Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Řecko 2015: Argentinské déjà vu

Federico N. Fernández | 13. 7. 2015 | Celkem 33 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Všech 33 komentářů v diskuzi.

Jan Altman | 13. 7. 2015 09:23

Ano, pokud Argentinec měl v bance 10.000 USD, v podstatě o ně přišel (stejně jako Američan v roce 1933 přišel o zlato uložené v bance). Pokud je ale ten Argentinec měl doma pod matrací, nepřihodilo se mu nic špatného - spíše naopak (mohl následně nakupovat aktiva se slevou). A nemusel mít doma jen USD. Mohl mít EUR, CHF, .... Au, BTC.

Pokud Řek bude mít v bance EURa v okamžiku případného Grexitu (či bail-inu - viz Kypr), bude mít smůlu. Pokud bude mít hotovost, bude v klidu.
Upřímně řečeno nechápu Řeky, kteří:
- již dávno vše nevybrali
- ale ani ty, kteří nyní za hotová EURa (za ty v bance to NEJDE!) kupují bitcoiny. Jediné, co získají, je možnost posílat peníze do zahraničí. Případně že je lépe skryjí před nějakou razií (ale hrozí to?). Ale obavy, že by hotová EURa na řeckém území nějak ztratila hodnotu, to nedává smysl. Žádné kolkování v Řecku nehrozí, smysl by dávalo jen kolkování v zbytku EZ, ale to kvůli pár eurům ve vystupujícím Řecku nikdo nebude podstupovat.

Nahlásit

0
+
-

Richard Fuld | 13. 7. 2015 14:17 | reakce na Jan Altman - 13. 7. 2015 09:23

No já bych úplně ty psychopaty z Trojky nepodceňoval. Ti umí s lehkostí v ruce rozfofrovat dramaticky větší částky, než kolik by stálo okolkování hotovosti v celé eurozóně mimo Řecko. A že je to nebetyčná blbost? Tak toto už je vůbec nemůže zastavit.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 13. 7. 2015 07:01

Zhovadilá vláda dokáže zničit každou ekonomiku, bez ohledu na to, jaké peníze používá. V případě Řecka jde spíš o to, aby zhovadilosti řecké vlády zůstaly v Řecku a nemusela je platit celá EZ.

Nahlásit

0
+
-

Richard Fuld | 13. 7. 2015 14:18 | reakce na Josef Fraj - 13. 7. 2015 07:01

Pokud bude platit celá EZ, pak z důvodu zhovadilosti psychopatů z Trojky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 13. 7. 2015 15:26 | reakce na Richard Fuld - 13. 7. 2015 14:18

JJ za všechno může Troika a trpaslíci.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 13. 7. 2015 17:06 | reakce na Josef Fraj - 13. 7. 2015 15:26

Trojka jsou horší parta zákeřáků, než i pověstní lstiví Afgánci :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jiří Suchý | 13. 7. 2015 14:47 | reakce na Richard Fuld - 13. 7. 2015 14:18

A proč si vlastně řekové od těch psychopatů půjčovali?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 13. 7. 2015 17:10 | reakce na Jiří Suchý - 13. 7. 2015 14:47

Oni si od nikoho z Trojky nepůjčovali. Trojka pouze skoupila v panice řecké dluhopisy a pak Řecku půjčovala peníze, aby jim mohlo Řecko splácet splatné závazky. A v té době také Řeci nemohli tušit, co se z té Trojky vyklube za hovada. Tvářili se, že chtějí Řecko zachraňovat a pomáhat mu. Ve skutečnosti zachraňovali jen bankstery a jejich banky.

Když na sekundárním trhu kupujete dluhopis, tak tím nikomu nepůjčujete žádné peníze. Jen se stáváte novým věřitelem ve vztahu k již v minulosti půjčeným penězům.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jiří Suchý | 14. 7. 2015 15:50 | reakce na Richard Fuld - 13. 7. 2015 17:10

Proč si Řekové půjčovali od Trojky, aby splatilo splatné závazky? Proč si nepůjčili na trhu?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 14. 7. 2015 17:12 | reakce na Jiří Suchý - 14. 7. 2015 15:50

Když bankovní panikáři panikaří, vytváří téměř neřešitelné situace. Po panice přijede snížení ratingu, snížený rating vede k dalšímu výprodeji a odmítání refinancování, to vede ke snížení ratingu a nakonec banky nemohou obnovit refinancování, ani kdyby moc chtěly, protože rating dané země se již dostal příliš hluboko. A pokud ty banky drží ještě dostatečně velké množství oněch dluhopisů, tak je to nakonec pohřbí i s oním státem (pokud je nezachrání nějaká instiutce penězi daňových poplatníků, na což banky na začátku paniky sázejí. Řecké banky ale nemá kdo zachraňovat, takže skončí v bankrotu stejně jako Řecko. Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.

Proto je možné si půjčit jen od Trojky a ne na trhu? Je to tak pro případ, kdy se banky rozhodnou zlikvidovat nějaký stát, systematicky nastaveno. Proto také tvrdím, že rating kreditního rizika států je systémový nesmysl, který přináší jen riziko kolapsu systému a vůbec nic neřeší.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jiří Suchý | 14. 7. 2015 18:02 | reakce na Richard Fuld - 14. 7. 2015 17:12

Ale proč ty dluhopisy nekupují fondy? Dluhopis přece nemusí kupovat jen banky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 15. 7. 2015 08:33 | reakce na Jiří Suchý - 14. 7. 2015 18:02

Fondy je mohou nakupovat jen na sekundárním trhu a to by tedy refinancováni státního dluhu moc nepomohlo.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jiří Suchý | 15. 7. 2015 09:11 | reakce na Richard Fuld - 15. 7. 2015 08:33

Tak tomu nerozumím. Proč by fondy nemohly refinancovat státní dluh? Oni to nedělají?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 15. 7. 2015 10:44 | reakce na Jiří Suchý - 15. 7. 2015 09:11

Když si fond koupí na sekundárním trhu státní dluhopis, stát žádné peníze nedostane a nemá tedy čím splatit splatné dluhopisy. Změní se jen majitel dluhopisů. Refinancovat státní dluh lze pouze prodejem nové emise dluhopisů na primárním trhu, kterého se účastní jen vybrané banky, které pak nakoupené dluhopisy mohou prodat na sekundárním trhu, nebo je držet.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jiří Suchý | 15. 7. 2015 12:03 | reakce na Richard Fuld - 15. 7. 2015 10:44

No a co když ta banka funguje jako prostředník, který za nějakou tu maržičku, posílá fondu nové cenné papíry a na účet státu likviditu z účtu fondu. Není těchto dluhopisů poněkud víc než těch v rozvahách bank?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 16. 7. 2015 11:12 | reakce na Jiří Suchý - 15. 7. 2015 12:03

Zřejmě jste zapomněl na znění své otázky. :-) Zde je: "Ale proč ty dluhopisy nekupují fondy? Dluhopis přece nemusí kupovat jen banky."

A banky ty řecké kupovat kupovat nesmí, nemohou tedy být ani tím prostředníkem.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jiří Suchý | 16. 7. 2015 11:34 | reakce na Richard Fuld - 16. 7. 2015 11:12

Vždy když Vám dojdou argumenty, začínáte slovíčkařit :) Myslím, že z kontextu je jasné, že se bavíme o době, kdy zmiňované omezení neplatilo. O době, kdy Řecku půjčila trojka a ne trh. Proč se to stalo?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 16. 7. 2015 12:36 | reakce na Jiří Suchý - 16. 7. 2015 11:34

Nebyl důvod, aby banky přestaly refinancovat řecký dluh, takže na otázku proč se to stalo mohou odpovědět jen spekulativně, tedy že šlo o diletantství nebo zločin. Úplně stejnou odpověď mám na otázku, proč začala půjčovat Řecku Trojka. Diletantství nebo zločin.

Jinak jsem doplnil další (snad závěrečný) příspěvek v diskuzi k článku "Soukromé peníze. Kde se pečou prachy". Měl byste si to osvěžit, abyste nepsal ty hlouposti o tom vysychání likvidity. Likvidita může "vyschnout" v bankovním systému jen v případě nadměrných výběrů vkladů v hotovosti, nikoli však z důvodu vypořádávání přeshraničních plateb.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jiří Suchý | 16. 7. 2015 15:22 | reakce na Richard Fuld - 16. 7. 2015 12:36

Není pravda, že nebyl důvod. Byla jich celá řada. Řekové roky obelhávali své věřitele, falšovali statistiky, žili na dluh. Když to prasklo a ukázal se skutečný stav řecké ekonomiky, logicky někteří už nebyli ochotní dál Řecku půjčovat a ti co ochotní byli, chtěli za větší riziko větší úrok. Rozvahy bank nějaké nové dluhopisy pojmou, ale nejsou nafukovací. Pokud banky dluhopisy nejsou schopny prodat dál na trhu, prostě už další dluhopisy nakupovat nemůžou.
Když Řekové nebyli schopní svůj dluh refinancovat, měli zkrachovat. Neměli si půjčovat od trojky.

Likvidita může vyschnout jen tehdy, pokud ji CB přestane dodávat. Samotné výběry nejsou problém u jinak zdravých bank.
Pokud je ale celý systém v háji, CB zastaví dodávky likvidity a nezakážete zahraniční platby, likvidita odtéká ze země ven a vyschne.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 17. 7. 2015 16:37 | reakce na Jiří Suchý - 16. 7. 2015 15:22

Pro zrušení refinancování Řecka nebyl makroekonomický důvod. Řecký státní dluh byl plně krytý úsporami řeckých domácností, tedy to si co stát půjčil a utratil, to řecké domácnosti uspořily. Poměr státního dluhu k HDP je v daném ohledu zcela nesmyslný a zbytečný údaj. Ostatně jak vysvětlíte, že už dávno nebylo přerušeno refinancování japonského státního dluhu a "investoři" ani nepožadují vyšší výnos, když pomět japonského státního dluhu k jeho HDP byl v dané době 2x větší než ten řecký? Poměr dluh/HDP je jen nesmyslné číslo, které navíc ani není (ani nebude) konzistentně aplikováno na jednotlivé země. Kromě bank, které jsou big to fail tu zřejmě máme také státy, které jsou big to fail. Takové prostředí je jednoduše patologické a bude mít obrovské náklady. Pokud se nesmíříme s tím, že emise státních dluhopisů je v podstatě emisí státních peněz,nikoli dluhem, který je třeba splatit. Jediné co je třeba sledovat v ohledu emise jakýchkoli peněz je pouze vliv na ceny a to má v kompetenci centrální banka, nikoliv obchodní banky.

Likviditu v souvislosti s převodem peněz z banky do banky (lhostejno zda zahraniční) vytváří centrální banka jen na vnitrodenní bázi. Tato likvidita vznikne a tentýž den i zanikne. Žádná likvidita nikam neteče a nemůže ani vyschnout.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

KM | 13. 7. 2015 15:47 | reakce na Jiří Suchý - 13. 7. 2015 14:47

Protože nikdo svéprávný jim už půjčit nechtěl :)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 13. 7. 2015 17:14 | reakce na KM - 13. 7. 2015 15:47

Kdyby byly banky svéprávné, neprodávaly by v panice dluhopisy, o nichž věděli, že jim jich ještě hodně velké množství v aktivech zůstane a taky by nepřestali refinancovat dluhy, které drží. Jedinou příčinou všeho jsou bankovní panikáři, kteří v panice neváhají zničit sami sebe, protože vědí, že jim vždy daňový poplatníci ztráty zaplatí, jinak by přišli o všechny peníze, které v bankách mají. Je to klasické gangsterismus.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

KM | 13. 7. 2015 17:34 | reakce na Richard Fuld - 13. 7. 2015 17:14

Pane Fulde prosím Vás založte si banku a nacpěte ji naprosto bezpečnými dluhopisy Řecka, Argentiny, Zimbabwe apod. Pokud budete potřebovat nějaký menší základní kapitál, tak pan Pikety Vám jistě rád přispěje. Svých knížek prodal dost a ukažte nám v praxi jak zachránite Řecké obyvatelstvo před diktátem Troiky. Přeji Vám hodně úspěchu, nicméně chápu že byste byl pravděpodobně natolik zaměstnán, že byste už neměl čas nám sem psát vyplody své výplody a teorie. Nicméně Řecko Vás potřebuje ...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 14. 7. 2015 10:39 | reakce na KM - 13. 7. 2015 17:34

Kdyby Trojka nezachránila banky, nebylo by třeba zachraňovat Řecko. Stačilo by banky, které samy sebe výprodejem dluhopisů zbankrotovaly, zestátnit. Státní banky by se dohodly na restrukturalizaci státních dluhů samy se sebou a bylo by po krachování. Nekrachovaly by nakonec ani banky ani státy. Státy by naopak získaly zdravé banky, které by pak mohly privatizovat. Takto Trojka zachránila banky, které to celé vyvolaly a teď "zachraňuje" Řecko a eurozónu samotnou. Je to partička diletantů tihle noví "věřitelé" Řecka. A dnes po zahájení QE už nejen Řecka.

Pokud by banky nezačaly s výprodeji, Řecké dluhopisy by byly stále prvotřídní bezriziková aktiva, jako např. i japonské nebo americké dluhopisy a banky by neměly sebemenší problémy s další existencí, stejně jako státy, kterým půjčily. Věřitel i dlužník jsou totiž vždy pasažéři na jedné a téže lodi a jsou odpovědní za osud celé jejich platby oba společně a nerozdílně. Tento princip ale Trojka narušila záchranou "věřitelů" a utopením dlužníka. Skutečnými věřiteli Řecka jsou ale řečtí občané, takže ve skutečnosti byly trojkou utopeni dlužník i jeho věřitelé.

Jinak, Vaše představy o podnikání bank jsou směšné.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jiří Suchý | 14. 7. 2015 16:17 | reakce na Richard Fuld - 14. 7. 2015 10:39

Jak by se státní banky dohodly na restrukturalizaci? Dluhopisy jsou v aktivech, vklady Řeků v pasivech. Co by asi Řekové dělali, kdyby věděli, že jejich banka bude zestátněna? Předpokládám že by stáli frontu před bankou, která by musela prodávat ty dluhopisy, aby získala likviditu a kdo by ty dluhopisy kupoval? A hlavně za kolik? Čím by jste zalepil ty ztráty, když nemáte k dispozici CB?
Když vlezete do měnové unie a máte permanentně zápornou obchodní bilanci, znamená to, že likvidita teče ze země pryč a jednoho dne prostě vyschne. CB nemáte, takže novou likviditu nemá kdo poskytnout a banky sami likviditu nevytvoří, to už jsme si vyjasnili. Takže si můžete jen půjčovat. Jenže když věřitelé vidí, že likvidita teče dál pryč a vy si musíte na spátku půjčit v zahraničí, protože doma je sucho, už vám prostě nepůjčí, protože je jasné, že jednoho dne už vám novou likviditu na refinanc nikdo nepůjčí a stávajícím věřitelům zůstanou v rukou nesplacené cenné bezcenné papíry. Což se také stalo. Bohužel potom přišla "záchrana" a ne bankrot.

Zestátnění má ""smysl"" jen tehdy, pokud máte vlastní měnu a vlastní CB, která natiskne a zalepí za cenu inflace díry za minulé hříchy. Zestátnění bank bez CB je k ničemu. Potřebujete novou likviditu na zalepení ztrát a zajištění platebního styku, to stát sám o sobě v měnové unii nezajistí. Ten si může jen půjčovat, ale to už také nemůže, proto celá situace nastala, takže konec hry.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 14. 7. 2015 17:35 | reakce na Jiří Suchý - 14. 7. 2015 16:17

Jak by se dohodli na restrukturalizaci? Snadno. Když je věřitelem (majitel zestátněné banky) a dlužníkem tentýž subjekt (stát) dohoda o řešení daného dluhu je přirozeně ta nejjednodušší věc na světě.

To, že se krachující banky zachrání zestátněním je pro vkladatele to úplně nejlepší a nejjistější řešení krize. Vkladatelé by neměli by sebemenší důvod k obavám. Naopak by se už nemuseli bát, jaké hovadiny zase vymyslí a provedou banksteři. Banky by žádné dluhopisy neprodávaly a lidé by také žádnou hotovost nedostali (tu by ostatně nedostali ani za standardní situace). Museli by se spokojit s tím, že o své vklady v bankách nepřišli.

Proč bych měl lepit nějaké ztráty, když by banky držely dluhopisy až do splatnosti, takže by žádné ztráty neměly. Refinancování státního dluhu také bankám žádné ztráty nevytváří. Vše by bylo sluníčkové.

Záporná obchodní bilance neznamená, že by něco vyschlo. Schodek obchodní bilance je financován dluhy soukromých subjektů a není důvod, proč by zde mělo něco vysychat. Pokud soukromé subjekty selžou, banky zpeněží zastavený majetek a jede se dál černým lesem podél skal.

Samozřejmě tedy neplatí, že Vám v budoucnu přestanou státní banky ochotně refinancovat státní dluh. Nic takového státní banky neudělají. A pokud dojde k jejich privatizaci, soukromé banky už budou náležitě poučeny, že o nic takového se nemají ani pokoušet nebo zase skončí jako státní.

Co se týče lepení děr za dřívější hříchy. Předně žádné řecké hříchy neexistují. A díry v bilancích bank po jejich panikářském dobrodružství na dluhopisových trzích budou zalepeny restrukturalizací státního dluhu a obnovením refinancování. Bezcenné státní dluhopisy se tak mávnutím státního kouzelného restrukturalizačního proutku stanou opět investory vyhledávanými bezrizikovými aktivy. Tentokrát už by se jednalo o skutečně bezrizikové případnými zestátňovacími státními zásahy plně garantovaná aktiva.

Žádnou novou likviditu k tomu všemu nepotřebujete. Jde jen o ta, aby se stát sám se sebou dohodl na odložení splatnosti stávajících dluhopisů. Centrální banka by tomu všemu jen přihlížela, stejně jako předtím přihlížela panikaření bankovních panikářů.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jiří Suchý | 14. 7. 2015 18:59 | reakce na Richard Fuld - 14. 7. 2015 17:35

ad1. Věřitel a dlužník není jeden a tentýž. V okamžiku, kdy se stane banka státní, jsou věřitelem banky, potažmo státu, stále vkladatelé, nově dlužníkem je stát.
ad2. Když je řeč o bankrotu a zestátnění, je přirozeně vždy důvod k obavám a každý chce mít svůj majet hmotný a doma. To je jistota a fakt. Jak tedy stát vyplatí vkladatele svých státních bank, když má málo likvidity a kupu dluhopisů, které na trhu nikdo nechce koupit?
Tvrzení, že lidé banky nedostanou, ale bude jim stačit výpis z účtu je evidentně zcestný. Patří těm lidem ty peníze nebo ne? Jestli ano, tak s nimi nemohou nakládat? Jak by jste to chtěl politicky ustát?
ad3. Při runu na banku není možné držet dluhopisy do splatnosti, to je snad jasné. A že tam vzniknou ztráty, je také historií prověřené a logické.
ad4. Jedním směrem teče zboží, druhým likvidita. Neřešme teď peníze, ale likviditu. Když si státní úředník vezme půjčku na navé BMW, řecká banka vytvoří nové peníze, ale do německa musí poslat likviditu. Po dokončení platebního styku má úředník BMW, řecká banka úvěrovou smlouvu, ale o to méně likvidity, kterou poslala německé bance, kterou využívá BMW. Takže jaképak nevysychá.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 15. 7. 2015 11:16 | reakce na Jiří Suchý - 14. 7. 2015 18:59

1. Ano, skutečnými věřiteli jsou vždy vkladatelé, jejichž peníze jsou kryty aktivy banky, v níž mají vklad. Toto však platí bez ohledu na to, jestli je banka soukromá nebo státní. V případě státních dluhopisů je samozřejmě dlužníkem vždy stát. Po zestátnění banky držící státní dluhopisy se stane dlužník majitelem věřitele. Z tohoto hlediska je jasné, že v této konstelaci nemůže dohodě o restrukturalizaci bankou drženého státního dluhu být žádný problém. Pořád platí, že ona státní banka je jen držitelem dluhopisů a jen tato banka se může dohodnout s dlužníkem, a to přesto, že skutečnými věřiteli jsou držitelé vkladů v této bance, jak sám správně píšete.

2. Důvod k obavám a panice se najde vždy když se chce, a to i v případě, že ve skutečnosti ani neexistuje. Zářným příkladem jsou panické výprodeje řeckých státních dluhopisů plně krytých úsporami řeckých domácností. V situaci, kdy buďto banka padne, protože drží aktiva (státní dluhopisy) u nichž dlužník selhal, bude zestátnění takové banky krokem, který vkladatele naopak uklidní. Lidem bude jedno jestli budou mít peníze ve státní bance, nebo soukromé. Důležité bude jen to,že daná banka nebude zrovna v bankrotu. A bankrotu banky může předejít pouze obnovení refinancování státního dluhu,nebo její zestátnění a následná restrukturalizace státního dluhu drženého danou bankou.

3. Lidé budou mít na výběr. Buď o své peníze přijdou v důsledku bankrotu banky, nebo zůstanou jejich peníze zachovány v bezhotovostní formě v zachráněné bance. Jak se lidé rozhodnou je zcela zřejmé. Samozřejmě, že bezhotovostní peníze patří vkladatelům a mohou s nimi volně disponovat = utratit je nebo je převést kam se jim zlíbí. Za volnou dispozici s vkladem ale nelze považovat jejich proměnu na hotovost. Bankovní systém jednoduše takovou přeměnu umožňuje jen v malém rozsahu. To platí pro soukromé, státní, zdravé i nemocné banky obecně. Takže Váš názor, že stejně dojde k runu na banky je irelevantní. Navíc v současnosti existuje velmi účinná obrana bank proti runu na banku v podobě výběru hotovosti (administrativní omezení výběrů hotovosti).

Současně pokud banky drží státní dluhopisy, pak tyto mohou samozřejmě použít jako kolaterál k půjčce hotovosti od centrální banky. Jinými slovy čím více bude v bankovním systému drženo státních dluhopisů, tím větší část bezhotovostních vkladů bude možno převést na hotovost.

Stejně tak nic nebrání bankám držet státní dluhopisy do splatnosti. Žádné ztráty z prodeje dluhopisů za nízkou cenu nehrozí. A právě při runu na banku budou banky držet co největší množství státních dluhopisů jako kolaterál u centrální banky, proti půjčce hotovosti. Je to tedy přesně naopak, než píšete. Jen úplný blázen by se v době runu zbavoval aktiv, která lze s centrální bankou "směnit" za hotovost.

4. Při mezinárodním obchodu jedním směrem teče zboží a druhým PENÍZE nikoliv likvidita. Likvidita je potřebná vždy jen dočasně k převodu PENĚZ z jedné banky do druhé. V systému je třeba vždy likvidita pouze v objemu povinných minimálních rezerv. To už byste měl po naší rozsáhlé diskuzi vědět. :-) Takže žádná likvidita nevyschne. Navíc hlavním aktivem potřebným pro půjčování likvidity od centrální banky jsou právě státní dluhopisy, takže problémy s převody peněz obecně by naopak mohl způsobit nízký objem státních dluhopisů v bankovním systému.

Ve Vámi uvedeném příkladu dostane prodejce BMW peníze, a aby bylo možné převést peníze příjemci, je třeba aby banka příjemce peněz disponovala aktivy, které poskytne centrální bance jako kolaterál ke krytí vnitrodenního půjčky likvidity od centrální banky, kterou po vypořádání převodu banka v tentýž den splatí. Nikde nic vyschnout nemůže.

Když banka získá do aktiv úvěrovou smlouvu, pak tato banka musí disponovat současně i aktivy akceptovatelnými centrální bankou jako kolaterál potřebný pro vypořádání převodů peněz. Banky nemůže mít v aktivech jen úvěrové smlouvy. Potřebnou likviditu muže získat i splacením úvěrů jiných klientů. To co uvádíte jednoduše není problém. Kdyby byl, nemohl by fungovat zahraniční obchod ani přeshraniční platební styk.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jiří Suchý | 15. 7. 2015 12:24 | reakce na Richard Fuld - 15. 7. 2015 11:16

ad2 Lidi uklidní pouze to, pokud budou moci libovolně nakládat se svými vklady, a to včetně výběrů hotovosti. Žádné kecy o zestátnění je NEUKLIDNÍ. Takových už slyšeli dost. A k tomu banka potřebuje likviditu. Kde ji vezme? Na to jste neodpověděl.
ad3 I k bezhotovostním operacím potřebujete likviditu a vy jí máte málo. Držené dluhopisy na trhu neprodáte, nebo alespoň ne za plnou cenu. Vaše dluhopisy vám CB unie nevezme, protože ona je jedním z věřitelů, kterým jste odmítl splatit minulé dluhopisy. Tak kde vezmete likviditu?
ad4 Ano, pokud někam prostřednictvím bankovního systému tečou peníze, pak nejdřív musí z banky do banky protéct likvidita, to už Vám minule došlo, ale koukám, že už jste zase ve starých kolejích. Když je obchodní bilance záporná, tečou platby do CB, a dál do unie, ale netečou zpět do Řecka. Takže i kdyby od vás CB brala vaše dluhopisy jako kolateral, tak na konci dne ho musíte splatit, likviditou. Vy ji nemáte, protože jste ji neměl ani ráno, když jste si bral uvěr u CB a z venku k vám nic nepřiteklo. Tak kde tu likviditu vezmete?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 16. 7. 2015 11:27 | reakce na Jiří Suchý - 15. 7. 2015 12:24

Co lidi uklidní, a co ne, je jen spekulace. Já jen tvrdím, že když budou zachovány vklady v bankách (byť zestátněných), tak budou lidí klidnější, než když banky v nichž mají vklady zkrachují a lidé o své vklady přijdou.

Pro bezhotovostní převody potřebujete likviditu,kterou dodá centrální banka (vnitrodenní půjčky) a mezibankovní trh (půjčky s delší splatností). Zde není problém, protože v systému bude dost aktiv akceptovatelných jako kolaterál centrální bankou.

ECB je sice jedním z věřitelů, kterým ale státní banky dluhopisy splatí právě díky obnovení refinancování státních dluhopisů. Pokud ECB odmítne platbu s tím, že není možné vypořádat převod prostřednictvím kolaterálu v podobě řeckých dluhopisů, dostane se ECB do role věřitele, který odmítl platbu, kterou měl být splacen dluh. Právní postavení ECB jako věřitele se tím dramaticky změní. K horšímu samozřejmě.

Likviditu je Vám poskytne ECB. Půjde o případ, kdy řecká banka nesežene likviditu o jiných bank na mezibankovním trhu. Od toho tam ECB je, aby poskytovala v takových situacích likviditu bankám, které mají potíže toliko s likviditou. Jiné banky totiž budou mít nadbytek likvidity, kterou nebudou moci uložit jinam, než právě do ECB. Likvidity je vždy dostatek, protože vždy, když v důsledku převodu peněz nějaké bance likvidita chybí,nějaké jiné bance bude tentýž objem likvidity nadbývat. Takže žádné vyschnutí likvidity nehrozí. Zdrojem likvidity není nějaký pramen, který by mohl vyschnout.

Kdyby to bylo jak Vy tvrdíte, USA a další státy s dlouhodobými schodky zahraniční bilance by byly dávno v háji. Nejsou.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jiří Suchý | 16. 7. 2015 12:11 | reakce na Richard Fuld - 16. 7. 2015 11:27

Jakápak spekulace, dokud lidi nebudou smět nakládat s vlasním majetkem podle svého uvážení, klidní nebudou. K čemu jim asi bude výpis z účtu, kde je jakýsi zůstatek, když s ním nemůžou nakládat?

Za normální situace ano, v současném Řecku ne. Na mezibankovním trhu likvidita není, každá banka je ráda že má, to co má. ECB také nepomůže, protože ještě nesplatili dluhy z minula a chtějí další. A to je ten problém. V řeckých bankách rozhodně není dostatek akceptovatelného kolaterálu, kdyby byl, neměli by problém s likviditou a vypláceli by vklady. Nebo jaký je podle Vás důvod nelikvidních řeckých bank?
Váš popis řešení je bezvadný. Řekové natisknou dluhopisy, pošlou je do ECB, ECB jim pošle tvrdá eura a pojede se dál. Až přijde splatnost dluhopisů, Řekové řeknou, nic vám nedáme a natisknou další dluhopisy a v ECB je vymění za další eura. Snad i Vám musí být jasné, že takto to fungovat nemůže.

Opět, to platí za normální situace. Jenže v Řecku je obecně likvidity málo, takže mezibankovní trh je mrtvý. Navíc řecké banky mají v aktivech hromadu řeckých dlhopisů, které nemusí být nikdy splaceny, takže jejich problém není jen s likviditou, ale se solventností.
K té likviditě. Při značně záporné obchodní bilanci je přebytek likvidity v zahraničních bankách, kam ji ty řecké posílají. Platby v těchto případech neprobíhají mezi řeckými bankami, ale mezi řeckými a zahraničními. Když to trvá dlouho a masivně, pak likvidita odtéká a nepřitéká a ligicky vyschne.
Vyschnutí nehrozí, pokud máte vlastní pramen, vlastní CB. Tu ale Řecko nemá. A ze společného pramene nic nedostane, dokud nesplatí staré závazky.

Hloupost. USA mají svůj FED a ten posledních pár let nedělá nic jiného, než že "tiskne" novou likviditu. Díky tomu narostla cena zlata za 10 let z 400 na 1200 dolarů. A není to proto, že by zlato bylo o tolik vzácnější, ale proto, že dolar je o tolik horší. Jestli to pro Vás neznamená v háji, tak pro mnohé jiné ano. To je ta Vámi obhajovaná inflační měna.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 17. 7. 2015 17:02 | reakce na Jiří Suchý - 16. 7. 2015 12:11

Píšete: "K čemu jim asi bude výpis z účtu, kde je jakýsi zůstatek, když s ním nemůžou nakládat?" A proč by jako nemohli se svými penězi vloženými na vkladech nakládat? Budou moci s nimi nakládat. Jen je nebudou moci převádět hromadně na hotovost, což nemohou stejně v plném objemu svých vkladů nikdy, bez ohledu na to jestli byly banky zestátněny nebo ne. Takže ani v tomto ohledu nebudou lidé omezeni zestátněním bank více, než pře tím.

Nedostatek aktiv použitelných jako kolaterál pro další výběry vkladů je dán tím, že už gigantický výběr vkladů proběhl. Jinými slovy Řeci už z bank vytahali tolik hotovosti, že by to banky v jiných státech dávno položilo. Takže pokud se další výběry zastaví je to jen v pořádku.

Samozřejmě, že tisk eur a výměna za dluhopisy a následný další emise dluhopisů a tisk eur na splacení předchozích dluhopisů fungovat může a taky v celém světě hladce funguje. Říká se tomu refinancování státního dluhu. Tady je rozdíl jen v tom, že refinancující bankou je ECB. Uvedené schéma nemůže platit pouze v případě, že natištěná eura jsou určena k výběru vkladů a nikoliv k refinancování státního dluhu. To má své limity a v tomto ohledu souhlasím. Zde ale opakuji, že možnosti vybírat hotovost z vkladových účtů není pro ekonomiku existenční nutností.

Solventnost bank není z titulu nesplácení státních dluhopisů ohrožena, pokud řecké banky obnoví refinancování státních dluhopisů.

Onen "přebytek likvidity v zahraničí" způsobený zápornou obchodní bilancí neznamená nic jiného, než že klienti zahraničních bank drží eura, která klienti řeckých bank dluží. Tedy, že řeckými klienty hrazené úroky tečou ke klientům zahraničních bank. Objem tohoto zadlužení může narůst do prakticky neomezených hodnot a žádná likvidita nebude vysychat. Jde jen o to, aby řecké banky měly každý den dostatek aktiv k tomu, aby je byly schopny poskytnout k jednodennímu objemu převodu vkladů do zahraničních bank. Pro převody trvající po desítky let bankám postačují kvalitní aktiva v objemu, jenž je třeba pro vypořádaní převodu vkladů, jež proběhnou v JEDEN JEDINÝ DEN. Žádný deficit likvidity se nikde nekumuluje.

A samozřejmě, že máte pravdu, že pokud ECB nebude akceptovat řecké dluhopisy, pak nemá cenu se bavit o tom, co bude s řeckým bankovním systémem a o nějakém vysychání likvidity v důsledku záporné obchodní bilance. V takovém případě řecký bankovní systém končí, bez ohledu na saldo zahraničního obchodu.

"Tisk" likvidity FEDem má na inflaci nulový vliv. Jakýkoliv nárůst likvidity je zcela odříznut od vlivu na reálnou ekonomiku. Biliony dolarů nové likvidity způsobilo úplný prd. To, že došlo k znehodnocení dolaru souvisí s úvěrovou a fiskální expanzí obecně, nikoli s nějakým "tiskem" likvidity.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Capouch | 13. 7. 2015 08:46 | reakce na Josef Fraj - 13. 7. 2015 07:01

A nejlepší je, když je po desetiletích špatné vlády hospodářství na huntě, obviní se kapitalismus, banksteři, nenasytní boháči, zato Evita je světice a CHe Guevara idolem mládeže

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-