Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Diskuze: South Stream: Ruská past na Balkán

Přihlášení do diskuze

Takže když chci postavit dálnici Praha - Č.Budějovice přes Písek, cílem není až tak obejít Tábor, ale zakonzervovat stávající prostředí? Co to je za protimluv? Jak jste to vůbec myslel?

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ta alternativa je celkem jasně definovaná v Projektech společného zájmu (PCI) z roku 2013 (http://ec.europa.eu/energy/in frastructure/pci/doc/2013_pci_ projects_country.pdf,str. 7) - dobudování/posílení propojení s Rumunskem, Řeckem a Srbskem, navýšení kapacity zásobníku Chiren a výstavba nového zásobníku.

Časově vychází tyhle malé interkonektory (100 km, DN 700 - tedy cca 3-5 mld m3/r) se vším povolováním na 3-6 let. U South Streamu to bude stejné nebo delší - před zásahem EK se očekával start v roce 2018, což bylo již čtvrté odložení o rok v historii projektu, ale zase jsme mezitím viděli hodně ceremoniálů a přečetli hodně memorand.

Co se týká nákladů, regionální infrastruktura má několik možných zdrojů: půčky EIB a EBRD (po zařazení do PCI budou dostupnější/levnější), zájem obchodníků (skrze open season, máme přece liberalizované trhy), granty Connecting Europe Facility (spíše symbolické) a samozřejmě bulharský rozpočet. U South Streamu by se (státní) Bulharský energetický holding podílel na výstavbě 620 miliony eur, které by Bulhaři dostali s úrokem 4,25 % od Gazpromu (info ze stránek bulharské vlády, odkaz sem nejde vložit, protože obsahuje nepovolené znaky). Osobně, když vidím tenhle systém půjčky-slevy na plyn-půjčky-slevy na plyn, napadne mě Bělorusko roku 2012, které tímto způsobem prohrálo tu polovinu své tranzitní infrastruktury, kterou Gazprom ještě nevlastnil, případně Ukrajina dnes (o jakých smluvních závazcích se vlastně bavíme, když vzduchem lítají částky mezi 285-485 USD/tis m3 jen tak podle toho, jak se kdo vyspí?) Pro srovnání, za stejné peníze by se propoj Bulharsko-Řecko (3-5 mld m3/r, tedy více než 100 % bulharské spotřeby) dal postavit čtyři- až pětkrát (http://ec.europa.eu/energy/ee pr/projects/files/gas-intercon nections-and-reverse-flow/gree ce-bulgaria-igb_en.pdf).

Tím se dostáváme k tomu zásadnímu - South Stream má kapacitu 2x32 mld m3/r. Taková trubka něco stojí - velké diametry, velké tlaky, silné stěny, hodně oceli, silné a velké (=drahé) kompresní stanice, extrémně kyselé a skalnaté prostředí na dně Černého moře (max. hloubka 2112 metrů), dohromady okolo 25 mld USD za podmořskou + evropskou část, okolo 40-45 mld USD za celý projekt. To se vzhledem k vlastnické struktuře neprojeví v tranzitních poplatcích (Gazprom by šrouboval poplatky sám sobě), ale v importních cenách - Turci o tom od spuštění Blue Streamu v roce 2006 ví svoje. Jinými slovy, Gazprom nebude investovat 45 mld USD, pokud by se mu nevrátily. A vrátí se mu jak? Že mu je někdo zaplatí v rámci ceny plynu, který od něj odebírá.


Takže shrnuto: Bulhaři můžou mít buď drahý ruský plyn drahou ruskou trubkou, kterou si postaví pomocí levné ruské půjčky (ta jistota stabilních dodávek za nízké ceny z toho jen čiší), nebo za čtvrtinovou cenu dostaví propoj s Řeckem, který kapacitně odpovídá celé bulharské spotřebě, dojednají kontrakt s ázerbájdžánským SOCARem, který má nižší produkční náklady, je geograficky nejméně 4x blíž, chce prodávat a stejně už přes Turecko do Řecka (a Itálie) plyn posílá (kontaky s Bulharskem už probíhají), a při příštím vyjednávání ruského kontraktu (2022) budou v o poznání výhodnější pozici. EU k tomu ani nepotřebují, ale v případě nutnosti je k tomu může trochu postrčit (myšleno pokud zájmy monopolu zvítězí nad veřejným zájmem), zpřístupnit levnější úvěry, část přímo zafinancovat a zprostředkovat jednání s dodavateli. To mi nepřijde zrovna málo.

Na závěr bych měl dodat, že legitimním krokem Bulharska by bylo chtít obojí a mít jak diverzifikovaný trh, tak tranzit skrze South Stream a v něm nějaký příjem (výše vysvětleno, proč nebude významný) a zároveň "páku" na Rusko. Nicméně, o tom, že to v praxi moc nefunguje, se v minulé dekádě přesvědčili všichni velcí přepravci ruského plynu, navíc Bulharsko už teď tranzituje 17 mld kubíků ruského plynu ročně z Rumunska do Turecka a na cenách se to příliš neprojevuje. V středním-delším období proto vidím lepší šance pro Bulharsko jako hubu pro dodávky ze střední Asie a Iráku na Balkán a do střední Evropy - ceny jsou zde vysoké, daleko to není a infrastruktura v Turecku by požadované objemy pravděpododně pojala už dnes, nebo v nedaleké budoucnosti po spíše menších úpravách (nové kompresní stanice). K tomu nám ovšem chybí lepší propojení středoevropského a jihoevropského trhu - mezi blokem Rumunsko/Bulharsko/Řecko a střední Evropou je dnes jen 4,4 mld propoj Arad-Szeged, což je opravdu málo. A tím se dostáváme zpět k Projektům společného zájmu, propojování trhů, tlaku na liberalizaci, potlačování národních monopolů a replacement value kontraktů. Všechno to dává smysl, jen to není úplně snadno uchopitelné a někdy to může svádět k nešťastným interpretacím typu "EU nechce South Stream kvůli udržení ukrajinského vlivu na Rusko", případně "EU odpírá Bulharsku bezpečnější dodávky plynu".


Ta geopolitika nebyla myšlená tak, že zemní plyn pozbude svůj politický význam. Pointa je ve vytvoření dostatečně robustního trhu, aby politické manýry jednoho dodavatele neměly vliv na bezpečnost dodávek uvnitř EU. Přesně takto funguje světový ropný trh - velká anonymní vana, kam desítky producentů přilévají a odkud desítky-stovky spotřebitelů odebírají. Není zde prakticky možné odepřít nějakému hráči nákup nebo prodej - viz cílená ropná embarga v 70. letech (nefungovala) nebo mechanismus sankcí proti Iránu a Lybii (nesměřují na export, ale na firmy, které by chtěly rozvíjet tamější produkci a mají americkou kapitálovou účast - což v době platnosti sankcí byly prakticky všechny firmy s potřebným know how). Politika EU směřuje k vytvoření takovéto "plynové vany", kde pomocí flexibilních přeprodejů půjde učinit politicky cílené výpadky nefunkční - samozřejmě, mohou rozkolísat cenu, ale tím povedou jen ke ztrátě důvěry a přechodu k jiným dodavatelům/na jiná paliva, takže v důsledku poškodí agresora. Tak tomu zatím bylo vždy, ať už šlo o ropné nebo plynové krize.

Jan Osička

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jsem asi anti-euro-svazák, ale proto nemusím obhajovat nezaujatý přístup k Rusku. Rusko si hájí svoje zájmy, stejně jako každá nezávislá země. To pro ně znamená dlohodobé kontrakty za vysoké ceny. Nicméně aby mohli plnit dohody, nesmí být cestou pijavice a ta tam v podobě Ukrajiny je. Je samozřejmě otázka jestli země, přes které by vedl South Stream by byly lepší, ale pro Rusko to jistě znamená vyšší jistotu, že budou schopni plnit svoje smlouvy. Pokud si navíc onu trubku postaví za svoje peníze, měl by to být jejich majetek a nějaké liberalizační balíčky jsou jen projevem dalšího zaťatého drápu bruselské saně. Jestli che EU skutečnou liberalizaci, tak ať postaví vlastní trubku, provozuje si ji třeba podle tisíce balíčků a dovede jí z Bruselu ke všem zdrojům a kupuje tam, kde nabídnou lepší cenu. Ale opravdu má o něco takového někdo z mocných v EU zájem? Když můžeme za biliony eur zachraňovat soukromé banky, proč by jsme místo toho nemohli postavit vlastní trubku?
To co Bulharsko chce nebo nechce nikoho nezajímá, prostě dělají to, co jim nařídí. Rusko je pro ně ale pořád nejlepší varianta. Plyn z Íranu jim zatrhly USA. Plyn z Kaspického moře by možná stačil pro Balkán, ale ne pro Evropu, proto to nikoho dalšího moc nezajímá. Syrie je rozvrácená, ale drží se a poražená verbež podporovaná i svazáky se vrací do Iraků. Saudové jsou daleko. A i kdyby to celé klaplo, tak je tam pijavice možná největší v podobě Turecka. Moc na výběr není, nakonec i proto se nestaví Nabucco.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Díky za návštěvu našich stránek. Výborně jste poukázal na dva velké otazníky současného výzkumu - (1) Recyklace výsledků a publikační výstupy založené na kvantitě ("RIV, baby, RIV"), čímž dnes trpí všechny české vědecké instituce (viz příběh Grantové agentury ČR), a (2) ingerence specifických zájmů do výsledného vyznění výzkumu. Specifikum energetiky je totální střet zájmů (nikoliv v babišovském slova smyslu) - každé rozhodnutí přinese zisk někomu a ztrátu někomu jinému, každý názor je v zájmu někoho a proti zájmu někoho jiného, prakticky zde neexistuje "šedá zóna", kde by bylo možné říct/učinit cokoliv, aniž by se to nedotklo mnoha lidí/velkých částek. Tlak na výzkumné instituce je tomu adekvátní. Proto jsme nuceni pečlivě vybírat zadavatele výzkumu a proto většinu našich zdrojů tvoří finance plynoucí českého a anglického magisterského studijního oboru (kromě výzkumu také učíme) a veřejných prostředků (zejména Ministerstvo zahraničních věcí, Mezinárodní visegrádský fond a Grantová agentura Masarykovy univerzity). Pro ilustraci, výzkum možných dopadů těžby břidličného plynu v Polsku na regionální trh se zemním plynem, zadaný a 100% placený MZV ČR, netrval ani rok, než jsme byli nařčeni z hájení zájmu HF lobby a britské Cuadrilly (http://stophf.cz/dokumenty/me zirici).Tím se dostáváme ke klíčové otázce: do jaké míry je "zájem" ve výzkumu legitimní? A má smysl dělat výzkum, ve kterém vůbec žádný "zájem" není? Není pak takový výzkum "nezajímavý"? Jedná se o celkem velké téma, které není dořešené. Zkuste pohledat klíčové slovo "frackademia".

My upřednostňujeme výzkum, kde "zájem" je (jak bylo řečeno, v energetice to jinak nejde), nicméně nikdy jsme nehájili zájmy konkrétního aktéra (ČEZ, E.ON, Cuadrilla, Gazprom, doplňte). Pracovali jsme s abstraktním českým národním zájmem, který jsme v tomto kontextu definovali jako nízké importní ceny plynu a nízký vliv Ruska. Máte samozřejmě plné právo vidět to jinak.

Tato diskuse se nicméně týká plynárenství, konkrétně South Streamu, kterého se také týká článek. Zkusme ji udržet v rámci tématu, ať se nerozpadne do pošťuchování mezi eurohujery a ruskou pátou kolonou.

Jan Osička

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Pane Osičko, já jsem ten poslední, kdo by protestoval proti „konkurenčnímu prostředí“ a chtěl zakonzervovat závislost na Rusku. To ostatně z mého příspěvku vyplývá. Děkuji za vaše informace. Nicméně bylo by pro mne mnohem zajímavější, kdybyste uvedl, jakou konkrétní alternativu k ukrajinské cestě (což je v současnosti zdaleka nejhorší možnost) Evropská unie Bulharsku nabízí, a v jakých časových termínech a jakých cenách. Jinak zůstáváme v rovině politických frází typu „musíme rozvinout konkurenční prostředí“.
Jinak, myšlenku, že se „zbavíme veškeré geopolitiky v obchodu se zemním plynem obsažené“ považuji za sci-fi.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Energetika není jen plyn, že. Bulharskou energetiku (a nejen bulharskou) rozjebala EU požadavkem na odstavení Kozloduje, a následně EU a lobisté tlakem proti stavbě Belene. Její výstavba, ačkoli byla schválena referendem, tak protože to nebylo kvůli nízké účasti závazné, byla zrušena tlakem EU a lobistů/OZE organizovaného zločinu v parlamentu. Mimochodem, jedna taková lobisticko-zločinecká skupina donedávna sídlila v Praze v Bursíkově domě vedle sněmovny ve Sněmovní 7...
Tu jsou jejich bláboly z Bulharska - http://www.candole.com/files/Why%20Bulgaria%20should%20abandon%20NPP%20Belene.pdf

Kouknul jsem na stránky a tvorbu Ceners. Hmm, další EU dotovaný nesmyslný kvazivýzkumák na zrušení... Produkce typu stokrát vymletá sláma vesměs vydávaná domovskou univerzitou. Pohled na asi čtvrtou stránku http://www.ceners.org/energy-research/ceners-2014-energeticka-politika-eu.pdf jasně říká proč vám "socialistická saň Brusel" nepřijde vtipná. Ruka která živí se nekouše, ale líbá...
Nám odpůrcům to ale taky vtipné nepřijde, protože jakákoli politika z EU je pěknej průser, nikoli vtip.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

V textu je napsané, že cílem South Streamu není až tak obejít Ukrajinu, jako konzervovat stávající obchodní prostředí na Balkáně a dál. Z toho snad nevyplývá, že to by to zcela nebylo zamýšleno, nebo alespoň vítáno. Aspekt je to důležitý, ale základem té hry jsou dnes marže ve východní Evropě, nikoliv ukrajinský tranzit, jak jsem se pokoušel naznačit.

Co se týká ideologie, s tím nemám problém. Vnímám naše zájmy jako zcela odlišné od zájmů Ruska (vysoké ceny energetických komodit A velký politický vliv na státy odběratelů). Osobně vítám každé rozhodnutí Komise, které tuto distinkci reflektuje. Nikdo jiný (a to ani naše národní vlády, jak ukazuje příklad Slovenska, Maďarska, Polska a Bulharska) to totiž nedokáže udělat.

Jan Osička

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Citujte korektně. Původní věta vypadá takto: "Cílem South Streamu není až tak obejít Ukrajinu, jako konzervovat stávající obchodní prostředí na Balkáně a dál." Předchozí se dá parafrázovat jako: "Hlavním cílem South Streamu není obejít Ukrajinu, ale..." Což je plně v souladu s následujícím autorovým tvrzením:
"Pokud bych si mohl dovolit poopravit pana Palatu, tak by to bylo v tom, že o obchod jde na prvním místě. Rusové dělají to, co jim přenese nejvyšší marže (maximální tržní podíl, žádná konkurence), politický vliv je velmi příjemný vedlejší produkt, který neváhají použít, aby pomohli prosazovat obchodní podmínky, které jim přinesou nejvyšší marže. A tak dokola. "

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Tak to mě podrž - než být "plně závislí" na dodávkách plynu z ruska mimo rizikové Ukrajinské území, tak je lepší nemít plyn vůbec. Jaký jiný plyn tam asi míní posílat Barroso? Ledaže by prděl do trubek. A možná že by častěji na návštěvu mohl lítat i Obama a přidat se k němu, aby toho bylo víc.

Nahlásit

0
+
-

Já považuji tvrzení, že "cílem South Streamu není obejít Ukrajinu" za evidentní nepravdu a politickou propagandu. Takže možná ne "broukpytlíkovské všeználkovství", zato ideologie jako řemen.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

A hle, diskutér, který nestřílí od boku scholastické poučky, ale obtěžuje se ideologické (jakkoliv jistě bohulibé) argumenty konfrontovat s realitou (a k tomu ještě dodat zdroje!). Diskutér, který se nestydí být expertem v jedné věci a nikoli ve všech (a vydávat své broukpytlíkovské všeználkovství za common sense). Velice osvěžující.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

A já zase čekal, kdo bude první, kdo bude obhajovat "nezaujatý přístup k Rusku", jak je teď mezi anti-euro-svazáky oblíbené.

Problémem South Streamu není až tak Timčenko, jako garance 100% přístupu k infrastruktuře pro Gazprom (tedy nic, co by bylo v souladu s Třetím liberalizačním balíčkem), která je součástí smlouvy mezi Bulharskem a Ruskem a bez které se Gazpromu investované prostředky nikdy nevrátí. Problematika přístupu třetích stran a možných výjimek je dobře rozepsaná zde (obzvláště si všimněme znění podmínek, které udělení výjimek z garance TPA ospravedlňují - pod prvním obrázkem): http://www.energypost.eu/the-real-prospects-for-south-stream-its-all-about-exemption/

Cílem South Streamu není až tak obejít Ukrajinu, jako konzervovat stávající obchodní prostředí na Balkáně a dál. Ve střední a západní Evropě, kde mají přístup k levnému spotu z německých a holandských hubů, byl Gazprom donucen poměrně výrazně renegociovat dlouhodobé kontrakty, což vedlo k výraznému snížení cen, a tedy i ruské marže. South Stream je vymyšlený tak, aby eliminoval incentivy k dalšímu propojování východoevropských trhů, a zabránil tak ohrožení ruských pozic (tržního podílu, od kterého se odvíjí vyjednávací pozice, od které se odvíjí konečná cena) podle stejného modelu, jakým Rusové v posledních letech prohráli například v ČR. Srovnání evropských importních cen, které evidentně nereflektují ani absolutní objem, ani geografickou blízkost, tady: http://www.courrierinternational.com/files/paulgrisot@gmail.com/0503-InfographieGazprom.jpg

Pokud bych si mohl dovolit poopravit pana Palatu, tak by to bylo v tom, že o obchod jde na prvním místě. Rusové dělají to, co jim přenese nejvyšší marže (maximální tržní podíl, žádná konkurence), politický vliv je velmi příjemný vedlejší produkt, který neváhají použít, aby pomohli prosazovat obchodní podmínky, které jim přinesou nejvyšší marže. A tak dokola.

Pokud bych si mohl dovolit poopravit pana Daniela, tak by to bylo ve všem. Zájmem Bulharska není až tak zbavit se závislosti na tranzitu na nespolehlivé Ukrajině, zájmem Bulharska je rozvinout konkurenční prostředí, které jim umožní srazit importní ceny, a zbavit se tak závislosti na "replacement value" dlouhodobých kontraktech s Ruskem. Tím se zároveň elegantně zbavíme veškeré geopolitiky v obchodu se zemním plynem obsažené, včetně tranzitu na Ukrajině, ať už z ní zbyde cokoliv. A to jde Komisi v Bulharsku především. To, že "to Bulharsko chce" je výsledkem nastavení tamějšího energetického sektoru, a sice státního vlastnictví Bulgargazu, pro který jsou vyšší ceny na domácím trhu výhodné. Zde si dovolím tvrdit, že je dobré oddělovat zájem vlády/Bulgargazu a státní/národní zájem Bulharska, který pravděpodobně nespočívá ve vysokých cenách zemního plynu. Pro ilustraci, stejné propojení vlády a dominantní ropné/plynárenské společnosti (PGNiG) funguje/fungovalo v Polsku, které v historicky nejlepší vyjednávací pozici vyjednalo historicky nejhorší dlouhodobý kontrakt s Ruskem (2010). Bohužel do toho vstoupila ta socialistická saň Brusel (Kdy už tohle skloňování skončí? Není to vtipné.), která donutila Poláky kontrakt přehodnotit, a ušetřila tak polským domácnostem a podnikům nemalé peníze. (http://www.nytimes.com/2010/1 0/11/business/energy-environme nt/11gazprom.html?_r=0)


Jan Osička
Masaryk University Center for Energy Studies
www.ceners.org

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Úplně mě polil studený pot, když jsem si uvědomil, jak by nás mohlo Rusko ohrozit tím, že bychom měli spolehlivější přísun energie. A k tomu dokonce hrozba slevy! Fakt šílené. Ještě, že jsou tady prozíraví státníci, kteří národy zachraňují bombardováním a vyzbrojováním zabijáků. A ještě, že jsou tady takoví brilantní komentátoři.

Okamžitě se odhlašuju ze slevomatu. Tak strašlivou hrozbu nemůžu riskovat.

Nahlásit

0
+
-

Ukrajinci kradou plyn, to víme. Jsou zadlužení až po uši. Olygarchové ovládají a rozkrádají jejich ekonomiku. Ukrajina je slepenec bez historie a jak to vypadá tak i bez budoucnosti. Že Ukrajina existuje, za to může CCCP. Za vše ostatní si můžou Ukrajinci sami. Přes toto neklidné území vede trubka, na které jsme závislí a jen kvůli tomu, jsou občas s touto trubkou problémy. Přijde mi logické, hledat lepší cestu pro trubku. Navíc zdravý selský rozum velí, že víc trubek nic nezkazí. Jestli chce někdo postavit ještě jednu trubku, které bude říkat Nabucco, tak ať ji postaví, jsem pro, víc trubek nic nezkazí. Jestli někdo postaví další trubku z USA, proč ne, víc trubek nic nezkazí.
Balkán dnes není bez ropy a plynu. To znamená, že zásobování je vyřešené. Pokud k nim dorazí další trubka, asi jim to srazí ceny, jinak by to nedělali. Nižší cena, vyšší konkurenceschopnost. Proč by měli být proti. Pokud by je Rusové začali vydírat, můžou se vrátit k původnímu způsobu dodávek a Rusy poslat k šípku.
Každá země si může vybrat, jak bude orientovat svou politiku. Pokud se Ukrajina začne orientovat na Rusko a oni jim za to budou prodávat suroviny za polovinu, je to jejich věc a navíc, sami si to odhlasovali ve volbách. Prozatím jediných legálních. Pokud ale řeknou, už nechceme patřit do party, našli jsme si jinou, lepší, je logické, že budou platit plnou cenu. Ale členství v nové partě jim to nejspíš bohatě vynahradí, jinak nevím, proč by to dělali. Konec konců jsme také na ruské trubce závislí a nevím, kde nás tím Rusové vydírají. Ale to se může změnit, může se po Putinovi k moci dostat nějaký blázen, který trubku zavře a bude nás vydírat všechny, ale to se zatím nestalo. Rusko je pořád na zisku z prodeje surovin závislé a nemůže si dovolit nedodávat. I to se může změnit. Víc trubek nic nezkazí.

Rusko Krym nezabralo, Krym se přidal k Rusku. Je to jejich právo a rozhodnutí. Pokud to bylo protiústavní, co je to za ústavu, když lidem upírá základní právo na sebeurčení. Lidé na východě Ukrajiny jsou Ukrajinci, mají tam trvalý pobyt i ukrajinské občanství, ale současně mají blízko k Rusku. Evidentně blíž než ke Kyjevu. Mají na Ukrajinu stejná práva jako ti na západě. Neuznávají násilný převrat na západě a vše co z toho vzešlo, viz referenda na východě. Násilí ze západu země, včetně vaší grilovačky, to rozdmýchalo konflikt na východě, ne Rusové, pane Palato.

Nahlásit

0
+
-

Čekal jsem, která studenoválečná roztleskávačka bude první, co toto politicky-motivované rozhodnutí začne obhajovat.
Bulharsko to chce, Srbsko to chce, protože nechtějí být téměř ze 100% závislí na dodávkách plynu přes extrémně nestabilní a nespolehlivou Ukrajinu, která už v minulosti kradla tranzitní plyn a v současnosti je ve stadiu rozvratu. Ale soudruzi z Brusele jim to zatrhnou, protože momentálně chtějí, aby Ukrajina „měla páku“ na Rusko (ve svém důsledku, aby si mohla brát Bulhary jako rukojmí ve svých sporech s Ruskem).
Za pár let může být docela snadno v Kyjevě u moci jiná parta, která s eurokolchozníky nebude kamarádit, a eurokolchozníci budou říkat něco jiného. To ale bude pro balkánské země pozdě. Co všechno bude ještě muset Evropan přinést na oltář infantilního ukrajinského dobrodružství?
Nabucco dávalo geostrategický smysl, ale pokud je alternativou k South Streamu konzervování závislosti na ukrajinské cestě, je blokování South Streamu zločin.
Nejvtipnější je jak eurosvazáci Romancov a Palata tvrdí, že Rusko používá export energetických surovin jako politický nástroj, ale sami vehementně propagují totéž. Jen malý dotaz: kde byl Palata, když si Rusko a Německo (v podstatě za zády EU) domluvili Nord Stream? Kolik proti tomu napsal článků o ruském energetickém imperialismu?

Nahlásit

0
+
-