Diskuze: Kauza šátky

Miroslav Olšák|3. 11. 2016 14:30

S nadpisem a kritikou Klause souhlasím, ale nemám pocit, že byste to moc rozřešil. Poloautonomní instituce jako školy to ještě komplikují, uvažme jednodušší příklad:
Mějme následující dvě možná pravidla:

(a) Občan nesmí mít na fotografii ve svém OP pokrývku hlavy.
(b) Občan smí mít na fotografii ve svém OP pokrývku hlavy pouze za předpokladu, že to vyžaduje jeho náboženské přesvědčení.

Které z těchto pravidel je podle vás méně sekulární? (neptám se, které preferujete, to může být něco ještě jiného) Dodejme ještě podpůrné argumenty:

(a) Možnost mít OP dle svého náboženského přesvědčení je podmíněna vyznáním. (chudáci pastafariáni)
(b) Platnost pravidla je podmíněna vyznáním. (chudáci ateisti)

Mně připadá méně sekulární jednoznačně (b).

Michal Weinfurtner|14. 10. 2014 10:31

Mimochodem - křesťanská víra myslím nenutí věřící nosit šátek ani jiné druhy oblečení. Svatá Anežka byla řeholnice. Řehole má předepsaný nejen oblek ale spoustu dalších pravidel pro život řeholnic. Řehole je v podstatě dobrovolný svazek s bohem, jestli to dobře chápu. 5eholnice se vzdávají dobrovolně celé řady svých práv.

Naproti tomu islámské náboženství nutí všechny věřící ženy nosit hidžáb nebo burku. To je něco docela jiného. Navíc řeholníci se mohou stát i muži, zatímco v islámu muži hidžáb ani burku nenosí, což je v našem pojetí lidských práv zjevná diskriminace pohlaví.

Jakkoli rozlišovat při pracovním pohovoru ženy a muže je u nás trestné, ale takovýmto způsobem vyčleňovat ženy se smí ? Proč ? Pro náboženskou svobodu ? Co když šéf na pohovoru bude ortodoxní muslim ? Ani tehdy nesmí rozlišovat ženy a muže ?

Mario Vápeník|10. 10. 2014 20:08

Nemyslím, že sv. Anežka česká nosila hidžáb. Pokrývka hlavy, kterou nosila, však byla určitě v souladu s její osobností a vyjadřovala více rozměrů její pokory. Určitě věděla, že pokud někde pokrývky hlavy nejsou žádoucí, tak tam buď nepůjde, nebo pokrývku hlavy odloží. Věřím, dokonce jsem si jistý, že byla vnitřně svobodná v tom pokrývku hlavy odložit, kdykoli by to považovala za správné. Ale určitě to činila minimálně. Zcela jistě však se svou pokrývkou "netloukla" své okolí s neverbálním vzkazem "Podívejte, já jsem ta skvělá věřící, vy nevěřící psi. Co vy jste proti mně.".

Jan Altman|9. 10. 2014 15:50| reakce na Jana Hliněná - 8. 10. 2014 13:00

Podle mne je etatismus svým způsobem také náboženstvím.

Má své modly, své věrozvěsty, své svaté knihy, své biskupy, své desátky, věří na záchranu lidí shůry, ...

Jan Altman|9. 10. 2014 15:46| reakce na Jan Capouch - 8. 10. 2014 17:07

Zkuste to jinak. Napřed si na triko dejte Che Guevaru, Beriju, Urválka, Zápotockého či Dzerdžinského.

Pokud vám nic neudělají (jako že skoro určitě ne), zkuste klidně Rudlu Hessovic - to už se sice ozvou, ale vy budete mít plné právo je poslat někam. Nebo ne?

Jan Altman|9. 10. 2014 15:41| reakce na Jan Daniel - 9. 10. 2014 14:23

Ano, problém státních škol je už v tom, že existují.
Otázka tedy je, zda se vůbec snažit vymýšlet, jak by toto mělo ve státních školách být řešeno.
Podle mne ne. Ale přesto se pokusme a to srovnáním školy soukromé a státní:

Soukromá škola je (měl by být) normální výdělečný podnik žijící z toho, že uspokojuje zájmy klientů a ti mu za to dobrovolně platí. Čím lépe a kvalitněji škola klienty uspokojuje, tím vyšší si může účtovat školné. A k tomu uspokojování přispívá nejen kvalita výuky (resp. uplatnění a budoucí příjmy absolventů), ale také image školy, příjemnost prostředí (určitě budete preferovat příjemnější školu před nepříjemnější, i když do vás v důsledku dostanou stejné znalosti, jen za cenu rozdílné míry vašeho utrpení), bezpečnost ve škole, atd... (nakonec každý jedinec má kritéria a preference jiné - další argument proti zglachšaltovaným státním školám).

Stát nám tvrdí, že my všichni občané si platíme školy, aby bylo zajištěno celospolečenské vzdělávání.
Logicky by tedy mělo být hleděno na preference platících zákazníků (poplatníků), stejně jako ve škole soukromé (bohužel není, ale to je zkrátka vlastnost státního sektoru).
Plus zde máme demokracii, tedy vládu většiny.
Nemělo by tedy smysl o šátcích hlasovat na třídních schůzkách a SRPŠ?
Nebylo by to navýsost demokratické? Nebylo by správné zohlednit přání většiny rodičů?

Těžko říct.

Také by si ti rodičové pak mohli odhlasovat, že bohatší rodiče mají platit školní výlety i za cizí chudší děti. Nebo že nikdo z dětí nesmí mít mobil dražší, než 5000Kč, aby to chudé děti nemrzelo. Nebo by si třeba většina kluků mohla odhlasovat, že za ně menšina holek bude dělat domácí úlohy. Prostě by to s tou demokracií dopadlo skoro stejně špatně, jako na státní úrovni (ne úplně tak hrozně, protože čím menší skupina, čím více lidí se zná osobně, tím demokracie páchá méně škod).

Tak jsme vlastně zase na začátku. Raději ať nejsou státní školy a problém nebude existovat. Nemá cenu se s žádostí o řešení problému obracet na toho, kdo problémy vytváří jak na běžícím páse.

Jan Daniel|9. 10. 2014 14:23

Myslím, že u soukromých škol není sporu. Mají právo si tuto problematiku vnitřními předpisy upravit a pokud jim tam přijde nějaký lidskoprávní podnikatel vnucovat něco jiného, školník by ho měl vyprovodit sviňským krokem ke dveřím.
U státních škol je to trochu něco jiného (jejich problém je už v tom, že existují). Ale když už je máme, domnívám se, že každý případ lze posuzovat tak nějak selským rozumem bez ideologické předpojatosti. Pokud má škola logické a praktické zdůvodnění proč zahalování nepovolit, pak prosím. Zásada "ať se přizpůsobí naší kultuře" takovým zdůvodněním ale není. Boj proti šátkům obecně považuji za falešné fangličkaření. Islám nás ohrožuje, ale tímto se mu neubráníme.
Za samozřejmé pak ale považuji, že ve škole, kde jsou povoleny hidžáby budou také povoleny viditelně nošené křížky, Davidovy hvězdy, trička s nápisy "Jesus loves you", pastafariánské cedníky na hlavě a podobně. (Možná by pak ty hidžáby vymizely samy od sebe a bylo by po problému.) Za vrchol pokrytectví považuji boj za povolení muslimských šátků spojený s paralelním bojem proti symbolům, které tzv."uráží city muslimů".

Michal Weinfurtner|8. 10. 2014 17:54| reakce na Jana Hliněná - 8. 10. 2014 13:00

Klobouk srovnávat s jasně vymezeným náboženským symbolem přece nemůžete. Zatímco klobouk nevyjadřuje nic než jen staromódní pokrývku hlavy, burka nebo hidžáb jasně deklarují náboženské a životní postoje člověka. A když to náboženství hlásá potlačování lidských práv, co má dostat přednost ? Svoboda náboženství nebo lidská práva ?

Michal Weinfurtner|8. 10. 2014 17:51

Podle mne je to podobný problém jako s politickým přesvědčením.

Máme svobodu politického přesvědčení, ale některé politické postoje jsou přesto státem potírané, např. proto že směřují k potlačování lidských práv a svobod.

Tedy svoboda má své meze a ty musí být jasně stanovené.

Pokud tedy někdo nosí symboly náboženství, hlásající potlačování práv a svobod lidí, máme tu docela rozpor, co s tím pak ?

Jan Capouch|8. 10. 2014 17:07

OK. Chci do školy chodit v černé košili se dvěma blesky. Chci do školy nosit na tričku Rudolfa Hesse, Pol Pota nebo Anderse Breivika. Pořád jsme hodnotově neutrální?

Jana Hliněná|8. 10. 2014 13:00

Zajímavý článek. Pokud ovšem stát povolí šátky ve škole (což mně osobně problém nedělá), měl by povolit pokrývky hlavy všem ostatním. Nelze totiž upřednostnit jakékoliv náboženství před ostatními lidmi, kteří mají jiné (nebo žádné) vyznání. Ale co přijde potom? Někdo řekne, že chce zakrýt kvůli svému náboženství obličej a za chvíli tam budou sedět zástupy lidí v kuklách a budou se mezi sebou střídat na přednáškách a na zkouškách, protože je nikdo nepozná? Všechno se vrací k tomu samému principu. U nás na škole kluci milovali kšiltovky. Nosili je pořád a snad v nich i spali. Ale ve škole si je prostě sundali, protože taková byla pravidla. Kdyby řekli, že jejich náboženství vyžaduje, aby nosili kšiltovky i ve škole, mělo by se jim to povolit? Náboženská tolerance by měla existovat, náboženství jako takové by ale nikdy nemělo převálcovat svými požadavky státní organizace. Žijeme ve státě a ne v království nebeském. Nechápu, proč to nemůže být zachováno a proč se všichni najednou zajímají o náboženství a o to, jak bychom měli nábožensky založeným lidem ulevit a udělat radost. Když věří, je to dobře, ale mě to vůbec nezajímá a nechápu, proč by najednou lidi ve školách měli chodit v šátcích a čepicích.

Petr Merchant|8. 10. 2014 10:47

Nevadí mi, že někdo chodí v hidžábu a chce ho nosit i do školy. Klidně ať to škola povolí. Pak by ale měla i ostatním studentům povolit jakoukoliv pokrývku hlavy bez ohledu na to, jestli ji nosí z vnitřního přesvědčení, nebo jen věří že právě s ní jsou cool.

Co když věřím ve velkého lyžaře, který nám svou bezchybnou stopou ukazuje bezpečnou cestu a já na jeho počest chci chodit vždycky a všude v lyžařské kukle? Nemůžu být přece diskriminován jen proto, že jsem ve své víře pravděpodobně sám.

Petr Novák|8. 10. 2014 09:28

Na stát se aplikuje princip opačný. Tedy všude budou pokrývky povoleny.

Pokud v řádu školy je, že žáci ve třídách nenosí pokrývku na hlavě, tak by se to mělo respektovat. Asi to má nebo mělo nějaký důvod a je možné o tom důvodu diskutovat a to nařízení změnit. Ale dokud to tam je, tak se studenti mají řídit pravidly školy. Státní nebo soukromá škola, to je úplně jedno. Vždy by měl existovat někdo zodpovědný, kdo to má v pravomoci.

Jan Krejčí|8. 10. 2014 09:06

Zajímavá pointa. Jen mi není jasné, jak stejnou pointu neaplikovat na "zprivatizovaný" termín diskriminace. S diskriminací je to stejné jako se sekularitou - diskriminovat může pouze stát. Pokud nakupuji práci, zboží nebo služby od bílého zdravého heterosexuálního muže, je to čistě moje věc a moje neracionalita, chcete-li hloupost - snižuji si možnosti výběru, snižuji kvalitu a zvyšuji cenu takto nakupovaných artiklů. Tato premisa podle mě platí, ať už vidíme kapitalismus jako morálně dokonalý systém, kde se jedinec snaží své schopnosti maximálně využít k pomoci ostatním a dostává za to zaplaceno dle jejich uvážení/domluvy (sell your talents to their reason), nebo opačně (sell your weakness to their stupidity).