Diskuze: Šéf Mastercard: Banky by lidem měly připomenout, že za kvalitní služby se platí

Richard Fuld|29. 2. 2016 12:09| reakce na Jan Capouch - 29. 2. 2016 11:29

To jste ale úplně vedle. Dolar, euro i šekel patří do jednoho peněžního systému účetních peněz. Pánové ale prosazují možnost současného fungování rozdílných peněžních systémů, resp. svobodu typu ať si každý platí čím chce, a to je něco úplně jiného, než možnost placení různými měnami téhož spadajícími do téhož peněžního systému.

Není mým problémem, že bych se zabýval výhradně ekonomií. A čínské myšlení bych doporučil spíše ostatním, kteří zde projevují velmi jednostranné a absolutistické vnímání světa.

Jan Capouch|29. 2. 2016 11:29| reakce na Richard Fuld - 29. 2. 2016 10:01

Byl jste někdy v Izraeli? Tam jsem všude bez problémů zaplatil dolary nebo šekely a většinou i eury. Žádný chaos.

Podceňujete samoregulační schopnosti lidské společnosti. Přestaňte se na pár měsíců zabývat ekonomií a věnujte se historii a ekologii. A zvlášť doporučuji přečíst si něco o čínském myšlení.

Richard Fuld|29. 2. 2016 10:01| reakce na Josef Fraj - 29. 2. 2016 08:54

Když budete mít obchody s 10-ti cenovkami na každém zboží a ještě v každém obchodě budou používat jiné měny, banky budou podléhat pravidlům jednotlivých peněžních systému apod., tak tomu říkám chaos. Jaké argumenty tady ještě potřebujete? :-) Lidi nejsou schopni zorientovat se ve fungování dnešního peněžního systému. Většina z nich si myslí, pokud se o to vůbec zajímají, že pro účetní peníze platí obdobné principy fungování jako pro komoditní peníze. Ti co se o to zajímají dobře chápou plnohodnotné komoditní peníze a způsob podvádění prostřednictví nedostatečného krytí těchto peněz. V případě systému účetních peněz však nejčastěji končí u báchorek o loupeživém frakčním bankovnictví a zločinné multiplikaci vkladů. V tomto prostředí zavádět "svobodu" typu, ať si každý vymyslí a emituje vlastní peníze a určí si pravidla svého vlastního peněžního systému, je prostě holý nesmysl, který by skončil chaosem a zmarem. To by byl teprve ráj pro všechny možné podvodníky a šmejdy. To vše je zřejmé už na první pohled jakéhokoli soudného(!) člověka.

Státní monopol se nebojí konkurence, jen brání vzniku chaosu.

V čem je trapný můj názor na motivační funkci účetních peněz? Obávám se, že trapný jste tady leda Vy, neboť jste zjevně nepochopil, o čem píšu. Ale na to už jsem si zvykl, že když nechápete, nebo nemáte argumenty, tak jen tupě napadáte.

Richard Fuld|29. 2. 2016 09:40| reakce na Josef Fraj - 29. 2. 2016 09:13

To je extrémní názor, že každá regulace je špatná. Ale Vy jiné, než extrémní názory zřejmě nezastáváte. :-)

Richard Fuld|29. 2. 2016 09:36| reakce na Jan Altman - 28. 2. 2016 18:51

Přesně tak. Každý máme nějaký názor na to co je spravedlivé a nejlepší. V tomto nejsme v rozporu. :-)

Josef Fraj|29. 2. 2016 09:13| reakce na Richard Fuld - 28. 2. 2016 17:41

Vyjímečně s vámi v něčem souhlasím. Bankovní unie je nesmyslná regulace. Je ovšem dobré vědět, že to je poslední z dlouhé řady předchozích nesmyslných regulací, které si vyžádal systém vámi obhajovaných monopolních, arbitrárně manipulovaných, "účetních peněz". Teď už se nesmyslnost regulací stala tak zjevná, že si jí všímate i vy. Je to ovšem důsledek monopolu a snahy o jeho udržení.

Josef Fraj|29. 2. 2016 08:54| reakce na Richard Fuld - 28. 2. 2016 17:41

"A ještě by mě zajímalo, jak máte promyšlen přechod na systém, kde by banky mohly půjčovat pouze peníze z termínových vkladů. To by mě hodně zajímalo. Moje představivost na to sotva stačí. :-)"

Je to jak píše pan Altman. Nechte fungovat oba dva, nebo libovolný počet systémů vedle sebe a brzo uvidíte jak co funguje a jak je to životaschopné. Samotný fakt, že to v důsledku státního monopolu není možné, respektive je trestné, ukazuje dost dobře, jak se stát bojí takové konkurence. Vy to odmítáte s tím, že by nastal naprostý chaos. To je ničím nepodložené tvrzení a důkaz absence argumentů na vaší straně.

---

"Byly by to "peníze", které by ztratily jeden z motivačních faktorů, kterým je skutečnost, že každou korunu, kterou někdo má, někdo jiný dluží a do určitého konkrétního termínu musí svůj dluh splatit. Byly by to přesně ty peníze, které hrály hlavní roli v knihách pana Bastiata. Vaše peníze by existovaly, aniž by nutně existoval někdo, kdo tyto peníze dluží a kdo by se tedy do určitého termínu musel snažit dělat něco, co by mu umožnilo jeho dluh splatit (nabízet své zboží, služby, svou práci). A to by značně oslabovalo reálnou kupní sílu takových peněz, a to tím více, čím více by takových peněz bylo v oběhu. V určitém okamžiku by mohl nastat stav, kdy všichni budou mít tolik peněz, že si budou myslet, že už nemusí nic dělat, jen utrácet. Jenže v tom okamžiku si ale nebudou mít co za své peníze koupit. . "

Co k tomu dodat :-))))) Ztrapnil jste se sám.

Jan Altman|28. 2. 2016 18:51| reakce na Richard Fuld - 28. 2. 2016 17:41

Co je spravedlivé, co je pro klienty lepší, to lze zjistit pouze za podmínek svobodné konkurence.
Někoho zavřít do basy a tvrdit mu, že to je nejlepší ubytování, jaké je možné, je jistě také cesta. Typicky vaše.

Richard Fuld|28. 2. 2016 17:41| reakce na Jan Altman - 28. 2. 2016 13:28

Ano, banky soupeří o vklady klientů. Nicméně nesmyslná regulace v podobě "bankovní unie" nutí banky zbavovat se ke konci roku vkladů, protože každý rok jednorázově k určitému dni odvedou do společného fondu určitý podíl z objemu jejich vkladů. Proto před tímto termínem se banky chovají k vkladům, jako by to byl Černý Petr, který by jim neměl zůstat v rukách v daný den. Tato regulace je jednoduše nesmyslná a jejím produktem je samozřejmě nesmysl.

Vaše představa o půjčování peněz, které vložili klienti bank na termínové vklady je téměř úsměvná. Nicméně uznávám, že takto konstruovaný systém by mohl vyhovovat mnohým představám o spravedlivém bankovnictví. To současné bankovnictví je ale také spravedlivé. Problém je pouze to, že to jen málokdo chápe.

Když se na tím ale zamyslíte hlouběji, pak ten Váš systém je skutečně realizovatelný pouze za předpokladu, že za peníze budou považovány pouze papírky potištěné centrální bankou (popř. státem) číslíčky a obrázky, tedy v případě, kdy jediným emitentem peněz bude centrální banka, resp. stát a v bankovních knihách budou pouze záznamy o vkladech těchto papírových peněz do bankovních trezorů. Byly by to jen státem vydané žetony na hru zvanou ekonomie. Byly by to "peníze", které by ztratily jeden z motivačních faktorů, kterým je skutečnost, že každou korunu, kterou někdo má, někdo jiný dluží a do určitého konkrétního termínu musí svůj dluh splatit. Byly by to přesně ty peníze, které hrály hlavní roli v knihách pana Bastiata. Vaše peníze by existovaly, aniž by nutně existoval někdo, kdo tyto peníze dluží a kdo by se tedy do určitého termínu musel snažit dělat něco, co by mu umožnilo jeho dluh splatit (nabízet své zboží, služby, svou práci). A to by značně oslabovalo reálnou kupní sílu takových peněz, a to tím více, čím více by takových peněz bylo v oběhu. V určitém okamžiku by mohl nastat stav, kdy všichni budou mít tolik peněz, že si budou myslet, že už nemusí nic dělat, jen utrácet. Jenže v tom okamžiku si ale nebudou mít co za své peníze koupit.

A ještě by mě zajímalo, jak máte promyšlen přechod na systém, kde by banky mohly půjčovat pouze peníze z termínových vkladů. To by mě hodně zajímalo. Moje představivost na to sotva stačí. :-)

Michal Hatlapatka|28. 2. 2016 15:23| reakce na - 28. 2. 2016 15:01

Přesně tak. A mýlíte se dokonce dvakrát. Šichtářová není ani v Česku mainstream. A není ekonomka, pouze populizátorka ekonomie (kdo nevěří, ať si na Google Scholar zkusí dohledat její vědecké publikace)

28. 2. 2016 15:01| reakce na Jan Altman - 27. 2. 2016 18:23

Myslím, že se ohledně paní Šichtařové mýlíte. Tu bych rozhodně neřadil mezi mainstreamové ekonomy, kteří chtějí regulovat trh, tisknout peníze, atd... A to už hodně dlouho.

Jan Altman|28. 2. 2016 13:28| reakce na Richard Fuld - 28. 2. 2016 12:09

Soupeří o vklady tak, že jim napíšou, že např. zůstatky nad xxx.xxx budou úročit (ještě) nižší sazbou?
Zcela evidentně je daleko více zajímají lidé, kteří si tam pošlou běžnou mzdu a také ji obratem utratí (tzn. banka má profit z poplatků za převody, příkazů, inkas a plateb kartou) a lidi, kterým na účtě leží vyšší zůstatek, spíše odrazují.
Nedávno jsem takový dopis dostal od ING Bank.

Co se týče té podvodnosti: nemáte pravdu. I kdyby banky mohly půjčovat jen to, co si k nim někdo vloží, stále by to nemusel být frakční podvod. Protože by existovaly 2 produkty:
1) Běžný vklad, kam si lidé peníze dávají proto, aby s nimi mohli lehce disponovat (převádět je, platit kartou). Tyto vklady by měly být splatné na požádání, tedy všechny k plné dispozici klientovi v jakémkoli čase. Zde by klient měl být v minusu, platí za služby a uložení peněz.
2) Investiční/termínovaný vklad, kdy se klient na konkrétní období a za konkrétních podmínek vzdává dispozičního práva k penězům, banka je na danou bobu může půjčit či investovat a o výnos se s vkladatelem nějak podělí (aby měl důvod jí toto svolení dávat).

Richard Fuld|28. 2. 2016 12:09| reakce na Jan Altman - 27. 2. 2016 18:23

Váše tvrzení stran toho, že banky vlastně nepotřebují vklady klientů, když půjčují peníze, je zcela správné, avšak Vaše tato skutečnost nemá potenciál způsobovat nějaké opovrhování bank vklady jejich klientů.

Banky na jedné straně nepotřebují vklady k tomu, aby mohly půjčit někomu peníze, protože banky ty vklady přímo vytvářejí právě v okamžiku, kdy někomu peníze půjčí. Současně ale platí, že vklady klientů jsou pro banky v podstatě ta nejméně nákladná pasiva, která se mohou v jejich bilanci objevit (pomineme-li vlastní kapitál). Proto banky samozřejmě o klienty soupeří. Alternativou k vkladům klientů jsou pak jen výrazně nákladnější pasiva, jako jsou např. půjčky od jiných bank, nebo od centrální banky.

Pokud mluvíte o tvorbě peněz zadarmo, je třeba si uvědomit, že tyto peníze nejsou tvořeny principiálně zadarmo. Principiálně je vždy s nově bankou vytvořenými penězi spojena spojena povinnost dlužníka platit bance úrok a povinnost banky platit úrok držiteli oněch peněz na vkladovém účtu. Pokud tedy bankou vytvořené peníze zůstanou na vkladovém účtu v bance, která je vytvořila, pak je banka příjemcem úrokové marže dané rozdílem přijímaných úroků z úvěru a placených úroků z vkladu. Jakmile však vklad z banky odejde, je banka nucena nahradit jej např. půjčkou od jiné banky, která je spojena s výrazně vyšším úrokem (a úroková marže se tak sníží). Proto banky vždy stály a budou stát o klienty a jejich vklady. Odliv vkladů z banky způsobuje, že riziko z poskytnutých úvěrů bance zůstává ale úroková marže banky, která má principiálně krýt selhání dlužníků, se snižuje. Nehledě na to, že při určité úrovni odlivu vkladů dochází ke stejným likvidním potížím jako při runu na banku.

Také zisky bank plynoucí s různých poplatků spojených s poskytováním služeb k vkladovým účtům jsou také nezanedbatelným motivem bank, proč usilovat o vkladatele.

"Kdyby banky mohly půjčovat pouze ty peníze, které si k nim někdo jiný uložil (paradoxně mnoho lidí si stále myslí, že to takto funguje), předcházeli by si střadatele zcela jinak." To je ale VollGeld v bleděmodrém, neboli 100% státní peníze. Navíc to je přece to, co označujete za podvod, když banka disponuje s penězi klienta. To je přece to Vaše nenáviděné frakční bankovnictví s rezervami ve výši 0% (banka by půjčovala jen peníze, které by do ní někdo vložil). Tady si zřejmě trošku protiřečíte. Pokud jste odpůrce frakčního bankovnictví, pak nemůžete současně obhajovat myšlenku, že banky musí půjčovat pouze peníze z vkladů klientů.

Jan Altman|27. 2. 2016 18:23

Arogance plynoucí z toho, že banky vklady klientů k ničemu nepotřebují, půjčovat mohou peníze, které si vycucají z prstu. Ty jsou pro ně mnohem levnější - vytvoří si je prakticky zadarmo, nemusí se obtěžovat s obsluhou drobných střadatelů, provozovat hustou síť poboček, atd...
Kdyby banky mohly půjčovat pouze ty peníze, které si k nim někdo jiný uložil (paradoxně mnoho lidí si stále myslí, že to takto funguje), předcházeli by si střadatele zcela jinak. Třeba by pak i dávalo smysl si něco uspořit na penzi a ne žít nezodpovědně z ruky do úst a ještě se zadlužovat.
Ještě že už i mainstreamovým ekonomům začíná docházet, že tudy cesta (na věčné časy) nepovede:
http://sichtarova.blog.idnes.cz/c/496795/zname-vinika-prichazejici-krize.html

Tomas Hruby|27. 2. 2016 18:16| reakce na Petr Kučera - 27. 2. 2016 06:49

Problém je v tom, že ta přímá vazba "peníze od klienta - možnost investic pro banku" už nějakou dobu příliš neplatí, pro banky jsou uložené peníze v mnoha situacích spíše přítěží. Poněkud problém je ovšem v tom, že v době, kdy tato vazba byla daleko silnější, byly poplatky běžné a tlak na jejich rušení uspěl právě v době, kdy se se víceméně rozpadla.

Jinak u Apple Pay si také myslím, že na místě spíše poplatek za aktivaci - ta asi objektivně banku něco navíc při rozjezdu stát bude. Následný provoz bych ale viděl spíš v podobném stylu jako se celkem často již dnes vyskytuje i u karet, tedy zadarmo při překročení jistého limitu plateb...

Petr Kučera|27. 2. 2016 06:49

Dovolím si vlastní komentář k výroku, že by se za bankovní služby mělo platit.

Bankovní služby nemůžeme srovnávat s kadeřnictvím, ani čerpáním energií.
Tyto instituce pouze dodávají služby, či zdroje.

Bankovní instituce jsou na tom ale podstatně jinak.
My, klienti, sice využíváme služby, ale dáváme bance k dispozici naše peníze, které banka může z části investovat, půjčovat apod.
Banka musí primárně vydělávat na tom, že má naše peníze, jako protislužbu za to, že je má k dispozici nám dává možnost mít účet jako takový, platit kartou, převodem, inkasem apod.

Na tom je od začátku postaven celý bankovní sektor.
Zdá se mi silně nefér po mně chtít peníze za to, že bance svěřím své finance.
Pokud by se za to mělo platit, požadoval bych naopak garanci, že s mými financemi banka nebude nijak jinak nakládat.
Samozřejmě beru, že takto by to mělo být u aktivně využívaného účtu, kde je každý měsíc nějaký příjem a nějaké odchozí platby.

Pokud by někdo chtěl namítat, že si přece můžu převést všechny finance jinam, nebo všechny vybrat, pak ano, je to možné, já jako jednotlivec můžu, proto banka může pouze z částí peněz takto nakládat.
Co by banka ale neustála a peníze by nepřevedla by bylo, kdyby třeba 50%, nebo klidně všichni klienti najednou chtěli vybrat, nebo převést všechny peníze jinam, banka tyto prostředky prostě nemá k dispozici.
Je to taky jeden z důvodů, proč se omezují výběry peněz v případě, že je nějaká krize a lidi chtějí vybrat výrazně více peněz, než je obvyklé.


Za "nadstandard" ve smyslu zmiňovaného Apple Pay, kontokorentu apod by se mohly platit rozumné poplatky, ale buď jednorázové vyšší, třeba 100 za aktivaci, nebo měsíční, ale podstatně nižší, např. 5-10 korun.
Náklady pro banku jsou taky více méně jednorázové - na vývoj, přípravu, otestování systémů, udržování je pak levné, vše se děje v podstatě automaticky a náklady jsou pouze na serverovou infrastrukturu.

Miloslav Trmač|27. 2. 2016 04:00| reakce na Miloslav Trmač - 27. 2. 2016 03:53

A ještě: U Apple Pay záleží na tom, být _první_, co to nabídne, daleko víc než u bezkontaktních karet: je jednodušší zaplatit výchozí kartou v Apple Pay než bezkontaktní kartou v peněžence, ale je jednodušší v peněžence vytáhnout jinou kartu (stačí šáhnout do jiné přihrádky) než zaplatit jinou než výchozí kartou v Apple Pay (je potřeba dělat operace, na které není žádná viditelná nápověda, pro aktivaci výběru, a vybírat scrollováním).

Takže banka, která bude mít výchozí kartu v Apple Pay (převážně protože to nabídne jako první zdarma), bude mít loajálního uživatele, který bude jen zřídka používat něco jiného. Banka, která takhle nabídne Apple Pay jako druhá, z toho nebude mít prakticky nic.

Miloslav Trmač|27. 2. 2016 03:53

> Domnívám se, že banky by měly klientům připomenout, že kvalitní služby něco stojí.

> Při správném vysvětlení by si přitom řada lidí za tuhle službu dobrovolně připlatila. Třeba za Apple Pay.

Hahahaha. Je pravda, že není žádný přírodní zákon o tom, že základní bankovní služby musí být zdarma, ale v ČR teď zkrátka je tržní situace taková, že zdarma jsou, a kdo to nechápe, jde hlavou proti zdi.

Bankovní účet zadarmo tu teď není ani komodita, to je nutný předpoklad pro to mít zákazníka. Obzlášť pokud karty uspějí a bankomaty přestanou být rozhodující, jsou mezi různými bankovními účty při běžném používání prakticky jen 2 oblasti rozdílů: jak vypadá internetové bankovnictví, a jak rychle jsou prováděné odchozí platby (a o tom druhém většina klientů ani neví).

V téhle situaci ta banka, která první nabídne Apple Pay zadarmo, bude mít konkurenční výhodu, získá statut předvolené platební karty v mobilu, a s tím i používaný běžný účet a možnost nabídnout úvěr. A ona se nějaká banka najde, aby to zkusila nabídnout zadarmo, a pak se najednou budou všechny předhánět (a většina zjistí, že je pozdě na to mít z toho výhodu, a že teď už to musí mít jen proto aby nezaostávali a nepřicházeli o další klenty).

Neříkám, že to mají banky po zničení interchange regulací kdovíjak lehké, ale konkurence je tu taková, že nechat si platit za základní transakční služby je zkrátka nepředstavitelné, a „kvalitou“ to nejde ospravedlnit aspoň od doby, co zmizelo IB Axa - připlatit si za to, abych tohle nemusel používat, skoro dávalo smysl.

Air Bank se snaží se šanonem, no dobře, nevidím, že by to banku mohlo uživit, ale je to férový pokus – ale taky to vlastně není vůbec bankovní služba, takže taky ne „kvalitnější“ bankovní služba: je to snaha uživit se nabídnutím jiné, nebankovní, služby existujícímu kmenu klientů, stejně jako třeba „ČS do domu“.

Celá tahle pasáž rozhovoru připomíná pravidelné stížnosti potravinářů na to, jak je slevové akce ničí, a jak by bylo strašně krásné, kdyby všichni jejich konkurenti, naprosto nekoordinovaně a nezávisle, ale náhodou ve stejnou dobu, prozřeli a zrušili slevové akce – takové opatrné a nezávazné pokusy zorganizovat dohodu o zvýšení cen. Ale, stejně jako potravináři, banky mají problém s tím, že v tak velkém počtu konkurentů moc nejde udržet funkční oligopol.