Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Diskuze: Zkrocení ropných šoků

Přihlášení do diskuze

Oprava: 0,8 mb/d, respektive 800 tisíc b/d.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Pane Novotný, díky za Váš článek. S odpovědí jsem si dával na čas, jelikož se kolem tohoto tématu a témat s ním úzce spjatým za poslední dny vyrojilo několik pozoruhodných skutečností, které vše vrhají do značně jiného světla.

Nejprve obecně k cenotvorbě ropy. Shodou okolností jsem minulý týden odpovídal jedné studentce dopravní fakulty, která zamýšlí v rámci své diplomové práce vztáhnout Paretovu analýzu na cenotvorbu ropy. Pro analýzu cenotvorby ropy spatřuji 4 velká úskalí:
1) Příliš mnoho příčin, které se navzájem ovlivňují (chuchvalce příčin – jen těžko rozpředitelné pozitivní a negativní zpětné vazby).
2) Příliš mnoho oblastí, které se na cenotvorbě podepisují.
3) Problém zobecnění.
4) Nejednotnost interpretací (a těžko určitelná míra tendenčnosti dané zaměřením jednotlivých znalců).

Má smysl uvažovat „ropu jako takovou“ a je to vůbec možné? Když zabrousíte například na stránky brazilské ropné společnosti Petrobras a vyhledáte si podrobnosti o jejich chystaných megaprojektech (hlubokomořská tzv. subsalt či pre-salt ložiska, Brazílie má obrovské množství této ropy – pátrejte po ložisku Tupi či Santos Basin – odhadované zásoby činí 500 mld. barelů ropy, ta má však drobnou nevýhodu: leží pouhých 7km pod hladinou moře), tak podle údajů, které na svých stránkách firma udává, jsou odhadované investiční náklady na jeden barel ropy cca 50 dolarů (jak se takové odhady činí, příliš netuším, v mých očích je to do značné míry hausnumero). http://www.petrobras.com.br/en/ Oproti tomu víme, že například libyjská ropa patří k jedněm z nejsnáze dostupných, tedy investiční náklady budou v jejím případě výrazně nižší než u petrobraských pre-salt megaprojektů. V pořadu Two Beers With Steve, jehož hostem byl analytik a investor Steve Crower, přijde řeč i na kanadské asfaltové písky. Steve Crower v nich říká, že současná náklady na výrobu jednoho barelu bitumenu činí cca 50 dolarů za barel a že jsou do značné míry závislé na levném zemním plynu (na každé získávání energie potřebujeme energii).

Navíc nám celé komplikuji různorodost cen ropy Brent a WTI, k tomu Vám doporučuji článek Gail Tvelberg. http://www.theoildru m.com/node/7519Čili vidíme, že tu máme co do činění s velice různorodými situacemi, a není jasné, jak s nimi naložit a jak dospět k zobecněnému tvrzení o „ropě jako takové“. (Měli bychom například rozpočítávat procentuální podíl exportní libyjské ropy a na základě něj pak stanovit váhový koeficient? To by ale předpokládalo, že bychom disponovali podrobnými informacemi o libyjské ropě a o exportní ropě z veškerých dalších států, o investičních nákladech jednotlivých společností atdp. I kdybychom tyto informaci měli k dispozici, pak by například nebylo jasné, zda do nich počítat negativní externality těžby – kam by například spadaly náklady na likvidaci škod na Deepwater Horizon?) Určité potíže bude činit také (de)valvace dolaru vůči jednotlivým národním měnám a tomu odpovídající změny ve výrobních a provozních nákladech těch kterých společností, jinými slovy faktor zcela jistě nezjistitelný.

Nyní k Vašemu článku a návrhu. Zcela se ztotožňuji s příspěvkem p. Roberta Antonia. Strategické zásoby představují základní kámen energetické bezpečnosti, pakliže by se uplatnil mechanismus, který popisujete, vyžadovalo by to přetvořit typové plány pro krizovou situaci "Narušení dodávek ropy a ropných produktů velkého rozsahu". Kdo by se o tuto inovaci infrastruktury zasadil, kdo by ji finanacoval?

Nyní k největším pozoruhodnostem a mé nejvýznačnější námitce vůči Vašemu článku. Ta se týká produkční kapacity. S odkazem na EIA udáváte její velikost. Dlužno podotknout, že různé agentury a různí analytici udávají velikost produkční kapacity SA porůznu. Investiční bankéř, konzervativec a poradce G. Bushe Mathew Simmons napsal o SA a ropě knihu nazvanou příznačně Twilight in the Desert, jako jeden z mála měl totiž z pozice svého působení přístup k oficiálně udáváným datům. Do toho uvažme výhody v rámci OPECu pro ty země, které mají vyšší udávané zásoby (vyšší exportní kvóty). O tom, jak důležité postavení tato hodnota pravděpodobně pro trhy představují, ukazuje ve své analýze minulých ropných šoků slovenský ekonom a analytik Ronald Ižip z analytické společnosti TRIM Broker. - http://www.youtube.com/user/TRIMBrokerSk#p/search/19/Iz1lun30TVI A nyní k tomu nejzásadnějšímu. V okamžiku, kdy propukl konflikt v Libyi, vyvstaly obavy stran toho, jak bude nahrazena libyjská produkce (z celkových 1,7 mb/d vypadlo 1,2 mb/d). SA se nechala slyšet, že pro ni není problém tuto mezeru zacelit. A stalo se tak? Ba že nestalo. http://earlywarn.blogspot.com/2011/04/saudi-arabia-did-not-make-up-for-libyan.html - Co se stalo? Na konci března jsme se mohli dočíst, že SA chystá velké investice do nových vrtů: http://www.reuters.com/article/2011/03/29/us-saudi-libya-idUSTRE72S5RT20110329 - A co se dočítáme dnes? Že SA snižuje produkci o 800 mb/d! http://www.reuters.com/article/2011/04/17/us-saudi-oil-idUSTRE73G14020110417 - OPEC se před nedávnou dobou nechal slyšet, že cena 80-90 USD za barel je optimální a pokud by i nadále rostla, ve jménu a zájmu globálního oživení zasáhne. Nyní cena činí 130 USD a co dělá SA? Ta naopak produkci drasticky snižuje kvůli údajnému zasycení trhu. Proč ale cena ropy neustále stoupá, když je trh - dle slov saudů - nasycen? - Můj kolega Tomáš Hyjánek to komentuje tak, že se nás SA rozhodli zaříznout a nedržet to dá (saudský král údajně prohlásil, že je třeba nechat něco ropy i dalším generacím). Platí-li vývody analýzy Ronalda Ižipa a budou-li se trhy chovat podobně jako u minulých ropných šoků, zdá se, že máme před sebou další a pravděpodobně dosti výrazný ropný šok. Co to udělá s ekonomikou, se mi zdá dle minulých zkušeností zcela zjevné... Říkal tady někdo něco o oživení? Zde je výhled světové produkční kapacity ovšem napsaný už v prosinci minulého roku, doplněný akorát o čerstvé grafy: http://www.theoildrum.com/node/7785

Nahlásit

0
+
-

Účel strategických zásob je zcela jiný: mají nahradit výpadek zásobování při opravdových (netržních) problémech – válka, živelná pohroma, embargo. Používat je pro vyrovnání cenových výkyvů je nezodpovědné. Už vidím jak nastane nějaká katastrofa a...jejda, nádrže jsou prázdné, protože zrovna před pár měsíci vylétla ropa nahoru, vláda před volbama si chtěla naklonit autíčkáře, tak nám nařídila, abychom uvolnili rezervy...holt smůla.
Takže kromě strategických zásob by bylo třeba vybudovat ještě další "regulační" ;zásoby. Navíc nevěřím, že by 90denní zásoby stačily na vyrovnání cenových šoků. Při posledním vrcholou v roce 2008 se po celý rok držela cena nad 100$/barel.
A teď se ptám, kdo zaplatí jak stavbu zásobníků, tak kapitál utopený ve skladované ropě. Ropné rezervy nejsou ČNB, ropu si fakt nevytisknete ani nevytvoříte přidáním vysokého čísla na správný účet. A ne, opravdu bych nerad dotoval ze svých daní závislost ostatních lidí na ropě.

Nahlásit

0
+
-

Predne, kapitalove i komoditni burzy maji dany cenovy limit, ktery kdyz obchodovany instrument prekroci, tak prestanou obchodovat (viz mikro-krize). Tento limit byl take dan "shora" a funguje. Vedle toho lze technicky urcit jak ne-normalni (negaussovske) chovani--cenove skoky, tak i odhadovat bublinove chovani--napr. prace Sornetta. Ale jinak souhlasim, ze dabel lezi v detailech.

Mozna neverite v mechanismus, ktery jsem popsal, ale napriklad podobne, jak pisu, funguji intervence centralnich bank na devizovych trzich, kdy se CB snazi korigovat vykyvy ve smennem kurzu. Jen je treba si v tomto okamziku uvedomit, ze nejen mena, ale i ropa je nezbytna pro chod ekonomiky. Mozna ale myslite jiny efekt...

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

A kdo určí, který výkyv je už dost prudký? Nevěřím, že vyprazdňování strategických rezerv by trhy nějak zásadně uklidňovalo. Může působit dokonce přesně naopak. Jediným lékem na drahou ropu je podle mě ropa ještě dražší. Až její cena dlouhodobě dosáhne na úrovní, kdy bude ekonomicky výhodnější používat jiné zdroje energie, klesne i závislost na ropě a její cena se stabilizuje. Konec konců rozvoj mnoha moderních technologií je stimulován právě růstem cen ropy.

Nahlásit

0
+
-

V článku jsou zmíněné zájmy spotřebitelských zemí, které potřebují nízké ceny energií pro chod průmyslu a dopravy. Chybí mi tam pohled z hlediska producentů, protože ti naopak chtějí vyšší ceny. Do hry dále vstupují politické koalice a spojenectví, které mohou politickým rozhodnutím měnit výrobu či vývoz suroviny, příkladem může být chování Saudské Arábie po první válce v zálivu (1991) na žádost USA jednostanně zvýšila vývoz a těžbu ropy, jiným příkladem může být embargo na vývoz do zemí pomáhající Izraeli po Yom-Kippurské válce. To je obecný problém, že se záležitosti okolo ropy a jejích produktů politizují.

Mě teda přijde návrh použití strategických rezerv jako taková regulace s hvězdičkou. Určitě je to efektivnější než regulace cen či prodávaných objemů. K úspěšnému regulování trhů tímto způsobem je nutná součinnost mnoha států, protože na globálním trhu jsou jednotlivé státy malými hráči.

Celkově příliš nevěřím, že by se podařilo v nejbližších 10 letech vyrazně snížit spotřebu ropy jako energetického nosiče, protože by odpovídajícím způsobem narostla spotřeba jiné suroviny buď plynu nebo uranu. Zdroje z biomasy, vody, větru či slunečního svitu budou tvořit (kromě vyjímečných zemí jako je Rakousko či Švýcarsko) méně než 10% spotřeby.

Nahlásit

0
+
-