Diskuze: Reformy podle TOP 87: Jak končil perestrojkový experiment

Stanislav Brabec|4. 8. 2011 16:45| reakce na Jiří Krásný - 4. 8. 2011 10:34

Dokud jde jen o informační šum, není to až tak zlé.

Horší je to, že na základě těchto magických zaklínadel proudí reálné peníze představující skutečnou práci skutečných lidí do naprosto nereálných projektů stojících pouze na vznešeně znějících slovech. A to je průšvih, ať se tomu říká chozrasčot, operační program nebo byznys plán.

Michal Kasparek|4. 8. 2011 13:23| reakce na Jiří Krásný - 4. 8. 2011 10:34

Vždyť právě: ten bezobsažný šum podle Pullmanna plul kolem lidí až do druhé půlky osmdesátých let, kdy se elita - na popud Moskvy - pustila do aspoň papírových reforem. V tu chvíli, trochu zjednodušeně, lidem došlo, že omílání prázdných frází už nebyl fungující prostředek, jak udržet nějaký společenský konsenzus, rovnováhu, smír.

Jiří Krásný|4. 8. 2011 10:34

Knihu jsem nečetl, takže možná budu psát něco, co je v ní obsaženo. Říkám si, že se snad význam oficiózních, stále omílaných doktrín trochu přeceňuje. Podle mne je stejně tak dnes jako za socialismu málokdo doopravdy vnímal. Tyhle fráze představovaly jakýsi šum, který sice často plul okolo, ale neměl žádný smysl. Lidé si na něj vyvinuli cosi jako "reklamní slepotu". Stejně jako tehdy, ani dnes téměř nikdo vládě nevěří ani co je za den, žádné projevy ani oficální zdroje skoro nikdo nebere vážně.

Představitel vlády má mít sako, kravatu, být umytý a něco mlít, něco co nikoho nezajímá, nikdo to doopravdy neposlouchá a čemu nikdo nevěří. Má to stejný smysl jako to sako - jaksi to patří k bontónu a víc nic.