Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Diskuze: Proč a jak volíme: Není to celé omyl?

Přihlášení do diskuze

"Tím, jak ovlivňovali politiku, ovlivňovali i návratnost svých pohledávek. Kdo z dnešních voličů zároveň vlastní státní dluhopisy? Jaký pak může být postoj voličů k hospodaření státu? Jaké pak může být hospodaření státu?"

Státní dluhopisy by nikoho k rozumu nepřivedly. 90% lidí v tomto státě, co se týče svých základních potřeb typu důchodů a zdravotnictví, de facto výlučně závisí na státu a stejně neustále volí tak jak volí a co je horší, ani po pětadvacetileté zkušenosti se nijak nezajímá a nepídí po nějakých rozumných alternativách.

Poznámka správcům stránek: Nevím jestli náhodou není chyba na mé straně, ale označit nějakou parciální část vlastního rozepsaného příspěvku a následně ji třeba smazat, nebo zkopírovat je na novém webu nemožné. Vždy se označí celý text příspěvku.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Z-prstu-vycucanosti, hyperboly, demagogické zkratky a just-so stories:
1. "Navíc vzniklo přesvědčení, že stát je hlavním garantem a původcem všech lidských práv. Čím rozsáhlejší stát (a čím nekontrolovanější stát), tím jsou naše lidská práva lépe zabezpečena. "
2. "Jednoznačně převažující veřejné mínění dospělo k tomu, že policie a prokuratura a policie (tedy specifické útvary státní byrokracie) mají mít kontrolní pravomoc nad parlamentem a samy nebýt kontrolovány (tomu se říká nezávislost)"
3. " I třeba Michal Kašpárek zde na Finmagu tvrdí, že nejlepší cestou k ochraně svobod občanů je rozdělení státní byrokracie na menší části, z nichž každá bude nekontrolovatelná. Čím nekontrolovatelnější, tím bude svoboda lépe chráněna."
4. "A nedávno jsme byli svědky toho, že britský i americký parlament zabránily svým vládám ve vedení válečného tažení s cílem nastolit v Sýrii radikálně islamistický režim." SIC! Tohle je fakt už jak od Hájka.
5. "„Požádáme státní byrokracii, aby udělala to nebo ono. Jestli pánové z ministerstva nebudou proti, možná z toho něco bude.“ Parlament totiž fakticky nemá žádné nástroje, jak svou vůli prosadit. Může byrokratům komplikovat život tím, že zamítá návrhy (nebo je mění k nepoužitelnosti), ale pokud úřady něco opravdu chtějí prosadit, najdou si svoje cestičky."
6. "Za příznak nastupující diktatury bychom měli pokládat spíše třeba zákon o státní službě zavádějící neodvolatelnost byrokratů (vyjma případů, kdy jsou s nimi nespokojeni jiní byrokraté)."
7. "Ostatně, financujeme i třeba Armádu české republiky, která už dávno nemá jiný význam než šetřit peníze spojeneckých vlád. Tam, kde by si za normálních okolností museli najmout kontraktory, přijdou zadarmo čeští vojáci." SIC!
8. "Pokud souhlasíme s hlavním proudem, že státní správa nemá být omezována, pak mohou být parlamenty zrušeny bez náhrady."

Nahlásit

0
+
-

Inu, když už se ptáte. Na půl úvazku jsem ve veřejném sektoru (ne přímo státním), na půl v soukromém. Většinu své pracovní kariéry jsem byl pouze v privátu.

Podívejte se, pan Hampl se staví mj. za Václava Klause, který v soukromém sektoru nepracoval nikdy.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Že vy jste státní zaměstnanec?

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Vynikající článek + perfektní komentář pana Daniela. Děkuji. Docela by mě zajímalo, kolik státních dluhopisů ve svém portfoliu vlastní např. takový pan Babiš. Ad. Pan Březina, argumenty jsou, stačí jen sundat tu pásku přes oči (případně růžové brýle) a podívat se na reálný vývoj věcí kolem sebe řekněme za dobu nejméně posledních cca. 250 let doma i v zahraničí.

Nahlásit

0
+
-

Velmi zjednodušeně řečeno, parlamenty historicky vznikaly tak, že panovník rozfofroval svůj osobní majetek na války a nákladný provoz svého dvora a požadoval další peníze. Zastoupení pak logicky dostali ti, kteří to financovali. Ti také měli motivaci velmi pozorně si hlídat, zda neplatí stále víc a víc.

Moderní doba však přinesla zcela asburdní koncept: representation without taxation. Takovýto systém může fungovat na úrovni malých kolektivů, kde se lidé sdružují víceméně dobrovolně, navzájem se znají a každý jedinec je pod sociální kontrolou. Ten, kdo má, je ochoten platit i za toho, kdo nemá, protože ho osobně zná, ví, že je to slušný pracovitý člověk, ale třeba něčím handicapovaný. Za těchto podmínek může fungovat dokonce i komunismus, když se sejde ta správná parta (jako třeba v kibucu).

V anonymních milionových kolektivech je však takový koncept iracionální a neekonomický. Je poměrně snadno předvídatelné kam to povede: k freeridingu, parazitismu, snaze Petra žít na úkor Pavla. Ti, co nemají, budou chtít hlasovat o penězích těch, co mají, a budou jich chtít čím dále více. Vzniknou profesionální žvanilové, kteří budou těm, co nemají, ideologicky zdůvodňovat, že jejich nároky na peníze těch, co mají, jsou spravedlivé. Cesta k socialismu je v momentě zavedení všeobecného rovného volebního práva neodvratná.

A nejde jen o plátce daní. Dalším důležitým faktorem mocenského systému bývali majitelé státního dluhu. Historicky byli majiteli státních dluhopisů ty vrstvy, které měly zároveň i potřebný politický vliv, ať už to byl patriciát v italských městských státech či venkovská šlechta v Anglii. Tím, jak ovlivňovali politiku, ovlivňovali i návratnost svých pohledávek. Kdo z dnešních voličů zároveň vlastní státní dluhopisy? Jaký pak může být postoj voličů k hospodaření státu? Jaké pak může být hospodaření státu?

Nahlásit

0
+
-

Předchozé texty ze série měly místa, o kterých se dalo polemizovat, aly byly nesporně pozoruhodné a a především argumentované. Tohle je v podstatě sbírka tvrzení, kterým je třeba věřit nebo nechat tak, protože argumenty nejsou: "Ministra, který by významně ovlivnil výstupy nějakého ministerstva, jsme v Čechách neměli už roky."

Nahlásit

0
+
-