Diskuze: Na dně. Horký řecký červen

Jan Altman|5. 6. 2015 08:15| reakce na Richard Fuld - 3. 6. 2015 09:54

Opravdu věříte tomu, že by každý tiskl svou měnu?

Není tu náhodou i ta druhá strana trhu? Lidi, kteří by napřed museli být ochotni tuto měnu přijímat, mít k ní nějakou elementární důvěru? Kolik měn by ji podle vás získalo? Koukněte se na kyberměny. 99% lidí ví maximálně o bitcoinu, nějakých pár o litecoinu, ostatní jsou zcela na okraji zájmu. Přestože si kdokoli může nějakou založit - a asi to i zkusí, ale pro nezájem to vzdá. Nicméně má tu možnost a pokud přijde s něčím důvěryhodným a inovativním, má šanci - na rozdíl od situace rigidního erárního monopolu, který jakékoli inovace eliminuje.

To opravdu máte tak hlubokou nedůvěru k lidem, jejich soudnosti? Jak jim pak proboha můžete svěřovat hlasovací právo?
To samé s pravými poctivými "sound money". Lidi dnes "syslí" a v minulosti dobrovolně používali zlaťáky a stříbrňáky. Pokusy různých výrobců dělat mince i z jiných kovů narážely na nezájem. I dnes kanadská královská mincovna nabízí mince z platiny i z palladia. Ale jsou zcela na okraji zájmu. Kdežto Au a Ag mincí se každý rok vyrazí těžké miliony. Je to zkrátka nepsaný a zažitý standard. Stejně jako je standardem jejich hmotnost - jedna troyská unce. Kdybyste měl pravdu, každá mincovna na svobodném anarchistickém trhu by razila mince o jiné hmotnosti (vynucený standard neexistuje). Ale není to tak a celosvětovým nepsaným standardem je jedna troyská unce. Jak je to možné, když to nikdo nikomu nenařizuje?

Richard Fuld|5. 6. 2015 08:08| reakce na Dan - 5. 6. 2015 07:53

Napřed to musí odhlasovat zákonodárci. Hospodští povaleči nemají potřebné oprávnění.

Jan Altman|5. 6. 2015 08:03| reakce na Richard Fuld - 3. 6. 2015 08:40

Otázka je, co je "špatně". Z čího pohledu?

Řecko do eurozóny ekonomicky nepatří (stejně jako Makedonie či Albánie), dostalo se do ní podvodem.
Jeho výkaznictví se nedá věřit, třeba i ten mírný přebytek byl trikem.
Navíc byl vykázán za umírněnější vlády. Přečtěte si program Syrizy - jeho byť jen poloviční splnění by na buben rychle přivedlo i Švýcarsko.
------------
Řecko se už na začátku krize mělo ke své situaci postavit čelem, neřešit dluh nabíráním dalších půjček (ve prospěch německých bank a neprospěch evropských daňových nevolníků), mělo defaultovat a soukromé investory do svých dluhopisů "odměnit" za jejich nezodpovědnost a riskování. Mohlo se částečně inspirovat na Islandu. V první chvíli by to asi byl šok, ale dnes už by dávno bylo na vzestupu a neplácalo by se v neustále prodlužované agónii.
------------
Řecký krach je "špatně" jen z "imperiálního pohledu" těch, kteří se obávají, že zkrachovalé Řecko se stane satelitem Ruska či Číny. Z pohledu těch, kteří EU vidí jako donekonečna rostoucí a stále těsněji integrované impérium.

Dan|5. 6. 2015 07:53| reakce na Richard Fuld - 3. 6. 2015 15:10

http://pravyprostor.cz/neplaceni-dani-neni-zlocinem/

Když k vám tedy každý měsíc zajdu, ale nezardousím vás, jen vám seberu třeba 60% vašeho výdělku, tak to bude OK?
Nebo si to musíme napřed v místní hospodě s klukama odhlasovat?

Richard Fuld|4. 6. 2015 21:25| reakce na Jiří Suchý - 4. 6. 2015 00:08

Samozřejmě, že vidím i ten druhý krok. My ale diskutujeme o tom prvním kroku, tedy nákupu dluhopisu. Ten druhý krok ani nemusí nastat. Když stát prodá nový dluhopis bance, která v daném okamžiku dříve vydaný státní dluhopis, pak k žádnému převodu peněz stát do jiné banky nedojde. Stát použije peníze připsané bankou na vkladový účet.

Navíc, v ohledu toho, co se děje v druhém kroku, tedy převodu peněz do jiné banky, mezi námi nepanují v podstatě spory. Hlavní spor je o to, co se děje v prvním kroku. Vy tvrdíte, že banka nakupuje dluhopis za likviditu, kterou má v aktivech. Já tvrdím, že banka nakupuje dluhopis za nově vzniklé peníze, které banka připíše státu na jeho vkladový účet. Dokud nevyjasníme tento krok, nemá cenu bavit se o tom, co se děje v dalším kroku.

Je třeba si také uvědomit, že nákup dluhopisu a následný převod peněz státem do jiné banky jsou dvě zcela autonomní operace. Takže navrhuji postup step by step. Jakmile budeme motat dvě autonomní operace dohromady, nikdy nepochopíte, co se Vám snažím vysvětlit, resp. já nepochopím, co máte na mysli Vy.

Richard Fuld|4. 6. 2015 20:17| reakce na Libri - 4. 6. 2015 12:27

Vaše definice kapitalismu a socialismu podle toho jestli ceny klesají nebo rostou je směšná. Podle mne o kapitalismu je třeba hovořit vždy, kdy se ekonomice uplatňují tržní principy, které způsobují zcela přirozeně tržní přerozdělování. Čím více trhu, tím více kapitalismu a tím intenzivnější tržní přerozdělování. Netvrdím, že kapitalismus je zlý. To by bylo stejně absurdní, jako vyčítat vlku, že je zlý, protože zabíjí ovce.

Richard Fuld|4. 6. 2015 20:13| reakce na Josef Fraj - 4. 6. 2015 11:46

Hájím autoritativní ustanovení peněžního systému a preferuji, aby to byl peněžní systém založený na účetních penězích. Jestli ono autoritativní ustanovení musí překonávat nějaký odpor obyvatelstva to neumím spolehlivě říct. Spolehlivě to dokážu je u Vás libertariánů. A pokud vím, tak libertariání jsou jena taková velmi nepočetná sekta, která se pro mě vyznačuje tím, že při prosazování jejich myšlenek, nemá problém s tím, že by mohly způsobovat chaos a zmatek, který by mohl mít fatální destruktivní účinky. A právě jen kvůli existenci lidí, jako jste Vy tedy plně souhlasím s tím, že peněžní systém je třeba pevně ukotvit ve společnosti zákonem a neponechávat ho napospas rozličným aktivitám lidí Vašeho typu. Je to vlastně jen kvůli Vám a Vám podobným, proč musí být použita síla zákona. Normální lidé používají účetní měnu bez toho, že by pociťovali něco jako násilí státu. :-) Berou ji jako samozřejmost.

Richard Fuld|4. 6. 2015 20:03| reakce na Tomas Kaleta - 4. 6. 2015 10:52

Ano, chápete to téměř správně. Pouze bych opravil, že za ideální stav považuji, pokud stát nevydává vůbec žádné dluhopisy. A pokud je už třeba aby je vydávaly, považuji za flexibilnější, pokud se tak děje za bankami nově vytvářené peníze.

Abych Vám mohl odpovědět na Vaši druhou otázku, musím vědět, jak se podle Vás projevuje, že ekonomika je nebo není efektivní? A dále, podle čeho poznám, že je neefektivní strukturálně? Při zdejších diskuzích narážím na překážky v tom ohledu, že diskutující často mluví o stejných pojmech ale myslí tím každý úplně něco jiného. Takže než budeme pokračovat rád bych si s Vámi vyjasnil o čem se vlastně chcete bavit.

Richard Fuld|4. 6. 2015 19:45| reakce na Zavacký - 4. 6. 2015 15:30

Není nejmenší důvod, aby ty státy zkrachovaly. Státní dluh společně s úsporami obyvatelstva mohou dál růst přiměřeným tempem, aniž by to mělo jakékoliv negativní důsledky pro ekonomiku. Žádná absolutní horní hranice pro objem státních dluhů a úspor neexistuje.

Zavacký|4. 6. 2015 15:30| reakce na Richard Fuld - 4. 6. 2015 08:22

99% krajín nesplatí dlhy (aj podľa Vás) a zbankrotuje, tak prečo potom podporujete tzv.účtovné peniaze ?? Veď ich tu stále obhajujete !!

Libri|4. 6. 2015 12:27| reakce na Richard Fuld - 2. 6. 2015 16:22

když nazvete žábu orlem, bude létat jedině v zobáku čápa. a tak to máte s pravicí i s kapitalismem v naší novořeči. jedná se o dokonalé vítězství levičácké ideologie - nazve socialismus kapitalismem a označí za původce problémů tento zlý kapitalismus a davy jásají. jednoduchá definice, která kašle na ideologické nálepky zní: pokud rostou ceny, žijete v socialismu, pokud klesají, tak v kapitalismu (Kiyosaki). když se rozhlédnete kolem sebe bez zkreslujícíh brýlí, uvidíte, to, co popisuje Josef výše.

Josef Fraj|4. 6. 2015 11:46| reakce na Richard Fuld - 3. 6. 2015 23:01

Vy tady obhajujete násilné zavedení účetní měny. Já narozdíl od vás nikomu nebráním, aby používal účetní měnu na základě svého dobrovolného rozhodnutí. Stačí mně, když nebudu nucen násilím používat ji také. Vy tady obhajujete násilí s nesmyslným odůvodněním, že při více paralelních měnách by nastal chaos.

Jste to vy, kdo hlásá násilí nikoliv já. To, že mne obviňujete z toho, co děláte sám, je starý trik bolševické propagandy. Co také čekat od komunisty, že?

Tomas Kaleta|4. 6. 2015 10:52| reakce na Richard Fuld - 3. 6. 2015 23:37

Dobry den pan Fuld.
Konecne ste sa s panom Suchym dopracovali k tomu na com to cele stoji a pada - a teda ci maju komercne banky moznost vytvarat nove peniaze prostrednictvom nakupu statnych dlhopisov.

Podla Vas je mozne, dokonca idealne, ak by mohol stat v podstate neobmedzene zvysovat svoju zadlzenost tym ze komercne banky by nakupovali statne dlhopisy za novovytvorene peniaze? Chapem to spravne?:)

Mam na Vas este jednu otazku tak trochu zdanlivo od temy: Ako by ste riesili strukturalnu neefektivnost ekonomiky? Je to podla Vas nieco co je vobec treba riesit, a ak ano, akymi prostriedkami bude stat donuteny sa tymito strukturalnymi problemami zaoberat? Alebo staci len prizmurit oci a "riesit" to len dalsim zvysovanim objemu penazi prostrednictvom dlhu?

Dakujem

Richard Fuld|4. 6. 2015 08:36| reakce na Jiří Suchý - 3. 6. 2015 23:52

Vidím, že to nepůjde všechno naráz, ale aspoň o jeden krůček jsme se dostali dopředu.

Konečně už máme jasno, že když banka připíše půjčenou částku na účet jiné banky, tak VZNIKNE NOVÁ LIKVIDITA. Toto jste naprosto vehementně odmítal. Stačilo nahlédnout do knihy, kterou jste údajně několikrát četl. :-)

To jestli tato nová likvidita má vliv na celkový objem a jestli v průběhu převodu peněz je úplně jiná a nová otázka.

Takže se vytahejte za ouško sám a zkuste mi odpovědět na druhou otázku. Jaká je definice likvidity. Pouze na tuto jednu otázku, ať z toho zase neuděláte bramboračku.

Richard Fuld|4. 6. 2015 08:22| reakce na Zavacký - 4. 6. 2015 07:15

A proč to nezastavit ve všech státech? Odpověď je stejná jako v případě Řecka.

Zavacký|4. 6. 2015 07:15| reakce na Richard Fuld - 3. 6. 2015 22:55

Tak prečo im (aj iným) chcete neustále dávať peniaze (podľa Vás účtovné)??? Prečo to nezastaviť hneď ???

Jiří Suchý|4. 6. 2015 00:08| reakce na Richard Fuld - 3. 6. 2015 23:37

Zase nevidíte ten následující krok. I když banka vytvoří vkladový účet pro vládu na straně pasiv a do aktiv jí přibudou dluhopisy, je to jenom mezikrok. Vláda ty prostředky na vkladovém účtu použije a pošle je pryč. Tím bance zmizí vklad z pasiv a z aktiv likvidita, kterou to vypořádá. Výsledek je takový, že pasiva jsou stejná, jako před nákupem a změnilo se složení aktiv. Přibyly dluhopisy ubyla likvidita. Jenom ten Váš způsob je složitější o mezičlánek v podobě vkladového účtu.

Jiří Suchý|3. 6. 2015 23:52| reakce na Richard Fuld - 3. 6. 2015 23:14

"Pane plukovníku, budu Vás muset vytahat za ouško:)"

Zase nečtete, co jsem napsal. "Strana 142 nahoře :Operace ovlivňující celkový objem likvidity na rezervních účtech" Tak např. vzniká a zaniká likvidita.
To co stále popisujete Vy, kdy banka vytvoří vkladový účet pro jinou banku proti podpisu úvěrové smlouvy skutečně znamená, že dojde k nárůstu likvidity. Ale jen fiktivně, protože jakmile banka chce půjčenou likviditu použít, dojde k vynulování zůstatku vkladového účtu a ta předtím vzniklá likvidita zase zanikne a k vypořádání bude použita likvidita půjčující banky.

Opravdu tu nejsem proto, abych Vás učil základům bankovnictví, ty věty vytržené z kontextu si budete muset nastudovat a do kontextu zasadit už sám.

Richard Fuld|3. 6. 2015 23:37| reakce na Jiří Suchý - 3. 6. 2015 23:08

Napsal jste jen komplikovanou směs pravd, polopravd a úplných nesmyslů. A zase plantáte peníze a likviditu jak Vás zrovna napadne.

Banka koupí dluhopisy za nově vytvořené peníze. Tady si znovu přečtete od str. 50 jak vznikají peníze. Nákup dluhopisu je totéž jako sjednání úvěru při němž vznikají nové peníze. Vaše představa, že banka musí koupit dluhopis za nějaké její aktivu je směšná. Při nákupu dluhopisu ji naopak aktivum přibude, a to právě nakoupený dluhopis. Současně jí přibude i pasívum - vklad státu na který banka připíše půjčenou částku - cenu dluhopisu. Čtěte pozorně. Najdete tam i konkrétní příklad nákupu dluhopisu bankou, protože s chápáním psaného textu máte evidentně potíže.

Richard Fuld|3. 6. 2015 23:14| reakce na Jiří Suchý - 3. 6. 2015 22:15

Namísto nesouvislých citací částí textu vytržených z kontextu, mi radši odpovězte, jak a kde vzniká ta likvidita, což je jádrem našeho sporu.

Taky jsme válčili s definicí likvidity. Ta je na str. 139 zcela jasně formulovaná.

A trváte stále na tom, že likvidita vzniká pouze v centrální bance?

Vaše reakce na odkazovanou knihu je ostudná. Takto jen zcela nedůstojně kličkujete jako zajíc.

Jiří Suchý|3. 6. 2015 23:08| reakce na Richard Fuld - 3. 6. 2015 16:39

ad1. odstavec
Banka může něco kupovat za něco, co vlastní. Banka vlastní aktiva, pasiva jsou její závazky. Co má banka v aktivech? Peníze nebo likviditu?
Jak vzniknou nové peníze? Banka získá likviditu, buď z vkladů nebo od CB. Chce koupit státní dluhopisy. Musí tedy vzít to co vlastní, likviditu, poslat ji na účet vlády, který vede CB, a vláda jí proti tomu pošle dluhopisy. CB obdrží likviditu od kupující banky, zvednou se jí aktiva a na účet vlády připíše stejnou sumu, zvednou se jí pasiva. Vláda něco nakoupí, třeba dálnici. Dá příkaz do CB, aby CB poslala danou sumu na účet stavební firmy. CB sníží zůstatek na účtu vlády, sníží pasiva a pošle stejně velkou sumu likvidity na rezervní účet banky stavební firmy, sníží svoje aktiva.
Banka stavební firmy obdrží od CB likviditu, navýší se jí aktiva a o stejnou sumu zvedne zůstatek na účtu stavební firmy, zvýší svoje pasiva. Zůstatek na účtu stavební firmy, to už jsou ty nové peníze, které předtím nikde neexistovaly. Banka má peníze v pasivech, za ty nic kupovat NEMŮŽE!!!
ad.2 odstavec
I kdyby se řecká vláda rozhodla nesmyslně otevřít vkladový účet u kupující banky, je to jen krátkodobý, přechodný stav. Pokud bude chtít poslat peníze na účet držitelů dluhopisů, zadá příkaz do banky, kde má vkladový účet, banka sníží na účtu zůstatek a pak ze své likvidity pošle stejnou sumu na rezervní účet banky držitelů dluhopisů. Je to stené jako v prvním odstavci, jen tam přibyl mezičlánek v podobě vkladové účtu.
ad3. odstavec
Banky mají málo likvidity, když vlastní aktiva, která se na likviditu nedají snadno přeměnit, nebo když ztratila hodnotu. Např. úvěrové smlouvy nebo dluhopisy krachujících států. Klienti si vybírají jen to, co jim banky slíbily kdykoli vyplatit. Pokud chtějí hotovost, je banky povinná jim ji poskytnout. To je ale v bankovnictví částečných rezerv průšvih, pak se ukáže, že banky slibují něco, o čem vědí, že nebudou schopny splnit.
Centrální banka vymění jakékoli bance hotovost za likviditu, pokud potom stále splňuje rezervní požadavky. Nemusí být ochotna vyměnit hotovost za finanční šrot, což by asi nikoho nemělo překvapit.
Pokud má banka nějaký objem likvidity, může ho navýšit prodejem svých dalších aktiv, dluhopisů, úvěrových smluv, nemovitého majetku atd. Tuto likviditu vymění v CB za hotovost a vyplatí ji výběrůchtivým klientům. Takže má na rezervním účtu u CB málo likvidity. Když teď klient banky v tomto stavu chce poslat peníze klientovi jiné banky, musí banka, která transakci provádí sáhnout na likviditu na rezervním účtu a poslat ji na rezervní účet banky příjemce. Musí tu likviditu ale mít.
A jak píše p. prof.Ing. Josef Jílek, CSc "...mezi operace neovlivňující celkový objem likvidity :1. domácí platba mezi klienty dvou bank, 2. platba mezi dvěma obchodními bankami..."
Takže na závěr Vám musím napsat, že vytvořit novou likviditu mezibankovním převodem bez CB, umíte pouze Vy.Gratuluji.

Knihu mám doma v tištěné podobě, ty elektronické mi moc nevyhovují, četl jsem ji pozorně, všech 660 stran. Také to zkuste :)

Richard Fuld|3. 6. 2015 23:01| reakce na Josef Fraj - 3. 6. 2015 21:29

Já jsem malý pán, na to abych někomu vnutil účetní měnu. :-). Vy zase máte tu drzost mluvit arogantně za všechny lidi, že tu měnu nechtějí, když toto řeší jen hrstka lidí. Komanči taky nejlíp věděli, co si všichni lidé přejí a co ne.

Richard Fuld|3. 6. 2015 22:55| reakce na Zavacký - 3. 6. 2015 21:19

To, že Řecko nedokáže splatit svůj dluh je jisté, stejně jako ho nesplatí 99% všech zemí. Takže se taky zamyslete, co se bude dít.

Jiří Suchý|3. 6. 2015 22:15| reakce na Richard Fuld - 3. 6. 2015 17:39

Stejná kniha, str. 146 Dole, odrážka c), první věta :"Celkový objem likvidity se nemění s úvěrovou činností obchodních bank."

Strana 147, odstavec uprostřed:"Samotné obchodní banky nemohou celkový objem likvidity ovlivnit."

Strana 142 nahoře :Operce ovlivňující celkový objem likvidity na rezervních účtech
Jde pouze o transakce s CB, nebo o změnu složení aktiv.

Str 141, v odstavci c) "Likvidita tak nevzniká v situaci, kdy určité bance je určitá částka připsána na její účet převodem z účtu jiné banky."

Str 141 dole, a) Operace neovlivňující celkový objem likvidity :1. domácí platba mezi klienty dvou bank, 2. platba mezi dvěma obchodními bankami

Josef Fraj|3. 6. 2015 21:29| reakce na Richard Fuld - 2. 6. 2015 13:29

Vaše cesta je vnutit lidem inflační peníze násilím bez ohledu na to, jestli je chtějí nebo nechtějí. To, že máte tu drzost, poučovat při tom ostatní o svobodě je jenom komunistická arogance.

Zavacký|3. 6. 2015 21:19| reakce na Richard Fuld - 3. 6. 2015 16:39

Richard,
dokážete aspoň na chvíľu uvažovať o tom, že čo bude nasledovať, keď Grécko tie dlhy nedokáže splatiť ???

Richard Fuld|3. 6. 2015 17:39| reakce na Jiří Suchý - 3. 6. 2015 16:03

Na níže uvedeném odkazu máte i stranu 139, kde celá stať začíná. Možná Vám bude stačit k pochopení přečíst jen tu jednu stránku.

www.grada.cz/finance-v-globalni-ekonomice-i-penize-a-platebni-styk_6788/kniha/katalog/

Richard Fuld|3. 6. 2015 16:39| reakce na Jiří Suchý - 3. 6. 2015 16:03

Za co řecké banky nakoupí dluhopisy, když ne za likviditu? Za peníze přece! Za peníze, které při půjčce státu vzniknou. Opakuji likvidita bude třeba, až stát ty nové půjčené peníze bude chtít převést do jiné banky.

Píšete: "Když Řecko vydá nové dluhopisy, tak proto. aby získalo na svůj rezervní účet u ECB likviditu a mohlo provádět transakce." Řecko ale prodejem dluhopisů získá peníze, které bude mít připsány na vkladový účet vedený v bance, která dluhopisy koupí. A pak Řecko tyto peníze použije velmi pravděpodobně na splacení splatných dluhopisů, tj. pošle je na bankovní účet držitelů oněch dluhopisů. Teprve v tomto okamžiku bude potřebovat banka likviditu k vypořádání onoho převodu a to jak to může dopadnout jsem podrobně popsal v předchozím příspěvku.

A na závěr Vám musím zase napsat, že banky mají málo likvidity protože, když si jejich klienti vybírají hotovost z vkladů, pak je to jedině centrální banka, která jim potřebnou hotovost může poskytnout (proti aktivům, která je centrální banka ochotna akceptovat), takže to zda uspokojí banky své výběruchtivé klienty, záleží na ochotě centrální banky poskytnout hotovost.

Pokud ale banky převádí peníze z jedné banky do jiné banky, nepotřebují k tomu likviditu od centrální banky. Půjčí si ji navzájem. NOVĚ VYTVOŘENOU LIKVIDITU.

Mám pro Vás doufám, že příjemné překvapení. :-) Na první dobrou, jsem našel odkaz na stránku, kde je ukázka z knihy profesora Jílka, kde je zrovna text ze strany 140 a následujících, kde se uvádí mimo jiné, co? No JAK VZNIKÁ A ZANIKÁ LIKVIDITA. Vyhledáte ji jednoduše, když do nejpoužívanějšího vyhledávače zadáte: "Jak vzniká likvidita". Je to odkaz nadepsaný: Finance v globální ekonomice I: Peníze a platební styk na webové stránce books.google.cz

Takže pročtěte to a pak se můžeme k tomu vrátit. :-)

Jiří Suchý|3. 6. 2015 16:03| reakce na Richard Fuld - 3. 6. 2015 12:54

Co se týká tvorby likvidity, to pořešíme v tom jiném vlákně.

Za co řecké banky nakoupí dluhopisy, když ne za likviditu? Před výkupem ze strany ECB měly řecké banky v aktivech hromadu řeckých dluhopisů, které jsou na trhu neprodejné. Banky by je měly odepsat. Pak by ale měly výrazně vyšší pasiva než aktiva a celé by to zkolabovalo. Tak ECB ten šrot odkoupila, nejen od řeckých bank, a poslala nová eura, likviditu.
Kdyby k tomu nedošlo, za co by řecké banky kupovaly nové dluhopisy? A proč by je měly kupovat? Proč je nekupují ostatní investoři?
Když Řecko vydá nové dluhopisy, tak proto. aby získalo na svůj rezervní účet u ECB likviditu a mohlo provádět transakce. Tu likviditu tam musí poslat ty banky, které dluhopisy kupují.
Banky si můžou likviditu půjčovat, to jistě. Jenže když mají všechny likvidity stejně málo, protože investovali v minulosti svoji likviditu do řeckých dluhopisů, tak si toho mezi sebou moc nepůjčí.

Richard Fuld|3. 6. 2015 15:10| reakce na PS - 3. 6. 2015 14:47

Vybírání daní v mezích ústavního pořádku nikoho nelikviduje. Ústavní soud v tomto ohledu testuje daně, zda mají tzv. rdousící efekt. :-) U Řecka má postup Trojky zcela jednoznačný rdousící efekt.