Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Německo nemůže být každý

Vlad Ender | 25. 5. 2015 | Celkem 108 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Všech 108 komentářů v diskuzi.

Tomáš Fürst | 25. 5. 2015 21:48

Přátelé,

já té debatě o tom, kdo je větší padouch, jestli dlužník či věřitel moc nerozumím. Přijde mi to stejné jako ptát se, jestli je pět metráků moc nebo málo. Přijde na to, jestli vážíte uhlí ve svém sklepě nebo býka, který vám stojí na noze. A tak je to i s dluhem. Jde o to, jestli jste si půjčili na investici nebo na spotřebu. Investice je něco, co vám v budoucnu přinese více peněz než za kolik jste to koupili, spotřeba je všechno ostatní. Takže nejde o to, jak se "stát + soukromý sektor + zahraničí = 0" nasčítá, jde o to, jestli se ten dluh prožral nebo investoval. A protože přeborníkem v prožírání je stát, je pravděpodobnější, že větší problém představují dluhy států než dluhy soukromých firem.

Nahlásit

0
+
-

Richard Fuld | 26. 5. 2015 10:00 | reakce na Tomáš Fürst - 25. 5. 2015 21:48

Ono to s těmi investicemi a spotřebou je taky takové ode zdi ke zdi. Když budete jen investovat na úkor spotřeby (lhostejno, zda se tak bude dít na dluh), tak se obvykle z oněch investic stanou zmařené investice, resp. opravné položky v bilancích bank, když se jednalo o investici na dluh. Každá investice potřebuje taky odběratele produkce, kterou ta investice bude produkovat, takže investování v situaci, kdy chřadne kupní síla poptávky, ekonomice moc nepomůže. Ekonomika není jen produkce a investice. Bez spotřeby to ta produkce ztrácí smysl, takže je třeba myslet na obě strany mince, nikoliv pouze adorovat investice jako všemocný všelék.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Dan | 25. 5. 2015 20:04

až na ten závěr kurzivou: vyrovnaný státní rozpočet není nesmysl

I případě teoreticky nulového zahraničního obchodu může generovat (soběstačná) domácí ekonomika prostředky na chod (rozumně utrácejícího) státního aparátu

Nahlásit

0
+
-

Jan Kopecký | 25. 5. 2015 15:18

Milé děti, povím vám pohádku - žili byli kdysi kdesi na jednom krásném ostrově jeden pán jménem Německo a ten vyrobil bezva autíčko. Jeho sousedovi jménem Řecko se autíčko moc líbilo a rád by ho měl. A tak mu pan Německo řekl - fajn, prodám Ti ho, a když na něj zrovna nemáš, nevadí - tak ti na něj peníze půjčím. Pan Řecko zajásal, obchod se uskutečnil, a mohl se hned vozit ve svém novém krásném autíčku. Jenže protože nebylo nic, co by na oplátku mohl či chtěl od pana Řecko během doby domluvené ke splacení půjčky koupit pan Německo, neměl pan Řecko z čeho panu Německo půjčku na autíčko splatit. A tu se začali hádat, čí je to vina, a co s tím? Cože? Že má mít pohádka vždy dobrý konec? Milé děti - život není pohádka.

Nahlásit

0
+
-

Richard Fuld | 25. 5. 2015 15:36 | reakce na Jan Kopecký - 25. 5. 2015 15:18

Hodně mizerná pohádka. Ta pohádka by měla znít spíš takto. Pan Německo dostal za auto zaplaceno, aniž by panu Řecku cokoliv půjčil a takto získané peníze dávno utratil jiné zboží vyrobené v Německu. To že si pan Řecko půjčil na auto vyrobené panem Německo neznamená, že pan Německo má proč kecat do vztahu, který je mezi bankou a panem Řeckem. Banka jistě panu Řecko půjčila s tím, že si předem řádně ohodnotila schopnost pana Řecko splatit dluh poskytnutý na nákup auta a zajistila si tento dluh zástavním právem k majetku pana Řecko. Pokud tak banka neučinila, pak nepodnikala banka s dostatečnou mírou obezřetnosti a pokud pan Řecko nesplácí a banka nemá žádné zástavní právo, pak měli dojít k úhoně pouze akcionáři vlastnící onu banku s nezodpovědným vedením. Takto vypadá pohádka pro děti, kterým by se nikdy nemělo lhát. :-) A ještě je jim třeba na závěr říct, že pan Německo ani pan Řecko nejsou státy, jak by se mohlo zdát, ale že jde o jednotlivé lidi, kteří si chtěli koupit auto, na které si nehodlali předem našetřit.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Kopecký | 25. 5. 2015 15:50 | reakce na Richard Fuld - 25. 5. 2015 15:36

o.k., pokud chcete mít v pohádce na ostrově kromě pana Řecko a pana Německo i "Banku", tak budiž - peníze mohla panu Řecko půjčit Banka, jenže šlo stejně zas o peníze panem Německem v Bance uložené - nic se tím nemění na tom, že pan Německo peníze asi hned tak neuvidí - a je pak otázkou, jaký smysl má být takovýmhle "exportérem" a čí počínání je smysluplnější.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 25. 5. 2015 16:19 | reakce na Jan Kopecký - 25. 5. 2015 15:50

Otázka, zda Řecku byly půjčovány vklady německých bank je téma, které tu bylo diskutováno snad u každého článku k Řecku. Německé vklady nebyly půjčovány Řecku (ani nikomu jinému), protože banky půjčují (státům i jednotlivcům) zásadně nově vytvořené peníze, nikoliv již existující peníze svých vkladatelů. A i pokud by to platilo, jak píšete, nic by to na mnou napsaném nezměnilo, protože by se stále jednalo o neobezřetné chování banky, za něž by měli být odpovědní především akcionáři banky a v rámci bankovního dozoru centrální banka, nikoliv vkladatelé.

Opakuji, že německý producent není v pozici, že své peníze neuvidí. Ten své peníze dostal okamžitě po dodání své produkce a tyto taky pravděpodobně už dávno utratil za platy, ostatní náklady a investice, takže pro něj bude mít vždy smysl exportovat své zboží komukoliv, kdo má momentálně peníze, lhostejno zda půjčené, nebo vlastní.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 25. 5. 2015 18:45 | reakce na Richard Fuld - 25. 5. 2015 16:19

A pokud je německý producent jediným akcionářem banky, která půjčila Řecku?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 25. 5. 2015 18:59 | reakce na Josef Fraj - 25. 5. 2015 18:45

Situace je stejná. Takový producent by měl by přijít o peníze investované do takové banky z důvodu, že nedokázal zajistit takový management, který by půjčoval peníze s dostatečnou obezřetností. Navíc taková situace je spíše teoretická a pokud by se v praxi vyskytla, pak pouze incidenčně a nelze z ní dovozovat žádné obecné závěry, že? :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 25. 5. 2015 19:17 | reakce na Richard Fuld - 25. 5. 2015 18:59

Právě naopak, pokud vaše závěry neplatí i pro tuto situaci, tak neplatí vůbec. Ale to jsme zase u logiky, že?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 25. 5. 2015 20:59 | reakce na Josef Fraj - 25. 5. 2015 19:17

Napsal jsem, že onen závěr platí i pro danou situaci. Já tedy nemám problém s logikou. Vy ale máte zjevně potíže se čtením a porozuměním psanému textu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

jenicek | 25. 5. 2015 11:12

"dluh musí být vždy roven úsporám"
Slyšel někdy autor o úvěrové expanzi?

Nahlásit

0
+
-

Richard Fuld | 25. 5. 2015 11:50 | reakce na jenicek - 25. 5. 2015 11:12

Autor to možná nepíše přesně, ale průměrně bystrý člověk to pochopil. Jde o to, že každá existující koruna má svého držitele ale i dlužníka, a to bez ohledu na to, jestli probíhá nebo neprobíhá nějaká úvěrová expanze.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Kruger | 26. 5. 2015 08:26 | reakce na Richard Fuld - 25. 5. 2015 11:50

Ještě štěstí, že u Krugerrandu to tak není...
Ani u Rakouskouherské stokoruny, dukátu, tolaru...
Stále "fungují" a riziko protistrany neobsahují.
Stejně tak prvorepublikové 5ti, 10ti, 20ti koruny (kovové).
Ani všechny ty drachmy, liry, franky a pesety z doby Latinské měnové unie, které mám stále krásně v ohromném objemu paralelně obíhají, francouzské či švýcarské banky je přijímají i vydávají, při směně je spread nějaká 2% jako na jakémkoli forexu, zkrátka pohoda. Naštěstí se o tom nahlas moc nemluví - ještě by to někdo chtěl zakázat.
Mezitím Asijské země v čele s Čínou masivně hromadí to, co je oficiální propagandou v EU a USA vyhlašováno za barbarský relikt minulosti a dost možná se dočkáme překvapení v podobě podložení juanu, změny struktury koše SDR, nebo klidně i nějakého většího rachotu. To pak v USA a EU bude vyděšených nechápavých pohledů.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 26. 5. 2015 08:50 | reakce na Kruger - 26. 5. 2015 08:26

Řeč je o penězích, nikoli o komoditách a předpotopní barterové směně.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Kruger | 26. 5. 2015 12:56 | reakce na Richard Fuld - 26. 5. 2015 08:50

funny

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 26. 5. 2015 13:31 | reakce na Kruger - 26. 5. 2015 12:56

Funny? Kolik miliontin promile objemu veškerých obchodních transakcí představuje směna zboží za Vámi uváděné kusy kovů? Směšný jste Vy s jakýmisi "pamětními mincemi" jakési přírodní rezervace v JAR.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Kruger | 26. 5. 2015 17:08 | reakce na Richard Fuld - 26. 5. 2015 13:31

Pokud znate Greshamuv zakon, tak vam musi byt jasne, ktere penize budou obihat a ktere se budou "syslit"

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Uvidíme za 20let | 26. 5. 2015 17:51 | reakce na Kruger - 26. 5. 2015 17:08

Moje praprababička před 1.sv válkou si schovávala 10ti, 20ti a 100 korunové mince a papírové (které měly tehdy nominálně stejnou hodnotu) naopak pouštěla zpět do oběhu (tak to dnes dělají i centrální banky). Hned za pár let bylo jasné, že udělala dobře. Napřed přišla válečná inflace a nuly na papírcích rychle přibývaly (ostatně i mnozí z nás pamatují doby, kdy největší bankovka byla pětikilo a co vše se za něj dalo koupit). Pak přišel v podstatě státní bankrot, pak převrat, pak Rašín peníze z části lidem sebral (nevybratelné vázané vklady - něco jako dnešní Kypr, zítřejší Řecko a pozítřejší Španělsko, Itálie...). Co se stalo s korunou během druhé světové, po ní, pak při komunistické měnové reformě, pak po rozdělení Československa a co pak během pádivé inflace devadesátých let. Docela šrumec, během pouhých sta let. Za 30 a více let starou stovku si nekoupíte nic, za 20 let starou zlomek toho, co před těma 20ti lety. Ale za tu 100 let starou stovku od praprababičky si dnes koupím hodně, protože její kurz je dnes 1:300, tedy má hodnotu cca 30tisíc dnešních inflačních korun. Díky prababi.

Centrální banky dnes dělají totéž co moje prapra: zvyšují zlaté rezervy (syslí zlato) a do oběhu pouštějí papírky (peníze a dluhopisy). Asi se obávají toho nemožného armagedonu. A jejich propaganda zároveň hlásá, že zlato je fuj barbarský relikt a jejich užiteční kamarádi etatisti to po nich opakují. Dokavad jim to většina Nováků baští, systém funguje a ani není potřeba pokoušet se zavádět represe ala znárodnění zlata v USA r1933, dovozní cla na zlato jako v současné Indii, nebo prohibitivní 21% DPH na stříbrné mince v našem tatarstánu. Takže vlastně díky těm užitečným id...kamarádům státu můžeme zatím jakž takž volně směňovat falešné/nekryté za ty pravé.

Fanoušci současného režimu si myslí, že to mají na věčné časy. Za minulých 100 let koruna a naše úspory zažily výše zmíněné kotrmelce, ale podle soci-fans dějiny skončily, další desítky let se nic nezmění, exponenciální růst státního dluhu nevadí, demografický vývoj je OK, deindustrializace EU a USA je fajn (aspoň neprodukujeme CO2) a vůbec nás čekají jen samá pozitiva a sociální jistoty. Musejí to být šťastní lidé (zatím).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 26. 5. 2015 18:23 | reakce na Uvidíme za 20let - 26. 5. 2015 17:51

To samé, co o té stokoruně, jste mohl napsat o její staré almaře. Možná byste jí děkoval ještě víc. :-)

Jediný způsob jak se vyhnout uvedeným dopadům je nesyslit měnu a kupovat reálné statky (včetně zlata). Kromě toho, že se tak bude Váš majetek rozrůstat o skutečné hodnoty, pomůžete tím i ekonomice, která skomírá na nedostatek kupní síly poptávky v prostředí nadbytečných produkčních kapacit.

Syslení peněz je zhouba ekonomiky a nafukuje dluhové bubliny. Producenti produkují s tím, že doufají, že jejich produkci spotřebitelé zkonzumují. A oni potvory spotřebitelé namísto toho spoří! A pak se titíž spotřebitelé diví, že je jeden z těch producentů propustí z práce. A pak už nemají co spořit a nadávají, že je krize a že kapitalisti jsou potvory. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 26. 5. 2015 17:43 | reakce na Kruger - 26. 5. 2015 17:08

Nějak Vám ale ten zákon nefunguje :-) Mimochodem, atraktivita peněz vedoucí k jejich syslení, je jejich nejhorší vlastnost. V tomto ohledu je FIAT měna bez vnitřní hodnoty ideálním prostředkem směny. Kam se hrabe zlato. Navíc nikdo nikomu v prostředí nebrání v tom, aby syslil zlato. Pokud by všichni měnili své FIAT peníze na zlato, stála by dnes unce možná statisíce dolarů. :-) Takže je zřejmé, že zlato moc sysleno není, i když by podle té teorie mělo být.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Robert | 26. 5. 2015 12:57 | reakce na Kruger - 26. 5. 2015 12:56

Měl by to napsat Číňanům, Rusům, Indům, ...
Třeba pak místo předpotopní nezajímavé komodity začnou tvořit rezervy ve skálopevném zimbabwském dolaru...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 26. 5. 2015 13:39 | reakce na Robert - 26. 5. 2015 12:57

Číňani, Rusové, Indové ... Shromažďování zlata snad dává smysl pouze v očekávání nějakého finančního Armageddonu, který zřejmě nikdy nepřijde. Přechod peněžního systému na čistý zlatý standard je nesmysl, který by takový Armageddon mohl paradoxně spíše spustit.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Robert | 26. 5. 2015 17:09 | reakce na Richard Fuld - 26. 5. 2015 13:39

Nikdy nepřijde, je to tu takto "na věčné časy", nebo na tisíc let. To už jsem párkrát slyšel. Většinou to nevyšlo.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 26. 5. 2015 17:45 | reakce na Robert - 26. 5. 2015 17:09

To spíš přijde světová válka, než kolaps měny, které je v podstatě nekonečné množství a pak zkolabuje všechno.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Robert | 27. 5. 2015 10:45 | reakce na Richard Fuld - 26. 5. 2015 17:45

Nekonečné množství měny právě měli v Zimbabwe, ve Výmaru, v Maďarsku, v Jugoslávii, ... : http://www.investicniweb.cz/2014/5/1/9-historickych-epizod-hyperinflace/

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 27. 5. 2015 11:04 | reakce na Robert - 27. 5. 2015 10:45

Absolutní množství peněz je v podstatě irelevantní. Důležité je množství peněz, které obíhá v ekonomice. Zimbabwe je nepřiléhavý příklad. Pokud mluvím o nevyčerpatelnosti daného peněžního systému, ve kterém rostou dluhy do nekonečna, mluvím o situaci, kdy v čase jsou v rovnováze nové dluhy a úspory a ceny jsou stabilní. Takto to rozhodně nevypadalo v Zimbabwe.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Axel | 26. 5. 2015 13:00 | reakce na Robert - 26. 5. 2015 12:57

Vy to nechápete. Au je prostě komodita. A basta. Když to řekne Rýša, tak to platí.
Proto od zítřka všechny centrální banky začnou vytvářet rezervy v bavlně, sojových bobech, ropě a hliníku.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 26. 5. 2015 13:34 | reakce na Axel - 26. 5. 2015 13:00

Vy to nechápete. Duplicitní krytí měny (která už je kryta aktivy banky) ve formě duplicitní konvertibility k jakékoliv komoditě je zbytečný, anachronický a škodlivý nesmysl. Bez ohledu na to, co dělají v Rusku, Indii a bůh kde ještě.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Joseph | 26. 5. 2015 17:32 | reakce na Richard Fuld - 26. 5. 2015 13:34

A co jsou ta REÁLNÁ aktiva té banky? (nemyslím nějaká čísla v počítači či potištěný papír)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 26. 5. 2015 18:03 | reakce na Joseph - 26. 5. 2015 17:32

Reálným aktivem banky je např. Vaše hypotéka. Chcete snad zpochybnit kvalitu takové aktiva zajištěného navíc zástavou Vaší nemovitosti? Berte to jako teoretický příklad, pro případ, že žádnou hypotéku nemáte. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Joseph | 27. 5. 2015 10:53 | reakce na Richard Fuld - 26. 5. 2015 18:03

Podívejte se do USA či Španělska před sedmi lety, jak výhodnou investicí byly hypotéky v době, kdy nemovitosti byly v bublině, krize lidi připravila o příjem (schopnost splácet) a kdy do té doby pomocí státní intervence (Freddie a Fannie) stát tlačil hypotéky i nebonitním klientům.
Nebo se zeptejte na hodnotu nemovitostí a hypoték ve světle demografického vývoje, když za 20 let bude polovina lidí v penzi penze budou v dnešních cenách poloviční. Kdo bude ochoten a schopen platit jak vysoké nájmy?

Nehledě k tomu, že v těch aktivech CB a komerčních bank nyní jsou tuny pochybných úvěrů, dluhopisy zemí s dluhem vysoko nad 100% HDP, celá derivátová megapyramida (jejíž hodnota se odvíjí od bublinózních cen akcií bez kontaktu s fundamentem - opět rekurzivní důsledek QE a ZIRP) o které ani nikdo neví, co obsahuje.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 27. 5. 2015 11:13 | reakce na Joseph - 27. 5. 2015 10:53

Netvrdím, že cenové bubliny neškodí a jsou fajn. K úvěrové expanzi mám kladný vztah pouze do okamžiku, než začne zvedat. Tvrdím, že peníze jsou kryty reálnými aktivy a pokud se s penězi zachází obezřetně má toto krytí svou váhu. Peníze budou vždy jen tak kvalitní, jak odpovědně k nim budou jejich uživatelé přistupovat. Pokud si někdo kupuje na úvěr něco co ho stojí 360 jeho měsíčních platů a perspektiva udržení si daného příjmu je fakticky ohraničena 2 měsíční výpovědní lhůtou jeho pracovního poměru a tento přístup převažuje, pak se nelze divit, že se to někde vykloubí. To ale neznamená, že chyba je v peněžním systému. Chyba je v lidech (v bankách i mimo ně), kteří zachází s penězi neobezřetně. Vy vlastně odsuzujete daný peněžní systém proto, že lidé zachází s penězi špatně. To pro mě není relevantní argument.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Axel | 26. 5. 2015 14:42 | reakce na Richard Fuld - 26. 5. 2015 13:34

V Nemecku, v USA, v Britanii, ve Svycarsku, vsude....

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 26. 5. 2015 15:00 | reakce na Axel - 26. 5. 2015 14:42

Je úplně jedno, kde na světě se nachází zlato. Je to jedno. Není to důležité. Nemá to na nic vliv.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Učebnicový | 26. 5. 2015 17:31 | reakce na Richard Fuld - 26. 5. 2015 15:00

Učebnicový "důkaz" úporným tvrzením

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 26. 5. 2015 18:01 | reakce na Učebnicový - 26. 5. 2015 17:31

Učebnicový příklad totální absence argumentů. Co mění přesuny zlata z místo na místo? Na co to má podle Vás vliv? Jak se to projevuje?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Axl | 26. 5. 2015 17:14 | reakce na Richard Fuld - 26. 5. 2015 15:00

Kdyby to nemělo na nic vliv, tak se o to zlato tak netahaj.
Čína je největší producent, ale nic nevyveze, naopak dováží. Mnohé státy se snaží repatriovat. V posledních letech centrální banky navyšují zlaté rezervy.
To bude přesně tím, že na tom vůbec nezáleží. Ještě štěstí, že zatím dost lidí věři tomu samému, co vy - jinak by se přikupovalo dost obtížně.
Doufám, že konáte v souladu se svými prohlášeními a žádné Au/Ag nedržíte, naopak hromadíte eura, dolary, argentinská pesa, řecké, španělské, portugalské a italské dluhopisy. Pak jste frajer.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 26. 5. 2015 17:47 | reakce na Axl - 26. 5. 2015 17:14

Vlády už dělaly pošetilejší a nebezpečnější věci, než bylo jen hromadění zlata. :-) To byste už měl vědět. Pro oblbnutí vlastních ovcí se nezastaví před ničím.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Axl | 9. 6. 2015 11:57 | reakce na Richard Fuld - 26. 5. 2015 17:47

Vlády jsou pošetilé, jejich odpůrci taky, jen Fuld to má v hlavě srovnané.
Fuld prezidentem Zeměkoule!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 25. 5. 2015 10:13

Velmi pěkný článek, který upozorňuje na to, že dnes většina lidí o daných věcech přemýšlí velmi jednostranně. V článku jsou nic méně uvedeny dvě nepřesnosti.

Podle autora článku, peníze, které vloží člověk do banky už údajně nejsou jeho a jedná se o půjčku bance, když výpis z účtu je údajně jen jakýmsi příslibem jejich vrácení. Toto samozřejmě není pravda. Pokud držíte peníze na vkladovém účtu, tyto peníze Vám patří. Nejde o půjčku bance. Banka s nimi nemůže jakkoliv nakládat. Banka ve vztahu k těmto penězům pouze vede onen vkladový účet a maximálně si může na základě smlouvy strhávat z tohoto účtu poplatky (popř. pokuty). Nikomu však Vaše peníze nemůže půjčit, nebo si za ně cokoliv koupit.

V další části autor článku z obecného vztahu, kde u každé peněžní jednotky platí, že má na jedné straně dlužníka a na druhé věřitele (držitele), vyloučil "úspory zakopané na zahradě, čímž zřejmě měl na mysli peníze držené v hotovosti. Avšak i u těchto peněz (zdánlivě autonomních a odtržených od celého bezhotovostního peněžního systému) platí, že na druhém konci je nějaký konkrétní dlužník. Bankovky a mince v podstatě představují potvrzení o tom, že bankovní aktiva (závazky oněch dlužníku vůči bankám) byla přesunuta do centrální banky proti centrální bankou emitované hotovosti, kterou si následně klient obchodní banky vyzvedl na přepážce této banky. Takže i ve vztahu k penězům v hotovosti existují zcela konkrétní dlužníci, jejichž dluhy jsou zaznamenány v bilanci centrální banky a neplatí tedy, že onen základní peněžní princip platí pouze pro bezhotovostní peníze. Platí totiž i pro peníze ve formě hotovosti.

Nahlásit

0
+
-

Jiří Suchý | 25. 5. 2015 22:10 | reakce na Richard Fuld - 25. 5. 2015 10:13

Pokud nejste akcionářem banky nebo nemáte pronajatou bezpečnostní schránku, pak Vám v bance nic nepatří. Rozhodně ne prostředky na vkladových účtech. Proč se banky bojí runů, když podle Vás s vklady nijak nenakládají. Minule jste mě peskoval za neznalost bankovního systému, když jste tvrdil, že banky k půjčování nepotřebují vklady. Nakonec jsme se tak nějak dohodli, že bez likvidity to prostě uzkutečnit nejde. A kde tedy podle Vás banky tu likviditu berou, když ne z vkladů? Proč pojišťujeme vklady v bankách, když s nimi nesmějí banky nakládat? Prosím o krátkou odpověď k věci, ne esej na A4.

Peníze nejsou dluhopisy ani úvěrové smlouvy, nikdo se na nich nezavazuje ke splacení čehokoli, proto k nim neexistují konkrétní dlužníci. Pokud by byly něčím kryté, pak by tím dlužníkem byla centrální banka. Dnes, jak rád tvrdíte a obhajujete, mají nulovou vnitřní hodnotu, takže centrální banka Vám tu nulovou vnitřní hodnotu dluží. Můžete si ji vyzvednout.
Nicméně ne všechny peníze vznikly dluhovou cestou a množství hotovosti je menší, než aktiva centrální banky, takže o jakémsi """krytí""" lze mluvit a pak lze tvrdit, že hotovost s dluhovými penězi nemá nic společného.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 26. 5. 2015 10:40 | reakce na Jiří Suchý - 25. 5. 2015 22:10

Jasně, že mi peníze na mém vkladovém účtu patří. S těmi penězi mohou všichni držitelé svobodně nakládat v plném rozsahu, pokud se budou pohybovat v prostředí bezhotovostních peněz. To, že může dojít k runu na banku, neznamená, že peníze na vkladovém účtu mi nepatří.

Pojištění vkladů je zde na ochranu celého bankovního systému před bankovní panikou, která by se mohla strhnout po té, co se ukáže, že nějaká banka má problémy. Panika vkladatelů je totiž daleko nebezpečnější, než samotný krach banky. Nic víc za tím nehledejte. :-)

Run na banku prostřednictvím výběru hotovosti je nebezpečný (pro banku stejně jako pro držitele vkladů a dlužníky dané banky) nikoliv z toho důvodu, že by peníze na vkladových účtech nepatřili vkladatelům. Ty peníze jim patří. Nebezpečí runu na banku (prostřednictvím výběru hotovosti) je přítomno již v samotné podstatě peněz. Na jedné straně je vždy dlužník, který se zavázal vrátit peníze bance až v přesně stanoveném termínu a na druhé straně je věřitel (držitel peněz), který může chtít proměnit své peníze na hotovost hned a nikoliv až v okamžiku, kdy bude splatný dlužníkův dluh. Nebezpečí runu na banky tedy neplyne z toho, že by banka neoprávněně nakládala s penězi vkladatelů. Tento aspekt získají peníze zcela nevyhnutelně již při jejich samotném vzniku.

Svoji roli hraje i nastavení bankovního systému, tak že centrální banka je ochotna vydat obchodní bance hotovost jen proti těm nejbonitnějším aktivům, jako jsou např. státní dluhopisy. Aby bylo možné proměnit veškeré peníze na hotovost, nesměly by banky půjčovat nikomu jinému, než státu. Pak by bylo zajištěno, že banky mohou vyplatit všechny v klady v hotovosti kdykoliv o to držitelé vkladů požádají, protože veškerá aktiva banky by byla centrální bankou akceptována jako zástava proti poskytnutí hotovosti. O tomto jsem Vám už ale psal, zřejmě zcela zbytečně.

Opět musím zopakovat, že banky vklady k poskytování úvěrů nepotřebují a že vklady od jiných klientů nebo od jiných bank potřebují až v důsledku odlivu vkladů do jiné banky, což je naprosto přirozený projev čilého oběhu peněz v ekonomice a nejde o nic patologického. Prostě každý den chybí a přebývá likvidita jiným bankám a za běžné situace na trhu probíhá vyrovnávání těchto přebytků a deficitů likvidity na mezibankovním trhu naprosto hladce jako zcela rutinní operace.

K otázce, co je to vlastně hotovost, byste se měl neprodleně dovzdělat. Centrální banka poskytuje bankám hotovost vždy jen proti těm nejbonitnějším aktivům. Proto hotovost jsou také ty nejbonitnější peníze, jaké můžete v rámci daného peněžním systému držet. Bezhotovostní peníze držené v obchodní bance jsou také bonitní pouze tak, jak jsou bonitní aktiva držená danou bankou. Bezhotovostní peníze jsou tedy "nekvalitnější" a proto taky nesou úrok (teoreticky). Hotovost úrok nenese. Úrok z aktiv, které kryjí hotovost a které "leží" v rozvaze centrální banky, inkasuje namísto držitele hotovosti centrální banky (tomuto příjmu centrální banky se říká ražebné). V pasivech pak má centrální banka pouze záznam o tom, že emitovala daný objem hotovosti, přičemž z těchto pasiv jí neplynou žádné úrokové náklady, ve formě úroku vypláceného držitelům hotovosti. Takže proti hotovosti stojí konkrétní aktiva centrální banky. Představa, že hotovost jsou jen papírky, které někdo jen tak natiskl je doslova dětinská. Žádné peníze ve formě hotovosti, proti kterým by v bilanci centrální banky neležely skutečné bezhotovostní peníze, neexistují (pominuli padělky).

Skutečnost, že množství emitované hotovosti je menší než aktiva centrální banky samozřejmě Váš názor nijak nedokládá a hlavně není způsobilá jakkoliv vyvrátit mnou tvrzené skutečnosti. Činnost centrální banky se samozřejmě neomezuje pouze na emisi hotovosti a proto také aktiva centrální banky nemohou odpovídat objemu emitované hotovosti.

Z uvedeného plyne, že drtivá většina peněz má původ v úvěrové transakci, když veškeré peníze tedy vznikají současně s dluhem (nebo jiným aktivem) v bilanci bank. Žádné jiné peníze jednoduše neexistují a hotovost je jen speciální hmotná forma peněz, které již dříve vznikly v bilanci banky výše uvedeným způsobem. Nejprve vznikla v bance dvojice představující aktivum (např. dluh klienta) a současně pasivum ve formě peněz (vkladu půjčených peněz na účtu klienta) a teprve po té, co takto peníze vznikly, mohly být klientem z banky vybrány v hotovosti (pokud tedy banka disponuje dostatečně kvalitními aktivy, které by centrální banka přijala proti poskytnuté hotovosti). Tohle pořadí je pro pochopení dalších souvislostí velmi důležité. Lidé si často myslí, že hotovost a bezhotovostní peníze jsou dvě od sebe oddělené a autonomní entity. Není tomu tak.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jiří Suchý | 26. 5. 2015 16:01 | reakce na Richard Fuld - 26. 5. 2015 10:40

Prosil jsem o jednoduchou odpověď ne o esej, dostal jsem esej a odpověď nikoli.

Ale pojďme to zkusit jinak.
Představte si banku, banka má v pasivech vkladové účty třeba za 1 mld. Kč.
V aktivech má třeba 500 mil. v úvěrech, 300 mil. v dluhopisech a 200 mil. v hotovosti.
Dále je tu člověk, třeba Richard, který si potřebuje půjčit 5 mil. Kč na nový dům. Půjčené peníze potřebuje převést na účet prodávajícího v jiné bance.

Takže podepíší novou úvěrovou smlouvu na 5 mil. Kč. Do aktiv banky přibude 5 mil. v podobě úvěrové smlouvy, v pasivech vkladový účet, na kterém má dužník připsáno oněch 5mil. Kč. ( na to banka vklady nepotřebuje, no ale co bude dál :-)

Otázka zní: Jak banka provede převod nově vytvořených 5 mil. korun na účet prodávajícího v jiné bance, když nesmí použít vklady svých klientů?

Prosím krátce...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 26. 5. 2015 17:32 | reakce na Jiří Suchý - 26. 5. 2015 16:01

Předně krátkou a stručnou odpověď na Vaši otázku stran pojištění vkladů máte hned v druhém odstavci. Na tomto webu má mnoho diskutujících problémy se čtením. :-)

Na druhou otázku jsem Vám odpověděl už několikrát. Potřebnou likviditu seženou banky na mezibankovním trhu od bank, které mají nadbytek likvidity. Stručněji to už asi nejde.

Jsem rád, že přiznáváte, že banka nepotřebuje vklady k tomu, aby půjčila klientovi peníze a že likviditu potřebuje pouze k vypořádání převodu peněz z její banky do jiné banky. To jsou dvě samostatné věci, které jste tvrdošíjně spojoval dohromady.

K vašemu dotazu. Banka samozřejmě k převodu peněz do jiné banky musí použít peníze klienta, který si takový převod přeje. V tomto ohledu je část Vaší otázky absurdní. Banka pouze nesmí disponovat s penězi klienta svévolně bez příkazu klienta.

K tomu Vašemu příkladu. Banka po té co zjistí, že má nedostatek likvidity v důsledku platebního příkazu klienta na převod 5 mil. do jiné banky, jednoduše na mezibankovním trhu uzavře smlouvu o poskytnutí mezibankovního depozita s jinou bankou, která má nadbytek likvidity (třeba zrovna od té banky, do níž klient převedl oněch 5 mil.). To je celé. Na co by banka potřebovala vklady klientů? Stačí jí, že si u ní uloží jiná banka nadbytečnou likviditu, kterou disponuje v důsledku čistého přílivu vkladů z jiných bank. Jsou to všechno jen účetní zápisy.

Takže ještě jednou. Banka ani k půjčování peněz ani k doplnění chybějící likvidity nepotřebuje shánět nové klienty s jejich vklady. Plně se obejde bez vkladů klientů, které by nahradily vklady převedené do jiných bank. Současně je třeba říct, že vklady klientů představují tu nejlevnější likviditu, takže ano, usilují o co nejvíce vkladů klientů, ale pouze proto, že mezibankovní depozita jsou pro banku dražší. Banka tedy láká vkladatele, aby převedli peníze k ní nikoli proto, že je nezbytně potřebuje, ale proto, že tak získá pasiva s nejnižším úrokem.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jiří Suchý | 26. 5. 2015 20:59 | reakce na Richard Fuld - 26. 5. 2015 17:32

Banka neshání likviditu na mezibankovním trhu, pokud k tomu není nucena. Je to, jak píšete, drahé. Vy bohužel mícháte aktiva a pasiva podle toho, jak se Vám to hodí do Vaší teorie. Banka buď s vklady nijak nenakládá, nepatří jí a potom to nejsou její pasiva, nebo s nimi nakládá, patří jí a jsou to její pasiva. Vy jednou tvrdíte, že banka s vkladovými účty nic nepodniká, teď zase mluvíte o vkladech jako o pasivech. Tak jak to je?

Další trhlina nebo spíš propast Vaší teorie je už Vámi popisovaný příklad, jak banka získá likviditu. Pokud si banka skutečně půjčuje, pak musí dát nějaký kolaterál v podobě dluhopisu. Kde banka ty dluhopisy vzala a za co je koupila, když se nesmí dotknout vkladů? Ta druhá banka oněch 5 mil. nezíská, dokud jí je ta první nepřevede. Ten převod se musí uskutečnit z AKTIV první banky na vypořádacím účtu u ČNB. Takže ta druhá banka ještě ty prostředky nemá, a nemůže je půjčovat. Klient nic nepřevádí, pouze dá příkaz, aby jeho banka, která mu tvrdí, že má jeho peníze, tyto peníze poslala do druhé banky. Tyto peníze musí banka vzít ze svých aktiv, nikoli pasiv. Aktiva jsou úvěrové smlouvy, dluhopisy, hotovost. Úvěrové smlouvy vznikají proti nový penězům. Hotovost a dluhopisy proti vkladům.

"Stačí jí, že si u ní uloží jiná banka nadbytečnou likviditu, kterou disponuje v důsledku čistého přílivu vkladů z jiných bank."
Přesně, pokud si banka půjčuje likviditu od jiné banky, je to díky vkladům vloženým do oné banky. Pokud by ale banka na tyto vklady nesahala, jak by je mohla půjčit jiné bance?

Banka, která je v koncích a utíkají jí vkladatelé, si zoufale půjčuje od ostatních bank, až už jí nejsou ochotny půjčovat, půjčuje si od CB, a pak skončí. K tomu vklady nepotřebuje. Ke všemu ostatnímu ano. Banka, která si opakovaně na mezibankovním trhu půjčuje likviditu brzy ztratí důvěryhodnost a už jí nikdo nepůjčí. Je to totiž neklamný znak odlivu vkladů a počínajícího krachu.

Vaše teorie je naprosto mylná. Pokud banka nedisponuje s vklady, co má v pasivech?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 27. 5. 2015 10:58 | reakce na Jiří Suchý - 26. 5. 2015 20:59

Banka neshání likviditu na mezibankovním trhu, pokud k tomu není nucena? Takže úředníci banky pobíhají po ulicích a přesvědčují lidi, aby si k nim převedli vklady a chlapíci v treasury oddělení čekají každý den na to, jak ti úředníci pochodí a teprve pak shánějí likviditu na mezibankovním trhu? Vaše představy jsou směšné. Rozložení vkladů v jednotlivých bankách konci každého dne je stav daný(!) na základě uskutečněných převodních transakcí, z kterého vyplyne, které banky mají nadbytek a které nedostatek vkladů, který řeší poskytnutím/získáním likvidity na mezibankovním trhu. Na mezibankovním trhu pak proběhnou transakce, které tyto nadbytky a nedostatky vykompenzují. Do tohoto procesu vstupuje centrální banka jako poskytovatel likvidity jen ve vypjatých situacích, kdy si banky nevěří, nebo když má některá banka potíže. Likvidita od centrální banky je pak ta nejdražší a výnosy z likvidity uložené u centrální banky jsou nejnižší. Nedůvěra má tedy své nemalé náklady. Za normálního stavu jsou však nedostatky a nadbytky likvidity kompenzovány na mezibankovním trhu.

Můj názor, že s vklady klientů banky nemohou jakkoliv nakládat (vyjma strhávání poplatků apod.) platí naprosto bezezbytku. Pokud má banka nadbytek likvidity nepřevádí bance s nedostatkem likvidity vklady klientů, jak se nesprávně domníváte, že jsem napsal. Banky poskytují jiným bankám likviditu(!) tak, že ji ve své bilanci vytvoří stejně jako vytváří peníze, když je půjčují nebankovním klientům. Vklady klientů zůstávají při těchto operacích na mezibankovním trhu zcela nedotčeny.

Co se týče kolaterálu, ten je vyžadován pouze při transakcích s centrální bankou. Mezibankovní trh s bankovními depozity funguje samozřejmě bez poskytování kolaterálu.

Co se týče vkladů jako pasiv banky, s kterými údajně může banka disponovat. Vklady klientů jsou sice zaúčtovány jako pasiva banky, to ale neznamená, že s nimi banky mohou volně nakládat. Banka může převést vklad klienta do jiné banky pouze na základě platebního příkazu klienta. Ve skutečnosti převod probíhá tak, že clearingové centrum umožňuje odepsání peněz z vkladu plátce a připsáni peněz na vklad příjemce v jiné bance až po té, co je na účet vedený u centrální banky vložen bankou, z níž se peníze převádí, příslušný objem likvidity, získaný předem na mezibankovním trhu. Teprve pak clearingové centrum transakci zrealizuje.

Zde je třeba si uvědomit, že banka nezískává nadbytečné vklady klientů od jiné banky, ale získává nově vytvořenou likviditu od banky, která již v daný okamžik ví, že k ní míří nové vklady z jiných bank. Pokud by se banky řídili podle Vás nikdy by žádnou transakci neuskutečnili, protože by se zacyklily v kolečku shánění neexistujících nadbytečných vkladů. Optimální bude, když si nakreslíte rozvahy všech zúčastněných stran a krok za krokem si ty transakce zaúčtujete. Pak Vám to docvakne. Dřív asi ne.

Ještě k Vaší představě, že banky poskytují jiným bankám své nadbytečné vklady. To je absolutní nesmysl. Banky si mezi sebou vzájemně poskytují likviditu ("peníze" uložené/poskytnuté jednou bankou jiné bance), kterou tvoří ve svých bilancích, nikoliv vklady svých klientů. Vklady klientů zůstávají nebo se přesunují vždy pouze tam, kde to určí klienti.

Likviditu si lze teoreticky představit jako paralelní síť závazků (a proti stojících pohledávek), mezi jednotlivými bankami, která "mapuje" převody peněz klientů mezi jednotlivými bankami. V praxi se však tato síť tvoří pouze pro část převodů peněz, a to v objemu sald odteklých a přiteklých vkladů.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jiří Suchý | 27. 5. 2015 14:25 | reakce na Richard Fuld - 27. 5. 2015 10:58

Opět dlouhé a opět špatně.

Zkusíme to postupně

Co je to nově vytvořená likvidita?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 27. 5. 2015 15:02 | reakce na Jiří Suchý - 27. 5. 2015 14:25

Po té co banka A s bankou B uzavřou na mezibankovním trhu kontrakt o poskytnutí depozita (půjčky) Banka A připíše bance B na vkladový účet banky B půjčenou čásku. Tento vklad zanese banka A do svých pasiv a současně do aktiv připíše závazek banky B splatit půjčenou čásku. Zrcadlově tyto operace zaúčtuje do své bilance i banka B (do aktiv zanese svůj vklad v bance A a do pasiv závazek splatit půjčku bance A). Oběma bankám vzroste bilanční suma o částku půjčené likvidity. Banka A tedy nepůjčila bance B existující likviditu ani vklady svých klientů. Půjčila jí nově vytvořenou likviditu.

Ve finále tedy banka B disponuje s depositem v bance A, se kterým může nakládat. Nejedná se o vkladový účet klienta banky B. Banka B je zde sama v roli klienta banky A a může tedy s tímto vkladem nakládat. Např. tak, že danou čásku převede z banky A na clearingový účet v centrální bance za účelem vypořádání převodu peněz z banky B.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jiří Suchý | 27. 5. 2015 21:55 | reakce na Richard Fuld - 27. 5. 2015 15:02

Tak to rozebereme. Banka A půjčí peníze bance B. Banka B se stane klientem banky A.
Rozvaha banky A se změní tak, že do aktiv přibude úvěrová smlouva, do pasiv vkladový účet banky B u banky A.
Rozvaha banky B se změní tak, že do aktiv přibude vkladový účet u banky A, do pasiv úvěrová smlouva. Souhlasím s Vámi.

Když se podíváme na aktiva, tak vidíme, že banka A má navíc úvěrovou smlouvu, což není likvidita, tady k vytvoření nové likvidity nedošlo.
V aktivech banky B přibylo disponibilní právo k vkladovému účtu u banky A, tedy k pasivům banky A. Přibyly nové peníze, nikoliv likvidita.
A to je ten problém. Pokud nyní banka B zadá příkaz do banky A, aby poslala prostředky z vkladového účtu banky B u banky A, který vznikl na základě úvěrové smlouvy, musí banky A sáhnout do svých aktiv a z nich transakci vypořádat.
Když se ale podíváme na změnu aktiv banky A, přibyla tam pouze úvěrová smlouva, nikoli likvidita. Tuto transakci musí banka vypořádat ze stávajících aktiv. Po provedení transakce se změní složení aktiv, sníží se podíl likvidity a naroste podíl úvěrové složky, sníží se procento rezerv.

"Banka A tedy nepůjčila bance B existující likviditu ani vklady svých klientů"

Souhlas. Banka A půjčila bance B nové peníze, stejně jako kterémukoliv klientovi. Banka A se pouze zavázala, že kdykoli pošle peníze z účtu banky B u banky A na jiný účet, to je strana pasiv banky A.

K vypořádání ale musí banka A použít stranu aktiv, stávající likviditu, žádná nová nepřibyla, v aktivech přibyla jen úvěrová smlouva. Z banky A tedy odchází likvidita, která tam už byla. Změní se složení aktiv. O kolik odejde likvidity o to se navýší úvěrová složka aktiv banky A. Žádná nová likvidita nevznikla.

Stav je takový, že banka A má méně likvidity, ale více úvěrových smluv.
Banka B vypořádala svůj starý závazek, ale přibyl jí nový.
Původní věřitel banky B dostal svoje peníze zpět, zanikla úvěrová smlouva nebo jeho vkladový účet u banky B.
Do banky původního věřitele banky B přibyla nová likvidita zaslaná z banky A.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 28. 5. 2015 11:01 | reakce na Jiří Suchý - 27. 5. 2015 21:55

No vy jste to pořádně zamotal :-)

Pokud si neuděláme pořádek v pojmech, tak se nedomluvíme. Likviditou jsou označovány "peníze", které existuji pouze v bankovním systému (pohledávky jedné banky za druhou). Peníze jsou v podstatě pohledávky nebankovního klienta za bankou. Rozdíl mezi penězi a likviditou tedy spočívá v tom, že zatímco v případě peněz je jejich majitelem nebankovní subjekt, v případě likvidity je jejím majitelem banka. Pokud tedy banka vytvoří "peníze", které půjčí jiné bance, mluvíme o nově vzniklé a půjčené likviditě. Pokud banka vytvoří peníze, které půjčí nebankovnímu subjektu, mluvíme o nově vzniklých půjčených penězích. Toto není principiální otázka, o kterou se lze přít. Je to je pouze definice. Když tuto definici budete respektovat a znovu si přečtete můj příspěvek, na který jste reagoval, zjistíte, že jste se v některých svých závěrech mýlil a možná se Vám před očima zjeví obraz, který Vám začne dávat smysl.

Pro případ, že by to nepostačovalo, Vám zde uvedu triviální příklad z něhož byste celý koncept měl hravě pochopit.

1. Mějme banku A, která půjčí klientovi A např. 1 mil. Kč. V aktivech banky A přibude závazek klienta splatit 1 mil. Kč k určitému datu. Současně v pasivech banky A přibude vklad klienta, na který banka připíše zbrusu nové (dříve neexistující) půjčené peníze (majitelem je nebankovní subjekt, proto to jsou peníze a ne likvidita). Bilanční suma banky A vzroste o půjčenou částku. Pro jednoduchost uvažujme úvěr i vkladový účet s měsíční platbou úroků, přičemž splatnost úvěru předpokládejme jednorázovou ke dni splatnosti (nikoli anuitní splátky).

2. Uplyne měsíc a klient bance A zaplatí úroky z úvěru. Současně protože zatím půjčené peníze neutratil, banka A zaplatí úrok z vkladu témuž klientovi A. Tok úroků ukazuje, že klient A je ve vztahu k oněm nově vzniklým penězům současně dlužníkem a současně věřitelem, neboť je současně plátcem i příjemcem úroků. Banka je tak příjemcem pouze rozdílu mezi aplikovanou kreditní a depozitní sazbou. Z tohoto úhlu pohledu je zde banka v roli účetní firmy (registru), která zaznamenává do svých účetních knih, kdo je ve vztahu k penězům o nichž účtuje v postavení dlužníka a kdo v postavení věřitele (držitele) těchto peněz a vydělává na úrokové marži. Z uvedeného tak plyne velmi důležitá skutečnost, že banka v podstatě není v materiální rovině ve vztahu k penězům které vytvořila, věřitelem, když skutečným věřitelem je zde držitel vkladu, na němž jsou půjčené bankou vytvořené peníze.

3. Klient A použije půjčené peníze na nákup zboží od klienta B, který má vkladový účet v bance B. Dochází tedy k převodu půjčené částky z banky A do banky B. V tuto chvíli odhlédněme od existence clearingového centra a existence mezibankovního trhu s depozity. Převod peněz pak proběhne následovně. Banka A odepíše z účtu klienta A převáděnou částku, banka B připíše na účet klienta B převáděnou částku, což způsobí pokles pasiv banky A a nárůst pasiv banky B o převáděnou částku. Je zřejmě, že bilance obou bank se dostaly do nerovnováhy, kterou je třeba napravit. Nejjednodušší způsob jak to udělat je, že vznikne závazek banky A vůči bance B ve výši převáděné částky, což proběhne tak banka B vytvoří likviditu ve výši převáděné částky a tuto půjčí bance A, což znamená že bance B přibude v aktivech závazek banky A vůči bance B ve výši převáděné částky. Současně zrcadlově bance A přibude v pasivech závazek vůči Bance B ve výši převáděné částky (tedy vklad likvidity banky B v bance A). Tím se bilance obou bank vyrovnají, přičemž při převodu dané částky bilanční suma banky A zůstává nezměněna bilanční suma banky B vzrostla (o vytvořenou likviditu, kterou poskytla bance A rámci vypořádání převodu na straně aktiv a o převedenou částku na straně pasiv). Výsledkem je že klient A stále dluží bance A, banka A dluží bance B a banka B nově vede vkladový účet klienta B. Dlužníkem zůstává klient A, novým majitelem půjčených peněz je klient B a nově existuje také vtah mezi bankou A a bankou A.

4. Po uplynutí dalšího měsíce klient A zaplatí úrok bance A, banka A zaplatí úrok z vkladu bance B a banka B zaplatí úrok z vkladu klientovi B. V předchozím kroku vytvořená likvidita tak vlastně představuje jakousi linku propojující banku A a banku B, přes kterou tečou úroky zaplacené klientem A přes banku B až ke klientovi B. Uvedená likvidita tak představuje jakousi "peněžní stopu", která mapuje převody peněz z banky do banky. Důležité je si opět uvědomit, že ve vztahu k oněm penězům je na straně dlužníka stále klient A a na straně věřitele (držitele oněch peněz) je nově klient B. To znamená, že obě banky jsou zde z daného úhlu pohledu opět jen v roli registru, v němž je zaznamenáno, kdo komu, kolik dluží a složí jako zprostředkovatelé platby úroků od dlužníka ke skutečnému věřiteli, který se samozřejmě dál mění s tím jak jsou peníze převáděny dál od klienta B k dalšímu klientovi a od něj k dalšímu ...

5. Výše uvedený příklad je důležitý pro pochopení konceptu vyrovnávání převodů mezi bankami pomocí vytváření nové likvidity bankou do níž byly peníze převedeny a která je poskytnuta bance, z níž byly peníze převedeny. V praxi samozřejmě nedochází k výše uvedenému přesnému "trasování" peněz, jak je uvedeno výše. V praxi se v každý den všechny převodní transakce akumulují a předmětem vzniku nové likvidity jsou pouze celková salda odlivů a přílivů vkladů nikoli celé objemy převáděných peněz, jak je ilustrováno výše. Také neplatí, že banka A si následně půjčuje likviditu právě od banky B, když si potřebnou likviditu může půjčit od jakékoliv jiné banky. V praxi je do celého procesu rovněž zapojen ještě mezičlánek v podobě clearingového centra, což je pouhá technikálie, která by uvedený příklad rovněž zbytečně zkomplikovala.

Pokud jste pochopil výše napsané, zkuste se vrátit k Vašemu příkladu a celé to ještě jednou promyslet. Možná Vám to docvakne. Pokud ne, opakuji, že jediná šance je tužka papír, nakreslit rozvahy a celé si to krok za krokem zaúčtovat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jiří Suchý | 28. 5. 2015 17:35 | reakce na Richard Fuld - 28. 5. 2015 11:01

"Banka A odepíše z účtu klienta A převáděnou částku, banka B připíše na účet klienta B převáděnou částku, což způsobí pokles pasiv banky A a nárůst pasiv banky B o převáděnou částku. Je zřejmě, že bilance obou bank se dostaly do nerovnováhy, kterou je třeba napravit. Nejjednodušší způsob jak to udělat je, že vznikne závazek banky A vůči bance B ve výši převáděné částky, což proběhne tak banka B vytvoří likviditu ve výši převáděné částky a tuto půjčí bance A, ..."

Jedna velká hloupost. Pokud banka A posílá peníze do banky B, MUSÍ je tam skutečně poslat. Banka B nemá žádný důvod bance A půjčovat. Když banka odepisuje něco z pasiv na příkaz klienta a posílá peníze mimo banku, musí vzít ze svých aktiv na rezervním účtu u ČNB tuto sumu a poslat ji na rezervní účet druhé banky. Jinak se mezibankovní transakce neuzkuteční. Pokud nemá na rezervním účtu dost likvidity, musí si ji půjčit. Pokud si půjčuje, půjčuje si likviditu jiné banky, žádná nová nevzniká.

Nikdo nic nepřipisuje ani neodepisuje jen tak bez skutečného převodu likvidity mezi aktivy oněch dvou bank jak popisujete. Pořád Vám nedochází, že pasivum je jen závazek, nic skutečného. Skutečné věci jsou pouze v aktivech a jen těmi lze něco vypořádat.

Vezměte si tu tužku a papír a dobře si ty rozvahy nakreslete. Udělejte si po krocích realizaci celé transakce přes vypořádací účty u ČNB. Pak to snad pochopíte.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 28. 5. 2015 17:44 | reakce na Jiří Suchý - 28. 5. 2015 17:35

Já se snažím Vám to vysvětlit a Vy jste to ani nepřečetl. To je pak těžké. Výslovně jsem Vám napsal, že vynechávám clearing a mezibankovní trh, abyste to pochopil a Vy melete o tom, jak bez likvidity na rezervním účtu nic nepřevedu. Já to vím, že bez clearingového centra a likvidity na rezervním účtu převod peněz nezrealizuji. Jen jsem se snažil Vám vysvětlit princip, který evidentně nechápete. Tu likviditu na ten rezervní účet převedu po té, co na mezibankovním trhu s bankou B uzavřu smlouvu o půjčce. Převedu ji z banky A, která mi ji půjčí. Pak tato likvidita bude převedena v clearingovém centru na účet banky B a současně tak budou připsány na účet klienta B převáděné peníze. Banka A bance B půjčí likviditu, kterou nově vytvoří ve své bilanci způsobem popsaným v mém příkladu. Tady to máte i s mezibankovním trhem a clearingovým centrem. Obávám se, že veškerá snaha Vám vysvětlit danou záležitost je marná, protože Vy máte své přesvědčení, které se brání tomu, ze by mohlo být chybné natolik, že radši můj příspěvek ani nedočtete dokonce.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jiří Suchý | 28. 5. 2015 21:52 | reakce na Richard Fuld - 28. 5. 2015 17:44

"Tu likviditu na ten rezervní účet převedu po té, co na mezibankovním trhu s bankou B uzavřu smlouvu o půjčce. Převedu ji z banky A, která mi ji půjčí. Pak tato likvidita bude převedena v clearingovém centru na účet banky B a současně tak budou připsány na účet klienta B převáděné peníze. Banka A bance B půjčí likviditu, kterou nově vytvoří ve své bilanci způsobem popsaným v mém příkladu."

A tohle je ten nesmysl. Převedu ji z banky A, která mi ji půjčí, to píšete. Banka A má ale v aktivech úvěrovou smlouvu, žádnou novou likviditu. To co Vám banka A poslala je její původní likvidita.

Vy se vymaňte ze svého bludu a začněte přemýšlet :)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 28. 5. 2015 23:27 | reakce na Jiří Suchý - 28. 5. 2015 21:52

V posledním odstavci jsem zřejmě zaměnil na některých místech banky, takže zde je opravená rekapitulace průběhu převodu v chronologickém pořadí:

Banka A obdrží příkaz klienta A k převodu jeho peněz na účet klienta B vedený u banky B.
Bance A chybí likvidita k uskutečnění převodu.
Banka A na mezibankovním trhu uzavře s bankou B smlouvu o půjčce likvidity.
Banka B vytvoří novou likviditu a půjčí ji bance A (připíše ji na vkladový účet banky A).
Banka A převede půjčenou likviditu ze svého účtu v bance B na rezervní účet centrální banky.
Centrální banka převede likviditu banky A na rezervní účet banky B.
Banka A odepíše z účtu klienta A převáděnou čásku.
Banka B připíše převáděnou částku na účet klienta B.

Změna stavu bilancí po realizaci převodu:
Bance A přibyl v pasivech závazek vůči bance B.
Bance A zmizelo z bilance pasivum v podobě vkladového účtu klienta A.
Bance B přibyl v aktivech závazek banky A vůči bance B.
Bance B přibyl v pasivech vklad klienta B.

Kde je chyba a v čem spočívá?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jiří Suchý | 29. 5. 2015 13:01 | reakce na Richard Fuld - 28. 5. 2015 23:27

"Banka A obdrží příkaz klienta A k převodu jeho peněz na účet klienta B vedený u banky B.
Bance A chybí likvidita k uskutečnění převodu.
Banka A na mezibankovním trhu uzavře s bankou B smlouvu o půjčce likvidity.
Banka B vytvoří novou likviditu a půjčí ji bance A (připíše ji na vkladový účet banky A).
Banka A převede půjčenou likviditu ze svého účtu v bance B na rezervní účet centrální banky.
Centrální banka převede likviditu banky A na rezervní účet banky B"

To je ten uzel, který nechápete. Aby mohla být realizována transakce, kterou požaduje klient, musí mít banka A na svém rezervním účtu dostatek likvidity. Když ji nemá, půjčí si od banky B. Banka B, MUSÍ ZE SVÝCH AKTIV poslat likviditu na rezervní účet banky A. Bance B přibyla v aktivech úvěrová smlouva, žádná nová likvidita.
Vás mate to, že si banka A pošle ony prostředky z půjčky na rezervní účet. To ale nejde. Bance A nepřibyla v aktivech likvidita, ale příslib banky B, že kdykoli pošle svoji likviditu do výše úvěru, kam bude banka A chtít. Bude ale posílat likviditu stávající.

"Banka B vytvoří novou likviditu a půjčí ji bance A (připíše ji na vkladový účet banky A).
Banka A převede půjčenou likviditu ze svého účtu v bance B na rezervní účet centrální banky."

Ten kdo posílá likviditu je banka B, na příkaz banky A. Banka A má buď zůstatek na vkladovém účtu u B, ale na rezervním ještě nic, nebo nemá zůstatek na vkladovém účtu u B ,ale už obdržela na rezervní účet likviditu od B.

Fakticky to půjčení likvidity proběhne tak, že banka A podepíše úvěr, ten obdrží B do aktiv a pak B pošle ze svého rezervního učtu likviditu na rezervní účet A.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 29. 5. 2015 13:47 | reakce na Jiří Suchý - 29. 5. 2015 13:01

Píšete: "Banka B, MUSÍ ZE SVÝCH AKTIV poslat likviditu na rezervní účet banky A. Bance B přibyla v aktivech úvěrová smlouva, žádná nová likvidita. .... Fakticky to půjčení likvidity proběhne tak, že banka A podepíše úvěr, ten obdrží B do aktiv a pak B pošle ze svého rezervního učtu likviditu na rezervní účet A."

1. Proč by měla do centrální banky posílat likviditu za banku A banka B? Je to banka A, z které je převáděn vklad do jiné banky a které bude z toho důvodu chybět likvidita, proto se o to musí zcela zjevně postarat banka A, nikoliv banka B. Po té co si banka A půjčí likviditu od banky B, má banka A v aktivech vkladový účet u banky B, na němž leží půjčená likvidita (zároveň má banka A v pasivech závazek půjčenou likviditu bance B vrátit). Takže banka A v této situaci disponuje položkou v aktivech, kterou může poslat na svůj rezervní účet a udělá to tak, že bance B dá příkaz k převodu půjčené likvidity na její rezervní účet.

2. Jaký je rozdíl mezi tím, když banka B pošle potřebnou likviditu na rezervní účet banky A a situací, kdy banka A pošle na svůj rezervní účet likviditu, kterou si půjčila od banky B? Podle mne z hlediska výsledku vůbec žádný. Je zde ale problém dispoziční. Když si banka A půjčí od banky B likviditu, pak tuto likviditu připíše banka B na "vkladový" účet banky A, který je veden bankou B. Právo disponovat s touto půjčenou likviditou má výhradně banka A, takže banka B ji těžko může posílat na rezervní účet banky A.

Obávám se, že oba mluvíme v podstatě o tomtéž, jen se lišíme v nepodstatných detailech typu, kdo a kudy tu likviditu na rezervní účet vlastně posílá. Podstatné ale je, že se mýlíte v principiálních věcech jako otázka, zda banka B půjčuje bance A novou likviditu nebo nějakou likviditu, která v době půjčky již někde existuje. Zde neexistuje výjimka. Každá banka, když půjčuje nebo utrácí peníze nebo likviditu, vždy(!) půjčuje (nebo utrácí) nově vytvořené peníze nebo likviditu. Toto plyne ze samotné podstaty likvidity, která vzniká až v souvislosti s provedenými transakcemi a vždy vzniká tak, že jí banky vytvoří přesně tolik, kolik je potřeba k vypořádání transakcí, takže pro příští transakce nemůže existovat žádná dříve vytvořená likvidita, leda že by si banky půjčovali nadbytečnou likviditu "dopředu pro strýčka Příhodu", aniž by ji v dané chvíli potřebovaly. To nepředpokládám, že se děje, protože na tom by banka půjčující si nadbytečnou likviditu pouze spolehlivě prodělávala.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jiří Suchý | 30. 5. 2015 00:31 | reakce na Richard Fuld - 29. 5. 2015 13:47

Jaký je rozdíl mezi tím, když banka B pošle potřebnou likviditu na rezervní účet banky A a situací, kdy banka A pošle na svůj rezervní účet likviditu, kterou si půjčila od banky B?

Rozdíl je zásadní. Banka A si nemůže poslat likviditu, protože ji nemá. Má ji banka B. Banka A může pouze poslat příkaz do banky B, aby z vkladového účtu, poslala prostředky na rezervní účet banky A. To, že banka A má v aktivech zůstetek na vkladovém účtu banky B, neznamená, že přibyla nová likvidita. Pouze tím vznikl závazek banky B, kdykoli si banka A vzpomene, poslat peníze z vkladového účtu pryč. To provádí banka B nikoli A, a znovu říkám, že banka B má v aktivech úvěrovou smlouvu ne novou likviditu. Likvidita nejsou peníze, nelze ji namnožit jako peníze cestou přes úvěry. Likvidita je v aktivech, to jsou ty rezervy v bankovnictví částečných rezerv, ty množit nelze, peníze ano.

Peníze jsou v pasivech v závazcích, ve slibech banky. Banka slibuje, že kdykilov pošle peníze z vašeho účtu kam budete chtít. Sliby namnožit může, nemůže namnožit to, čím sliby vypořádává. Dobře si to promyslete, doufám, že už konečně pochopíte, že banka B nedává bance A vkladovým účtem nic skutečného, pouze slib budoucího převodu. Převod ale musí vyrovnat reálnými aktivy které má.

Nová likvidita vzniká pouze a výhradně v CB. Komerční banka může získat likviditu jen od jiné banky, ale stávající ne novou. Novou likviditu může získat prodejem svých aktiv, např. dluhopisů. Pak se navýší likvidita na úkor kapitálové složky aktiv, celkové množství aktiv se nezmění.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 31. 5. 2015 18:15 | reakce na Jiří Suchý - 30. 5. 2015 00:31

Abychom diskuzi trochu učesali, uvádím zde jednoduchý příklad se zapojením zúčtovacího centra centrální banky.

Představme si bankovní systém, kde jsou jen banka A s jediným klientem A, banka B s jediným klientem B a centrální banka.

1. Banka A půjčí klientovi A 100 Kč. Do aktiv zaúčtuje závazek klienta A splatit 100 Kč a do pasiv zaúčtuje vklad klienta A, na který mu banka A připsala půjčenou částku. Bilanční suma banky vzrostla o 100 Kč.

2. Klient A dá příkaz bance A, aby převedla 100 Kč z jeho vkladů na účet klienta B v bance B.

3. Banka A potřebuje získat likviditu k tomu, aby na rezervní účet mohla poslat likviditu potřebnou k převodu peněz do banky B.

4. Banka A požádá o půjčku banku B, která souhlasí a půjčí bance A likviditu. Banka B zřídí bance A vkladový účet, na který připíše 100 Kč a současně do aktiv zapíše závazek banky A splatit poskytnutý úvěr. Banka A do aktiv zapíše půjčenou částku a do pasiv zapíše svůj závazek splatit bance B úvěr. Bilanční suma banky B vzrostla na 100 Kč.

5. Banka A pošle do banky B příkaz k převodu částky 100 Kč na rezervní účet banky A v centrální bance spolu s informací, že tuto částku posílá za účelem vypořádání převodu 100 Kč z banky A do banky B.

6. Banka B převádí 100 Kč na rezervní účet banky A.

7. Centrální banka převede 100 Kč z rezervního účtu banky A na rezervní účet banky B.

8. Banka B převede ze svého rezervního 100 Kč na účet klienta B.

9. Banka A odepíše z účtu klienta A 100 Kč. Bilanční suma je stále 100 Kč.

10. Banka B připíše na účet klienta B 100 Kč. Bilanční suma je stále 100 Kč.

Výsledný stav:
Banka A má v aktivech závazek klienta A splatit 100 Kč a v pasivech závazek splatit bance B 100 Kč.
Banka B má v aktivech závazek banky A splatit 100 Kč a v pasivech má vklad klienta B.
Rezervní účty obou bank jsou prázdné.

Výsledek je tak úplně stejný, jaký jsem popsal v příkladu bez zúčtovacího centra centrální banky. Jen pro připomenutí na začátku naší diskuze stálo vaše tvrzení, že banky nemohou půjčovat peníze bez vkladů, resp. nejsou schopny realizovat převod půjčených peněz bez vkladů. Výše uvedené ilustruje, že banky žádné vklady k realizaci platebního styku nepotřebuji. Postačuje jim schopnost si vzájemně půjčit likviditu, kterou samozřejmě tvoří úplně stejným způsobem, jako tvoří peníze, které půjčují nebankovním klientům. Bylo by konečně absurdní tvrdit, že při každém převodu peněz z jedné banky do jiné, musí v systému přibýt nové vklady klientů. Odkud by se ty vklady asi vzaly, když vznikají pouze v okamžiku, kdy si nějaký klient půjčí od banky peníze. Představa, že v závislosti na tom, jak se převádí peníze mezi bankami musí nějakým striktně daným způsobem probíhat i půjčování peněz, aby existovaly vklady k jejich vypořádání je samozřejmě šílená. Těmi vklady, co vznikají za účelem vypořádání jsou vklady likvidity, které vznikají tak, že si banky s nedostatkem likvidity tuto půjčují od bank s nadbytkem likvidity a to která banka má nadbytek a která nedostatek likvidity je dáno právě těmi převody vkladů klientů, které mají být vypořádány.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jiří Suchý | 1. 6. 2015 22:46 | reakce na Richard Fuld - 31. 5. 2015 18:15

Stále špatně.

4. Banka B půjčí bance A likviditu teprve tehdy, až dorazí prostředky na rezervní účet banky A. Do té doby to není likvidita banky A. Řeknu to znovu, vkladový účet banky A je sice v jejích aktivech, ale není to likvidita, jen příslib banky B.
Jak se likvidita dostane na rezervní účet banky A? Pošle ji tam ze svého rezervního účtu banka B.
Váš 6. bod, je Váš kámen úrazu. Zůstatky na rezervních účtech bank jsou likviditou a jsou to aktiva bank, mimochodem. Takže co to ta banka B poslala na rezerv, účet banky A? Znovu už asi po 100, musí to být z aktiv banky B, KDE JE STÁVAJÍCÍ LIKVIDITA + NOVÁ ÚVĚROVÁ SMLOUVA. Stávající likvidita = vklady klientů, bez nichž to nejde a které už tam musely být, jinak by banky B neměla co poslat.
Rozvahy po bodě 7.
Banka A pasiva: vklad klienta A, úvěr. smlouva u banky B, aktiva: úvěr. smlouva klienta A, zaslaná likvidita od banky B, toho času na rezervním účtu.
Banka B: aktiva:úvěr smlouva banky A, SNÍŽENÍ O ODEŠLOU LIKVIDITU, pasiva: vkladový účet banky A je 0

body 8.9.10 jsou hloupost.
8. rezervní účet banky je v aktivech, účet klienta v pasivech, mezi aktivy a pasivy se nic nepřesouvá, banka pouze připíše na účet klienty sumu a do aktiv jí přibude likvidita zaslaná na rezervní účet od A, kde také zůstane.

Jelikož banka B půjčila bance A likviditu a žádná nová nepřibyla, zvýší se její bilanční suma jen proto, že klient A poslal peníze klientovi banky B. Pokud by například klient A poslal peníze do banky C a banka A by si půjčila likviditu od banky B jako předtím, bilanční suma banky B by se nezměnila. Změna by nastala pouze v aktivech, kde by přibyla úvěrová smlouva banky A a naopak ubyla likvidita, kterou půjčila banka B bance A a ta by ji poslala na rezerv. účet banky C.

Likvidita nejsou peníze a nelze ji množit úvěrovou cestou, říkám to znovu.

Znovu si dobře ppromyslete svůj bod číslo 6. Kde vzala banka B těch 100 Kč, hledejte v aktivech!!!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 2. 6. 2015 12:39 | reakce na Jiří Suchý - 1. 6. 2015 22:46

Píšete "Banka B půjčí bance A likviditu teprve tehdy, až dorazí prostředky na rezervní účet banky A. Do té doby to není likvidita banky A." Toto Vaše urputné a nesprávné tvrzení vychází z Vaší nesprávné definice likvidity, podle níž likviditou jsou jen prostředky ležící v centrální bance. To je omyl, který Vám nejsem schopen vyvrátit jinak, než abyste si nastudoval literaturu, kterou jsem Vám doporučil.

Píšete: "Řeknu to znovu, vkladový účet banky A je sice v jejích aktivech, ale není to likvidita, jen příslib banky B." Rovněž toto nesprávné tvrzení vychází z Vaší nesprávné definice likvidity. Váš nedostatek znalostí a díry v definicích, se zde projevují absencí potřebných pojmů, přičemž takto vzniklou mezeru pak nahrazujete novými vlastní pojmy jako je např. "příslib". V této rovině je pak jakákoliv diskuze, která by někam vedla úplně zbytečná.

V našem příkladu banka B nemá na svém rezervním účtu žádnou likviditu, přesto Vám tato skutečnost nebrání v tom, abyste napsal: "Jak se likvidita dostane na rezervní účet banky A? Pošle ji tam ze svého rezervního účtu banka B." K tomu taky nemám co dodat.

Píšete: "Zůstatky na rezervních účtech bank jsou likviditou a jsou to aktiva bank, mimochodem." Že jsou to aktiva bank, s tím nemám problém, jen bych doplnil, že likviditou jsou i zůstatky bank na účtech i v jiných bankách, než v centrální bance a že aby se ta likvidita mohla dostat na rezervní účet, musí si ji banky nejprve půjčit od jiné (třeba i - nikoliv výhradně - centrální) banky. I zde máte problém s definicí likvidity. Kdybyste si doplnil znalosti o definici likvidity, měl byste alespoň šanci to celé pochopit. Vy se tomuto ale urputně bráníte. Vždyť jde jen o definici, ne o princip. :-)

Píšete: "Znovu už asi po 100, musí to být z aktiv banky B, KDE JE STÁVAJÍCÍ LIKVIDITA + NOVÁ ÚVĚROVÁ SMLOUVA. " A kde se v bance B ta likvidita vzala? V našem příkladu přibyla v aktivech banky B pouze úvěrová smlouva (půjčka bance A). Likvidita se v rámci dané úvěrové transakce objevila v aktivech banky A! A proč má být likvidita k vypořádání převodu vkladu z banky B, do níž je vklad převáděn a nikoliv z banka A, z níž je vklad převáděn? To je přece nesmysl. Když bance A odpluje vklad je to banka A, kdo má problém, nikoliv banka do níž ten vklad odplul. Pokud banka A nesežene likviditu, převod se neuskuteční.

Perlou mezi všemi je toto Vaše tvrzení: "Stávající likvidita = vklady klientů, bez nichž to nejde a které už tam musely být, jinak by banky B neměla co poslat." Považujete za vklady klientů i vklady jedné banky v jiné bance? Pak máte pravdu. Pokud ale považujete za vklady klientů, jen vklady nebankovních klientů, pak mi vysvětlete, odkud se asi vezme ten chybějící vklad klienta v našem příkladu, kde je v celém systému jen jeden vklad jediného klienta. V takovém případě by byl možný převod peněz do jiné banky jen v případě, že by nějaký jiný klient vložil do banky další vklad peněz, které ale v daném okamžiku neexistují. Jediné v systému existující peníze jsou ty převáděné, těch 100 Kč. Docházíme tak k absurdnímu závěru, že převody peněz by byly možné pouze tehdy, pokud by vklady ostatních klientů vzrostly o převáděnou částku peněz, které ale současně vůbec neexistují. To přece čirý nesmysl.

Píšete: "Pokud by například klient A poslal peníze do banky C a banka A by si půjčila likviditu od banky B jako předtím, bilanční suma banky B by se nezměnila. Změna by nastala pouze v aktivech, kde by přibyla úvěrová smlouva banky A a naopak ubyla likvidita, kterou půjčila banka B bance A a ta by ji poslala na rezerv. účet banky C." Váš příklad počítá s již existující likviditou v aktivech banky B. Odkud by se ale v našem příkladu tato likvidita v aktivech banky B vzala, už neuvádíte. Jak a odkud se dostane likvidita do aktiv banky A? Je to jednoduché. Banka B nepotřebuje v aktivech žádnou likviditu, aby ji mohla půjčit bance A. Předmětná likvidita totiž vznikne současně s tím, jak banka B půjčí bance A danou částku. V aktivech banky B přibude úvěrová smlouva s bankou A. V aktivech banky B přibude půjčená likvidita. V pasivech banky B přibude vkladový účet banky A, na který připíše banka B bance A půjčenou částku a v pasivech banky A přibude závazek banky A vrátit bance B půjčenou částku. Takto to proběhne. Úplně stejný příklad i s názornými obrázky změn bilancí obou bank, máte uvedený v knize, kterou jsem Vám doporučil.

Píšete: "Likvidita nejsou peníze a nelze ji množit úvěrovou cestou, říkám to znovu." Opět jen poloviční pravda. Likvidita nejsou peníze, to je pravda. Ale likvidita vzniká stejně jako peníze, tedy jejím vytvářením v bilancích bank, a to při realizací transakcí na mezibankovním trhu nebo při transakcích s centrální bankou. To je právě ten problém. Vy jen cosi říkáte, ale ve skutečnosti neznáte definici likvidity a jakým způsobem vzniká. Opět nastudujte si tu knihu. Pokud najdete v této knize citaci, která bude odporovat tomu, co píšu, uveďte ji sem.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 31. 5. 2015 17:26 | reakce na Jiří Suchý - 30. 5. 2015 00:31

1. Píšete: "Rozdíl je zásadní. Banka A si nemůže poslat likviditu, protože ji nemá." Jakmile si ji půjčí od banky B, tak už ji přece má a ta půjčená likvidita jí leží na účtu vedeném bankou B.

2. Píšete: "Má ji banka B." Banka B ji samozřejmě NEMÁ, jen o ní jako o půjčené likviditě účtuje v pasivech. Půjčenou likvidita v daném okamžiku MÁ banka A a leží na účtě v bance B. Banka B tu likviditu tedy nemá, jen je u ní teď uložená. Banka B MÁ pouze aktivum v podobě závazku banky A půjčenou likviditu v budoucnu splatit.

3. Píšete: "Banka A může pouze poslat příkaz do banky B, aby z vkladového účtu, poslala prostředky na rezervní účet banky A. " Ano, přesně tak, celou dobu nepíšu nic jiného!

4. Píšete: To, že banka A má v aktivech zůstatek na vkladovém účtu banky B, neznamená, že přibyla nová likvidita. Pouze tím vznikl závazek banky B, kdykoli si banka A vzpomene, poslat peníze z vkladového účtu pryč." Tady si protiřečíte, když na jedné straně píšete, že nevznikla nová likvidita a v další větě píšete, že VZNIKL závazek banky B, kdykoliv tuto likviditu na příkaz banky A převést, kam ji banka A přikáže. Tento závazek banky B představuje právě onu novou likviditu, která vznikla současně s tím, jak si ji banka A půjčila od banky B, tedy současně s tím, jak si banka B do aktiv přidala onen závazek banky A půjčenou likviditu splatit.

5. "To provádí banka B nikoli A, a znovu říkám, že banka B má v aktivech úvěrovou smlouvu ne novou likviditu." Tady si přímo odporujete s vaší citací v bodě 3., kde tvrdíte, že příkaz k převodu posílá bance B banka A. Souhlasím samozřejmě s Vaším tvrzením, že banka B má v aktivech úvěrovou smlouvu. Tato smlouva ale nemá s převodem likvidity na rezervní účet nic společného. Na rezervní účet se převádí likvidita banky A, která leží na účtu u banky B a která leží v pasivech banky B proti poskytnutému úvěru bance A). Na rezervní účet ale převádí likviditu banka A, která má tuto likviditu v aktivech, byť je tato likvidita uložena u banky B. Žádná banka nemá vlastní vkladový účet, na němž by měla uloženu vlastní likviditu. Vždy ji má uloženu v jiné bance.

6. Píšete: "Likvidita nejsou peníze, nelze ji namnožit jako peníze cestou přes úvěry. Likvidita je v aktivech, to jsou ty rezervy v bankovnictví částečných rezerv, ty množit nelze, peníze ano." Likvidita je přesně totéž co peníze, jen se jedná o "peníze" držené bankou. Právě "penězům", které má banka uloženy u jiné banky se říká likvidita. Právě tuto skutečnost nechápete. Tím není nikterak zpochybněno, že banka má likviditu zaúčtovánu v aktivech. Vaše věta o tom, že likvidita jsou jen rezervy v bankovnictví částečných rezerv je samozřejmě nesmysl, protože kromě likvidity v podobě rezerv uložených u centrální banky musí vznikat i likvidita potřebná na vypořádáni převodů vkladů z jedněch bank do druhých a tato likvidita tedy musí vznikat nad rámec PMR. PMR tak představují pouze část existující likvidity. To, že nadbytečnou likviditu, kterou banky nechtějí půjčit jiným bankám, uloží na rezervní účet, je zcela irelevantní. Likviditu tedy samozřejmě lze množit, stejně jako peníze, bez ohledu na to, že takto vytvořená likvidita nakonec skončí na rezervním účtu. Zde se opět ukazuje, že Vaše názory jsou zmatené principem udržování rezerv z vkladů, což je ale v podstatě zcela bezvýznamný detail, kterému vy přikládáte zbytečně velký význam. Snaha o chápání bankovního systému s tím, že ústředním bodem je tvorba rezerv z vkladů je prostě velmi nešťastná cesta, která vede ke správným závěrům jen spíše zcela náhodně.

7. Píšete: "Peníze jsou v pasivech v závazcích, ve slibech banky. Banka slibuje, že kdykoliv pošle peníze z vašeho účtu kam budete chtít." Peníze nejsou sliby. Peníze jsou pro jejich držitele pohledávkou a na druhé straně týchž peněz je někdo, pro něhož jsou závazkem. Proto jedny a tytéž peníze jsou vždy zaúčtovány u banky v pasívech a u jejich držitele v aktivech. Peníze, tak mohou být zaúčtovány na obou stranách bilance, podle toho, jaký k nim máte vztah, tedy podle toho jestli je vlastníte, nebo je dlužíte. Opakuji, že pokud má banka peníze zaúčtovány jako jejich držitel v aktivech, pak se těmto penězům říká likvidita.

8. Píšete: "Sliby namnožit můžete, nemůžete namnožit to, čím se sliby vypořádávají. Dobře si to promyslete, doufám, že už konečně pochopíte, že banka B nedává bance A vkladovým účtem nic skutečného, pouze slib budoucího převodu." Známkou toho, že v tom máte hokej je, že se uchylujete k pojmům jako je "namnožení", "nedává" nebo "slib", namísto toho, abyste používal standardní pojmy jako jsou, "vznik", "nepřevádí", "peníze", likvidita", "závazek", "pohledávka". Nakonec zavádíte rozlišování skutečný vs neskutečný. No to je fakt neskutečné. Takhle z toho děláte bramboračku, v které se nevyznání nikdo.

9. Píšete: "Převod ale musí vyrovnat reálnými aktivy které má." No vždyť ano. Banka A převede na rezervní účet reálné aktivum, které má v aktivech zaúčtováno jako vklad u banky B. Tento vklad je dostatečně reálný. Nebo si myslíte, že když někomu zaplatíte převodem z Vašeho účtu, tak že jste k tomu nepoužil dostatečně reálné aktivum?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jiří Suchý | 1. 6. 2015 23:23 | reakce na Richard Fuld - 31. 5. 2015 17:26

1. Účet vedený bankou B je vždy v jejích pasivech, likvidita je vždy v aktivech. V aktivech jsou skutečné prostředky, v pasivech přísliby banky. Banka A bude mít likviditu teprve tehdy, až bude na jejím rezerv. účtu. Pak už to budou skutečné prostředky v jejích aktivech. Do té doby je to jen příslib banky B.
2.Fyzicky leží likvidita ještě v bance B, a banka A má zůstatek na vkladovém účtu. Až dá banka A příkaz, pošle banka B svoji likviditu na rezerv. účet banky A a vynuluje zůstatek vklad. účtu banky A.
" Půjčenou likvidita v daném okamžiku MÁ banka A a leží na účtě v bance B" opět se mýlíte, likvidita je vždy v aktivech banky, nikdy v pasivech, proto nemůže být na vklad. účtu - pasivum banky B.
3. Provedení je ale jiné, než si myslíte. Banka B umaže zůstatek vklad. účtu, svoje pasivum a vyrovná ho svým aktivem, likviditou, kterou pošle na rezerv. účet banky A, TEDY Z AKTIV BANKY B DO AKTIV BANKY A.
4. Závazek banky je vždy v pasivech, likvidita vždy v aktivech. Pokud tedy vzniká závazek, nikdy nemůže jít o likviditu.
5.Vysvětlení viz. bod 2
6. Váš výklad likvidity je značně zmatený. Řekněme, že je to vše v aktivech banky, kromě dluhopisů, úvěrových smluv a pohledávek vůči jiným bankám.
Znovu, žádná nová likvidita nevzniká, převody se musí vypořádat stávající likviditou, proto bankovnictví částečných rezerv. Na vkladových účtech je vždy výrazně více, než kolik má banka likvidity.
7.Zůstatky na vkladových účtech jsou sliby, které musí banka vypořádat prostřednictvým svých aktiv.
8.Nejsem ekonom a mluvím, jak mi zobák narostl, nicméně vidím, že jste si to přeložil správně ale evidentně nepochopil.
9.Znovu banka A má v aktivech, řekněme, pohledávku vůči aktivům banky B. Ty jsou skutečné a těmi se vše vypořádá, pohledávkou nikoli.
Pokud zadám příkaz na svém účtu, moje banka sáhne na svůj rezervní účet, do svých aktiv, a pošle je na rozerv. účet banky příjemce, jak prosté.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 2. 6. 2015 11:37 | reakce na Jiří Suchý - 1. 6. 2015 23:23

Vidím, že problém je v tom, že si neuvědomujete:
1. která banka potřebuje likviditu k vypořádání převodu vkladu jejího klienta do jiné banky.
2. že při účtování určité transakce mezi bankami, jedna banka tuto zaúčtuje do aktiv a pasiv a druhá tutéž transakci zaúčtuje do aktiva a pasiv, ale opačně. Tedy to co má jedna strana transakce v aktivech, má druhá strana pasivech a naopak.

Ad. 1 bankou, která potřebuje poslat likviditu na svůj rezervní účet, je banka A. Banka B je příjemcem vkladu klienta z banky A. Banka A tedy nemá problém se sháněním likvidity. Pokud banka A nesežene likviditu, potřebnou pro vypořádání převodu, centrální banka převod nezrealizuje a banka A se tedy ocitne v platební neschopnosti.

Ad 2. Správně asi 100 x tvrdíte, že banka musí na rezervní účet převést své aktivum. Stále máte problém s definicí pojmu likvidita, když tvrdíte, že likviditou nejsou ani úvěry, ani dluhopisy a ani žádné jiné pohledávky za jinými bankami. Taková definice zcela vylučuje existenci takto definované likvidity. Souhlasím, že likviditou jsou aktiva. A jde právě o aktiva, která představují pohledávky za jinými bankami, tedy vklady dané banky v jiných bankách (včetně těch centrálních). Ale opakuji, že jde jen o konvenci, která má usnadnit naši diskuzi, takže byste ji mohl akceptovat a to právě z toho důvodu, že sám žádnou racionální definicí likvidity nedisponujete.
Ale zpět k Vašemu správnému tvrzení, že banky mohou převádět pouze svá aktiva. Pokud napíšu, že banka A dá příkaz bance B, aby převedla likviditu (patřící bance A), na rezervní účet banky A (nebo jakékoliv jiné banky, nebo účet kohokoliv jiného), pak banka A tímto převádí své AKTIVUM, které má zaúčtováno v AKTIVECH a uloženo v bance B. Z uvedeného plyne, že je splněn Váš správný požadavek, aby do centrální banky bylo převedeno aktivum, v tomto případě aktivum banky A. Skutečnost, že tutéž částku má banka B zaúčtovánu v pasivech je zcela bez významu, protože je to banka A(!), kdo tady něco někam převádí a při převodu používá banka A svoje AKTIVUM, přesně jak vy požadujete. To, že z pohledu banky B jde o vklad jiné banky A, tedy že je zaúčtován v pasivech banky B, je jen důsledek skutečnosti popsané v bodě 1, tedy, že tatáž účetní položka figuruje v jedné bance v aktivech a v té druhé v pasivech. Otázku, kde je převáděná položka zaúčtovaná, je ale třeba klást ve vztahu k bance, která danou položku někam převádí, tedy v našem případě k bance A. Zapomeňte na pojem "přísliby", to je jen laické označení závazků a vnášíte tím do diskuze, jen zmatek.

Skutečnost, že "fyzicky" leží likvidita v bance B, je rovněž bezvýznamné. Důležité je komu tato likvidita patří, tedy kdo ji má zaúčtovánu v aktivech. Ano, v našem případě to není nikdo jiný, než právě banka A, která si ji půjčila od banky B (bez ohledu na to, jestli jde o novou nebo už dříve existující likviditu).

Pokud tvrdíte, že likvidita je zaúčtována vždy v aktivech a nikdy v pasivech máte plnou pravdu. Zde se odvolávám opět na to, co jsem uvedl k bodu 1. Já netvrdím samozřejmě netvrdím, že bankou B půjčená částka zaúčtovaná v jejích pasivech představuje pro banku B(!) její likviditu. Současně ale tatáž částka, zaúčtovaná v AKTIVECH banky A, likviditou banky A již bezesporu je. Tatáž částka tedy pro banku, která ji má zaúčtovánu v aktivech, likviditou je a pro tu druhou, v níže je tato likvidita jen uložena (zaúčtována v pasivech), likviditou není. Proto v daném případě platí, že jediný, kdo může někam nějakou likviditu poslat je banka A, která ji má zaúčtovánu v aktivech, nikoli banka B, která žádnou likviditou nedisponuje. Banka B má totiž v aktivech zaúčtovánu pouze smlouvu o půjčce bance A, což je i podle Vašeho tvrzení (likviditou je vše jiné, jen ne úvěry, dluhopisy apod.) aktivum, které nepředstavuje likviditu. A pasíva banka B nikam jako likviditu posílat nemůže, protože jak správně říkáte na rezervní účet je třeba poslat aktivum a současně likvidita přece nikdy není zaúčtována v pasivech.

Píšete, pokud vzniká závazek, nikdy nemůže jít o likviditu. To je zcela neúplné tvrzení, plynoucí z toho, že si neuvědomujete, že KAŽDÝ závazek, je současně i pohledávkou při pohledu z druhé strany transakce, takže pouze na straně transakce, kde vzniká závazek nevzniká likvidita, ale na druhé straně dané transakce likvidita ve formě pohledávky zaúčtované v aktivech vzniknout může, resp. vždy v případě, že tou transakcí je půjčka od jiné banky, likvidita v dispozici banky, která si půjčuje, vzniká. U každé transakce jsou DVĚ strany. Pokud zůstanete u jednorozměrných pouček, nikdy se pravdy nedoberete.

Pořád dokola opakujete nepodložené tvrzení, že žádná nová likvidita nevzniká a že se pro vypořádání převodu musí použít likvidita již existující. V tom případě mi laskavě sdělte, odkud se tedy v našem případě, kde jsou jen dvě banky a centrální banka, z nichž jen jediná disponuje jediným vkladem klienta ve výši 100 Kč, vezme ta údajně existující likvidita, která bude použita na vypořádání převodu těch 100 Kč z jedné banky do druhé? Snažte se o jednoduché srozumitelné a stručné vysvětlení a vyvarujte se prosím vět, jako je tato: „Zůstatky na vkladových účtech jsou sliby, které musí banka vypořádat prostřednictvím svých aktiv.“ To jsou jen bláboly, které vůbec nic nevysvětlují, pouze vnáší do diskuze chaos.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jiří Suchý | 29. 5. 2015 12:35 | reakce na Richard Fuld - 28. 5. 2015 23:27

Banka A obdrží příkaz klienta A k převodu jeho peněz na účet klienta B vedený u banky B.
Bance A chybí likvidita k uskutečnění převodu.
Banka A na mezibankovním trhu uzavře s bankou B smlouvu o půjčce likvidity.
Banka B vytvoří novou likviditu a půjčí ji bance A (připíše ji na vkladový účet banky A).
Banka A převede půjčenou likviditu ze svého účtu v bance B na rezervní účet centrální banky.
Centrální banka převede likviditu banky A na rezervní účet banky B

Toto je ten uzel, který nechápete. Banka A nejprve na svůj rezervní účet dostat dost likvidity, aby mohla zrealizovat transakci, kterou požaduje klient. Pokud si tedy půjčí od banky B, musí jí bank poslat

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Vlad Ender | 28. 5. 2015 09:17 | reakce na Jiří Suchý - 27. 5. 2015 21:55

Pánové, těší mě, že v ČR je někdo kdo je o tom schopen rozumně uvažovat, ale ta celá diskuze se dá velice zkrátit.
Pokud by peníze byly bance svěřeny a ne půjčeny, nejsou na její rozvaze, srovnejme jak vypadají rozvahy svěřeneckých fondů vs. banky.
Pokuď chcete úschovu peněz, tak to samozřejmě v ČR jde, ale jsou to specální účty (např. notářská úschova klientských peněz, i když abych pravdu řekl tak si nejsem jist jestli to banky opravdu musí vyřadit z pasiv, tolik do českého bankovního zákona nevidím) za kterou se explicitně platí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 28. 5. 2015 11:28 | reakce na Vlad Ender - 28. 5. 2015 09:17

Peníze klientů jsou zaúčtovány v pasivech jako závazky ke klientům. To je pravda. Ale to, že jsou zaúčtovány v pasivech banky neznamená, že jsou k dispozici bance. V případě osob, které vedou účetnictví jsou tytéž peníze zaúčtovány v aktivech, jako pohledávky k bance, z čehož zase z vašeho vlastního úhlu pohledu plyne, že oprávnění k dispozici s těmi samými penězi svědčí klientovi banky. Takto bychom se dostali k závěru, že s danými penězi může disponovat volně banka i klient, což je nesmysl.

Kromě výše uvedeného je třeba si uvědomit, že vklad v bance není jen číslo zaúčtované v pasivech banky. Ke každému vkladu zde existuje samozřejmě smlouva, která dispoziční práva obou stran podrobně stanovuje. Ještě jsem neviděl smlouvu o vkladovém účtu, kde by klient podepsal, že umožňuje bance, aby jeho peníze půjčila jinému klientovi, nebo za ně něco nakoupila, podle svého uvážení.

Takže samotný fakt, že vklady klientů jsou zaúčtovány v pasivech banky nikterak nezakládá právo banky jakkoliv s tímto vkladem nakládat a banky to samozřejmě nikdy nedělají, pominuli např. právě smlouvou o vkladu předvídané strhávání poplatků spojených s vedením vkladového účtu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jiří Suchý | 28. 5. 2015 17:45 | reakce na Richard Fuld - 28. 5. 2015 11:28

Toto už je vrchol neznalosti. Banka ze zákona přijímá vklady a zajišťuje platební styk. Neskladuje Vaše vklady, zákon jí nic takového neukládá, proto se Vás na nic nemusí ptát. Podniká dle zákona, to že vy ho neznáte, je Váš problém.

Když někdo vede účetnictví, nemá svěřené prostředky ve svých aktivech ani pasivech. Je pouze správcem.

Pokud něco máte v rozvaze, je to buď vaše aktivum nebo pasivum, to je fakt, i když to bourá celou Vaši teorii.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 28. 5. 2015 23:46 | reakce na Jiří Suchý - 28. 5. 2015 17:45

Samozřejmě, že banka neskladuje hotovost, kterou vložím do banky na účet (ono to ani jaksi nejde vložit bankovky na účet, který má podobu informací uložených v počítači, že?) . Nikde ani netvrdím, že hotovost, kterou přinesu do banky, musí banka držet v trezoru. Pouze tvrdím, že banka nemůže jakkoliv nakládat s penězi, které jsou na mém vkladovém účtu (pominuli strhávání poplatků apod.) Žádnou mou teorii skutečnost, že je něco někde zaúčtované, nebourává. :-)

S vkladem v bance disponuje výhradně jeho majitel (případně další osoby určené majitelem účtu). Už jste si někdy na výpisu z účtu přečetl, že by banka Vaše peníze někomu půjčila, nebo za ně něco koupila? :-) To je nesmysl, co tvrdíte. Smlouva s bankou upravuje, jak banka může nakládat s vkladem klienta a žádná možnost banky volně disponovat s vkladovými účty klientů nebo jiných bank tam samozřejmě není. To by bylo absurdní. Když banka půjčuje peníze, nebo si cokoliv kupuje, nebo hradí např. mzdy zaměstnanců, tak si peníze vytvoří v bilanci a tyto k tomu účelu použije tak, že je připíše na účet toho, komu je půjčuje, nebo toho, od koho něco kupuje, nebo komu platí mzdu. Nemůže na to použít peníze klienta, to je přece jasné. Stejně tak, když bance chybí likvidita, půjčí si ji od jiné banky, která ji v bilanci vytvoří. Toto je úplný základ bankovního systému.

Představy typu, že banky půjčují klientů peníze z vkladů jiných klientů jsou směšné. Stejně tak rozličné teorie o multiplikaci vkladů. Jsou jen teoretické bludy. Doporučuji (zřejmě opakovaně) nastudovat knihu od prof. Josefa Jílka Finance v globální ekonomice I. Tam to máte vše srozumitelně vysvětleno od osoby, jejíž kompetenci snad nebudete zpochybňovat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jiří Suchý | 30. 5. 2015 13:16 | reakce na Richard Fuld - 28. 5. 2015 23:46

Nedávno mě napadlo, že Vám doporučím stejnou knihu, aby jste pochopil, jak to celé funguje, ale jak koukám, i to by bylo marné.

Já také netvrdím, že banka nakládá s penězi na Vašem vkladovém účtu. To jsou z pohledu banky jen pasiva, přísliby, nic víc. Banka operuje se skutečnými věcmi, s úrovými smlouvami, dluhopisy, přišlými prostředky, rozumějte s likviditou, kterou jí na rezervní účet poslala jiná banka.

Aby jste to pochopil, vraťme se do doby zlatých mincí a účetních peněz. Likviditou jsou zlaťáky, peníze jsou záznamy na účtech. Vy přinesete do banky 100 zlaťáků, banka Vám zřídí účet, na kterém vidíte, že " máte v bance 100 zl". Skutečnost je ale taková, že Vám banka slibuje, že Vám těch 100 zl kdykoli vrátí. To jsou pasiva. Skutečné zlaťáky jsou ale majetkem banky a ta s nimi nakládá dle vlastního uvážení. Například 50 zl někomu půjčí. Potom v jejích aktivech je méně likvidity (zlaťáků), více úvěrových smluv. V pasivech je více peněz, více příslibů více lidem, že kdykoliv dostanou svoje peníze vložené do banky. Banka ale při mezibankovních transakcích musí poslat do inkasní banky likviditu (zlaťáky), které má, nebo které si půjčí. Nemůže likviditu (zlaťáky) navýšit úvěrem jen tak. To může pouze peníze v pasivech, které jsou pouhý příslib banky, nic víc.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 31. 5. 2015 15:55 | reakce na Jiří Suchý - 30. 5. 2015 13:16

Snažit se vysvětlovat jak funguje bankovní systém v peněžním systému účetních peněz ukázkou toho, jak by to mohlo fungovat u zlatého standardu je mírně řečeno nevhodné.

Navíc z výše uvedeného je zřejmé, že pořád nechápete pojem bankovní likvidita, v tom smyslu, v jakém o ní píši. Bankovní likvidita nemá nic moc společného s likviditou v podobě schopnosti převést peníze na hotovost. V tomto ohledu je důležitá pouze bankovní likvidita uložená na rezervním účtu u centrální banky.

Bankovní likvidita jsou ale v podstatě peníze, které drží jedna banka na účtu u jiné banky (včetně centrální). Banka, která má likviditu v jiné bance, má tuto zanesenu v aktivech a banka v níž je tato likvidita vložena, ji má v pasivech stejně jako jiné vklady nebankovních klientů. Pokud tedy banka potřebuje převést na rezervní účet likviditu, kterou má na vkladovém účtu u jiné banky, pak jednoduše dá příkaz k převodu této likvidity na rezervní účet, jako jakýkoliv jiný klient banky. Vaše řeči o tom, že banka musí někam poslat aktiva a ne pasiva jsou tak splněny, protože banka má svoji likviditu (uloženou na vkladovém účtu u jiné banky zaúčtovanou v aktivech. Toto aktivum pouze přesune z banky, kde je má uloženo, na rezervní účet. Snad to takto bude pro Vás pochopitelné.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jiří Suchý | 1. 6. 2015 23:40 | reakce na Richard Fuld - 31. 5. 2015 15:55

Samozřejmě nemáte pravdu, banka nemá v aktivech likviditu, ale pouze pohledávku za likviditou jiné banky, viz příspěvky výše.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Milton | 26. 5. 2015 22:49 | reakce na Jiří Suchý - 26. 5. 2015 20:59

Snaha se cení, ale Richard nikoho nepřesvědčí, pouze možná ukecá. Už je to možná námět pro pana Žídka na další díl o konspiračních teoriích. Mám dojem, že ty jeho příspěvky píší p. Altman nebo p. Fraj a tím zkouší čtenáře. Jiné vysvětlení nemám. Pak už snad jedině změna léků. Pardon pánové :)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 27. 5. 2015 08:51 | reakce na Milton - 26. 5. 2015 22:49

Ve vší úctě pane Milton, na to abyste tady u druhých konstatoval nějaké psychiatrické diagnózy, jste toho tady v diskuzích moc nepředvedl.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Milton | 27. 5. 2015 22:29 | reakce na Richard Fuld - 27. 5. 2015 08:51

Pane Fulde, nemám potřebu tady exhibovat. Argumentů k Vašim nápadům tady padlo dost, nevidím důvod je opakovat. Na konkrétní dotazy odpovídáte vágně ve stylu "ekonomie je na vodě" (nechcete jít dělat ekonoma do vodáren? :) ) nebo se opakujete dokola. Pak se mi nedivte. Kopete kolem sebe stylem: Všichni jsou blázni, jen já jsem letadlo. A všechny Vás zdaním a nakrmím fiat měnou. Tož tak. Jedno Vám musím přiznat: Pokaždé tu někoho vyprovokujete k reakci. Jak to děláte? :)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 28. 5. 2015 11:17 | reakce na Milton - 27. 5. 2015 22:29

Vy předně nemáte co říct k tématu, tak tady jenom prudíte. Pokud si dobře pamatuji, diskuze s Vámi skončila velmi výmluvným tichem na Vaší straně. Co se týče mých odpovědí, konkrétnější a podrobnější už asi ani být nemohou. :-) Vy se chytáte jedné mé věty s tisíce. Nemám potřebu kolem sebe kopat. Diskutuji standardně a snažím se, aby ostatní pochopili, co píšu. Diskuzi neberu jako souboj názorů. Vaše zkratkovité interpretace mých názorů jsou směšné. Chováte se jak teta z pavlače. Pokud nechápete, že diskuze bez reakce druhých není možná, tak máte vážný mentální problém. Hlavně je ale potřeba solidnost a poctivý přístup k diskuzi, čímž zřejmě neoplýváte.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Milton | 28. 5. 2015 20:30 | reakce na Richard Fuld - 28. 5. 2015 11:17

Tímto se omlouvám Vám a p.Suchému, že jsem Vám skočil do diskuze. Máte pravdu, mám mentální problém a to s obhajobou sypání peněz do ekonomiky a fiat měnou a dotacemi, ale nikdo mne nenutí Vaše příspěvky číst. Ano, zde je to off topic, tak pardon. Vaše teta :)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 28. 5. 2015 23:49 | reakce na Milton - 28. 5. 2015 20:30

Omluva se přijímá. Nikdo zde po Vás nepožaduje, abyste něco obhajoval a pokud s něčím nesouhlasíte Vaše věcné argumenty jsou v diskuzi vždy vítány.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jiří Suchý | 27. 5. 2015 10:55 | reakce na Richard Fuld - 27. 5. 2015 08:51

Co ta odpověď na moje předchozí otázky?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 27. 5. 2015 11:36 | reakce na Jiří Suchý - 27. 5. 2015 10:55

Máte ji tam. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr | 25. 5. 2015 09:48

Bohatsví neplyne z exportu, ale z efektivní práce. Němci jsou bohatí, protože německé firmy šlapou, německá auta jedou. Podobně jsou natom Švýcaři. A protože jejich zboží je i kvalitní tak ho mohou exportovat za vysokou cenu !!! Čína vyváží levné cetky a dokud se to nemění, tak nikdy nebude průměrný čínan stejně bohat jako průměrný němec.

Nahlásit

0
+
-

Richard Fuld | 25. 5. 2015 10:26 | reakce na Petr - 25. 5. 2015 09:48

To je možná pravda ale zcela se to míjí s poselstvím onoho článku. Ten článek upozorňuje na to, že pokud vedle Německa nebudou i další státy, které si budou moci koupit německou nadprodukci (t.j. to, co Němci sami nespotřebují), pak jim ta jejich efektivita, pracovitost i kvalita budou k prdu.

Takže ano bohatství plyne z produkce, ale sama produkce jednoduše nestačí. Když ty bavoráky neprodají do zahraničí, tak jim bezúčelně "zreznou" ve skladech a jejich "bohatství" se promění v promrhanou energii, materiál a frustraci.

Jediné skutečné zbohatnutí (tedy v reálných statcích) nastává tehdy, když je vývoz německé nadprodukce kompenzován stejně velikým dovozem nadprodukce z jiných zemí. V případě kladné obchodní bilance Německa dochází pouze k bohatnutí v penězích, nikoliv v materiálních statcích. A obdobně platí, že země s obchodním deficitem chudnou v penězích, nikoliv v materiálních statcích (které užívají také na dluh).

Uvedené ale neplatí pro státy jako instituce. Jde o bohatnutí a chudnutí jednotlivců v daných zemích. Tedy s výjimkou oborů, kde kupujícím jsou státy a jeho organizace (např. zbrojařství).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

PEtr | 25. 5. 2015 13:38 | reakce na Richard Fuld - 25. 5. 2015 10:26

Pokud budou všechny státy stejné jako německo, tak budou mít i podobnou životní úroveň. Nadprodukce Německa se vymění za nadprodukci ostatních států.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 25. 5. 2015 13:57 | reakce na PEtr - 25. 5. 2015 13:38

No a právě o tom je ten článek. Všechny státy nebudou nikdy stejné. Tedy pokud to nezařídí nějaká totalita a akce ve stylu poručíme větru dešti. Vaše představa je stejně utopická, jako celosvětový komunismus. Celé je to o tom, respektovat skutečnost a pokud se tato skutečnost projevuje nějakými nerovnováhami, pak najít řešení jak tyto nerovnováhy řešit ke spokojenosti všech. Řeči typu, všichni by měli být stejní, nic neřeší.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

TomDo | 25. 5. 2015 10:59 | reakce na Richard Fuld - 25. 5. 2015 10:26

Článek jako celek je nesmyslný... neplatí, že Německo musí pro odbyt svých technologických výrobků najít "oběť", která je objedná a zaplatí = importéra s obchodním deficitem. Ten pak bude hrát roli joudy...
Platí, že Německo musí najít importéra, který si KONKRÉTNÍ zboží či službu objedná a zaplatí a zase jiné KONKRÉTNÍ zboží či službu si objedná Německo (třeba ropa nebo nesmyslné turbíny k větrným elektrárnám na dotované projekty se exportují do Německa z Česka). Takže až konečný celosvětový součet exportu/importu je nula. ...teorie komparativních výhod v praxi. No a pohyb kurzu zajišťuje hladkou zpětnou vazbu a znevýhodňuje firmy z úspěšných zemí a přidává jim další a zátěž ve srovnání s firmami z méně úspěšných zemí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 25. 5. 2015 12:27 | reakce na TomDo - 25. 5. 2015 10:59

A jak to funguje, když není možný pohyb kurzu, vidíme v přímém přenostu v eurozoně.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 25. 5. 2015 12:49 | reakce na Josef Fraj - 25. 5. 2015 12:27

Plovoucí kurz obvykle pouze zmírňuje projevy heterogenity ekonomického prostředí na úrovni jednotlivých států. Plovoucí kurz ale jen zřídka tyto vlivy zcela eliminuje. Daleko důležitější je v tomto ohledu ochota spotřebitelů nakupovat na dluh, než pouhé zdražování dovozu pohybem kurzu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 25. 5. 2015 13:50 | reakce na Richard Fuld - 25. 5. 2015 12:49

Pane Fuldo nemusíte mně svoje nesmysly opakovat při každé příležitosti. Pravdivost tvrzení se nezvyšuje počtem opakování, bez ohledu na to, že si to si myslel jistý Reichsminister.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 25. 5. 2015 14:05 | reakce na Josef Fraj - 25. 5. 2015 13:50

Pane Frajlo. Takže to, co jsem napsal je nesmysl? Proč? Protože jsem to napsal já? :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 25. 5. 2015 16:09 | reakce na Richard Fuld - 25. 5. 2015 14:05

Omlouvám se, ale neumím vést diskusi o ekonomii s člověkem, který opakovaně prohlašuje, že v ekonomii nepotřebuje logiku a kauzalitu. Pro mne je diskuse výměna logických argumentů, tedy pravý opak toho, co tu provozujete vy.

Navíc už jsme to probrali někdy před dvěma měsíci a nepozoruji, že byste se od té doby někam posunul. Jenom bychom se opakovali.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 25. 5. 2015 16:26 | reakce na Josef Fraj - 25. 5. 2015 16:09

Ta Vaše logika a kauzalita v ekonomii, to je velká legrace.

Dovolte mi abych Vám připomněl Vaše nedávná slova (19. 5. 2015 15:45 zde: http://finmag.penize.cz/ekonomika/300257-ekonomie-neni-smesna-paveda):

"Ekonomie vs. opravdová věda.
Problém je, že při zkoumání lidského jednání exaktní věda nefunguje. Můžete si sebrat kolik chcete historickych dat, ale nedokážete z nich vyvodit kauzalitu. Nikdy nevíte, zda se něco děje kvůli něčemu nebo navzdory tomu něčemu."

Takže Vy mi vyčítáte, že nepotřebuji v ekonomii kauzalitu a sám její existenci popíráte.

Co se týče logiky, s tou samozřejmě nemám nejmenší problém, a taky jste mě zatím u nelogického výroku nikdy nepřistihl. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 25. 5. 2015 18:14 | reakce na Richard Fuld - 25. 5. 2015 16:26

Já vím, co jsem řekl. A znovu opakuji, že nemám v úmyslu diskutovat s člověkem, který ignoruje kauzalitu, respektive nahrazuje ji libovolně vybranou korelací. Mohl bych si prostě vybrat opačnou korelaci a tvrdit, že nemáte pravdu. Pro mne taková diskuse nemá smysl.

Empirismus jednoduše neumožňuje zkoumání lidského jednání, právě protože neumožňuje zjistit kauzalitu ekonomických jevů, tak jako je tomu v při zkoumání přírodních jevů. Vy jste to vyřešil tak, že jste na kauzalitu rezignoval, čímž jste z vašich teorií udělal blábol. Já na rozdíl od vás, při selhání jedné metody, hledám metodu jinou a nabízí mně jí rakouská škola, což je v současnosti zřejmě jediná relevantní metoda pro zkoumání lidského jednání.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 25. 5. 2015 18:36 | reakce na Josef Fraj - 25. 5. 2015 18:14

Kdybyste četl, co píšu, pak byste zjistil, že stran vztahu ekonomie - kauzalita nejsme (zcela vzácně) v rozporu :-).

Jednoduše se snažíte se mnou nesouhlasit za každou cenu, ať to stojí, co to stojí. :-) Jak říkám, je to legrace.

A rakouská škola je podle Vašich slov založena na logice. A tou se řídím taky, takže podle Vašeho vymezení základů rakouské školy, jsem vlastně příznivcem rakouské školy. :-)

Vy si pořád obecně stěžujete, jak opírám své argumenty o nějaké falešné korelace, ale zde žádnými korelacemi neoperuji. :-) Alespoň jste mi zde v diskuzi tedy žádnou takovou konkrétní korelaci neomlátil o hlavu. :-)

Mlátíte jen prázdnou slámu v rovině obecných tvrzení, jak je příznačné spíše pro ideology. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

HonzaV | 2. 6. 2015 20:07 | reakce na Richard Fuld - 25. 5. 2015 18:36

Jen k te vasi logice: kralik ma cervenou krev, ja mam taky cervenou krev, takze podle barvy krve jsem kralik ( smajlika na konec mi to nedovolilo)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

MaB | 25. 5. 2015 11:32 | reakce na TomDo - 25. 5. 2015 10:59

Neobchodují spolu zpravidla země, ale konkrétní firmy. Čili, vaše představa, že "Německo" najde v cizině importéra, je zcela mimo. Celosvětový součet exportu a importu je pochopitelně nula, ale nikoliv na úrovni jednotlivých zemí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

clon | 25. 5. 2015 12:19 | reakce na MaB - 25. 5. 2015 11:32

Nikde nevidím, že TomDo píše, že součet je nulový za jednotlivé země. Z věty "Takže až konečný celosvětový součet exportu/importu je nula. " podle mne plyne pravý opak.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 25. 5. 2015 12:29 | reakce na clon - 25. 5. 2015 12:19

Před větou "Takže až konečný celosvětový součet exportu/importu je nula. " TomDo píše: "Platí, že Německo musí najít importéra, který si KONKRÉTNÍ zboží či službu objedná a zaplatí a zase jiné KONKRÉTNÍ zboží či službu si objedná Německo". Z uvedeného plyne, že obě věty za sebou nedávají moc smysl. První věta píše o tom, že Německo má mít vyrovnanou obchodní bilanci a v následující větě je tvrzení, že vyrovnaná bilance je AŽ v rámci konečného celosvětového součtu exportu/importu. Takže asi tak.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 25. 5. 2015 12:41 | reakce na Richard Fuld - 25. 5. 2015 12:29

Není tam napsáno, že import a export musí proběhnout se stejnou zemí, jak i vy autorovi podsouváte, ale jistě nám to vysvětlí on sám.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 25. 5. 2015 12:45 | reakce na Josef Fraj - 25. 5. 2015 12:41

Já taky neměl namysli, že vyrovnaná bilance musí být přímo s daným státem. :-) Tahle námitka je irelevantní :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Dave | 26. 5. 2015 12:54 | reakce na Richard Fuld - 25. 5. 2015 12:45

http://www.investicniweb.cz/zpravy-z-trhu/2015/5/25/centralni-banky-se-vymkly-kontrole-jedna-se-o-prevrat-varuje-david-stockman/

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 26. 5. 2015 13:28 | reakce na Dave - 26. 5. 2015 12:54

Za všechno může centrální banka? To mi připomíná, jak naši zlodějští politici přesvědčili obyvatelstvo o tom, že za deficity veřejných financí mohou především příjemci sociálních dávek a ne jejich zlodějiny v řádu stovek miliard ročně.

Příčina konstantního a stále zrychlujícího bohatnutí bohatých a chudnutí chudých a středních vrstev je zabudována přímo v kapitalistickém systému a centrální banky s tím nemají co dělat. Říkám tomu tržní přerozdělování, kdy vytvořené bohatství se rozděluje tak jak o tom rozhodnou majitelé firem, které to bohatství produkují, tedy především sobě. Druhý fenomén, který nevyhnutelně vede k výše uvedenému procesu je samotný princip konkurence, kdy předmětem soutěžení je zcela přirozeně i nákladová položka ve formě mezd zaměstnanců. Uvedená směs pak vede zcela nevyhnutelně ke koncentraci bohatství v rukou nemnohých, bez ohledu na to, co dělá centrální banka, nebo zda vůbec existuje. Vedlejším a nechtěným efektem je pak pokles kupní síly spotřebitelů, kteří nejsou nikdo jiný, než ti špatně placení zaměstnanci, který se logicky projeví i na odbytu a tedy i prosperitě těch firem. Jas se říká: žádný strom neroste až do nebe.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr | 26. 5. 2015 17:28 | reakce na Richard Fuld - 26. 5. 2015 13:28

Zlodějiny za STOVKY MILIARD? To je trochu too much, ne?
Politici jsou (z povahy věci) zločinci, ale stejně mi přijde, že oficiální rozhazování státu (MPSV, dotace, granty, ....) je větší, než neoficiální zlodějiny reprezentantů státu. Nehledě k tomu, že to od sebe nelze oddělit. Je větší hrůza, když politik ukradne miliardu, nebo když za miliardu zcela legálně pořídí sledovací kamery, zadotuje řepku, pořídí ubytovnu pro nepřizpůsobivé migranty, atd..? Já zkrátka nevím, co je horší. Ty peníze jsou ztracené v okamžiku, kdy mi je seberou. Co se s nimi stane potom, je v podstatně nevýznamné. Rozhodně je pro mne podstatnější, kolik mi jich seberou, než to, co s nimi pak udělají. Možná je lepší, když je ukradnou, než když si za ně nakoupí hlasy proletariátu či stíhací Passaty.

Pokud tvrdíte, že rozevírání nůžek plyne z povahy kapitalismu, tak jste zřejmě nějaký krypto-anti-kapitalista ignorující ekonomické zákonitosti typu teorie komparativních výhod a také realitu, která je jednoduše taková, že čím více státu (socialismu), tím více se nůžky rozevírají.
Státu máme více, než před 20ti lety a daleko více, než před sto (exaktně měřitelné jak mírou přerozdělování, tak množstvím regulací či počtem státních zaměstnanců). Minimálně korelace s těmi nůžkami je tedy zjevná. A je to i logické: dnešní bohatí jsou na stát napojeni, čerpají dotace, dostávají státní zakázky, mají vliv na tvorbu stále košatější legislativy. Stát je prostředkem jejich exponenciálního bohatnutí a na volném trhu by se jim to nikdy nepodařilo.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 26. 5. 2015 18:00 | reakce na Petr - 26. 5. 2015 17:28

Aby politik získal 100 milionů udělá obvykle škodu za miliardu. Nelze počítat jen ukradené peníze ale i ty promrhané a z okna vyhozené. Je třeba započítat nejen utrácení a kradení ale i prodej státního majetku za babku. Takže ty stamiliardy jsou na místě. V tomto se ostatně asi shodneme.

Nejsem antikapitalista. Jsem naopak náruživý zastánce kapitalismu a nějaké teorie mě fakt moc neberou. Mám radši zkušenosti a logické souvislosti. Problémy, které kapitalismus s sebou nese nějaké teorie neřeší. Bláboly typu více státu více rozevírající se nůžky, jsou založeny na skutečnosti, že ve státě kradou ti bohatí s vládou o 106. Takové teorie jsou na prd. Není to ani teorie, je to jen popis mechanismu současného pseudokapitalismu a pseudodemokracie a z toho vyvozený nápad, že bude lepší nechávat rozevírat nůžky svobodným kapitalismem, než zlodějema ve vládě. To znamená z louže do bláta. Nic to neřeší.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr | 27. 5. 2015 10:59 | reakce na Richard Fuld - 26. 5. 2015 18:00

Jenže politici zkrátka jsou takoví a čím více moci jim dáte (odhlédneme-li otázky "jakým právem si ji berou?"), tím více budou krást a plýtvat a tím více také bude velkokapitálu dávat smysl si je kupovat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 27. 5. 2015 11:35 | reakce na Petr - 27. 5. 2015 10:59

Bohužel i směr "co nejmenší stát" bude vyhovovat právě těm zlodějům, kterým vyhovuje i ten velký a "štědrý" stát. Tihle lidé koncipují situace, do nichž se "dostávají" zásadně tak, že jakýkoliv uvažovaný budoucí vývoj jim vyhovuje. Zde je třeba si povšimnout, že úvahy o posilování státu jsou v podstatě dnes něco úplně nemyslitelného. Jednoduše řečeno neexistuje obecně uznávaná cesta, která by pro ně nebyla tou správnou. Dokonce směr "co nejmenší stát" může prostřednictvím privatizace státu vést k tomu, že už nebudou muset odklánět veřejné peníze ilegálně. Namísto toho budou inkasovat občany přímo. Nebudou se už muset zdržovat výběrem daní, které by pak mohli nějak složitě krást. Z výše uvedeného mi plyne, že naopak silný a funkční stát (byť to zní sebeutopičtěji) je jedinou smysluplnou cestou. Cesta k "co nejmenšímu státu" je v podstatě čirou kapitulací, cílovou stanicí oněch zlodějů.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 25. 5. 2015 11:09 | reakce na TomDo - 25. 5. 2015 10:59

Jinými slovy vyrovnaná obchodní bilance všech zemí je ideální stav. A právě o tom, je článek. Je nesmysl usilovat o to, aby všechny ekonomiky na světě byly stejně výkonné jako Německo. Jednoduše nebudou. A pokud nejsou všechny ekonomiky stejně výkonné, pak se to projevuje externími nerovnováhami v podobě obchodních přebytků a deficitů a plovoucí kurzy tento projev heterogenity jen tlumí, avšak nikdy ho neodstraní. Obchodní přebytek jedné země musí zcela nevyhnutelně způsobit obchodní deficit země jiné. To je stejně nezlomná skutečnost jako fyzikální zákony a Vaše představa jak všechny státy mají vyrovnané obchodní bilance je v tržním prostředí jednoduše nerealizovatelná. Jde jen o zbožné přání.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Tomas Kaleta | 25. 5. 2015 15:40 | reakce na Richard Fuld - 25. 5. 2015 11:09

Myslim ze sa trochu mylite ak si spajate bohatstvo a vykonnost ekonomiky s jej obchodnym prebytkom. Nie vzdy to tak funguje - vid USA. USA maju obrovsky obchodny deficit, a v podstate je tento deficit zdrojom ich bohatstva:)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 25. 5. 2015 15:49 | reakce na Tomas Kaleta - 25. 5. 2015 15:40

Já si nespojuji bohatství země s jeho schopností vytvářet obchodní přebytky. Mluvím o výkonnosti dané země. Teoreticky může být taková země s obchodním přebytkem úplně chudá, protože prodává své nerostné bohatství nebo svoji produkci přes prostředníky, k nimž ono bohatství pluje, namísto k producentům.

Zdrojem "bohatství" v USA je dluh ("způsobený" rovněž obrovským deficitem obchodní bilance). Takže o bohatství v běžném významu toho slova ani nejde. Jde jen o vlastnictví reálných statků, proti nimž stojí gigantické dluhy.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-