Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Dva romské problémy

Klára Samková | 7. 12. 2011 | Celkem 5 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Ferdinand Mácha | 7. 12. 2011 11:46

Dnes stojí udivená Evropa před zástupem mladých vzdělaných lidí bez práce a hovoří se o krizi „overeducated youth“.

Jestli to nebude tím, že vzdělání je definováno jako certifikát, lejstro s razítkem. Ve skutečnosti ti lidé nejsou schopní nabídnout nějakou dovednost, kterou lidé potřebují. Lidé potřebují množství pekařů, instalatérů, inovátorů, atp. Ne množství dělníků u velkovýrobního pásu, sekretářek, úředníků, právníků…
Když převzdělaní lidi chtějí ihned pohodlí, bez toho, že by byli ochotní něco pro to udělat, tak jsou "bez práce". Ale to je jejich volba. Stejně tak můžeme zavést pojem krize alkoholiků.


Inuité v Kanadě měli svůj vlastní prostor pro život, odjakživa. Podle popisu jim tam někdo násilím vniknul a snažil se je změnit. A je potom správné se snažit spáchané násilí napravit, a to co nejrychleji. V Kanadě se snaží napravit stav už po 50 letech. Nevidím, že by u nás něco podobného, menšině nikdo prostor nevzal, naopak se jim prostor vyhrazuje, jenže jim to nestačí…
Já osobně mám důvod považovat tento fakt za velice významný. Osobně bych taky chěl mít PŘIDĚLENO vlastní území, jelikož to své nynější musím platit s vyhlídkou splácení následujících 25 let.


"Pro Čechy jsou členové těchto národů rovnocennými partnery, bez ohledu na Vietnamci provozované velkopěstírny marihuany a čínské megatuny zboží, které o celních skladech nikdy ani neslyšely."

J estlivono to nebude tím, že Vietnamci se snaží Čechům nabízet služby, které Češi oceňují? Na rozdíl od ústřední menšiny. Identita lidí obecně vzniká z pocitu užitečnosti a pocitu, že okolí osobu oceňuje.

Samozřejmě, že osoby, které neberou ohled na své okolí a nechtějí mu nabídnout služby, o které okolí má zájem, jsou okolím přijímány negativně. Podobně jako jsou negativněvnímány menšiny právníků, politiků, magistrátních mafií, korporátních mafií.

+1
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

František Řehák | 8. 12. 2011 13:06

Zajímavý článek. Píšete o tom, co si i já uvědomuji už dlouhou dobu. Problematika menšin je pestřejší o to, že menšiny se výrazně liší. Zde jsou tři příklady různého přístupu ke vzdělání:

Vietnamci v Česku. Menšina, která sem přinesla "protestantský& quot;přístup ke kapitalismu, tedy něco, co naše země dlouhá desetiletí nepoznala. Pracovitost, skromnost, spořivost, důraz na vzdělání ...Během dvaceti let si zde, navzdory veškeré české byrokracii, vybudovali ekonomické zázemí, které stále mohutní, aniž bychom si toho nějak zvlášť všimli. Zcela chápou, že musí umět bezproblémově komunikovat s většinovou společností, aniž by ji obtěžovaly svými požadavky. Proto, kromě jiného, kladou důraz na to, aby jejich děti úspěšně absolvovali české školy. Nepotřebují k tomu žádný zákon o povinné školní docházce. Stát vlastně nemá co řešit(, když pominu razie na tržnicích, které jsou od věci).

Maďaři na Slovensku, opřeni o mateřský stát za Dunajem, hlasitě vykřikují svoje požadavky a permanentně irituji většinové Slováky. Nejvýznamnějším požadavkem je výuka na školách v mateřském jazyce, což ale při politické vůli může stát vyřešit poměrně snadno.

Zatímco v předchozích případech, stojí vzdělání na čelném místě v hodnotovém žebříčku, tak v případě Romů tomu tak není. Romové v podstatě nestojí o to, aby jejich děti chodili do školy a posílají je tam jenom z donucení. Skupina, která o vzdělání nestojí, zůstává nevzdělaná zákon nezákon. Jakkoliv nechci vzdělání přeceňovat, tak zde je jeden z hlavních problémů při pokusech o začlenění Romů do většinové společnosti. Místo násilného vzdělávání, by možná bylo úspěšnější naučit se nejprve spolužít s nevzdělanou menšinou a potom jí nabídnout (ne vnutit) možnost vzdělání. Pochybuji, že dnešní stát je něčeho takového schopen, kromě mnoha jiného proto, že spojení „nevzdělaná romská menšina“ je politicky nekorektní a problém vlastně ani nelze pojmenovat.

-1
+
-

Všech 5 komentářů v diskuzi.

Petr Hampl | 9. 12. 2011 12:38

Obávám se, že článek Kláry Samkové je dokladem o tom, že se jedná o problém sociální. Ukazuje obrovskou bariéru a neschopnost byť i jen nejzákladnějšího pochopení mezi úspěšnou právničkou a "řadovými" Romy - nezaměstnanými, zadluženými a s nedokončeným základním vzděláním.

Shodou okolností mám blízkou příbuznou, která působí jako sociální pracovnice mezi skutečnými Romy. Ti lidé nestojí o vlastní kulturu. Poslouchají americkou pop music, dívají se na telenovely a cikánská hudba je nebaví. Jejich kultura a způsob myšlení jsou zcela shodné s nejchudší a nejméně vzdělanou částí bělošské populace.

Vzdělání by zcela určitě pomohlo. Kdyby toho byli Romové schopni. Kdyby je v tom neomezovala nízká inteligence a extrémní impulzivnost.

Problém je podle mne spíš v tom, že zmizela pracovní místa, kde se nekvalifikovaný člověk mohl nechat najmout na jeden den za mizerné peníze, večer dostat pár stovek a až ty peníze propije nebo začne mít hlad, nechat se najmout znovu. Pokud je tady skupina lidí, která není ničeho jiného schopná (nemusíme rozebírat, jsou-li to omezení genetická nebo daná způsobem výchovy), pochopitelně jim nezbývá nic jiného než zločiny a manipulace se sociálními příspěvky.

Nahlásit

0
+
-

Libor Šindelka | 8. 12. 2011 15:28

pane Řeháku, zkuste si přečíst tento blog: http://jansky.blog.idnes.cz/c/233227/Vietnamci-v-CR-neuspesna-integrace-jako-jinde-v-Evrope.html a pak i tento následující:http://jansky.blog .idnes.cz/c/233230/Prinos-viet namske-komunity-pro-CR-Vyslede k-souteze.html.Ještě pořád vidíte ty vietnamce tak pozitivně? Já tedy rozhodně ne.

Nahlásit

0
+
-

František Řehák | 8. 12. 2011 13:06

Zajímavý článek. Píšete o tom, co si i já uvědomuji už dlouhou dobu. Problematika menšin je pestřejší o to, že menšiny se výrazně liší. Zde jsou tři příklady různého přístupu ke vzdělání:

Vietnamci v Česku. Menšina, která sem přinesla "protestantský& quot;přístup ke kapitalismu, tedy něco, co naše země dlouhá desetiletí nepoznala. Pracovitost, skromnost, spořivost, důraz na vzdělání ...Během dvaceti let si zde, navzdory veškeré české byrokracii, vybudovali ekonomické zázemí, které stále mohutní, aniž bychom si toho nějak zvlášť všimli. Zcela chápou, že musí umět bezproblémově komunikovat s většinovou společností, aniž by ji obtěžovaly svými požadavky. Proto, kromě jiného, kladou důraz na to, aby jejich děti úspěšně absolvovali české školy. Nepotřebují k tomu žádný zákon o povinné školní docházce. Stát vlastně nemá co řešit(, když pominu razie na tržnicích, které jsou od věci).

Maďaři na Slovensku, opřeni o mateřský stát za Dunajem, hlasitě vykřikují svoje požadavky a permanentně irituji většinové Slováky. Nejvýznamnějším požadavkem je výuka na školách v mateřském jazyce, což ale při politické vůli může stát vyřešit poměrně snadno.

Zatímco v předchozích případech, stojí vzdělání na čelném místě v hodnotovém žebříčku, tak v případě Romů tomu tak není. Romové v podstatě nestojí o to, aby jejich děti chodili do školy a posílají je tam jenom z donucení. Skupina, která o vzdělání nestojí, zůstává nevzdělaná zákon nezákon. Jakkoliv nechci vzdělání přeceňovat, tak zde je jeden z hlavních problémů při pokusech o začlenění Romů do většinové společnosti. Místo násilného vzdělávání, by možná bylo úspěšnější naučit se nejprve spolužít s nevzdělanou menšinou a potom jí nabídnout (ne vnutit) možnost vzdělání. Pochybuji, že dnešní stát je něčeho takového schopen, kromě mnoha jiného proto, že spojení „nevzdělaná romská menšina“ je politicky nekorektní a problém vlastně ani nelze pojmenovat.

Nahlásit

-1
+
-

Ferdinand Mácha | 7. 12. 2011 11:46

Dnes stojí udivená Evropa před zástupem mladých vzdělaných lidí bez práce a hovoří se o krizi „overeducated youth“.

Jestli to nebude tím, že vzdělání je definováno jako certifikát, lejstro s razítkem. Ve skutečnosti ti lidé nejsou schopní nabídnout nějakou dovednost, kterou lidé potřebují. Lidé potřebují množství pekařů, instalatérů, inovátorů, atp. Ne množství dělníků u velkovýrobního pásu, sekretářek, úředníků, právníků…
Když převzdělaní lidi chtějí ihned pohodlí, bez toho, že by byli ochotní něco pro to udělat, tak jsou "bez práce". Ale to je jejich volba. Stejně tak můžeme zavést pojem krize alkoholiků.


Inuité v Kanadě měli svůj vlastní prostor pro život, odjakživa. Podle popisu jim tam někdo násilím vniknul a snažil se je změnit. A je potom správné se snažit spáchané násilí napravit, a to co nejrychleji. V Kanadě se snaží napravit stav už po 50 letech. Nevidím, že by u nás něco podobného, menšině nikdo prostor nevzal, naopak se jim prostor vyhrazuje, jenže jim to nestačí…
Já osobně mám důvod považovat tento fakt za velice významný. Osobně bych taky chěl mít PŘIDĚLENO vlastní území, jelikož to své nynější musím platit s vyhlídkou splácení následujících 25 let.


"Pro Čechy jsou členové těchto národů rovnocennými partnery, bez ohledu na Vietnamci provozované velkopěstírny marihuany a čínské megatuny zboží, které o celních skladech nikdy ani neslyšely."

J estlivono to nebude tím, že Vietnamci se snaží Čechům nabízet služby, které Češi oceňují? Na rozdíl od ústřední menšiny. Identita lidí obecně vzniká z pocitu užitečnosti a pocitu, že okolí osobu oceňuje.

Samozřejmě, že osoby, které neberou ohled na své okolí a nechtějí mu nabídnout služby, o které okolí má zájem, jsou okolím přijímány negativně. Podobně jako jsou negativněvnímány menšiny právníků, politiků, magistrátních mafií, korporátních mafií.

Nahlásit

+1
+
-

Otakar Hokynář | 7. 12. 2011 13:49 | reakce na Ferdinand Mácha - 7. 12. 2011 11:46

"Jestli to nebude tím, že vzdělání je definováno jako certifikát, lejstro s razítkem. Ve skutečnosti ti lidé nejsou schopní nabídnout nějakou dovednost, kterou lidé potřebují. Lidé potřebují množství pekařů, instalatérů, inovátorů, atp. Ne množství dělníků u velkovýrobního pásu, sekretářek, úředníků, právníků… "
Dle mých zkušeností nemalá část "overeducated youth" mají představu bezrizikové azároveň výnosné profese.Jenže kdo nic nedělá, ten nic nezkazí. Společnost je už částečně paralyzovaná zbytečnými právníky, kteří v rámci právní čistoty či spíš neprůstřelného zajištění obchodů je činí prakticky nerealizovatelnými. Podobně je to s úředníky. Horší je, že tento parazitický způsob života zatěžuje zbytek populace, která něco dělá a logicky občas něco zkazí tím, že vzbuzuje strach: ještě k tomu má snahu si usurpovat větší díl výsledků jejich činnosti.
Tím nechci říkat, že právníci, ekonomové a úředníci jsou zbyteční, ale nyní je jich tak moc, že pro ně dochází ekologické niky.
Přitom řešení je třeba spatřovat v zákonu prasat: pokud je nějakého statku nedostatek, stoupá jeho cena, aby pop následné nadprodukci zase klesla pod rovnovážnou hodnotu. Horší je, že moderní stát svými rozhodnutími amplifikuje výchylky cyklu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK