věci. Liberální ekonom samozřejmě nemůže souhlasit s vaším, cituji: "Existence minimální mzdy se dá ospravedlnit: nikdo by neměl dostávat za jakoukoliv práci menší částku než X, která sotva stačí na pokrytí základních nákladů."

Někdo v takovém případě musí arbitrárně určit, co to jsou ty "základní náklady". Vy byste s tím asi neměl problém, ale liberální ekonom ví, že to je jednak velice subjektivní a může to být stanoveno pouze dohodou zaměstnance a zaměstnavatele, druhak musí být mzda podložena dostatečným výkonem zaměstnance. Pokud je jeho výkon, vyjádřený v korunách, nižší než miminální mzda, tak nejde o mzdu, ale o sociální dávku, k jejíž platbě je zaměstnavatel státem nucen. Reakcí zaměstnavatele často bude nahrazení takového pracovníka naříklad reorganizací práce, nákupem technologie nebo jiným řešením a jeho propuštění.

Zaručená mzda je jenom minimální mzda diferencovaná dle profesí. Platí pro ni to samé, co pro minimální mzdu.

Nahlásit

+7
+
-

Petr Síla | 27. 4. 2016 11:27

O jak velký problém se jedná? Přijde mi, že ta zaručená mzda je dost nízká a že většina profesí má mzdy vyšší. Tedy že podnikatelský stratég bez problému najde firmu, která jej zaměstná za dvacet tisíc měsíčně a nemusí tedy sedět doma ani hledat jinou práci. Zaručená mzda by byla sice pořád nesmyslem, ale neškodným.

Nahlásit

+3
+
-

dračí panenka | 28. 4. 2016 06:35 | reakce na Petr Síla - 27. 4. 2016 11:27

Stejně pracují vládní sociální inženýři. "Přijde jim", že ta či ona ekonomická veličina by měla být tak a tak vysoká a stanoví to jako normu. Výsledkem jsou krize, nezaměstnanost, znehodnocování peněz a obecné zhoršování ekonomických podmínek. Jednotlivá "sociální" opatření jdou často (nebo spíš pravidelně) proti sobě.

Sociálním inženýrům přijde, že minimální mzda by měla být tolik a tolik, protože "sociální rozměr". Na druhé straně jim přijde, že by měli mzdy každoročně znehodnotit o 2% prostřednictvím inflace (při započtení benefitů technického rozvoje jde spíš o 6%).

Nebo jim přijde, že práce by měla být zdražena vysokými daněmi a odvody a zároveň investice zlevněny nulovými nebo dokonce zápornými úrokovými sazbami, což nevyhnutelně zvyšuje nezaměstnanost (za jinak stejných podmínek).

Atd. Sociální inženýři nemají žádná objektivní kritéria, pro určování nejrůznějších pravidel. Jejich základní metodou práce je práve metoda "Přijde mi".

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+14
+
-

Petr Síla | 28. 4. 2016 11:02 | reakce na dračí panenka - 28. 4. 2016 06:35

To "přijde mi" znamená, že realita je nad zaručenou mzdou, takže věci o kterých se v článku píše a které také zmiňujete, v běžném životě nenastávají. To "přijde mi" dále znamená, že vycházím jen ze své zkušenosti, kterou jsem neporovnával s žádnými daty, takže nemohu zaručit, že to tak platí pro všechny profese a pro celou ČR. Předpokládám, že autor článku o dělal a může tedy data snadno doplnit. Ostatně, pokud bych si to ověřoval, nemusel bych se ptát na rozsah problému, ale mohl bych rovnou napsat, do jaké míry se jedná o problém reálný a do jaké míry o problém akademický. A to přesně bylo jádrem pudla mého předchozího příspěvku - zda se jedná o problém, který má smysl řešit, protože někoho ovlivňuje, anebo zda o něm stačí jen diskutovat, protože v reálu se s ním málokdo potká.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Smil Flek z Nohavic | 28. 4. 2016 13:02 | reakce na Petr Síla - 28. 4. 2016 11:02

Dobrý den,

dovolil bych si reagovat v několika bodech na to, zda se vůbec tímto zabývat či ne.

1. Ať už se jedná o minimální mzdu za jakoukoli práci či minimální mzdu v určitém oboru, nevidím důvod, proč by měla být regulována a určována pro všechny, když je čistě na zaměstnavateli a zaměstnanci, na čem se dohodnou.

2. I když se momentální nastavení nemusí nikoho týkat teď, tak situace, kdy bude, může nastat. Může třeba dojít k nějaké cenové/peněžní změně a bude potřeba jít se mzdami dolů. Ale ochota jít s minimálními oborovými mzdami dolů, ta asi nebude. Jinými slovy, nastane nepružnost mezd v daném oboru. Nemluvě o tom, že někdo nebude moci beztrestně nabízet své služby/produkty za ceny nižší.

3. Pokud je pravda, že v realitě se některá nařízení ZATÍM nikoho nedotýkají a třeba nikdy ani nebudou (ať už jde o zmíněné minimální mzdy v oboru nebo zákony obecně), pak je třeba si uvědomit, že na vytváření těchto regulací a pravidel někde někdo pracuje a pobírá za ni mzdu - je placen z daní. Je placen za aktivitu, která není momentálně a třeba v budoucnu ani nebude užitná. Je placen za neproduktivní činnost. Zcela zřejmá špatná alokace kapitálu každého z nás. Já bych takovouto aktivitu dobrovolně neplatil.

Proto si myslím, že má cenu se nad tímto pozastavit a popřemýšlet, zabývat se tím.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Jan Altman | 28. 4. 2016 15:36 | reakce na Smil Flek z Nohavic - 28. 4. 2016 13:02

Smyslem zaručené mzdy není v žádném případě ochrana zaměstnanců (to ani být nemůže).
Jediným smyslem je maximalizace daňové loupeže.
Franta by se rád dohodl se zaměstnavatelem, že oficiální plat bude 10k a vše nad to si vypořádají hotově mimo evidenci. A tak přijde byrokrat s tím, že za Frantovu práci nelze platit méně, než X hrubého, tedy že daňový odvod nemůže být menší, než Y.

Jedná se tedy spíše o zaručené/minimální výpalné pro stát diferencované podle typu profese.

Stát tak vlastně explicitně říká: prodavačky mají menší daňovou povinnost, než analytici (asi méně využívají služeb Agentury pro začleňování a Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví).

Zároveň firmám říká: chceš vytvořit místo pro jednoho člověka v profesi A? Budu za to od tebe chtít výpalné v minimální výši B.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+10
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK