Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Anketa: Práce pro všechny mladé? EU „bojuje s nezaměstnaností“

Ondřej Tůma | 15. 3. 2013 | Celkem 65 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Všech 65 komentářů v diskuzi.

Stanislav Dvořák | 15. 3. 2013 16:48

Podle některých sociologů, by při plném zapojení dnes známých a dostupných technologií, automatizace arobotizace, v USAi v Německu dosáhla nezaměstnanost 80% .Z toho vyplývá, že výše i níže uvedená diskuse je bezpředmětná, a je třeba zásadnísystémová změna. Žádný laissez faire to nevyřeší.

Nahlásit

0
+
-

Ondřej Palkovský | 15. 3. 2013 19:25 | reakce na Stanislav Dvořák - 15. 3. 2013 16:48

Možná by se ti sociologové měli systémově naučit ekonomii a historii podobných predikcí?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jiří Kratochvíl | 18. 3. 2013 21:38 | reakce na Ondřej Palkovský - 15. 3. 2013 19:25

Já to pochopil trochu jinak. Je pravda, že tradiční výrobky/komodity jako je bydlení, energii, voda a potraviny je možné zajistit celé populaci zapojením jen pár procent obyvatel. Za cenu omezení vývoje, služeb a poklesu životního standardu jsou dnešní technologie podpořené pár stovkami tisíc kvalifikovaných specialistů schopné bez problému zajistit "nenáročný" ;život celé populaci. Ovšem pro většinu lidí (včetně mě) by ta cena byla příliš vysoká...
Viz produkce potravin, bez technologické podpory se jí muselo věnovat 80-90% obyvatel, dnes to bude kolik, 1-3% ?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 16. 3. 2013 19:23 | reakce na Ondřej Palkovský - 15. 3. 2013 19:25

Pradědeček pana Dvořáka asi rozbíjel stoje, protože mu brali práci.
A ten velmi dlouhý seznam různých profesí, které teprve měly vzniknout, si neuměl ani představit.

Když si představím, kolika lidem vzal práci vynález parního stroje, počítače, holícího strojku, kola či ohně... ...hrůza mne jímá.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Stanislav Dvořák | 17. 3. 2013 00:08 | reakce na Jan Altman - 16. 3. 2013 19:23

Nejsem zastánce rozbíjení strojů, právě naopak. Doporučuji provést systémovou změnu společnosti, která dokáže absorbovat armádu nezaměstnaných.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 19. 3. 2013 15:49 | reakce na Stanislav Dvořák - 17. 3. 2013 00:08

No prosím ale ten "systémový experiment" si zkoušejte na svém a za své. Děkuji.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Adam Čabla | 17. 3. 2013 07:33 | reakce na Stanislav Dvořák - 17. 3. 2013 00:08

Ta zmena by nebyla zase tak slozita. Snizte cenu prace a narovnejte cenu kapitalu. V soucasne dobe je zaprve prace danemi znevyhodnovana a zadruhe je kapital danemi zvyhodnovan skrze zrychlene odpisy. Tezko se lze masivni automatizaci a nahrazovani lidske prace stroji divit, kdyz ji stat dost silne podporuje.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ferdinand Mácha | 17. 3. 2013 11:21 | reakce na Adam Čabla - 17. 3. 2013 07:33

"Ta zmena by nebyla zase tak slozita. Snizte cenu prace..."

No to ale začne být složité v momentě, kdy realita ukáže, že za tím číslem "cena práce" stojí lidská osoba. Jedinec se svými záměry a vlastním rozhodováním a vlastní mocí.

Jestliže se jedinci od malička vedou k tomu, že mají vyhovět něčím požadavkům, za což následně dostanou odměnu, pak se nelze divit, že očekávají přísun požadavků, které povedou k odměně. A jestliže ta odměna nepovede k jakýmsi životním podmínkám, pak budou logicky nespokojeni. A budou svou moc používat pro získání té správné odměny za svou činnost.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Adam Čabla | 19. 3. 2013 07:57 | reakce na Ferdinand Mácha - 17. 3. 2013 11:21

Zajimave, ja jsem mluvil o umelem zvysovani ceny prace skrze dane a "pojisteni" ;.Ne o tom, ze by se nejakym befelem naridily nizsi mzdy. Jeden o voze a druhy o koze..

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ferdinand Mácha | 19. 3. 2013 10:33 | reakce na Adam Čabla - 19. 3. 2013 07:57

Tak to jo, to se omlouvám... Já jsem preventivně napadnul obvyklý směr myšlení, který za jedinou možnou změnu považuje snížení minimální mzdy. Snižovat daně... to je v současnosti velice inovátorské a odvážné :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Aleš Müller | 15. 3. 2013 16:47

Osobně se domnívám, co mluvím s podnikateli, že přiměřenou podporou absolventů a tudíž mladých lidí, postačí malá úprava zákoníku práce a daňového systému. Za prvé je vhodné po dobu jednoho roku od absolvování školy snížit odvody zdravotního a sociálního pojištění na straně zaměstnavatele, čímž dojde k cenovému zatraktivnění a kompenzaci nezkušenosti absolventů.
Za druhé, v zákoníku práce definovat zkušební dobu pro absolventa - ta by byla jeden rok od absolutoria. Prostě pokud má zaměstnavatel někoho nabrat a není o něm jasné jak bude pracovat, musí mít možnost jej rychle propustit.

Nahlásit

0
+
-

Klára Hamatová | 15. 3. 2013 10:01

Mám dvojčata ročník 1989. Veliké procento jejich spolužáků z jejich základní školy je bez práce, často i bez rozumného vzdělání (za rozumné vzdělání nepovažuji např. chovatele koní či vyučení čalouníkem, když tu práci stejně nikdy nechtěli dělat).
Ti, kteří přesto chtějí pracovat, mají živnost např. na rozvážkovou službu nebo pracují v ochrankách, v obchodě, v různých recepcích apod.
Nezaměstnaní jsou spíše absolventi VŠ, kteří odmítají o píď ustoupit od vystudované "specializace&q uot;,případně nejsou ochotni dojíždět nebo se přestěhovat za prací ( a manuální práce pro ně nepřipadá v úvahu, protože mají VŠ ....).
Přinutí snad stát tyto vysokoškoláky, aby si bezprostředně po ukončení školy "doplnili kvalifikaci"? Zaplatí jim další vysokou školu? Nebo je pošle na jazykový kurz?

Nahlásit

0
+
-

Jan Altman | 15. 3. 2013 13:12 | reakce na Klára Hamatová - 15. 3. 2013 10:01

Nemá cenu řešit následky.
A příčinou je to, že školství je státním monopolem. Stát určuje, co a kde studovat. Stát vzdělává a platí učitele. Stát určuje osnovy a akreditace. A dává vzdělání "zadarmo" (resp. za peníze sebrané ostatním proti jejich vůli).
Kdyby školství bylo konkurenčně-tržní a za studium se platilo jako za každou jinou službu, lidé by vzdělání (konečně!) začali brát jako investici a studovali by to, co jim přinese největší užitek, pomůže splatit studentskou půjčku a zajistí příjemný život.

Vyloučilo by se tím tedy jak to, že někdo zbytečně studuje to, co pak nikdy nevyužije, tak i to, že někdo vystuduje za peníze ostatních (např. lékař) a pak odejde (nebo tím alespoň vyhrožuje/vydírá) vydělávat a platit daně jinam.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ferdinand Mácha | 15. 3. 2013 20:15 | reakce na Jan Altman - 15. 3. 2013 13:12

"Kdyby školství bylo konkurenčně-tržní a za studium se platilo jako za každou jinou službu, lidé by vzdělání (konečně!) začali brát jako investici a studovali by to, co jim přinese největší užitek, pomůže splatit studentskou půjčku a zajistí příjemný život."

Hmm.. .kdyby... A třeba BY to dopadlo jako v minulosti, kdy bylo vzdělání dostupné pouze pro vybrané elitní jedince (elita aristokratů, elita rodin, elita církevních příslušníků, jiných příslušníků...) a tito elitní jedinci by utvořili opět mocenský monopol, který se vytvořil v minulosti a účinně bránil konkurenci vyloučených jedinců...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ferdinand Mácha | 15. 3. 2013 20:19 | reakce na Ferdinand Mácha - 15. 3. 2013 20:15

Nebo BY to mohlo dopadnout tak, že školství nabídne spoustu oborů, ve kterých se žáci nemají šanci zorientovat a nedokáží odhalit, že studentská půjčka na obor gender studií se jim nevyplatí. Ale vyplatí se škole, a to se počítá.

Poenta je v tom, že všechno má svá proti. A chyba není v systému, ale v lidech, kteří dovedou zneužít jakýkoliv systém.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 16. 3. 2013 19:27 | reakce na Ferdinand Mácha - 15. 3. 2013 20:19

To tedy máte o lidech dost nízké mínění...
V první řadě by vám tak mělo vadit, že jim prostřednictvím voleb svěřujete moc nad svým životem a majetkem...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ferdinand Mácha | 16. 3. 2013 20:36 | reakce na Jan Altman - 16. 3. 2013 19:27

Samozřejmě mi vadí, že mi někdo vládne, v tom mezi námi nikdy spor nebyl.

Mám mínění, které odráží lidskou historii i současné dění, které pozoruju.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Libor Kosour | 15. 3. 2013 14:01 | reakce na Jan Altman - 15. 3. 2013 13:12

A jak by ti lide zjistili, co jim prinese nejvetsi uzitek? Letos je poptavka po programatorech, pristi rok budou treba zadani piloti letadel. Nez clovek vystuduje, tak se to zmeni. A behem zivota cloveka i nekolikrat.
navic spousta zodpovednyhc lidi by nemohla studovat, protoze si prece nebudou brat pujcku, kdyz nevi zda dostuduji, zda bude o dany obor pote zajem, zda budou mit na splaceni, atd.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Michal Weinfurtner | 15. 3. 2013 16:34 | reakce na Libor Kosour - 15. 3. 2013 14:01

Problém vašeho argumentu je to, že neuvažujete hodnotu času člověka.

Ve skutečnosti je to tak, že škola zdarma způsobuje špatnou alokaci kapitálu v podobě utraceného času stráveného studiem oboru který nikdo nechce platit.

Pak roste nezaměstnanost VŠ absolventů do nebe. Neuvažují nad tím jako nad investicí.

Lidé si odvykli oceňovat svůj čas jako komoditu. Přitom je daleko vzácnější než třeba zlato.

Zlato nahromaděné nepodlého zkáze v čase. Zlato mého děda mohu mít já a po mně i moje děti a děti mých dětí.

Ale můj čas ? Toho mám jen omezené množství a každou sekundou ubývá. Jak jej utratím je velmi důležité, nemohu ho nikdy získat zpět, na rozdíl třeba právě od toho zlata nebo peněz.

Lidí plýtvají časem a pak se diví.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 15. 3. 2013 14:38 | reakce na Libor Kosour - 15. 3. 2013 14:01

Hm. A moudrý úředník ví, jaké obory budou potřeba za 10 let?
Neví. Navíc on nenese následky špatného úsudku. Ty si nesou právě ti studující jednotlivci. Čili je to i o motivaci. Kdo má nejvyšší zájem vybrat si správně školu? No ten jednotlivec, kterého se to týká!

Navíc pokud se budou jednotlivci rozhodovat samostatně, nehrozí tak moc, že dojde k hromadnému masovému chybnému rozhodnutí, bude zkrátka "diverzita" ;.

Akdybychom neměli perverzní systém, kde cizí děti jsou násilím nuceny živit cizí rodiče (a dokonce i bezdětné či nepřizpůsobivé rodiče plodící nepřizpůsobivé děti, atd...), tak by vysoký zájem na volbě perspektivního studia měly i rodiče, neb by na tom závisela schopnost dětí je později živit. Jak jako tomu bylo vždy v minulosti.

Změny jsou objektivní realitou a člověk s tím musí počítat. Rigidní byrokrat s tím naopak počítat neumí a ani nemá důvod. To státní monopol na školství a byrokracie blokují rozmanitost a přizpůsobovací procesy.

Jestli si někdo nechce brát půjčku, je to jeho volba. Musí si pak přivydělávat při škole, nebo si půjčit od rodičů (např. výměnou za závazek živení v penzi), nebo si najít sponzora (budoucího zaměstnavatele), nebo jít studovat až později, až si na to vydělá, či studovat při zaměstnání (aspoň mu pak nebude chybět praxe), či se prostě zařídit jinak. Otázka také je, jestli na pozice typu sekretářka a podobné, je potřeba VŠ...
Je to však život každého jednotlivce, jeho investice, jeho náklady a jeho budoucí výnosy. Jeho rozhodnutí, jeho zodpovědnost.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Libor Kosour | 16. 3. 2013 10:56 | reakce na Jan Altman - 15. 3. 2013 14:38

Tim jsem chtel vyjadrit, ze to nevi nikdo. Ani urednik, ani studujici nemuze vedet, o jaky obor bude za nekolik let zajem.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 16. 3. 2013 19:26 | reakce na Libor Kosour - 16. 3. 2013 10:56

Jistě, ale je jeho zodpovědností to nějak odhadnout, neb jde o jeho život.

Je daleko pravděpodobnější, že se rozhodne správně, protože k tomu na rozdíl od úředníka má dobrý důvod.
Navíc když chybu způsobí centrální plánovač (což je téměř pravidlem), odnesou to úplně všichni. Pokud to necháme na jednotlivcích, odnesou to jen ti, kteří zvolili špatně, tedy jen část populace. Nedojde k masovému/systémovému problému. A ostatní mají šanci se poučit.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Libor Kosour | 17. 3. 2013 10:30 | reakce na Jan Altman - 16. 3. 2013 19:26

Pokud stojite o to, mit zodpovednost za uhodnuti cisel do sportky prosim, ale ja v tom velky rozdil nevidim. Spise Vam pak bude kazdy vycitat, ze jste zvolil spatne a ze je tudiz Vase vina, ze nevidite do budoucnosti.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 17. 3. 2013 12:21 | reakce na Libor Kosour - 17. 3. 2013 10:30

No stále ale lepší, než dnešní situace, kdy se musím povinně účastnit té jediné legální státní loterie, za cenu jakou si určí stát, v kvalitě jaké je stát schopen a ta čísla do sportky všem jednotně ordinuje nějaký byrokrat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Libor Kosour | 18. 3. 2013 16:28 | reakce na Jan Altman - 17. 3. 2013 12:21

To je Vas nazor a ja Vam ho neberu. Podle me to ve vysledku vyjde nastejno, kdyz nepocitam moznost jakesi volby, u ktere predem nevim k jakemu povede vysledku.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 18. 3. 2013 16:57 | reakce na Libor Kosour - 18. 3. 2013 16:28

No bohužel mi ho (nejen vy) berete prostřednictvím voleb a demokracie. Přenášíte na své volené zástupce pravomoci, které ani sám nemáte (což je dost divné).
_________________Nemohuse rozhodnout, zda se chci účastnit 1.pilíře, nebo ne. Nemohu se rozhodout děti poslat na jiné školy (třeba i zahraniční) a neplatit na ty státní (abych na to měl). Nemohu se rozhodnout s kým (za své) chci být solidární a s kým ne. Nemohu si rozhodnout u jaké pojišťovny se sociálně pojistím. Nemohu si vybrat pojistný plán, rozsah plnění a výši spoluúčasti u zdravotního pojištění. Nemohu se rozhodnout, že nebudu kupovat tu dražší solární energii a zůstanu u levnější konvenční. Nemohu se rozhodnout, že nechci využívat ani platit služby Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví. Atd... Přitom takovéto moje rozhodnutí by se týkalo jen mne, nijak by neomezovalo legitimní práva kohokoli jiného. Přesto mi (a dalším)tom je bráněno. Pomocí nelegitimního násilí.
Brání mi v tom zástupci, které jsem si nezvolil, na které jsem nedelegoval právo mluvit mi do života. A právo zasahovat do mého života a majetku neměli ani ti, kteří je volili. Tak jak ho na ně mohli přenést, když ho sami nemají?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Martin Brezina | 15. 3. 2013 07:23

Na odpovědi některých moudrých hlav se člověk ani nemusí dívat, a předem ví, co dotyčný odpoví. Protože ten dotyčný má dávno všechny odpovědi vyčteny z těch správných učebnic.
Nuže, ta vždy správná odpověď zní: za všechno může regulace a zákoník práce. uvolněte regulace pracovního trhu a kdo bude chtít, práci najde.
Ok, a teď otázka: kolik regulací a jaký zákoník práce reglementující trh práce jsou třeba v takovém Egyptě, kde má - podle expertů Světové banky - práci pouhých 20% práceschopného obyvatelstva?
Je s podivem, že zastáncem jedné správné pravdy je i popperovec Hampl...

Nahlásit

0
+
-

Petr Hampl | 15. 3. 2013 15:56 | reakce na Martin Brezina - 15. 3. 2013 07:23

Pane Brezino,

z hlediska faktů je to jednoduché. Práce byla, přišly regulace a práce není. Alternativní hypotéza by mohla říkat, že společná měna a regulace přinesly nová pracovní místa, ale že tento efekt byl vyvážen jinou změnou. O.K. Jaká to podle vás byla změna?

Ale abych byl dostatečně popperovský, uvedu falsifikační kritérium. Pokud po příští vlně regulací ekonomika rozkvete, začnou vznikat nové firmy a objeví se pracovní místa, uznám, že moje teorie byla chybná.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Martin Brezina | 15. 3. 2013 16:53 | reakce na Petr Hampl - 15. 3. 2013 15:56

Nemyslím, že někdo soudný tvrdí, že díky regulacím vzniknou nová pracovní místa. Takže tady není co falsifikovat, kromě vámi postaveného slaměného panáka.
Naopak, falzifikaci by si zasloužila vámi a ostatními zastávaná teze, že deregulace k vzniku pracovních míst vede.
Tvrdím, že v posledních 30 letech jsme ve většině evropských zemí svědky reforem, které pracovní trh do jisté deregulovaly. Předpokládám, že nebudete tvrdit opak. Nuže, výsledek těchto reforem povzbuzující není, protože nezaměstnanost spíše vzrůstá, než naopak. A liberál vašeho střihu řekne: to je proto, že jde o deregulaci malou, téměř nic neřešící. Deregulujme pořádně, pak se to projeví. Já se ptám, kde je ten moment, kdy už to bude ta skutečná refoma? Kdy se neoliberální smýšlení vystaví své falzifikaci v podobě zhodnocení - zabralo to? Nezabralo? Budeme reformovat ještě dalších třicet let? A co po nich zjistíme?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Hampl | 16. 3. 2013 20:34 | reakce na Martin Brezina - 15. 3. 2013 16:53

Pane Březino, děláte si ze mne legraci? Deregulace v posledních 30 letech? To musí být omyl. Vždyť je to doba zavedení největšího počtu regulací v dějinách lidstva. Nedošlo k žádné drobné deregulaci. Došlo k obrovskému utužení regulace. Ať se to týká energie, staveb, chemických látek, poměrů na pracovišti, hygienických předpisů nebo čehokoliv jiného, všude jsou předpisy dramaticky přísnější. Nové ekologické programy zdražily energii tak, že to prakticky zlikvidovalo výrobní sektor. Nové hygienické předpisy prakticky znemožnily zakládání nových restaurací a pekáren. Direktiva REACH zničila malé firmy pracující s chemikáliemi. Předpisy o energetické úspornosti decimují stavebnictví. Nové protikuřácké zákony zlikvidují vesnické hospody. A mohli bychom jít napříč celým spektrem oborů.

Jestli by se ekonomika vzpamatovala, kdyby byly ty regulace zrušeny? Pouze v případě, že by bylo možné zaručit, že je příští vláda neobnoví.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ondřej Palkovský | 15. 3. 2013 19:24 | reakce na Martin Brezina - 15. 3. 2013 16:53

Ale to žádný liberál neřekne. Deregulace má vliv na nezaměstnanost "ceteris paribus" - aneb díky deregulaci je ta nezaměstnanost nižší, než by byla, kdyby k deregulaci nedošlo.Nikdo neříká (kromě vašeho slaměného panáka?), že regulace je jediný důvod pro existenci nezaměstnanosti.

Nicmén ěkdyž se podíváte dlouhodobě na EU vs. USA, kde zrovna regulace pracovního trhu je opravdu výrazně slabší, zjistíte, že tam je nezaměstnanost výrazně nižší. Když se podíváte na to, co se stalo s nezaměstnaností na novém zélandu, když prakticky zrušili odbory...

Naprosto standardní pohled ekonomů - výsledek doslova "selského rozumu" - je, že regulace nějakým způsobem trh ovlivní. Může ho ovlivnit snížením mezd, může ho ovlivnit zvýšením nezaměstnanosti a dalšími způsoby. A pokud regulace bude působit tímto směrem, je celkem jasné, že deregulace bude fungovat opačně.

No, a vy tady v podstatě tvrdíte, že kámen upuštěný z věže poletí vzhůru, a že by měl někdo falsifikovat tezi, že poletí dolů. Ono možné je v principu vše, ale možná bychom měli začít od toho, co na 99% platí, a pokud někdo tvrdí opak, tak po něm žádat minimálně rozumné teoretické a i přesvědčivé empirické vysvětlení. Máte nějaké?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Martin Brezina | 15. 3. 2013 19:43 | reakce na Ondřej Palkovský - 15. 3. 2013 19:24

"...díky deregulaci je ta nezaměstnanost nižší, než by byla, kdyby k deregulaci nedošlo..."
Výrok ytypu "kdyby.., než by bylo..." jsou přesně ta tvrzení učebnicové povahy, které opravdu nehodlám respektovat.

Mne zajímá, jestli dokážete na číslech a časových řadách doložit u dostatečně velkého vzorku zemí, že deregulace trhu vedla dlouhodobě ke snížení nezaměstnanosti, resp. že nižší míra regulace se projevuje nižší nezaměstnaností. Nějaké srovnání balíku EU vs. jedna země USA, to, nezlobte se, nemá žádný empirický obsah. To je jen rétorická hra.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ondřej Palkovský | 17. 3. 2013 22:01 | reakce na Martin Brezina - 15. 3. 2013 19:43

"Výroky typu "kdyby.., než by bylo..." jsou přesně ta tvrzení učebnicové povahy, které opravdu nehodlám respektovat. "

Takže chápu správně, že např. teorii o gravitaci nehodláte respektovat, protože jaksi platí "kdyby ... new by bylo..."?

quot;Mnezajímá, jestli dokážete na číslech a časových řadách doložit u dostatečně velkého vzorku zemí, že deregulace trhu vedla dlouhodobě ke snížení nezaměstnanosti, resp. že nižší míra regulace se projevuje nižší nezaměstnaností"

Semtam příklady - např. Nový Zélenad - 1991 labour relations act, poněkud nenápadně vyřadil ze hry odbory. Německo - Hartz koncept - opět výrazně flexibilnější, než tam měli před tím.

Ale mě by opravdu zajímalo, co hodláte respektovat. Teorii respektovat nehodláte, ačkoliv bez teorie naprosto nejste schopen interpretovat empirické výsledky. Empirické výsledky, které by vás uspokojily, neexistují, protože deregulace pracovního trhu je naprosto minimální. Teoretické zdůvodnění pro své tvrzení nemáte. Takže na základě čeho tvrdíte, že by deregulace pracovního trhu neměla vliv? Víra?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Adam Čabla | 17. 3. 2013 07:25 | reakce na Martin Brezina - 15. 3. 2013 19:43

"Výroky typu "kdyby.., než by bylo..." jsou přesně ta tvrzení učebnicové povahy, které opravdu nehodlám respektovat."
Zajimaloby me, jestli popirate univerzalni platnost logiky nebo jenom predpoklady modelu a zduvodneni ktere a proc. Takhle to zatim zni jenom jako ciselny fetis. Problematika a priori vs. a posteriori poznani je stara vice nez dva tisice let a takovehle jednoduche rozhreseni jsem vazne necekal.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Martin Brezina | 17. 3. 2013 08:21 | reakce na Adam Čabla - 17. 3. 2013 07:25

Podívejte, já se zde nezabývám logickou stránkou těch výroků. Já dokonce, pokud postřehnete, ani nevylučuji, že deregulace pracovního trhu jistý vliv na snížení nezaměstnanosti může mít.
Já se prostě domnívám, že těch faktorů, které ovlivňují zaměstnanost, je daleko víc, a mnohé jsou významnější, než míra regulace TP (samozřejmě, regulace v jistém rozumném rozsahu, nikoli nějaké tuhé šešněrování trhu).
Problém zde přítomných odborníků je, že se upnuli na jeden, podle mého názoru, nikoli nejpodstatnější faktor, a ten vydávají za hlavní řešení nezaměstnanosti v EU. Přitom, v téže EU jsou země, kde je pracovní trh silně regulovaný, a přitom je tam nízká nezaměstnanost a naopak. To, že jedna učebnicová poučka něco vcelku logicky "zdravěrozumně& quot;říká, ok, je to parciální "pravda", ale nikoli všeřešící princip.
Elementární východisko kohokoliv, kdo se společenskými problémy zabývá, by, podle mne mělo být, že jejich povaha je multifaktoriální. Pokud někdo tvrdí, že má univerzální jedno řešení na vše (trh řeší vše, stát řeší vše...), tak je buď ideolog nebo politik. Nebo hlupák.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ondřej Palkovský | 17. 3. 2013 22:04 | reakce na Martin Brezina - 17. 3. 2013 08:21

"Já se prostě domnívám, že těch faktorů, které ovlivňují zaměstnanost, je daleko víc, a mnohé jsou významnější, než míra regulace TP"

Ale to se domníváme všichni, že těch faktorů je více. A souhlasím, že v krátkém období jsou i jiné mnohem významnější faktory; v delším období mě ale žádné významnější faktory nenapadají.... možná nějaké regulace podnikání a trhu, ale to je tak vše. Jaké faktory, podle vás, jsou dlouhodobě významnější než míra regulace pracovního trhu?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Martin Brezina | 18. 3. 2013 07:16 | reakce na Ondřej Palkovský - 17. 3. 2013 22:04

Pane Palkovský, jaký je rozdíl v regulaci pracovního trhu na Ústecku, kde je nějakých 15% nezaměstnanosti a v Praze, kde jsou to nějaká 3%? A přitom tento stav trvá nikoliv v tom vašem krátkém období, nýbrž zcela dlouhodobě, nezávisle na ekonomickém cyklu. Z toho celkem jednoduchého srovnání bych celkem logicky vyvodil, že tím hlavním faktorem je něco jiného, než míra regulace pracovního trhu nebo regulace podnikání a trhu. Takové srovnání má tu výhodu, že srovnáváte identické regulatorní rámce v obou regionech, na rozdíl od toho, kdy srovnáváte nesourodý balík zemí EU s USA, což jsou naprosto neporovnatelné věci, kde vám do srovnání vstupuje hromada dalších faktorů.
Vy po mně chcete apriorní tvrzení stejného učebnicového typu, jaké formulujete sám. Ale to já prostě neudělám. Věcně vzato, roli hrají takové banální faktory, jako je ekonomický výkon, regionální výskyt a distribuce bohatství, poměr mezd a kapitálu, infrastruktura, kvalifikační struktura a obecná atraktivita regionu pro investory, turisty a kvalifikované či bohaté jedince.
A srovnávat gravitaci s vámi uvedeným ekonomickým principem, no, to je dost komická legrace. Kámen padá stejně na Ústecku jako v Praze. Já vím, vy nejspíš chcete říci, že ten váš "zákon" platí, jen je poněkud deformován jinými faktory. Ale já vidím společnosti jinak, podle mne jsou jevy komplexnější a ekonomie není exaktní věda, jako fyzika. Její "zákony" nejsou ani pravděpodobnostní povahy. Uvědomte si, že i taková hudba je daleko exaktnější a apriornější, než ekonomie.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ondřej Palkovský | 18. 3. 2013 19:04 | reakce na Martin Brezina - 18. 3. 2013 07:16

"Ústecku, kde je nějakých 15% nezaměstnanosti a v Praze, kde jsou to nějaká 3%? ... Z toho celkem jednoduchého srovnání bych celkem logicky vyvodil, že tím hlavním faktorem je něco jiného..."

Po kudstanovíte minimální mzdu v New Yorku 9 dolarů za hodinu, nebude to mít na zaměstnanost příliš velký vliv. Stanovíte-li minimální mzdu v Řecku na 9 dolarů za hodinu, způsobíte kolaps hospodářství. A to i za předpokladu, že by jinak regulatorní rámec byl zcela identický. Tudíž pokud někdo tvrdí, že regulace je hlavním důvodem, proč je na Ústecku nezaměstnanost 15%, tak to naprosto nevylučuje, že ta samá regulace v Praze tuto nezaměstnanost nezpůsobí.

"V ěcněvzato, roli hrají takové banální faktory, jako je ekonomický výkon, regionální výskyt a distribuce bohatství, poměr mezd a kapitálu, infrastruktura, kvalifikační struktura a obecná atraktivita regionu pro investory, turisty a kvalifikované či bohaté jedince. "

Věcně vzato nikoliv. Nezaměstnanost je otázka vyčištění trhu práce, a to je především otázka ceny. V podstatě není důvod, aby při mizerném ekonomickém výskytu, regionální chudobě, nějakém špatném poměru mezd a kapitálu, mizerné infrastruktuře atd. nebyla nízká nezaměstnanost.

&q uot;Kámenpadá stejně na Ústecku jako v Praze."

A peří padá stejně rychle jako kámen, to jsme se také učili, že? Naprosto základním důsledkem standardní ekonomické teorie je, že pokud stát stanoví minimální cenu VYŠŠÍ než ROVNOVÁŽNOU TRŽNÍ, pak dojde k nerovnováze na trhu (nezaměstnanosti). Pokud ji stanoví nižší, pak nemá vliv.

Vy se doopravdy domníváte, že cenová úroveň práce v Praze a v Ústí je identická? Opravdu?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Martin Brezina | 18. 3. 2013 20:39 | reakce na Ondřej Palkovský - 18. 3. 2013 19:04

Minimální mzdu v celé české ekonomice pobírá nějakých 90 tisíc lidí. Pokud skutečně existenci minimální mzdy v ČR považujete za tak podstatný problém, který nějak významně zvyšuje nezaměstnanost v této zemi, tak jste beznadějný učebnicový případ a diskuze postrádá rozumný smysl. To už bychom se dostali opravdu někam do zcela iracionálních sfér.
A mimochodem, oněch 8 tisíc (tedy po zdanění něco pod 7 tisíc čistého) je zcela nepochybně mimo oblast prosté reprodukce pracovní síly. Pokud tato ekonomika v 21. století u pracovních míst typu prodavačka nebo uklízeč neunese mzdu pod úrovní reprodukce pracovní síly, tak je něco shnilého v samotném ekonomickém systému. Když už jsme u toho zdravého rozumu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ondřej Palkovský | 19. 3. 2013 09:01 | reakce na Martin Brezina - 18. 3. 2013 20:39

Nikde jsem nenapsal, že minimální mzda je velký problém. Dal jsem to jako příklad naprosto jasné regulace, která má zcela jiné účinky v Praze a v Ústí. Jako vyvrácení vašeho tvrzení, že v Praze a Ústí je stejná regulace, jiná nezaměstnanost, ergo regulace není důvodem nezaměstnanosti. Ostatní regulace ale fungují podobně - dochází k prodražování nákupu práce, prodražování podnikání - a opět, ze zcela stejných důvodů lze očekávat, že následky v chudých regionech budou výrazně horší, než v regionech bohatých.

Takže dohodneme se, že rozdíl v nezaměstnanosti v Ústí a v Praze naprosto nevyvrací tezi, že regulace je velkým faktorem v nezaměstnanosti? Že by tento rozdíl je dokonce zcela v souladu tím, co by člověk selským rozumem očekával?

A pokud jde o otázku "mimo oblast reprodukce":80% lidí na světě vydělává méně. Za druhé: můžete mi vysvětlit, co to má společného s otázkou, zda minimální mzda způsobuje či nezpůsobuje vyšší zaměstnanost? Jako podle vás je lepší, když ten člověk vydělává 0 než 7000?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Adam Čabla | 19. 3. 2013 08:06 | reakce na Martin Brezina - 18. 3. 2013 20:39

On snad nekdo tvrdi, ze jedinou regulaci pracovniho trhu je minimalni mzda? 90 000 lidi - kolik z nich prijde o praci, az se minimalni mzda zvysi? Kolik lidi prichazi o praci tim, ze neni minimalni mzda treba 5 000? Kolik lidi nema praci proto, ze jsou u nas vysoke prime dane a "pojisteni" ;?Kolik lidi muselo skoncit s praci kvuli regulacim tykajicich se podnikatelu, pracovniho prostredi, vypovedni lhuty?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 16. 3. 2013 19:31 | reakce na Martin Brezina - 15. 3. 2013 19:43

Podle mne technické dopady (ne)regulace nejsou tím podstatným.

Podstatné je pouze toto: prosím regulujte jen ty, kteří s tím souhlasí. Pokud regulujete i ty druhé, dopouštíte se nelegitimního násilí. Logicky pak můžete narazit na sebeobranu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 15. 3. 2013 13:15 | reakce na Martin Brezina - 15. 3. 2013 07:23

Byl jste tam někdy?
Každý druhý tam je policajtem či vojákem. To někdo musí platit a ty peníze někde (v soukromém sektoru) chybí.
Regulací je tam velmi mnoho a ne že ne!

Nicméně: pokud chcete regulace a zákoníky, tak OK, ale ať se vztahují jen na vás a na další, kteří s tím souhlasí!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ctirad Beránek | 15. 3. 2013 11:22 | reakce na Martin Brezina - 15. 3. 2013 07:23

Když má práci 20% obyvatelstva, z čeho žíjí ostatní? Ze sociálních dávek? V Egyptě?
Většina pracuje mimo systém v šedé ekonomice právě proto, že v Egyptě vás bez bakšiše ani nevpustí do budovy úřadu, proto je počet oficiálních pracovních míst minimální, většinou v zahraničních firmách a ve státní správě.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Martin Brezina | 15. 3. 2013 16:00 | reakce na Ctirad Beránek - 15. 3. 2013 11:22

Ale jistě, že pracují v šedé ekonomice. A jaksi vývoj v těch zemích ukazuje, že se jim tahle existence s občasnými výdělky dost nelíbí. A to tady jako chceme? Opravdu?
Víte, v této zemi se regulace pracovního trhu realizuje pomalu, ale jistě od začátku 90. let, Kupodivu, přesto, že jsou v současnosti zaměstnanecké vztahy volnější, než byly tehdy, tak nezaměstnanost byla tehdy okolo 3% a dnes okolo 10%.
Obecně v Evropě, po 2-3 desetiletích neoliberálních reforem se kupodivu v mírách nezaměstnanosti zemí, které takové reformy zaváděly nic významného nezlepšilo v dlouhodobém směru. Prostě, provede se liberalizující reforma - nic to nezlepší - a fundamentalista volá: "ale vždyť to ještě pořád není ten opravdový volný trh". No jistě, protože opravdový volný trh je teoretický pomysl, který nikdy ještě ten úplný opravdový nebude. A tak půjdeme dál a dál, do dalších kol zbytečných reforem, po nichž budou machové opět volat, že to ještě ten jejich trh z učebníc není. Jako by mi to připomínalo doby v mém raném mládí, kdy jsem slýchal, že to ještě pořád není ten pravý komunismus. K.R. Popper kdysi podobný způsob myšlení demaskoval jako nevědecký, protože z principu nepřipouští svou falzifikaci.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Adam Čabla | 16. 3. 2013 07:49 | reakce na Martin Brezina - 15. 3. 2013 16:00

"Obecně v Evropě, po 2-3 desetiletích neoliberálních reforem se kupodivu v mírách nezaměstnanosti zemí, které takové reformy zaváděly nic významného nezlepšilo v dlouhodobém směru."

Zajim aloby me o kterych zemich Evropy mluvite. O tech v zapadni Evrope, kde se za poslednich 30 - 40 let zvysila danova zatez v prumeru z cca 25 na temer 40 %? Soucasne s rustem stedrosti socialniho systemu a vydobytky "pracujicich&qu ot;v podobe snizovani delky pracovniho tydne, ochrany pred vyhazovem a podobne? Mluvite treba o Francii se zakonikem prace na 3 200 stranach? O stovce zakonu, ktere napr. v CR vznikaji kazdy rok?(!) Nebo o jake deregulaci a liberalizaci mluvite?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ondřej Palkovský | 15. 3. 2013 16:54 | reakce na Martin Brezina - 15. 3. 2013 16:00

Standardní ekonomická hypotéza:
- poptávková křivka po práci je klesající
- regulace trhu práce zvyšuje náklady na zaměstnance
Ergo implikace: regulace trhu práce způsobuje nezaměstnanost.

Pokud s tím nesouhlasíte, mohl byste, prosím, vysvětlit, s čím konkrétně a proč?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ferdinand Mácha | 16. 3. 2013 10:51 | reakce na Ondřej Palkovský - 15. 3. 2013 16:54

"- poptávková křivka po práci je klesající"

Ne nítenhle jev sám o sobě dostatečný ke způsobování nezaměstnanosti?

Pokud ano, pak lze následně debatovat o tom, zda regulace dále ovlivňují nezaměstnanost tím, že ji zmenšují nebo naopak zvětšují. Někdo může věřit, že regulacemi lze vynutit alespoň menší zvyšování nezaměstnanosti (zaměstnavatel bude nucen zaměstnance udržovat), zatímco jiný naopak může věřit, že regulacemi se vynucuje stav vyšší nezaměstnanosti (zaměstnavatel nemá možnost přijímat výkonnější zaměstnance). A možná, že je pravda někde uprostřed, že účinná BY mohla být jiná regulační pravidla, která BY mohla vyhovovat jak zaměstnancům, tak i zaměstnavatelům...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ondřej Palkovský | 17. 3. 2013 22:12 | reakce na Ferdinand Mácha - 16. 3. 2013 10:51

"Není tenhle jev sám o sobě dostatečný ke způsobování nezaměstnanosti?"
Notenhle jev říká, že zvýšení nákladů na zaměstnance způsobí menší poptávku po práci. Tedy pokud je zaměstnanec ochoten kompenzovat náklady nižší mzdou (a zákon mu to dovoluje), pak toto povede ke snížení mezd a zaměstnanosti (nikoliv ke zvýšení nezaměstnanosti), pokud v opačném případě to povede ke zvýšení nezaměstnanosti.

& quot;Pokudano, pak lze následně debatovat o tom, zda regulace dále ovlivňují nezaměstnanost tím, že ji zmenšují nebo naopak zvětšují"

No. .asitakhle: nezaměstnanost je "nevyčištěný&qu ot;trh práce. Nemá v principu nic společného s produktivitou, růstem apod., kromě toho, že někdy se ten trh čistí snadněji než jindy. Takže otázka zní, zda daná regulace způsobuje rychlejší "vyčištění" ;trhu - zda způsobuje, že potenciální zaměstnanec rychleji najde svého zaměstnavatele, složitěji např. zda na daném trhu se snadněji vytváří příležitosti někoho zaměstnávat.

Zda nemožnost někoho vyhodit ve výsledku způsobuje rychlejší nalezení zaměstnání je docela otázka.... a pokud jde o regulační pravidla, která by mohla vyhovovat jak zaměstnancům tak zaměstnavatelům.... no, co třeba nechat je se dohodnout? Lidé se zpravidla dohodnou na tom, co jim vyhovuje....

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ferdinand Mácha | 18. 3. 2013 14:30 | reakce na Ondřej Palkovský - 17. 3. 2013 22:12

"no, co třeba nechat je se dohodnout? Lidé se zpravidla dohodnou na tom, co jim vyhovuje...."
Touž tu bylo. Před regulacemi...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ferdinand Mácha | 18. 3. 2013 14:29 | reakce na Ondřej Palkovský - 17. 3. 2013 22:12

Co bylo dříve? Regulace, nebo tlak na zaměstnance způsobený daným zkoumaným jevem popsaným poptávkovou křivkou? Já myslím, že regulace byla následkem. A co bylo po regulaci, je už další otázka analýz se spoustou zkoumaných faktorů nebo víra...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Adam Čabla | 17. 3. 2013 07:29 | reakce na Ferdinand Mácha - 16. 3. 2013 10:51

"Není tenhle jev sám o sobě dostatečný ke způsobování nezaměstnanosti?"
Procby mel byt?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ferdinand Mácha | 17. 3. 2013 11:12 | reakce na Adam Čabla - 17. 3. 2013 07:29

"Proc by mel byt? "

Jestli neexistuje nějaká speciální definice poptávkové křivky po práci, pak se jedná o pomyslnou křivku náklady na práci vs. množství odpracovaných hodin... Takže zaměstnavatelé vytvářejí tlak na výrobní prostředky (své zaměstnance), aby snižovali své nároky a zároveň zvyšovali počet odpracovaných hodin, čímž se naopak sníží počet hodin jejich volného času.

V reálném světě však jsou výrobními prostředky lidé. Tlak vyvíjený na výrobní prostředky je běžně používán i v dobách, kdy se zaměstnavateli daří a roste. A běžně se setkává s reakcí 1) ochotou vyhovět, 2) odporem k zaměstnání. Pokud reakce 1) probíhala příliš dlouho, případně se tlak přežene, nastává volba 2) a neochota pracovat za vynucených podmínek. A původní výrobní prostředky, které byly ochotné vyhovět, se přidávají ke skupině, která reaguje 2) ze své podstaty. Stručně shrnuto vychcánkovství zaměstnavatelů vede k vytvoření lemplů nebo samostatně výdělečných jedinců.

Tímto zvětšováním skupiny 2) se vytvoří zpětný tlak na zaměstnavatele, kteří raději reagují omezením poskytování služeb, než aby se podělili o svůj zisk a případně inovovali a zkvalitnili nabídku služeb, třeba i za pomocí motivace zaměstnanců. Pak tedy klesá počet dostupných pracovních míst...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Martin Brezina | 15. 3. 2013 17:26 | reakce na Ondřej Palkovský - 15. 3. 2013 16:54

Ale vy bojujete s tezí, kterou jsem vůbec netvrdil, tak nevím, co bych vám měl vysvětlovat.
Já tvrdím, že pouhá deregulace pracovního trhu - byť zlevní pracovní sílu - nijak výrazně zaměstnanost nezvýší, což dokumentuji na 30 letech reforem, které v Evropě ke zvýšení zaměstnanosti nevedly. Pokud by byla láce pracovní sily tak samospasitelná, tak německé firmy nemají důvod zaměstnávat drahou německou pracovní sílu a půjdou raději třeba do laciných Čech.
To, co vede ke zvýšení zaměstnanosti (budeme-li se bavit o zachování současného socioekonomického modelu) je hospodářský růst, který je vyšší než růst produktivity práce. V případě, že ekonomika stagnuje a produktivita roste, je důsledkem vytlačování pracovní síly z trhu a následné rady, ať jdou lidi podnikat.
Pokud s tím nesouhlasíte, mohl byste mi vysvětlit, s čím konkrétně a proč?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ondřej Palkovský | 17. 3. 2013 21:51 | reakce na Martin Brezina - 15. 3. 2013 17:26

Nesouhlasím s tím, že zvýšení zaměstnanosti je způsobeno hospadářským růstem, který je vyšší než růst produktivity práce. Jakýkoliv hospodářský růst a jakákoliv produktivita práce je slučitelná s plnou zaměstnaností - je to čistě otázka ceny. V případe, že ekonomika stagnuje a produktivita roste, může být klidně důsledkem snižování mezd zaměstnanců a nulový dopad na zaměstnanost.

Tedy s výjímkou toho, pokud máte na mysli problmatiku "rigidních mezd směrem dolů". Ale z vašeho pocitu nemám pocit, že by tomu tak bylo.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Adam Čabla | 17. 3. 2013 07:28 | reakce na Martin Brezina - 15. 3. 2013 17:26

"což dokumentuji na 30 letech reforem,"

Tak prosim, zacnete dokumentovat. Ktere reformy to byly, jak se zmenilo mnozstvi pracovniho prava (treba pocet stran prislusnych zakonu), jak se zmenila minimalni mzda, jak se zmenilo danove zatizeni prace, jak se soubezne zmenilo danove zatizeni kapitalu (konkurencniho vyrobniho faktoru). Vazne se na takovou dokumentaci vyvoje od rekneme 60. let tesim. Pokud tedy tou dokumentaci neminite to, ze to napisete jako zjeveni Bozi.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 15. 3. 2013 13:15 | reakce na Ctirad Beránek - 15. 3. 2013 11:22

Přesně tak.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Pozner | 15. 3. 2013 10:39 | reakce na Martin Brezina - 15. 3. 2013 07:23

A co když je to v těch učebnicích správně?
Opravdu používají pojem "regulace" jen ve smyslu "regulace pracovního trhu"? Nebo míní záplavu stupidit ve formě směrnic a zákonů úplně o všem?
O pracovním právu v zemích jako Egypt víme oba totéž...
Ovšem pro země s autoritativními vládci jsou typické autoritativní zákony. Neslyšel jsem, že by Mubarak resp. Muslimské bratrstvo byli apoštoly laissez faire.
Možná máte jinou Světovou banku. Tu co jsem našel já, to vidí nějak jinak http://data.worldbank.org/indicator/SL.UEM.TOTL.ZS

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Michal Jeřábek | 15. 3. 2013 10:30 | reakce na Martin Brezina - 15. 3. 2013 07:23

No, schválně, jak si to vysvětlujete vy, že se v tak politicky stabilní a svobodné* zemi jako je Egypt, vyskytuje vysoká nezaměstnanost?

Nicméně, ať dělám, co dělám, pořád nemůžu najít nezaměstnanost vyšší jak 10 %. http://www.wolframalpha.com/input/?i=egypt+unemployment

Index ekonomické svobody: 125. místo http://www.heritage.org/index/country/egypt

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Michal Jeřábek | 15. 3. 2013 11:00 | reakce na Michal Jeřábek - 15. 3. 2013 10:30

Ještě jedna věc: Je zvláštní, že mě se také stačilo podívat na vaše jméno a hned jsem věděl, jaká asi bude vaše odpověď. Vy byste ocenil, kdyby "moudré hlavy" byly ve svých názorech nekonzistentní a jednou říkaly, že potřebujeme vyšší daně, a za týden by zese tvrdily že nižší? Nebo byste chtěl, aby říkaly věci odporující logice? Např. by měly názor: "Vysoké daně zvyšují nezaměstnanost." A pak by měly tvrdit: "ale protože máme vysokou nezaměstnanost, tak musíme daně zvýšit, abychom to mohly vyřešit"? To by ty hlavy asi moc moudré nebyly, ne?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Martin Brezina | 15. 3. 2013 10:43 | reakce na Michal Jeřábek - 15. 3. 2013 10:30

Míra nezaměstnanosti je vždy mírou registrované nezaměstnanosti. Jsou to lidé, kteří jsou registrováni ve státním zprostředkování práce. O podílu zaměstnaných na práceschopné populaci to nevypovídá vůbec nic. A já jsem jsem nepsal o oficiální míře nezaměstnanosti v Egyptě.
Index ekonomické svobody je metodologicky dost pochybná záležitost, vzhledem k tomu, že libovolně mixuje tvrdá data s názory expertů a agentur na míru korupce nebo kvalitu správy v zemi.
A řeč byla o regulaci pracovního trhu, ne o indexu ekonomické svobody. Ta je v Egyptě minimální, přesto tam pracuje jen pětina práceschopné populace. I kdybych přijal těch vašich 10%, tak by tam přece podle našich znalců nahoře musela být nezaměstnanost mizivá.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Michal Jeřábek | 15. 3. 2013 12:18 | reakce na Martin Brezina - 15. 3. 2013 10:43

Zkuste se nad tím zamyslet, vždyť 80%* nezaměstnanost je naprosto absurdní číslo. Pokud nechcete oficiální statistiku tak: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/egypt-zakladni-informace-o-teritoriu-18198.html . Neoficiální nezaměstnanost je 12,6 %.

Ikdyby tam zákoník práce vůbec neexistoval, tak tam může být nezaměstnanost i 100 % - to je naprosto v souladu s "liberální ekonomií". A ať je Index eko. svobody jakkoliv pochybná záležitost, tak 125. místo o věci dost vypovídá. Dost pochybuji o tom, že zdejší znalci si myslí, že zákoník práce je jediná věc, která způsobuje nezaměstnanost. Řekl bych, že takový blbci zase nebudou.

Mě hlavně zajímalo, jak si to vysvětlujete vy. A na to bych stále chtěl odpověď.


* jedině, že byste do toho počítal důchodce, děti atd., pak by to dávalo trochu smysl, ale to pak v ČR vyjde číslo podobné

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Pozner | 15. 3. 2013 05:49

Samek s delegací soudruhů a bilaterálním jednáním s představiteli blablabla... to rozsek. Nezapomněl se podívat do kalendáře? To zní jak televizní noviny ročník ''85.
Mimochodem, že mu není divné, že před 50 lety takové problémy mladí soudruzi neměli?

Nahlásit

0
+
-

Jan Altman | 15. 3. 2013 13:33 | reakce na Jan Pozner - 15. 3. 2013 05:49

No hlavně pan Samek a další odboráři jsou nátlakovou lobby těch, co již práci mají. Odbory jsou v podstatě kartelovou dohodou poskytovatelů určité služby (práce).
Co by se asi stalo komukoli jinému, kdo by chtěl zorganizovat takovou dohodu určující, že se nějaká služba bude nabízet jen za kartelem určených podmínek...

Tento kartel zaměstnanců byl v jižních zemích jako Španělsko a Itálie tak úspěšný, že zaměstnance prakticky nelze vyhodit, takže v podstatě nelze zaměstnat nikoho mladého, protože firmy mají nadbytek starých.

Navíc staré země EU mají silně (až středověce ala "mílové právo") regulován i trh živností. Zkuste si otevřít trafiku ve Vídni (pokud si myslíte, že vám stačí pronajmout nebyťák a zajít na živnosťák, jste na omylu), nebo v Řecku začít jezdit s taxíkem. To samé např v Itálii - nezaměstnaný jen tak nemůže začít podnikat, na vše jsou limity, kauce a čekací doby. Vše opět vylobováno těmi, co ten glejt již mají (jako v ČR např. notáři).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Krejčí | 15. 3. 2013 22:18 | reakce na Jan Altman - 15. 3. 2013 13:33

Souhlasím - odbory jsou kartelem na ochranu neschopných zaměstnaných před konkurencí schopných nezaměstnaných. Proto je třeba založit odborový svaz nezaměstnaných. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK