Diskuze: Euro. Co dělat s poraženými

Radovan Dell|30. 4. 2013 18:10

Kolik vůbec bylo plánováno na záchranu Řecka a kolik je to nyní? Kdyžtak mě opravte, za ta léta rychlého řešení krize jsem už nějaký ten detail zapoměl, ale myslím, že původní odhad byl 110 miliard EUR a dnes? 240 miliard EUR, 200 miliard už dostali, a země je v čím dál většim srabu. Možná, že EURo jako měna není v krizi, ale Eurozóna má problém a voliče s krátkou pamětí. Na záchranu Španělska nebo Portugalska nebude a nebo se bude tisknout tak, že budeme mít dvoucifernou inflaci.

Radovan Dell|30. 4. 2013 17:48| reakce na Jan Altman - 30. 4. 2013 10:55

To jste popsal Švýcarsko, není to tam bez chyby, ale tak nějak to funguje.

Jiri Salek|30. 4. 2013 13:54| reakce na Jiri Salek - 30. 4. 2013 13:15

Ale ano. Americky dluh financuje Japonsko za vytisteny Juan. Japonska centralni banka se rozhodla konecne vyprostit z deflace neomezenym tistenim penez. Protoze Juanu uz maji hromady tak se musi nekam prelit. Momentalne jdou do USA. Japonci dostanou americke upisy a drzitele dolaru na oplatku japonske Juany. Americke dolary se utrati v americe na Obamuv socialismus. Otazka je co se stane s cerstve vytistenymi japonskymi Juany. Budou kupovat japonske zbozi nebo japonsky dluh? Lidi by byli blazni kdyby kupovali dluh, protoze tam nic nevydelaji. Tak tedy zbozi? Snad radsi akcie. Ovsem pokud se z toho stane trend a Japonsky dluh zdrazi tak jdou Japonci do kytek.

Jiri Salek|30. 4. 2013 13:15

Eurozona samozrejme vydrzet muze. Zeme ktere se dostanou do velkeho deficitu budou muset zacit setrit a propoustet. To znamena ze i mistni mzdove naklady nakonec poklesnou a nakonec se jejich konkurenceschopnost zvysi. Bude to sice za cenu snizeni objemu ekonomiky, ale nakonec k tomu dojit musi nezavisle na tom kolik penez dostanou z Nemecka nebo kolik jim centralni banka vytiskne. Mozna ze tisknuti penez je lepsi, nebot snizi kurz Eura a udrzi globalni konkurenceschopnost.
Taky je dost mozne ze pro postizene ekonomiky by bylo lepsi z Eurozony vystoupit, ale to evidentne neni politicky unosne.
Stejnou filozofii ma i USA. Tisknout a tisknout. Problem je diky znovuzavedeni socialismu meze klesat i jejich konkurenceschopnost. Ovsem s pokles dolaru by to mohl vyvazit. Ezistuje vubec nejaky blazen ktery jeste nakupuje dluhopisy USA? Nejsou vsechny dluhopisy financovany z vytistenych penez?

Vlad Ender|30. 4. 2013 11:46

Tech vitezu je jeste mene, pokud vubec nejaci.

Luxembursko je v podstate Kypr, akorat jim nejde prisit spinave ruske penize (kterych mimochodem bylo na Kypru podstatne mene nez se povida. Kypr byl, co se tyce prani penez, razen daleko za Svycarsko, US, nebo dokonce i Nemecko. Ale hodilo se to dobre do kramu. Rozlisovat spinave penize z drog, atd. a penize patrici ruskym spolecnostem ktere pouzivaly normalni a legalni danove klicky. Stejne jako je pouzivaji americke, britske ci nemecke firmy - akorat vetsinou v jine jurisdikci). Ekonomika postavena na vhodnem danovem prostredi a bankovnictvi.

Malta to same v bledemodrem.

Rakousky bankovni sektor je silene vystavenej rizikum vychodni a jizni evropy. Slovinsko je dalsi EU stat s problemem - a rakouske banky tam maji docela dost. Nepotopi je to, ale rozhodne nepomuze.

Nizozemsko ma/melo silenou realitni bublinu, diky danovemu zvyhodneni hypotek - ktere bylo ale ted odsrtaneno, a domaci banky uz zacinaji mit problemy, a spise to bude v kratkodobem horizontu horsi nez lepsi.

Nemecke banky - to bych si dovolil tvrdit, ze naopak, nemecke banky uverovou bublinu pekne posilovaly. Akorat ne doma, ale venku. Irske banky byly sanovanu neb jejich pad by potopil docela dost nemeckych bank. Podobne meli exposure (vetsinou ale neprimo) i v dalsich Club Med statech(i kdyz cas ktery Nemecko a Francie koupila mezitim tyto banky docela dobre vyuzili)... Nemecke Landesbanken jsou zname jako jedny z "nejhloupejsichquot;bank (do urcite miry je to dano regulaci kterou Nemecko prijalo pred nekolika lety. Pred tou regulaci meli moznost docela dobre vydelavat, po regulaci ale moc ne a zacali shanet vynosy jinde. KfW (ktere teda Landesbanke neni) bylo oznaceno za "nejhloupjsi nemeckou banku" (nemeckym tiskem), kdyz poslali Lehmanum 300m EUR par hodin pred krachem. A co se tyce sofistikovane DB, tak ta zalozila nektera cela odvetvi strukturovani (ale delala to v US, takze zase domaci trhy to nijak neovlivnilo). Ostatne je pravdepodobne ze DB prezila diky kreativnimu ucetnictvi (coz teda dle me ukazuje spise na problemy s bankovnim ucetnictvim nez s DB).

Jan Altman|30. 4. 2013 10:59| reakce na Martin Šilar - 30. 4. 2013 08:38

No současné smlouvy tak myslím vyznívají. Ale jak píšu v příspěvku výše: kdyby Španělsko důrazně požádalo Brusel o dočasné zavedení paralelní pesety v rámci boje s krizí a nutnosti devalvovat, Brusel by asi přišel na mechanismus, jak SP ponechat v EU.

Brusel je v případě potřeby vždy operativně připraven ke kreativnímu výkladu smluv...

Jan Altman|30. 4. 2013 10:55| reakce na Jan Krejčí - 30. 4. 2013 08:26

Přesně tak, to by bylo ideální.

V Praze i ve Lhotě by zůstaly daně zaplacené v daném místě registrovanými občany i firmami + v místě zaplacené DPH, spotřebky, soc+zdrav "pojištění" ;.
Pakby vše bylo zřejmější a průzračnější.
Nevím, jak Lhota, ale Průhonice a Černošice by si určitě polepšily. Ale vzhledem k počtu firem registrovaných např. na Praze 2 také nepočítam s nějakým poklesem tamního výběru.

Ideální by bylo, aby si obce mohly konkurovat tím, jak vysoké daňové sazby na své rezidenty uvalí. Konkurence je prospěšná věc.

Následně by se obce mohly dohodnout, jaké pravomoci a agendy svěří vyššímu celku (kraji) a kolik na ně budou přispívat.

A kraje by se následně mohly dohodnout, že např. obranu delegují na celek nejvyšší - stát. A také by na to příspívaly. Podle nějakého spravedlivého klíče (zřejmě fixní částka na hlavu - resp. jakkoli by se kraje dohodly).

Tak nevím nevím, za by si Bruntál polepšil...

Každopádně takováto demokracie zdola zní o něco málo lépe, než demokratický centralismus.

Jan Altman|30. 4. 2013 10:48

Vyloučit členský stát z eurozóny zřejmě jde: stačí neposkytnout pomoc. Po nevyhnutelném bankrotu takovému státu nikdo nepůjči a lidé jednak nebudou moci a jednak nebudou chtít platit daně. Pokud ECB navíc zavře kohoutky s likviditou pro banky a také přestane kupovat junk dluhopisy takového státu, politikům nezbude nic jiného, než si natisknout vlastní peníze, protože jinak ani nebudou mít na výplaty pro příslušníky státního represivního aparátu a systém se jim zhroutí.

Z eurozóny lze i vystoupit. Docela věřím tomu, že kdyby např. Španělsko přišlo do Bruselu, že už to dál nejde a že potřebují devalvovat, nakonec by se na nějakém mechanismu zachovávajícím členství dohodli. Eurokracie nebude riskovat živelný rozpad a pokud to bude možné prezentovat jako dočasné opatření v krizi, projde to.

Ale vzhledem k tomu, že politici na severu i na jihu nemají odvahu k radikálním krokům, na vše se dívají pouze krátkodobě (nic za horizontem volebního období je nezajímá), asi ke změně jen tak nedojde.

Takže se dál bude provozovat politika oddalování. Napětí poroste, jižani budou čím dál zoufalejší, Němci budou čím dál naštvanější, že to vše dotují. A možná že to tedy skončí jako předchozí podobné pokusy o měnovou unii - válkou. Ta nobelovka pro EU pak získá mírně absurdní rozměr.

Martin Šilar|30. 4. 2013 08:38

"Odchod z eurozóny by se totiž zřejmě neobešel bez odchodu z Evropské unie jako takové." Na základě čeho stavíte tuto úvahu?

Jan Krejčí|30. 4. 2013 08:26

Koukám, že v Praze mýtus o dotování zbytku ČR pořád žije. Možná by bylo lepší vybírat veškeré daně lokálně a nic z Prahy "nedotovat" ;,aby byly obě strany spokojené.