Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Krymské legendy: Do Vánoc se to uklidní. A pak přijde Ježíšek

Jakub Skala | 19. 3. 2014 | Celkem 13 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Všech 13 komentářů v diskuzi.

Martin Brezina | 20. 3. 2014 11:18

"Jestli existuje nějaké obecné pravidlo, které nám může pomoci předcházet podobným situacím, pak je krásně vyjádřeno citátem Fréderica Bastiata: „Když zboží nepřekračuje hranice, překročí je vojáci.“ Čím větší ekonomické propojení zemí, tím menší šanci mají válečné choutky jejich vládců."

Autore, opravdu se domníváte, že mezi Ruskem a Ukrajinou je malé ekonomické propojení? Nechcete to téma ještě trochu prostudovat a celou tezi si promyslet? Například skutečnost, že Rusko - právě proto, že jsou jeho ekonomické zájmy s Ukrajinou propojené - má logický zájem udržet toto území ve své sféře vlivu? Ale to byste musel taky zvážit fundamentálie své ideologie, např. myšlenku, že existuje něco takového jako ekonomická moc a že libertariánská utopie svobodných smluvních obchodních partnerů je opravdu jen dobře míněná utopie.

Nahlásit

0
+
-

František Marek | 20. 3. 2014 09:19

Krym patřící dnes k Rusku je prostě realita, kterou nezmění ani EU, ani bububu zpoza velké louže. Kdo si myslí, že se vše vrátí k původnímu stavu, tak je buď naivka, nebo neví o co go. Paradoxem je, že na jedné straně (Majdanu) se názor lidu toleruje, či dokonce schvaluje a na druhé (referendum na Krymu - vyjádření většiny obyvatel) se považuje za separatismus a protizákonné.

Dovedete si představit život v zemi, která byla, bez vůle lidu, předána Ukrajině (Krym patřil Rusku od konce 18. století až do roku 1954, kdy ho tehdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov věnoval Ukrajině.), kde 90% obyvatel umí jen rusky a přitom ústřední moc v Kijevě tento jazyk zrušila jako úřední? Připomíná to období okupace Československa Hitlerovskou armádou v roce 1939, kdy byla, jako úřední řeč, nařízena němčina.

Samozřejmě že k oddělení Krymu od Ukrajiny mohlo dojít legálnější a klidnější cestou, ale otázkou je, zda by to západ Ukrajiny dovolil. Z pohledu "sportovní" terminologie, tedy kdo (zatím) vyhrál a kdo prohrál, je to jednoznačné. Vítězem je Putin/Rusko a obyvatelé Krymu. Ti ostatní (zatím) patří do ranku poražených.

Nahlásit

0
+
-

Jaroslav Krátký | 19. 3. 2014 21:22

Zkusím upozornit na další možnou "černou labuť": EU se na Ukrajinu vykašle, protože nemá dost peněz ani pro své stávající členské státy typu Řecko. O možnosti okamžitě otevřít "schengenskou" bránu všem Ukrajincům asi neuvažuje ani sám prezident (van Rompuy). Vítězný majdan se proto přesune na východ Ukrajiny a začne se finančně a morálně "hojit" na tamní cca 40% ruské menšině... Co dál?

Nahlásit

0
+
-

Jan Daniel | 20. 3. 2014 16:06 | reakce na Jaroslav Krátký - 19. 3. 2014 21:22

Scénář, že se EU na Ukrajinu vykašle, resp. nebude mít na takové sousto dost prostředků, není "černá labuť". To je střední očekáváný scénář.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Tomas Hruby | 19. 3. 2014 14:11

Nechci se autora dotknout, ale brát současné dění na Ukrajině jako "černou labuť" je téměř urážka této Tallebovy myšlenky. Zrovna zde se celé dění se dalo čekat a snadno najdete v tisku dost dokladů o tom, že leckdo na očekávané problémy poukazoval už předem, ne "po boji" - počínaje tím, že ukrajinská opozice v čele s Tymošenkovou není ani náhodou křišťálově čistá, ani rizika vzestupu nacionalistů a místy i přímo fašistů nebyly zas takovým překvapením. A to samé z druhé strany - pokud si někdo myslel, že Rusko své zájmy v oblasti pustí bez odporu, tak bych ho klidně označil za hlupáka, tohle bylo evidentní ještě více. Prostě klasická mocenská hra, kdy západ (v tomto případě spíše EU než USA) vsadil na posílení jedné skupiny s jistým přehlížením rizik, která posléze poněkud přerostla přes hlavu.

Pokud něco v této věci překvapilo a možná by se dalo mluvit o "černé labuti", tak možná ta prvotní šílená reakce ukrajinského parlamentu patrně pod velkým tlakem ozbrojených skupin, kdy nesmyslně zrušili jazykový zákon a přijali pár podobných opatření. Podobný úlet bych skutečně nečekal a situaci to nesporně vyhrotilo - v podstatě poskytli Rusku daleko lepší záminku, než by si kdo dokázal vymyslet, což asi vedlo k té nečekaně rychlé reakci na Krymu, ale pořád bych řekl, že se pohybujeme v oblasti dění, kterou lze za nečekanou označit jen těžko.
Doufejme, že to v této oblasti zůstane a že nedojde k eskalaci nějakým zcela neočekávaným směrem, pak by asi legrace končila :-(

Nahlásit

0
+
-

Vojtěch Drápal | 20. 3. 2014 21:54 | reakce na Tomas Hruby - 19. 3. 2014 14:11

No já vám nevím - v lednu, únoru 1914 taky nikdo nečekal čtyři roky útrpné války, která zachvátí celý svět. Chamberlain v roce 1938 po podpisu Mnichovské dohody prohlásil, že zachovali mír v Evropě pro dalších 100 let... Ono zpětně se hodnotí všechno velice jednoduše, vždyť všem přece muselo být jasné, že to tak dopadne (jak to mimo jiné tvrdí i Taleb ve svých knihách).
Co se týče zpráv v tisku, nikde jsem loňské prognózy toho, co se stalo nyní nenašel. Od ledna se opatrně hovořilo se o možném rozdělení Ukrajiny, nikoli však o okupaci Krymu cizí mocností. A rok zpátky by nikoho nenapadlo, že dnes budeme psát o druhé studené válce.
Nicméně souhlasím s vámi, že hovořit o černé labuti ať se stane cokoliv, není na místě. Jen si myslím, že zrovna v případě Ukrajiny to černá labuť tak trochu opravdu byla.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Aleš Müller | 19. 3. 2014 09:12

Krym, není nic neočekávávaného, po Jižní Osetii a Abcházii. Ruský imperialismus, nic jiného. Ani není těžké dovodit, co bude dalším cílem, jen nelze přesně určit kdy a jak.
Ukrajina má jediný způsob jak ukázat, že rozhodnutí obyvatel Krymu bylo chybné - uspíšit demokratické a ekonomické reformy, tak trochu západního střihu, rychle zvýšit životní úroveň, stabilitu státu, kvalitu života, svobodu. Což bude hodně práce, na desítky let. Ale již za 10 let může být setsakra velký rozdíl mezi životem na Ukrajině a Rusku.
Osobně doufám, že to co se dělo na Majdanu byla právě touha přiblížit se jak životní úrovní, tak politickým zřízením Evropě. A držme jim palce.

Nahlásit

0
+
-

Jiří Suchý | 19. 3. 2014 11:37 | reakce na Aleš Müller - 19. 3. 2014 09:12

A zazvonil zvonec a pohádky je konec :) Ale Ukrajina není v pohádce, banda, která se chopila silou moci už Ukrajině před pár lety vládla a kradla stejně, ne-li víc, jako ta, která teď byla svržena a kterou si ukrajinci sami zvolili ve svobodných volbách a ještě jak na potvoru, pod dohledem mezinárodních pozorovatelů, takže ani to se nedá zpochybnit. Pohádka o krutém diktátorovi, kterého svrhnul všechen lid a dosadil do čela státu spravedlivé, demokraticky smýšlející Mirky Dušíny tady neplatí. Proč by jinak celý východ Ukrajiny protestoval proti současné vládě? Proč se neudělají nové volby hned, ale čeká se půl roku? Proč Volynští Češi chtějí pryč a tvrdí, že na současné Ukrajině není bezpečno? Vždyť přece teď by podle vašeho komentáře měli být nadšení a v euforii.
38% ukrajinského HDP připadá na 100 nejbohatších Ukrajinců, ti Ukrajinu ovládají, vlastní media, platí volební kampaně. Jde jen o prachy, moc a o to, dostat na Ukrajinu vojenskou základnu USA, stejně jako v Kosovu. Potom už jen dorazit Asada a budou amíci všude. Je to ale potřeba zabalit do boje utlačovaných lidí proti režimu, aby to mělo podporu veřejnosti. Jediné, co kazí západu úsměv na tváři je ruská Černomořská flotila, která sídlí, světe div se, na Krymu a oni si ji rusáci nenechali vzít. Tak jim to neuznáme a koho by zajímalo, co si myslí lidi, kteří tam žijí, dopřejme jim trochu demokracie západního střihu.
Nemusíme čekat 10-20 let, aby nám dění na Ukrajině připadalo logické, stačí se podívat, co přineslo šíření demokracie v Egyptě, Lybii a Sýrii. Scénář byl úplně stejný a nedávno probíhal přímo před našima očima. Všechny tyto země jsou rozvrácená, buď tam probíhá nebo brzy začne občanská válka, státní moc prakticky neexistuje, o spravedlnosti nemůže být řeč. Možná už je čas, aby západ přestal šířit dobro po planetě a zaměřil se na svoje problémy, jako je třeba extrémní zadluženost. A možná by byl konečně klid na světě. ( No jo, ale kam by jsme potom vyváželi zbraně)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Daniel | 19. 3. 2014 10:22 | reakce na Aleš Müller - 19. 3. 2014 09:12

To jsou hezké vzletné fráze, ale teď zpět do reality.
Dle údajů IMF činí GDP per capita v Rusku 14.302 USD, zatímco na Ukrajině 3.877 USD. Máte pravdu, ode dneška za deset bude mezi životem na Ukrajině a v Rusku sestsakra rozdíl. Ale jiný než si myslíte vy. Pokud se domníváte, že během deseti let se snad může situace obrátit, pohybujete se v oblasti sci-fi.
Obecně řečeno, tyhle konvergenční makroekonomické scénáře z 90.let, kde se předpokládalo, že pokud se země připojí k EU, bude ji dohánět, se ukázaly jako nepodložené a těžce přestřelené. Protože celá myšlenka za nimi je pomýlená. Jak myslíte, že Jižní Dakota konvergovala ke Kalifornii za posledních 100 let? Patrně vůbec, spíše divergovala. U východoevropských zemí spíše zafungoval ten efekt, že se zbavily centrálně plánované ekonomiky, čímž se uvolnil zadržený potenciál.
Ukrajina se osvobodila ze SSSR na počátku 90.let. Demokratické volby se tam konají už dávno. Co můžeme očekávat od země, která se přesto za posledních 20 let nikam zvlášť nepohnula? Tím, že se volby uskuteční v roce 2014 místo řádného termínu v roce 2015, Ukrajinské problémy nezmizí. Pořád bude chudou a vnitřně hluboce rozdělenou zemí. Kromě toho, členem EU se Ukrajina nestane minimálně 10 let, pokud vůbec kdy. Spíše se dá očekávat turecký scénář střídání fáze slibů, očekávání a zklamání.
Uspíšit demokratické reformy? Zvýšit stabilitu? Zatím se Ukrajina pohybuje opačným směrem. Stav demokracie je v horším stavu než před čtvrt rokem. V Kyjevě vládne revoluční výbor bez mandátu z demokratických voleb, zatýká opoziční politiky, odstraňuje gubernátory a na jejich místo instaluje spřátelené oligarchy (jako například Tarutu v Doněcku). Na Ukrajině se šíří bezpráví a kriminalita, díky níž žádají volyňští Češi o repatriaci, a která separatistům na Krymu přihrála spoustu hlasů nad rámec očekávaných 70%.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

pavel kratochvil | 19. 3. 2014 12:43 | reakce na Jan Daniel - 19. 3. 2014 10:22

Za deset let nemusí být mezi životem na Ukrajině a v Rusku žádný rozdíl. V. Putin to včera řekl jasně: Jsme jeden národ a nemůžeme bez sebe žít. Kyjev je matka ruských měst"

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jiří Suchý | 21. 3. 2014 21:02 | reakce na pavel kratochvil - 19. 3. 2014 12:43

Mě by spíš zajímalo, co chtějí sami Ukrajinci. Zajímá to někoho? Co chtěli lidi na Krymu (autonomní oblasti, která by měla mít právo o sobě rozhodnout) také nikoho nezajíma. Jak může premier, který nevzešel z řádných voleb podepisovat nějaké asociační listiny s EU, které jsou natolik zásadní pro budoucnost země? To nikomu nevadí? To je podle mě nehorázné a loupež za bílého dne. USA přiznaly, že do Ukrajiny nalili 5 mld USD na šíření demokracie, vzdělávání novinářů atd. V podstatě nedělaly nic jiného, než že štvali Ukrajince proti Rusku a vládě ( vůči tomu druhému, se ani nemuseli moc snažit). Někdo navíc musel zaplatit několikaměsíční pobyt nevím kolika tisíc lidí na Majdanu, kteří protom Ukrajinu silou vytrhli z vlivu Ruska a bez mandátu se upsali západu. To se pak člověk nediví, že si Rusové urvali pro sebe alespoň to, co jim po staletí patřilo. Že je to špatně? Jistě Ale co je horší? A naše západní, miliardáři vlastněná media, dál cpou do lidí ten známý obraz dobráka Obyma a zlosyna Putina. Nevím, koho se bát víc?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Daniel | 25. 3. 2014 11:07 | reakce na Jiří Suchý - 21. 3. 2014 21:02

Co chtějí lidé na Krymu se alespoň ví, i když Kyjev a Západ se tváří, že je to nezajímá.
Co chtějí sami Ukrajinci je velmi složité. Ukrajina je tak heterogenní a vnitřně rozdělená, že výraz "vůle lidu Ukrajiny" je ještě dvojnásobný nonsens oproti nonsensu "vůle lidu". Pokud se tam bude trvat na "územní integritě", bude to muset fungovat tak, že vždy jedna část země znásilní tu druhou. To je koneckonců vždy vnitřní podstata demokratického socialismu, ale na zemích typu Ukrajina je to víc vidět.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Martin Vlnas | 19. 3. 2014 01:40

Diky, skvely text!

Nahlásit

0
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK