Diskuze: Záškodníci z národní banky

Jan Altman|3. 2. 2016 18:32| reakce na Richard Fuld - 28. 1. 2016 09:55

Tak schválně, uvidíme :-)

Uvidíme, jak pro zákazníky tak i pro samotné řemeslníky začne být úspora nějakých >30% zcela volná.
Jak řidičům Uberu a provozovatelům mnoha dalších služeb najednou nebude vadit podstatnou část příjmu odevzdat vrchnosti.
A samozřejmě uvidíme samotné politiky (u kterých se již dnes nacházejí zlaté cihly a bitcoinové účty policie neodhalila jen proto, že na to nemá), jak začnou jednat čestně a nekorupčně (to zřejmě všichni ti dnešní odejdou, to už nebude svět pro ně).
A také uvidíme, jak lidé budou v pohodě přihlížet, jak jim banka bere každý rok 4 procenta vkladů, protože Singer a Fulda tvrdí, že je 5% deflace (jen při nákupech to nějak není poznat).

Fakt uvidíme, už se těším.

Richard Fuld|2. 2. 2016 13:39| reakce na Stanislav Brabec - 28. 1. 2016 14:36

Máte tam chybu hned na začátku.

Pokud je požadovaný výdělek za vymalování 1300,-Kč, pak by měla nezdaněná husa mít také cenu 1300,-Kč.

To, že je pro majitele husy a malíře atraktivní vyhnout se odvodům daní nijak nezpochybňují. V tomto případě přesvědčujete přesvědčeného. :-)

Stanislav Brabec|28. 1. 2016 14:36| reakce na Richard Fuld - 28. 1. 2016 09:55

Řekněme, že v roce 2025 bude DPH 30%, a nějaká ta drobná inflace.

Husa: 1000Kč
DPH z husy: 300Kč
Požadovaný výdělek malíře za vymalování kuchyně: 1300Kč
DPH za vymalování: 390Kč
Daň z příjmu a pojištění malíře: 400Kč (naivně předpokládám, že ho nezvednou)

Oficiální cesta:
2090Kč s DPH za vymalování (nejspíš ještě více, protože také existuje daň z příjmu)
Neoficiální cesta: Husa za 1300Kč

Malíř si v obou případech za vymalování kuchyně může pořídit přesně jednu husu zatíženou DPH. Zato pro vás to bude významný rozdíl.

Richard Fuld|28. 1. 2016 09:55| reakce na Jan Altman - 26. 1. 2016 19:50

Těch údajných 95% lidí co dnes říkají ano na služby bez dokladu s tím jednoduše po zrušení hotovosti přestanou. Leda by přešli na bártrový systém za vymalování kuchyně, husa. :-) Tu husu by ale nesměli koupit, že? Jinak by už obsahovala DPH. :-) Muselo by jít o husu z vlastní produkce. Na výkrm té husy by museli použít zase jen vlastní krmivo. Kdyby ho koupili, zase by tam bylo DPH.

Dále se obávám, že konzumace drog a služeb prostitutek není zase tak masová, jak Vy zkresleně uvádíte. :-) A ano, tito konzumenti, kteří v otázce anonymity nehodlají dělat kompromisy, nějaké řešení najdou. Prodej drog bude maskován prodejem ovoce a zeleniny, prostitutky budou účtovat kadeřnické služby apod.

A samozřejmě, že lidí v prostředí deflace budou v klidu koukat na to, jak jejich nominální hodnota vkladů klesá v důsledku záporných úrokových sazeb, stejně jako byli ochotni akceptovat, že znehodnocování jejich vkladů inflací, přijaté úroky někdy nekompenzují na 100%. Záporné reálné úrokové sazby nejsou žádná novinka a kladné reálné úrokové sazby nikdy nedosahovaly dlouhodobě nějakých významnějších hodnot. Úplně stejné to bude u nominálně záporných sazeb.

Vaše chmurné představy o tom, jak to všichni ti živnostníci zabalí po zavedení EET jsou jen zcela přehnané a nepodložené spekulace.

Lidé si neuvědomují proč potřebují hotovost? Podle toho, co píšete, ji potřebují v podstatě výhradně k nezákonnému vyhýbání se daním a nelegálním transakcím. Podle mne je hotovost důležitá hlavně pro to, abyste měl čím platit tam, kde nejsou platební terminály. Podstatnou vlastností hotovostí je, že eliminuje riziko krachu banky v níž byste měl uloženy předmětné peníze. Toto riziko je ale do ekvivalentu 100 tis. EUR kryto pojištěním vkladů. Na druhé straně držení hotovosti je rizikové vzhledem k nebezpečí, že Vám ji někdo ukradne. Pro lidi dbalé zákonů (včetně těch daňových je tak otázka existence/neexistence hotovosti v podstatě zcela nepodstatná.

Jan Altman|26. 1. 2016 19:50| reakce na Richard Fuld - 26. 1. 2016 19:15

Těch 95% lidí, kteří dnes odpovídají "Ano" na otázku instalatéra/malíře/elektrikáře ...:"Chcete 20% slevu, když to bude bez dokladu"?

Ta masa lidí, která si nepřeje zanechat stopu, když si kupují léky, drogy, zlato, služby prostitutky, cigarety/alkohol/oblečení v asijské tržnici?
Jaký smysl by mělo kupovat si zlato (pojistku proti státu), kdyby o tom stát měl elektronickou stopu?

Ta masa lidí, která se snaží akcelerovat své úřední záležitosti obálkovou metodou?

Ta masa lidí, která chce mít "pod matrací" nějakou hotovost "pro strýčka příhodu", kdykoli k dispozici, nezávislou na tom, zda banky zrovna fungují?

Pokud zrušení hotovosti bude doprovázeno zápornými úroky (dost pravděpodobné), to opravdu lidé budou jen tupě zírat jak ovce, jak se jim snižuje zůstatek na účtu a nebudou hledat řešení?

Tisíce prodejců zboží a služeb na internetu, v tržnicích, na Aukru, ... zabalí svoji živnost a půjdou makat do montovny? Všichni meloucháři to zapíchnou a půjdou na pracák?

Všechny ty hospody, kadeřnictví, posilovny a stovky dalších typů podniků, které znají 80% svých zákazníků/štamgastů a těm při platbě hotovostí ani po zavedení EET nebudou vydávat doklad (proč by?) - ti nebudou mít motivaci přijímat alternativu (např. bitcoin), pokud možnost hotovosti skončí? Já myslím, že motivace ve výší přes 30% (DPH, daň ze zisku), o kterou se při platbě bitcoinem klidně rozdělí se zákazníkem, bude solidní motivací pro obě strany...

Lidé si zřejmě neuvědomují, k čemu všemu hotovost nutně potřebují. Zjistí to teprve tehdy, až ji někdo zruší. Pak nastane proces "tržního přizpůsobování".

Richard Fuld|26. 1. 2016 19:15| reakce na Jan Altman - 26. 1. 2016 17:51

No jak by to asi mělo dopadnout? 95% lidi si zrušení hotovosti ani nevšimne a zbývající je buď se skřípěním zubů vloží do banky, nebo je utratí. Žádné apokalyptické scénáře nevidím :-)

Jan Altman|26. 1. 2016 17:51| reakce na Richard Fuld - 26. 1. 2016 13:08

No a jelikož poptávka po hotovosti podle mne je a bude, tak jak zrušení té státní může dopadnout? :)

Tzn. já říkám: Státe, jen do toho!

Richard Fuld|26. 1. 2016 13:08| reakce na Jan Altman - 25. 1. 2016 22:16

Ano. Máte pravdu. Záporné úrokové sazby a existence hotovosti jsou neslučitelné.

Ján Zavacký|25. 1. 2016 23:43

Ak by mal niekto chuť premýšľať dôslednejšie, treba si všimnúť, ako sa správa švajčiarsky agregát M2. Frank na vnútornom trhu posilňuje, ale na vonkajšom oslabuje. Nemožno si všímať revalváciu ako Kovanda, ale následnú depreciáciu. Záujem o Frank je tradične vysoký, preto musí NBS oslabovať výraznejšie. Napriek tomu odchádza veľa Frankov mimo Švajčiarska a M2 výrazne nerástlo. To spôsobuje tendenciu k deflácii. Ďalším faktorom deflácie je nižšia cena importu oproti situácii spred roka. Tretím faktorom sú obavy Švajčiarov (možno viacej sporia).
http://www.tradingeconomics.com/switzerland/consumer-confidence
Cenová deflácia pri relatívne vysokom celkovom dlhu v patologickom peňažnom systéme je veľkým rizikom. Preto NBS nemôže spomaliť oslabovanie Franku. Má to možno komplikovanejšie, ale je na tom rovnako ako ČNB. Robí rovnakú menovú politiku napriek videniu L.Kovandu.
http://www.tradingeconomics.com/switzerland/money-supply-m0
http://www.tradingeconomics.com/czech-republic/money-supply-m0
Rast HDP nemožno pritom preceňovať. Aj tam ho značne povzbudzuje rast celkového dlhu.

Jan Altman|25. 1. 2016 22:16| reakce na Richard Fuld - 25. 1. 2016 20:08

Akorát že (citelně) záporné úrokové sazby (kterých se v budoucnu asi doopravdy dočkáme) v podstatě předpokládají zrušení hotovosti (nebo vysoký procentuální poplatek za výběr), protože pokud i na vkladech bude záporný úrok, lidé peníze budou mít tendenci vybrat - tedy v podstatě by nastal run na banky plus by obecně posílila hotovostní ekonomika, tedy i možnost vyhnout se berním.

Proto k tomu hned tak nedojde. Tedy pokud nepřijde další recese, která dle pomýlené keynesiánské víry bude "vyžadovat" stimulaci ekonomiky snížením úroků o X procentních bodů (v situaci, kdy jsme stále cca na nule). Pak asi nastane překotné zavádění drakonických opatření. Šťastný ten, kdo bude mít hotovost (pokud možno státu, který obdobná opatření nepřijme - např. CHF, AUD, NOK, ...), bitcoiny, Au/Ag mince a další relativně likvidní aktiva nezávislá na oficiálním systému.

Ale zda/kdy se toto stane, to opravdu netuším.

Richard Fuld|25. 1. 2016 20:08| reakce na Jan Altman - 25. 1. 2016 17:06

Zájmem státu ale může být i deflace a záporné úrokové sazby. Pak by platilo, čím větší státní dluh, tím větší příjmy rozpočtu z "obsluhy státního dluhu". :-)

Ján Zavacký|25. 1. 2016 17:53

Priatelia, "Nehaňte lid svůj."
Aj česká koruna oslabuje pomalšie ako Frank.

http://finance.yahoo.com/q?s=CHFCZK=X

Ak majú Švajčiari cenovú defláciu, tak nielen preto, že zrušili ceiling. Majú tak isto problémy s dlhmi ako inde vo svete. Môj kontakt zo Švajcu jasne hovorí, že ľudia sa boja. Boja sa toho, čo bude. Tak isto ťažšie míňajú. Cenová deflácia je pre nich v tejto patologickej situácii tiež problémom. Polemika s keynesiáncami a marxistami o deflácii nemá najmenší zmysel. V chorom systéme je cenová deflácia postupom k delíriu. Pritom majú Švajčiari vyššiu infláciu meny ako eurozóna i Česko.
Nie je koho chváliť a už vôbec nie v situácii, v ktorej sa svet nachádza. Ak by Česko pristúpilo na cenovú defláciu teraz, skrachovalo by a nezotavilo by sa až do krachu a zotavenia ostatných krajín Európy a sveta. Musí to ťahať aj so Švajčiarmi spolu s celým svetom. Spolu krachneme a spolu sa budeme zotavovať. Inej možnosti niet.

Ondřej Bárta|25. 1. 2016 17:32| reakce na Jiří Suchý - 25. 1. 2016 15:15

Máte pravdu, včetně způsobů jak se pohnout správným směrem, nicméně nic z toho není na celospolečenské úrovni možné když to celé zastřešuje stát, v jehož zájmu je vychovávat nesamostatné, snadno ovladatelné stádo a ne samostatně myslící úspěšné jednotlivce. Stát, který trestá úspěch a podporuje třídní boj, stát který se snaží eliminovat střední třídu a drobné podnikání. To je to kde začíná ten problém a kde se musí odehrát první změna.

Ján Zavacký|25. 1. 2016 17:12| reakce na Josef Fraj - 25. 1. 2016 14:50

Zmysel článku je dvojaký - vychváliť NBS a pohaniť ČNB. Ako môže niekto chváliť banku, ktorá robí to isté, čo iné banky ?! Nie je možné v menovej politike hodnotiť krátkodobé výsledky. Systém metadónových peňazí je možné hodnotiť až na jeho konci. Ten je nielen za horizontom jednej generácie, ale aj za horizontom zdravého úsudku a často aj intelektu.
NBS v roku 2009 de facto skrachovala a skrachuje znova. To isté čaká aj ČNB aj ECB aj FED atď. atď. Investori reagujú zdržanlivo na súvahu NBS, pretože švajčiarsky odpor voči inflácii je podstatne väčší ako inde vo svete. Súčasne ale NBS nemá inú možnosť ako nasledovať ostatných a robí to "poctivo". Aj na grafe, ktorý je uvedený v článku vidno, že CHF oslabuje rýchlejšie ako EURO. Napriek tomu, že mnohí sú ochotní do neho investovať, pretože očakávajú ako L.Kovanda, že bude pravdepodobne "silnieť".
Najdôležitejšie je, že porovnávanie správnosti metadónového dávkovania je patológia najhrubšieho zrna. Neexistuje žiaden dôvod na chválu.

František Cecvárek|25. 1. 2016 17:11

Pokud autor tvrdi, ze zhodnoceni meny ceteris paribus zvysi produktivitu, tak by musel odpovedet na nove otazky. Autor de facto vyvraci dlouhodobou neutralitu penez.
Prvni, pokud je apreciace realneho kurzu pres nominalni kurz prorustova, je prorustova take apreciace realneho kurzu pres inflacni diferencial? Pokud ne, proc?
Pokud v kratkem obdobi posili nominalni (a realny) kurz, dojde v delsim obdobi k navratu realneho kurzu pres vyrovnani cenovych hladin, cili k deflaci doma a k inflaci v zahranici. Efekt tedy na produktivitu tedy mizi, nebo ne?

Jan Altman|25. 1. 2016 17:06| reakce na Vladislav Kruták - 25. 1. 2016 16:32

Těžko říct, každý máme svoje cíle, svoje priority, svůj žebříček hodnot. "Všeobecným dobrem" se obvykle zaštiťují ti největší grázlové.
Každý svou cestou směřujeme k maximalizaci svého užitku.
Takže těžko říci, proč lidé ve vedení ČNB dělají to, co dělají - mají k tomu svoje osobní důvody.
Můžeme se jen dohadovat, zda jde o keynesiánský fanatismus, neochotu uznat chybu či o zcela materiální zištné důvody (exportérská lobby, lobby zahraničních montoven, ...). Asi je dobré tázat se "cui bono?". Komu prospívá toto QE ("tisknou" se STOVKY miliard CZK - to je docela silná káva!), kdo těží z podhodnocené koruny. Případně kdo může i těžit z toho, že ví dopředu přesný čas a objem jednotlivých intervencí? No a samozřejmě je zde vliv toho, kdo jim ty posty vytvořil, dosadil je do nich a udržuje existenci jejich koryt: stát. A zájmem státu rozhodně je inflace a ne deflace, protože stát je zdaleka největším dlužníkem, v jeho zájmu je nastavit podmínky tak, aby věřitelé a střádalové byli obrání ve prospěch rozhazovačných dlužníků. A většina lidí ve vedení centrální banky chce být zadobře s představiteli státu - po skončení mandátu v centrální bance budou chtít nějaké jiné výživné korýtko a i kdyby se náhodou vrátili do "soukromé komerční banky" (uvozovky jsou na místě, protože se jedná o jeden kartel frakčního bankovnictví), budou pro ně dobré vztahy na erár klíčové.

Přesné OSOBNÍ (jiné ani neexistují) motivy tedy neznáme, spíše to však bude kombinace více motivů.

Vladislav Kruták|25. 1. 2016 16:32| reakce na Jan Altman - 25. 1. 2016 16:20

"Singer sleduje zcela jiné cíle, než veřejně proklamuje"
Jaké cíle máte na mysli?

Vladislav Kruták|25. 1. 2016 16:31| reakce na Josef Fraj - 25. 1. 2016 08:06

Podle mého mínění má pravdu Pavel Kohout, když za svého druhu formativní profesionální zkušenost většiny členstva současné rady ČNB považuje drama, které tentýž orgán v čele s Josefem Tošovským prodělal v roce 1997 při obraně neudržitelně silné koruny.
Bohužel můžeme jen doufat, že za rok touto dobou budou v čele ČNB "interventi" vymírajícím druhem.

Jan Altman|25. 1. 2016 16:20| reakce na Josef Fraj - 25. 1. 2016 08:06

Singer sleduje zcela jiné cíle, než veřejně proklamuje (podpora exportu a podobné lži).

A řada monetárních rozumbradů (užitečných idiotů) mu k tomu souhlasně pokyvuje - včetně hromady neomarxistů a hluboce věřících neokeynesiánců na tomto fóru.

Jiří Suchý|25. 1. 2016 15:32| reakce na Ján Zavacký - 25. 1. 2016 14:17

NBS přece na devizovém trhu prodávala nově " vytištěné " Franky, čímž navyšovala nabídku a snižovala tak uměle tržní cenu. Když přestala "tisknout", nabídka klesla a cena vyletěla vzhůru. V tu chvíli ten proces skončil.
Chvíli trvá, než se ustaví nová cenová rovnováha, krátkodobě přijde o práci nekvalifikovaná síla. Švýcarské HDP poroste nominálně o desetinky, my se bude chlubit procentem, ale v reálu kdo asi bude bohatší?

Jiří Suchý|25. 1. 2016 15:15

Nikdy jsem nevěřil, že oslabení měny může ekonomice našeho tipu zásadně pomoci. Teorie, že oslabení měny zlevní naše výrobky v zahraničí je pěkná, ale protože také ve velkém dovážíme vstupy do výroby, tak se to mezi sebou potluče a efekt je dosti nejistý, narozdíl od poklesu kupní síly doma, který je nevyhnutelný.

Nicméně to co autor vyvozuje bylo asi myšleno jako vtip, ne??

"Při silnější koruně by vznikalo mnohem víc pracovních míst s vyšší kvalifikací a rostlo by tak životní naplnění mnoha z nich a koneckonců i samotná produktivita ekonomiky, tedy zásadní zdroj jejího bohatství – bohatství každého z nás. "

Proč by mělo? Ona ta pracovní místa před intervencí byla a teď už nejsou?
Ono je někdy lepší použít selský rozum, než se snažit dělat vědu z kde čeho. To se takhle kdysi naši soudruzi podívali do statistik a zjistili, že máme málo vysokoškoláků. I začali tedy zakládat vysoké školy v každé druhé Lhotě, nebyly to školy valné úrovně, vlastně byly záměrně nevalné, aby mohly chrlit to, co nám brání dohánět vyspělé země, totiž vysokoškoláky. A tak jsme papírově překvalifikovaní, ale nikdo na trhu o naše kvalifikanty nestojí. Většina z nich nevládne ani jedním cizím jazykem a ani ostatní kvalifikace není v praxi použitelná.

Vysoce kvalifikovaná místa navíc zpravidla vznikají (netvrdím že vždy) v sídle mateřské firmy, ne v montovnách. Jelikož rize českých firem je jak šafránu, bude i těch míst pro vývojáře stejně málo, ať už ČNB dělá klikotoče jaké chce. Navíc české firmy svoje vývojáře rozhodně nepřeplácí, stačí juknout na inzeráty, jakou mzdu návrhářům nabízí. Řada z nich proto odchází (ti schopnější) k zahraniční konkurenci.

To že jsme montovna není dáno měnou, ale tím, že nevznikají české firmy, které by byly nezávislé, soběstačné a měly vlastní vývojová centra u nás doma. To lze změnit jenom výchovou a vzděláním, opravdovým, náročným a orientovaným na praxi, ne na generování titulů.

Josef Fraj|25. 1. 2016 14:50| reakce na Ján Zavacký - 25. 1. 2016 14:17

Nechci se hádat, ale mám pocit, že jste vůbec nepochopil smysl článku.

Ján Zavacký|25. 1. 2016 14:17

Pán Kovanda,
mal som Vás za mimoriadne bystrého ekonóma. Teraz neviem, či som Vás zle čítal, alebo ste sa zmenili Vy.
-
"... švýcarská zkušenost odhaluje zásadní trhliny v měnové politice, kterou uplatňují centrální banky řady jiných zemí, Českou republiku nevyjímaje. Ty v rámci stimulujících opatření znehodnocují „své“ měny."
-
http://www.tradingeconomics.com/switzerland/money-supply-m0
-
Každý! Každý menej bystrý ekonóm si uvedomí, že posilňovanie Franku nie je výsledkom činnosti NBS, ktorá je rovnaká ako ČNB, ale výsledkom devízového trhu a investorov, ktorí túto situáciu využívajú.
Nie je dôležité, ako sa bude Švajcu dariť najbližší rok, ale ako dopadne na konci celého tohto procesu. Vaše hodnotenie je povrchnejšie ako u straníckych byrokratov.
-
Nesmierne sklamanie.

Ondřej Bárta|25. 1. 2016 13:13

Tak ona statistika je krásná věc a je krásné, že roste počet vysokoškolsky vzdělaných lidí, kteří nemůžou najít adekvátní uplatnění... Ještě by mě ale zajímalo, kolik z těch studovaných má titul z oborů jako gender studies, filozofie a podobných humanitních nesmyslů. S takovými tituly totiž kariéra za kasou v KFC není disproporcí ale naprosto adekvátním a očekávatelným výsledkem...

Josef Fraj|25. 1. 2016 08:06

Naprostý souhlas s článkem. Fakt by mně zajímalo, zda lidé jako Singer či Hampl věří mýtu o škodlivostí deflace nebo prostě jenom mlží, aby zakryli přerozdělování bohatství, na kterém se ČNB podílí. Je nepochybné, že ČNB je v současnosti jednou z hlavních příčin degradace české ekonomiky.