Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Komu patří peníze v bance?

Jan Dvořák | 29. 4. 2013 | Celkem 9 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Všech 9 komentářů v diskuzi.

Vít Hušek | 3. 5. 2013 06:43

Ještě k tomu Kypru - když se na to díváme takhle, tak úplně spravedlivé by bylo, kdyby všechny vklady byly kráceny nějakým procentem. Následně by se pojištěné vklady dorovnaly do hodnoty 100 tis. eur z fondu pojištění - a ne na úkor větších vkladatelů, jak se stalo.

Nahlásit

0
+
-

Tomáš Kocourek | 29. 4. 2013 22:48

"Ve skutečnosti člověk i vkladem do banky investuje – konkrétně půjčuje bance peníze (i když smlouva nemluví o půjčce peněz, ale o vedení běžného účtu, termínovaného vkladu nebo jakéhokoliv bankovního produktu) a dostává za to úrok (nehodlám teď na tomto místě diskutovat o jeho výši). To, co klienti bank vidí svých na bankovních výpisech včetně úroků, není de facto to, kolik mají peněz uložených v bance, ale kolik jim banka dluží, kolik jí půjčili."

V tom případě by se jednalo snad o nejvíce zpoplatněný investiční produkt na trhu...

Nahlásit

0
+
-

Petr Toman | 30. 4. 2013 19:19 | reakce na Tomáš Kocourek - 29. 4. 2013 22:48

Vzhledem k tomu, jak byly (resp. jsou) banky zachraňovány kvůli krizi, bych řekl, že celé současné bankovnictví je pro nás v globálu "nejvíce zpoplatněný investiční produkt" v historii :-)

Je otázka, zda lze vůbec vlastnit něco jako čísla v počítači (snad leda pronajmout si konkrétní paměťové buňky na serveru?), což je dnes drtivá většina tzv. peněz. Nicméně banka slibuje, že můžeme mít všechny své peníze kdykoliv k dispozici, což prostě v systému částečných rezerv nemusí být pravda (Northern Rock a další by mohly vyprávět).

K tomu si přidejme, že banky peníze nepůjčují, nýbrž vytvářejí peníze nové (za kterýžto výkon si přirazí nemalý úrok). No, není to bankovnictví úžasný byznys? :-)

Jinak si myslím, že situaci by prospělo zavedení dvou typů účtů - transakčního a investičního (viz http://bit.ly/12QbA1i).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Roman Roszka | 29. 4. 2013 15:32

Vazeny pane Dvoraku,
mylite se. V pripade bezneho uctu ja bance nic nepujcuji. Ja nemam sepsanou smlouvu o pujcce. ja mam v bance otevreny bezny ucet, na kterem si ulozim penize, ke kterym mam mit KDYKOLIV pristup. Tyto penize nepatri bance, ty jsou MOJE. Ja dokonce bance platim poplatky za vedeni uctu!
Jina situace je v pripade terminovaneho vkladu. Tam bance skutecne penize pujcuji a banka mi za to plati depozitni urok - na urcitou dobu se zreknu svych penez, nemam k nim pristup, po uplynuti urcite doby dostanu penize zpet i s uroky. Ve clanku mi rozliseni na bezny ucet a terminovany vklad chybi.

Problem kazde banky je, ze je inherentne insolventni. V jakemkoliv okamziku neni schopna dosat svym zavazkum. Tento problem nastal s odstupem od zlateho standardu a dokud banky nezacnou fungovat jako kazdy normalni podnik, tak se financich krizi nezbavime. Od roku 2009 centralni banky hasi ohen olejem. Pokud si nekdo mysli, ze jsme vyresili problem nejakym kvantitativnim uvolnovanim tak se horce myli. Krize z roku 2009 je slaby odvar toho, co prijde v budoucnu.

Pod komentovanym clankem rovnez vidim clanek"zlato. cas nakupu?" Moje odpoved - rozhodne ano. Souhlasim - zlato nenese urok, ale kdo ma zlato, ma penize a ne najake potistene cary papiru.

Nahlásit

0
+
-

Vlad Ender | 30. 4. 2013 15:32 | reakce na Roman Roszka - 29. 4. 2013 15:32

Jak pan Dvorak pise, penize na beznem uctu opravdu nejsou Vase, je to porad pujcka bance. Ze nemate sepsanou (explicitni) smlouvu o pujce na tom nic nemeni. Bezny ucet je ve skutecnosti nekolik produktu dohromady. Pucjka s okamzitou splatnosti (vybrat penize muzete kdykoli), a nastroj k bezhotovostnim transakcim.

Za zlateho (ci stribrneho nebo mixovaneho) standardu banky padaly jeste casteji nez dnes. Rozdil byl, ze po vetsinu trvani metalickych standardu vetsina lidi nemela dost penez na to, aby pro ne mel smyl neco v bance mit.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 30. 4. 2013 17:27 | reakce na Vlad Ender - 30. 4. 2013 15:32

1) Za metalickeho standardu a systému plného krytí banka mohla padnout jen když podváděla a vystavovala více potvrzenek na kov, než ho bylo v sejfech. Samozřejmě se to dělo, ale byl to patologický jev (podvod, trestný čin), kdežto dnes jsou všechny banky insolventní z principu.

2) Za metalického standardu člověk mohl mít hrnec zlaťáků zakopaný pod jabloní či hrnec stříbrňáků zazděný ve sklepě. Sice to zní nemoderně, jenže takovéto úspory nemohla zničit žádná měnová reforma (hodnotu Au/Ag nelze zrušit dekretem) ani hyperinflace. Okupace ani válka. Rozpad měnové unie ani státní bankrot.
Když dnes najdu ten hrnec s 1925 Ag desetikorunami či 1913 Au desetikorunami, budu nepoměrně šťastnější, než když to bude kufr 1946 či 1960 či 1999 stokorun.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Vlad Ender | 30. 4. 2013 18:00 | reakce na Jan Altman - 30. 4. 2013 17:27

1) System plneho kryti byl na svete provozovan jenom jednou, Amsterdamsche Wisselbank.

Ad 2) - kdybych nasel na zahrade zachovanou cinskou bankovku dynastie Tang ze 7. stoleti, tak bude mit hodnotu podstatne vetsi nez poradne velkej hrnec Ag/Au.

Ag/Au je investice, a nikomu nebranim aby si ho poridil. Nicmene je to porad "jenom" investice, a v zivote jednoho cloveka muze stejne tak vydelat jak prodelat (81-99 ztrata kolem 3/4 hodnoty a podstatne vice pocitame-li inflaci, od 99 do ted zase naopak atd..).

Osobne preferuji investici do neceho co nejenom lezi ale generuje prijem, ale to je moje osobni preference.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 1. 5. 2013 00:38 | reakce na Vlad Ender - 30. 4. 2013 18:00

ad1) Nepovažuji žádný, byť sebekrytější, bankovní systém za správný, pokud je monopolisticky násilně nadirigován zvrchu. Jsem zastáncem freebankingu, volné soutěže měn, zrušení zákona o jediném legálném platidle, zrušením omezení kovů (daň z kapitálových výnosů, DPH na Ag, atd...). Tzn. nechť si jedno sdružení finančních institucí založí systém elektronických účtů a transakcí v miligramech Au se 100% krytím. Jiná aliance bank ať si založí něco podobného ale s Ag. No a někdo jiný (klidně stát, pokud nebude mít žádné uzákoněné zvýhodnění) nechť si třeba provozuje nekrytou papírovou měnu. A ať si lidi/trh vybere, co chce používat.

Ad2) Hm. Ale já tady nemluvím o sběratelství. Když najdu starý obraz či šperk, také bude možná mít velkou hodnotu. Ale já mluvím o penězích a jejich kupní síle. A je jednoduché si srovnat stejný ročník papírové a kovové stokoruny z Rakouska Uherska, jakou která má dnes hodnotu.

AdZbytek: nijak nezavrhuji jiné druhy investic, portfolio má být vyvážené. Jen je podle mne třeba mít na zřeteli, v jaké situaci a době se nacházíme. Podle mne Banka, MF lobal a Kypr jsou jen předzvěstí toho, co přijde. A proto považuji za důležité vlastnictví i instrumentu, který není tak lehké zdanit či znárodnit, který lze skrýt či transportovat, který má hodnotu všude na světě a není závislý na prosperitě ČR či EU, jehož hodnotu není možné zrušit měnovou reformou, bankovními prázdninami, uzavírkou burzy, atd...

Drtivá většina lidí toto nechápe. Příslušník vyšší střední (tedy někdo, kdo nežije od výplaty k výplatě) má typicky 80-90% majetku v nemovitostech (2 byty v Praze jako investice a zdroj příjmu z nájmu na penzi, rodinný dům za Prahou na hypotéku, chata na horách). Něco možná v akciích (většinou poměrně netransparentně skrze fond) a něco (aniž to tuší) ve státních dluhopisech (penzijní pilíře, životní pojištění). Všechny instrumenty závislé na právním prostředí ČR. Většina závislé na prosperitě ČR a EU. Vše závislé na funkčnosti právního a finančního systému. Vše jednoduše zablokovatelné a vyvlastnitelné. Vše (hlavně nemovitosti) závislé na demografii a stavu státního rozpočtu a penzijního systému (kdo jim v těch bytech za 25 let bude platit nájem, když půlka národa bude v penzi a ta penze bude 6500Kč?).

Přestože se v novinách svého času psalo, že zlato kupuje i teta Trnková z Dolní Lhoty, realita je úplně jiná. Kolik asi tak uncí Au (a kolik Ag) připadne na hlavu? Kolik procent populace má nějakou citelnou expozici v kovech (neberu prstýnek po babi)? Řekl bych, že reálně to procento nebude o moc vyšší, než procento lidí, kteří nakoupili konzervy, generátor el.energie a filtrační stanici na vodu. Takže to nebude procento, ale promile. Pokud bychom počítali jen lidi s nějakou hmatatelnější pozicí - například kilo Au a 50 kilo Ag - tak myslím budeme rádi za čtyčmístné číslo (Bůh ví, jestli). Nebo ne?
Tedy podle mne hrubá podinvestovanost ve fyzických kovech a většinově nevyvážená portfolia.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Dvořák | 30. 4. 2013 09:28 | reakce na Roman Roszka - 29. 4. 2013 15:32

Bance půjčujete peníze i v případě běžného účtu.
Banka je má v rozvaze jako JEJÍ peníze (v aktivech) a zároveň jako závazek se okamžitou splatností vůči Vám (v pasivech).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK