Diskuze: Fukušima, šance pro Temelín

František Marčík|8. 4. 2011 11:34| reakce na Martin Vlnas - 8. 4. 2011 11:11

To se mi tam vloudilo podvědomky... Freud by o mě mohl vyprávět na přednáškách. Docela často mívám jazykové zkraty, kdy užiji slovo, které se rýmuje s původně zamýšleným (proto tam taky není Nagasaki ;-) ), tady to navíc ještě spolem jaksi souvisí. Takže tam teď máme ono nadělení. Fukušima na Hirošimu naštěstí zatím nevypadá...

Martin Vlnas|8. 4. 2011 11:11| reakce na František Marčík - 8. 4. 2011 09:21

Hezký den, Františku, článek vyjde již brzy. Nejspíše zítra :) Každopádně díky moc za komentář. Jen drobná otázka. V bodě sedm pracujete s Hirošimou záměrně? :))

František Marčík|8. 4. 2011 09:21

Slíbená kritika.
1. Můžete prosím, pane Palato, čtenářům Finmagu ozřejmit, co přesně míníte "nedávno oživlou jadernou energetiky" a "celosvětovou renesancí atomové energetiky"? Dle mého soudu opakujete tolik rozšířené klišé, které však realitě neodpovídá. Jaderná energetika jestli něčím vůbec prochází, pak stěží resuscitací, o renesanci můžeme hovořit pouze v rámci regionů (JV Asie), rozhodně ne celosvětově. Viz: http://www.osel.cz/index.php?clanek=5556 a http://www.greenpeace.org/czech/cz/news/Jaderna-renesance-je-jen-zbonym-panim-jaderneho-prmyslu/
2. Co přesně míníte větou, že "všechny japonské jaderné elektrárny vydržely vlnu zemětřesení o síle devíti stupňů Richterovy stupnice a následnou obří vlnu tsunami"? Má smysl takto uvažovat, tedy psát o tom, že JE cosi "vydržela" ?JE je natoliko komplexní zařízení, že má měli uvažovat jeho jednotlivé části, obdobně když se nám přihodí nehoda, se nebaví pouze o tom, zda jsme přežili, ale především, jaká zranění jsme utrpěli. Potěšivé zjištění je, že podle dostupných informací, že všechny důležité součásti JE Fukušima I. přečkaly bez úhony jedno z nejsilnějších zemětřesní vůbec, jaké anály pamatují, navzdory tomu, že Fukušima I. byla projektována na zemětřesení o síle 7,9 Richterovy škály. Následnou vlnu cunami však některé, z hlediska bezpečnosti zcela klíčové součásti JE Fukušima, nevydržely! Jímá mě podezření, že jste zde, pane Palato, chtěl vyslovit názor podobný naší hradní hlavě pomazané, jež by si však od paní učitelky vlastivědy vysloužila za své neznalosti z oboru newtonovské fyziky pětku s třemi vykřičníky:„, že ta elektrárna dokázala přečkat bez poškození přesun 2,5 metru, vlastně dokazuje, že ty elektrárny jsou v podstatě bezpečné.“ Pokud jste chtěl říci, že je jen zázrakem, že japonské elektrárny přečkaly tuto kumulativní přírodní katastrofu s tak poměrně malými následky, bylo to možné i jinak, srozumitelněji a méně kontroverzně.
3. "Ani náznakem přitom nedošlo k opakování černobylské jaderné katastrofy." - Opět píšete v duchu tom, že žánr hysterie, který se kolem celého rozpoutal, hasíte obdobnou úrovní sdělení. Co přesně míníte souslovím "ani náznakem"? Nevím, zda jste kdy slyšel o mezinárodní stupnici INES, můžete si o ní stáhnout a nastudovat materiál např. na stránkách stránkách SÚJB.V rámci této stupnice se vedou spekulace, jakého stupně havárie ve Fukušimě dosáhly. Oficiálně je to nyní INES5, ale např. Dana Drábová ještě před tím, než nastaly vážnější komplikace, hovořila o INES6, dnes někteří odborníci dokonce hovoří o INES7. Na každý pád je zřejmé, že havárie Fukušimy bude historicky druhou nejvážnější havárií vůbec, nevím, zda se tedy dá hovořit o tom, že ani náznakem nepřipomíná Černobyl. Pokud jste chtěl říci, že ve Fukušimě nehrozí, že budou hořet grafitové tyče, vlivem čehož se do vzduchu dostane enormní množství radioaktivního materiálu, pak to šlo opět říci bez užití přemrštěných a mnoho neříkajících tezí o „ani náznakem“. „Situace ve Fukušimě není vůbec dobrá, s tím lze souhlasit a není vůbec důležité, jestli ji oznámkujeme na stupnici INES stupněm 6 nebo 7, nebo dokonce 3x7. S únikem plutonia a jeho objevením se nad ČR to ale tak kritické není. Koncentrace, které byly naměřeny ve vzorcích půdy ve Fukušimě odpovídají koncentracím, které jsou ještě dnes pozůstatkem zkoušek jaderných zbraní z 50. a 60. let. Tyto koncentrace nepředstavují bezprostřední ohrožení lidského zdraví. (Ing. Miroslav Hrehor - ÚJV Řež)“
4. V článku máte další protimluv: „Jediným nepříjemným následkem je dočasná evakuace lidí z velice hustě osídleného okolí elektrárny. Jde však s největší pravděpodobností o evakuaci krátkodobou a během nedlouhé doby se téměř všichni Japonci budou moci vrátit do svých domovů.“ Tak je evakuace opravdu dočasná, anebo s největší pravděpodobností dočasná? Anebo bylo spíše na místě hovořit o tom, že to z dostupných informací zatím příliš nevíme? A že není příliš moudré říkat hop, dokud jsme nepřeskočili?
5. Dále píšete: „V přímém důsledku havárie nikdo nezahynul a jsem přesvědčen, že při dodržení bezpečnostních předpisů nebudou mít ani záchranáři a zaměstnanci elektrárny žádné nebo jen minimální zdravotní následky.“ Pane Palato, podle všeho asi moc nesledujete dění kolem Fukušimy. Uniklo vám, že tři zaměstnanci tam schytaly opravdu velké dávku, doslova jim nateklo do bot. „The most recent report is that the feet of the two men were exposed to 2-6 sieverts. This is usually a fatal amount of radiation exposure if it is full body exposure, so the fact it was only their feet that were exposed likely makes a huge difference.“ Nemoc z ozáření z toho, jak doufám, nebude, ale jaké následky si ponesou, těžko předjímat. Rovněž vám unikla zpráva, podle níž je po následcích výbuchů vodíku nezvěstných několik pracovníků TEPCO. Ač bych rád, v tuto chvíli nemohu říci, zda je tato informace mylná, či nikoliv. Obávám se, že toto s jistotou ví jen několik desítek lidí.
6. Píšete také následující: „Česká republika byla mezi nimi, bohužel útlum oboru i „privatizační potíže“ (slušně řečeno) tento obor značně devastovaly, a proto nelze počítat s výstavbou Temelína z domácích zdrojů.“ Co přesně míníte útlumem oboru, trochu mám pocit, jako byste za tím sledoval čísi konkrétní kroky, nebo se mýlím? Vladimír Wagner to objasňuje přesně: „Co se může stát kritickým faktorem, je narůstající nedostatek technicky vzdělaných odborníků. Jde nejen o jaderné specialisty, ale hlavě o kvalitní strojaře, elektrotechniky a stavaře. To začínají velice silně pociťovat ve zmiňované jihovýchodní Asii, kde je to ale průvodní jev obrovského ekonomického a technologického rozvoje. Problémy, jež mohou nastat i u nás, souvisí s velkým propadem zájemců o studium na technických oborech v devadesátých letech. V posledním období se situace mírně zlepšovala. Nepozoruji to jen já na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, ale i kolegové na dalších technických školách. Bohužel to přichází pozdě, neboť v nejbližších letech poklesne počet mladých lidí v ročníku, který vstupuje na vysoké školy, zhruba o pětadvacet procent. To potrvá více než desetiletí. Spolu s úpadkem úrovně přírodovědných a technických dovedností na základních a středních školách to nevzbuzuje přílišný optimismus. Navíc v energetice bude třeba obměnit velký počet inženýrů a techniků, kteří se dostávají do důchodového věku. Týká se to například velké části zaměstnanců jaderné elektrárny Dukovany.“ - http://www.osel.cz/index.php?clanek=5556
7. Situace v Hirošimě je nadále velmi vážná a vážná zůstane ještě týdny, ne-li měsíce a roky. Ku vaší pozornosti doporučuji například tento článek. http://www.zerohedge.com/article/chris-martenson-exclusive-new-photos-fukushima-reactors V současnosti se chystá převoz jednoho ze tří exemplářů největšího betonového děla na světě. http://chronicle.augusta.com/latest-news/2011-03-31/srs-concrete-pump-heading-japan-nuclear-site Do té doby, než všechny tři poškozené bloky zakryje betonový sarkofág, bych byl na vynášení jednoznačných soudů skoupý, jakkoliv se zdá, že situace je stabilizovaná http://www.klubpraha7.cz/?p=1807, ale nechci vám v žádném případě radit. Kdybyste svou nadšenou obhajobu napsal jako George Monbiot, tak bych to chápal. Tedy v kontextu, s jistou nadsázkou a provokující ironií, ale i se všemi těmi ale, které JE s sebou nese, a stejně tak s notnou dávkou růžového nátěru a očekávání zářných zítřků, které z Monbiotových řádků tu a tam prosvětlují.
http://www.gua rdian.co.uk/commentisfree/2011 /mar/21/pro-nuclear-japan-fuku shima
http://www.monbiot.co m/2011/04/04/evidence-meltdown /
http://www.monbiot.com/20 11/03/31/seven-double-standard s/
Stakto silnými tezemi, nepřesnostmi a nepodloženostmi jste však u mne neobstál. Už jenom proto, že o přemrštěné ceně Temelína se dalo psát dávno předtím, než začal bouchat vodík v blocích Fukušimi I. Ale asi je potřeba těžit cynicky z katastrof a vyhnout se kontroverznímu Rusku, jinak moc nevím, jak si to vysvětlit. http://energybulletin.cz/?q=clanek/temelin-zdravy-rozum-ucet-za-elektrinu-dolarovi-milionari-my-kapitalisti A proč jsou to přemrštěnosti a nedomyšlenosti? Dmitrij Orlov to formuloval takto: "What do people mean when they say that nuclear power is “safe” when compared to planes, trains and automobiles? What they mean is that the nuclear power industry has so far killed many fewer people per unit time. They have no data on how many people it will kill eventually, although by now they know that, unlike planes, trains and automobiles, which do crash and burn with some regularity, but cause limited damage, nuclear disasters do not have any definable upper bound on their destructive potential. I am pretty sure that there is enough above-ground radioactive material sitting in spent fuel pools and inside reactors to kill just about everyone. It will stay dangerous for over a million years, which is a lot longer than the expected lifetime of the nuclear power industry, or any industry, or any human civilization, or perhaps even the human race. When nuclear experts say that a nuclear reactor is safe, they can only mean that it is safe for the rest of the afternoon; beyond that they can''t possibly have any actual data to support their claim. All they can do is extrapolate, given a rosy “everything will always remain under control” scenario, and that is not a valid approach. When they say that nuclear power is safe, what they are really saying is that it is safe given their perfect ability to accurately predict that the indefinite future will remain economically and socially stable, and we already know this to not be the case." http://cluborlov.blogspot.com/2011/03/nuclear-meltdowns-101.html Jinými slovy, JE je nesmírně komplexní zařízení, které vyžaduje i vysoký stupeň společenské komplexity, o tom, že komplexita zvykne čas od času kolabovat, tu s odkazem na dílo Josepha A. Taintera nedávno psala paní Samková. Já jsem si k témuž dovolil přeložit článek Nassima Taleba. Měl by snad v dohledné době i s mým doslovem na Finmagu vyjít.

Robert Antonio|6. 4. 2011 22:20| reakce na Zdeněk Pikhart - 6. 4. 2011 11:47

Až bude v Čechách právní stát a lidé budou moci úspěšně žalovat ČEZ za újmu na zdraví skrze emise z uhelných elektráren, pak vám dám za pravdu. Dokud tomu tak nebude, pak opravdu nevidím důvod, proč vyvážet elektřinu do zahraničí za cenu zničeného zdraví obyvatel Prunéřova, a omlouvat to jakousi trapnou energetickou soběstačností.

Zdeněk Pikhart|6. 4. 2011 18:16| reakce na Libor Kosour - 6. 4. 2011 16:38

To není nic nereálného, můžete rozvíjet svou vlastní firmu a vyrábět pouze pro český trh. Ostatní firmy si o tom mohou naštěstí rozhodnout samy, k protekcionismu se snad již nikdy nevrátíme. Funguje jednotný trh EU, přesto je různými cly a standardy od ostatního světa dost izolován, což je velká škoda pro rozvoj všech zemí. V ekonomické literatuře byla tisíckrát dokázána prospěšnost volného mezinárodního obchodu a stejně se najde spousta lidí, kteří si přejí to, co vy.
Export elektřiny se od jiného exportu v ekonomickém smyslu nijak neliší. Česká firma prosperující a úspěšně exportující, je velkým přínosem pro celou zemi. Samozřejmě nejvíce pro její vlastníky:) Když se na to podíváme z makroekonomického hlediska, vyšším exportem si ČR vydělá na vyšší import. Lidé si koupí třeba více BMW:)
Co se týká jaderné bezpečnosti, v ČR nestavíme elektrárny u moře, ani neležíme mezi litosferickými deskami. O zabezpečení bylo napsáno hodně. Je politický populismus, když vypínají jádro a nemají alternativu. O padesát let zpátky v životní úrovni se předpokládám jen tak vrátit nechcete...

Libor Kosour|6. 4. 2011 16:38| reakce na Zdeněk Pikhart - 6. 4. 2011 11:47

Osobne bych radeji videl rozvoj firem, ktere budou vyrabet pro vnitrni trh v CR. Navic Skoda auto, a.s. Zamestnava podstatne vic lidi nez dalsi 2 reaktory Temelina - otazka je, jaky by byl prepocet vydelanych penez na 1 zamestnance.
Prilezitost pro CEZ to bezesporu je, ale patrne jen pro nej. Nam ostatnim patrne zustanou negativa - treba jaderny odpad, o ktery se bude muset starat stat az jednou CEZ zkrachuje/bude vytunelovan/atd..

Zdeněk Pikhart|6. 4. 2011 11:47| reakce na Libor Kosour - 5. 4. 2011 16:03

Podle Vaší logiky by Škoda auto, a. s. neměla rozšiřovat výrobu, protože většina aut se stejně vyveze do zahraničí a nám zbydou jen kouřící továrny. :) Kandidát na příspěvek měsíce :)

Pan Palata podle mne velmi trefně vystihnul podstatu problematiky a příležitost pro český elektrárenský průmysl. ČEZ určitě využije šanci a zainvestuje do dostavby temelína atd., tedy pokud mu do plánů nezasáhnou naši politici, nebo EU. Sice ČEZ s 3,4 % podílem na evropském trhu s elektřinou nemůže významně ovlivnit ceny pro spotřebitele, ale z hlediska firmy budou za vyšší ceny samozřejmě velmi rádi.

Michal Berg|6. 4. 2011 11:20

Přesně kvůli tvrzení jako "nejekologičtější způsob výroby", "Jediným nepříjemným následkem je dočasná evakuace lidí z velice hustě osídleného okolí elektrárny." nebo "Všechny japonské jaderné elektrárny vydržely" je přístup nekritických zastánců jaderné energie něco, co mi rozum vůbec nebere. Copak ani takové následky, jako sledujeme v Japonsku, nepřimějí zastánce jádra alespoň připustit, že o názorech protistrany stojí za to alespoň diskutovat?

Zastánci jediného správného názoru bez jakýchkoli pochybností mě upřímně děsí, speciálně u jaderné energie.

František Pašingr|5. 4. 2011 20:32

Navrhuji okamžitě odstavit Temelín. Možná, že následný blackout odpůrcům jádra objasní proč větrníky nestačí.
http://ekonomika.i dnes.cz/bavorsku-hrozi-kvuli-o dstaveni-elektraren-blackout-c esko-pomaha-phy-/eko-zahranicn i.aspx?c=A110405_110618_eko-za hranicni_spi

Libor Kosour|5. 4. 2011 16:03

Tak moment - nejdriv napisete, ze zemetreseni a tsunami vsechny elektrarny vydrzely a potom otocite zminkou o Fukusime? To mi pripada, jako ze si protirecite. Tedy alespon ja si pod sluvkem "vydrzely" predstavuji to, ze jsou nadale schopne provozu a ne ze se v nich horko-tezko zabranuje dalsim havariim.
A do dostavby Temelina bych se nehnal. Naklady na vystavbu se promitnou do cen v CR a vyrobena elektrina se vyveze do zahranici. Nam zbyde jen jaderny odpad a zamoreny vzduch z nadale bezicich uhelnych elektraren, ktere pochopitelne nikdo z ekonomickych duvodu nezastavi, byt se o tom obcas mluvi.

Radovan Dell|5. 4. 2011 13:58

Byl tento článek vydán opožděně? Měl tedy původně vyjít 1.4.?

Ta část o cenách elektráren mě velmi pobavila.

František Marčík|5. 4. 2011 01:18

Pane Palato, tento článek se Vám nevyvedl. Než se dostanu k detailnější odpovědi, můžete mi prosím odpovědět, z jakých - pominu-li Vaše dojmy - studií čerpáte, když jadernou energetiku označujete za nejekologičtější? Respektive co obsahově a významově velmi rozmělněným slovem "ekologický&quo t;míníte. Díky.