Diskuze: Proč a jak volíme: Marketing, marketing a zas jen marketing

Honza Moudrý|8. 10. 2013 16:51| reakce na František Marek - 7. 10. 2013 09:55

Predpokladam, ze mate na mysli podprumerne ve smyslu podprumerne vydelavajici nikoliv ve smyslu podprumerne bytosti?

Petr Kocur|8. 10. 2013 12:15| reakce na Jan Daniel - 7. 10. 2013 09:32

Pane Danieli,
naprosto přesně jste vyjádřil to, co někteří neví, netuší a jiní se snaží zakrýt. Zvlášť v opozici se levice činí, protože její program je z podstaty destruktivní. Spoléhá na nízké pudy jako je závist...
Za levici považuji i fašismus a nacismus. Mussoliniho fašismus vznikl jako lidové hnutí se silným sociálním programem. NSDAP má v názvu socialistická a dělnická, takže sotva to může být krajně pravicová strana. I v protektorátu Čechy a Morava vytvářeli nacisti sofistikované sociální programy pro dělníky (Heydrich), a to byla válka. Že obě hnutí podporoval finanční a průmyslový velkokapitál, je dostatečně známo.

Karel S|7. 10. 2013 15:22

článku trochu chybí tvar nebo nějaká jednotící myšlenka.Třeba s politických veličin tady zmínil čssd 2,
paroubkovska 1 ,
ods 3 ,
Zeman 1 ,
Zemana 2,
Zemanovcu 1 , minimalně ods a Paroubeksi zasloužili samostatnou debatu.
Co se týče reklamy , propagace , médií , zapomnělo se zmínit že snad nejvíc energie se věnovaloůtoku na politiku jako takovou. myslím že to začalo tak před 10 -15 lety různý ty pseudozpravodajský pořady. třeba v rozhovorech s politiky se dávají nesmyslné otázkynapříklad typu co uděláte až se stane to, vše se personifikuje , neustále se expresivním způsobem šermuje stermíny- jmenoval , výroky , komunismus , v poslední době korupce.
Ješte k těm jednotlivím stranám . Horníci paskov je zajímavá kauza jistě byla privatizována jako mnoho jiných v letech 2002-2005, teoreticky se s tím mohlo operovat v r2006 . Vždy by se mělo nejdříve říct že utlum hornictví byl daleko větší a nesouvisel s cssd .Další takoví klacek jsou dotace na soláry ( předem upozorňuju že jsem cssd nikdy nevolil ) , pro tuto kauzu bylo zásadní schválení zákona v roce 2005 - jistě to mělo být téma v roce 2006 , zkusmesi připomenout kdo pro to hlasoval zhruba : cssd, kdu + us , kcm, konkrétněji: pro byl jistý Miroslav Kalousek zatím co Bohuslav Sobotka byl omluven a dnešní ods tolik kritizovaný Jan Mládek se zdržel.

František Marek|7. 10. 2013 12:33| reakce na Martin Brezina - 7. 10. 2013 11:23

Předpokládám, že stejný filozofický názor máte i na levic a levicového voliče. Ale to je pořád o tom, kdo je pravice a kdo levice, kdo jsou jejich voliči a o pověstném "úhlu pohledu".Já to nevím, na rozdíl od Vás, proto si počkám, jaké rozhřešení nabídne autor v dalších kapitolách....

Martin Brezina|7. 10. 2013 11:23| reakce na František Marek - 7. 10. 2013 10:00

Opět jednoduše. Pravicový volič je volič, který se za pravicového voliče považuje a volí v souladu se svým přesvědčením některou z pravicově se deklarujících stran.
Chcete-li, je to čistě nominalistická definice (jde o používání slov "pravice, pravicový"), nikoliv esencialistická definice (která by předpokládala, že je zde nějaká daná podstata "pravicovosti&q uot;).

František Marek|7. 10. 2013 10:00| reakce na Martin Brezina - 7. 10. 2013 09:25

Kdo je pravicový volič a jak ho poznáte?

Představte si, že někdo považuje i ČSSD za stranu, která se, poslední dobou, odklání spíše doprava (takto ji nedávno posuzoval i Miloš Zeman). I pro ně platí Vaše kategorizace stylu volebních kampaní?

Jan Daniel|7. 10. 2013 09:58

Nemohu souhlasit s tím, že Paroubek byl nějakýgénius. V politice se nehraje na kdyby a většinový systém u nás není. Ultimátním cílem politiky není mít nejvíce procent, ale získat vládu a s ní moc, kontrolu nad penězovody, jobs for boys atd... Pokud budu mít 45% a nezískám vládu, prohrál jsem, protože jsem nesplnil hlavní cíl politického podnikání. Paroubek zde zcela selhal a straníci vyhladovělí po korytech to vyhodnotili správně.Byl to looser, který je nemohl do Strakovky dostat.
Paroubek sice získal svým agresívním přístupem hodně voličů, ale od komunistů, což mu do vlády tehdy pomoci nemohlo a zároveň si ničil koaliční potenciál a znepřátelil možné spojence (třeba zelené?). Ono totiž možná ani nebylo možné získat obojí – přetáhnout voliče komunistům (a k tomu získat bývalé sládkovce a podobně) a zároveň ovládnout politický střed. Takový Špidla byl v tomto mnohem šikovnější, pak ale straníky smrtelně naštval tím, že v povolebních vyjednáváních pustil koaličním partnerům některé luxusní roury na rozpočet, jako třeba MMR.
Každý politolog vám řekne, že pro levičáka není až tak těžké získávat hlasy na levici a pro pravičáka hlasy na pravici. Skutečným klíčem k úspěchu je získat středového voliče. To vede do vlády. Proto jsou v primárkách republikáni svojí rétorikou posunuti více doprava a v prezidentských volbách více doleva. Oslovují odlišné spektrum, s odlišným středovým voličem.

František Marek|7. 10. 2013 09:55| reakce na Jan Daniel - 7. 10. 2013 09:32

......Mimochodem, levice má zcela optimální pozici: osloví podprůměrné tím, že zdaní bohaté (což jí přinese většinu voličských hlasů) a v praktické politice jde na ruku velkokapitálu (což jí přinese většinu sponzorských příspěvků na kampaň)......

(dovolím si to doplnit) .... a nakonec zdaní právě ty, kteří ji slepě dali svůj hlas.

Martin Brezina|7. 10. 2013 09:48| reakce na Jan Daniel - 7. 10. 2013 09:32

No, já jsem právě k tomu tématu získávání voličských hlasů zformuloval, proč je marketingová komunikace pravicových stran tak mlhavá a spíše emotivní. Protože na kokrétní voličské skupiny a jejich poptávku být zaměřená nemůže.

Martin Brezina|7. 10. 2013 09:43| reakce na Jan Daniel - 7. 10. 2013 09:34

To máte pravdu, ale definici demokracie v politologii najdete. A tedy i její znaky, které demokracie v komunistickém provedení nesplňovala.
S pravicí to je složitější. Ta začínala jako proti-kapitalistická, pro-církevní, pro-krále a šlechtu, atd.
Dnes je pravice pro-kapitalistická, ovšem rozdělená nejméně do dvou proudů, liberálního a konzervativního. Jediný stálý rozlišující moment pravice-levice je vztah k rovnosti. Že by v minulých 7 letech rovnost v ČR narůstala, se mi nezdá, takže nevím, proč by se strany vlád Topola a Nečase nemohly označovat za pravicové.
Těžko každopádně někoho chytit za slovo a tvrdit, že zrovna on pravičák není, když je ten pojem sám dosti nejasný,

Jan Daniel|7. 10. 2013 09:34| reakce na Martin Brezina - 7. 10. 2013 09:12

Tahle definice má svoje úskalí. Například, komunisti se také explicitně označovali za demokraty a lidumily.

Jan Daniel|7. 10. 2013 09:32| reakce na Martin Brezina - 7. 10. 2013 08:01

Také bych řekl, že předbíháte, pane Brezino. Autor se zatím zabývá tím, jak strany získávají voličské hlasy. To je jedno z klíčových témat demokracie. To, čí zájmy strany zastupují, je další klíčové téma, ale odlišné od toho prvního, a je to na oddělenou diskusi. Troufám si tipnout, že na toto téma ještě dojde.
Mimochodem, levice má zcela optimální pozici: osloví podprůměrné tím, že zdaní bohaté (což jí přinese většinu voličských hlasů) a v praktické politice jde na ruku velkokapitálu (což jí přinese většinu sponzorských příspěvků na kampaň).

Martin Brezina|7. 10. 2013 09:25| reakce na František Marek - 7. 10. 2013 09:04

...a ostatně, ten důvod, proč může pravicový volič mít dojem, že se do prava se situující strany chovají "nepravicově&qu ot;,vysvětluju tím, že tyto strany zájmy a názory svých voličů vlastně nezastupují. A taky jsem vysvětlil proč. Ten volič, byť "pravicový" ;,jejich zákazníkem není.

Martin Brezina|7. 10. 2013 09:12| reakce na František Marek - 7. 10. 2013 09:04

Za strany napravo od středu považuju ty strany, které se za ně explicitně označují. To jest TOP09, ODS a ANO. Dále je tam pár nevýznamných stran, které do reálné politiky nezasahují, a kterými nemá smysl se pro účel rozpravy o politickém marketingu zabývat.
Je to jednodušší to takto vymezit, než meditovat na tím, kdo je "skutečná" pravice a kdo ne. Hranice mezi pravicí a levicí není nijak exaktní a nikdy nebyla.

František Marek|7. 10. 2013 09:04| reakce na Martin Brezina - 7. 10. 2013 08:01

Autor píše, kromě jiného, že dříve (snad) pravicové strany se svým konáním posunuly doleva, čímž vznikla tlačenice kolem sociálně demokratické a socialistické politické ideologie, ale definici pravice - levice odsouvá na později.

Vy jste, pane Březino, kousek napřed, tudíž by mne zajímalo, koho, u nás, považujete za "strany napravo od středu", když víte, koho zastupují a proč.

Martin Brezina|7. 10. 2013 08:01

Autor, řekl bych, vychází z předpokladu, že na politickém trhu strany nabízejí zastupování zájmů voličských skupin a podle toho formují svou marketingovou komunikaci.
Myslím, že to je složitější. Je dost obtížné prokázat, že naše strany (a myslím tím především strany napravo od středu) zastupují nějaké významnější voličské skupiny, čímž myslím, že by skutečně zastupovaly jejich názory a zájmy. Spíš se zdá, že zastupují zájmy svch sponzorů (viz the investment theory of politics). Proto musí být jejich komunikace náležitě mlhavá a spíše emocionální (#Volím_pravici), aby nemusely skládat konkrétním voličským skupinám účty.