Tak to je výkop zajímavým směrem. Co je vlastně úspěch? Šéfovat všem open spaceům ve firmě? Nebo je mít na háku? Splatit hypotéku domu s bazénem či bydlet v paneláku? Nebo mít za milenku či manželku fešnou blondýnu? Nebo nějakou obyčejnou ale příjemnou a věrnou ženskou? Osudy hrdiny knihy asi také nejsou vzorem k následování. Honění, pachtění - někdo to umí, ten stoupá po firemním žebříčku, ostatní jsou jen čísla, nebo poslouží jako schůdky přes které se stoupá. Což se na to vyfláknout? Kde je hranice mezi výkonností a efektivitou a odlidštěným systémem? Každý si musí odpovědět sám. Ale otřes konzumní společnosti se blíží - už máme vlastně všechno - na všechny potřeby je řada nabídek, už téměř není jasné kam vývoj vlastně spěje. Jestli mám 6 nebo 25 druhů past je jedno. Jestli mám 3 nebo 25 jogurtů je také jedno, protože o žádném z nich nevím, zda neobsahuje jedy nebo falešné suroviny. Budoucnost bude zajímavá :-)
Diskuze: 120 dnů korporátní Sodomy
Přihlášení do diskuze
Diskuze
Aleš Müller|3. 2. 2011 14:31
Nahlásit