Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Diskuze: Zrodila se v Braniborsku budoucnost energetiky?

Přihlášení do diskuze

Jen bych připomenul, že jeden z argumentů proti jaderným elektrárnám byla citlivost na teroristický úder. Nyní se problém řeší implementací technologie, která rozvede kilotuny vodíku nejen přímo u "větrníků" ,ale i v centrech měst. S nástupem aut na vodík už nebudou třeba bomby, bude stačit montážní klíč a zapalovač...


To co Německo plánuje je risk, který může přinést přesně takové úspěchy jako je zmíněno v článku, ale taky může přinést obrovskou katastrofu. Přesně jako jaderná energie, kterou tím chtějí nahradit...

Nahlásit

0
+
-

Já si stejně myslím, že pokud se podaří rozjet úspěšně první fúzní elektrárny, tak máme co se týče energie po problémech. Byla by to ekologická energie o výkonech jaderných elektráren s neomezeným zdrojem paliva a nulovým bezpečnostním rizikem.

Nahlásit

0
+
-

Stabilní provoz je sice z ekonomických i technických důvodů žádoucí, ale když to jinak nejde tak i JE lze regulovat (a Francouzi mají JE tolik, že musí). Zase Nejedlý (vděčný to zdroj):
Prof. Vahrenholt uvádí: „(Německé jaderné elektrárny) mohou snižovat výkon trendem 5% za minutu až na 45% a stejně rychle jej znovu zvýšit na 100%. Uhelné elektrárny potřebují na zvyšování popř. snižování výkonu a vyrovnávání kolísající výroby z OZE nebo proměnlivé spotřeby přibližně trojnásobnou dobu a plynové elektrárny téměř dvojnásobnou dobu“.
Konkrétně je zmiňována jaderná elektrárna Emsland, umožňující změny výkonu v rozsahu až 120 MW za minutu, přičemž ve výkonovém pásmu 45% až 100% disponuje celkovým regulačním výkonem 730 MW. Jaderná elektrárna Unterweser již v současné době přibližně 100 dní v roce snižuje výkon až na 55%. V souhrnu mohou německé jaderné elektrárny poskytnout v časovém intervalu 15 minut regulační výkon 9 600 MW, nicméně ten a další disponibilní regulační výkon mnohdy nestačí vyrovnávat kolísající výrobu v OZE a Němci tak musí využívat výpomocí od jiných operátorů ve středoevropském regionu.
http://nejedly.blo g.idnes.cz/c/132724/Soumar-pro -obnovitelne-zdroje.html

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

I tenhle článek je dost podstatný:
http://jaroslavp etr.bigbloger.lidovky.cz/c/114 078/Elektrarny-nejsou-ponozky. html

Nahlásit

0
+
-

Ani jaderna elektrarna nevyrabi elektrinu podle potreby. Ona musi najet na svuj vykon a drzet se na nem az do vymeny paliva nebo udrzby. Coz je vyhodne ve dne ale v noci mate spoustu elektriny, kterou zrovna nikdo nechce. Nejrychleji se reguluji plynove elektrarny.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Pan Pozner uveřejnil odkaz, který jsem měl na mysli, autor pan Nejedlý.

Nahlásit

0
+
-

Nic nového pod sluncem. Jak publikoval občasník Třetí pól, už v roce 1900 nebo tak nějak, fungovala v Dánsku na stejném principu větrná elektrárna. Generátor poháněný větrným motorem dodával elektřinu do elektrolyséru, kde se z vody vyráběl vodík. Ten se používal ke svícení, už tehdy se kompromoval a transportoval. Velice podrobně o tehdejším projektu na Neviditelném psu referoval jeden blogger, bohužel jsem to jméno zapomněl.Ale jak to najdu, jsem připraven to opět poslat, pokud někdo bude mít zájem.
Milota

Nahlásit

0
+
-

Takže jestli má autor obavu vyvíjet atomovou elektrárnu z obavy morálního zastarání před zprovozněním ,asi bude také lepší nevyvíjet nová auta a televize. stejně před vyrobením zastarají, ne?

Nahlásit

0
+
-

21 mil. Euro či půl miliardy korun - to by nebylo tolik. Pokud by 6 MW stálo půl miliardy korun, tak by 1000 MW, 166x víc, stálo 84 miliard korun. Všechny odhady na cenu nových bloků Temelína hovoří o vyšších částkách.
Ovšem problém je v tom, že jaderná elektrárna vyrábí el. energii podle potřeby, zatímco jmenovaná vodíková jen když živly dovolí. Takže by se to mělo propočítat na vyrobenou MWh, což z údajů článku nejde. Ale osobně bych odhadl, že investiční i provozní náklady na tuto H elektrárnu budou řádově stejné jak na atomovou. Pak je rozhodování o větrných elektrárnáchNěmecko snadné.

Odkaz Jana Poznera je:
http://nejedly.blog.idn es.cz/c/223416/Kvantovy-skok-a le-kam.html

Nahlásit

0
+
-

Pratele,
zde je skutecne na miste trocha zdraveho realismu. Ac to dnes vypada, ze nejvetsim problemem Evropy je ekonomika, ve skutecnosti nas bude asi vic trapit energetika. Nemecke odstoupeni od atomu je neuveritelne ambiciozni projekt, ktery je na hranici technickych a financnich moznosti Nemecka (a to tedy bez jeho ucasti na jakemkoliv permanentnim penezovodu na jih). Kazdopadne vsem skutecnym zajemncum o problematiku udrzitelne energetiky doporucuju klasicky (a vynikajici) uvod do problematiky od Davida McKaye volne dostupny na http://www.withouthotair.com/. Takze: nic proti vodiku, ale v realne perspektive je to asi jako slovensky prispevek do EFSF:)

Nahlásit

0
+
-

Cože? Jakže ukládat? Lacině?!?
Tak si zase nalejme trochu reality a ne marketingových a politických PR blábolů:
http://nejedly.blo g.idnes.cz/c/223416/Kvantovy-s kok-ale-kam.html

Nahlásit

0
+
-