Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Islámské finančnictví: Alternativa?

Ivana Hrdličková | 14. 11. 2011 | Celkem 19 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Všech 19 komentářů v diskuzi.

Aja Novotna | 17. 11. 2011 09:49

fajn clanek, islamskym financnim se trochu venuje i prof.Lubos Kropacek, pravnik a a arabista, ma o nich kapitolu v jedne sve knizce, tusim Uvod do islamu a prednasi to i v ramci predmetu Islamske pravo na UK.

Nahlásit

0
+
-

Ivana Hrdličková | 14. 11. 2011 22:29

Zakladni princip je ten, že banky neoperují s "výdělkem za půjčení peněz", ale fungují na principu sdílení zisku a risku (velmi zjednodušeně řečeno), jednotlivé produkty se od sebe liší, ale toto je základní princip, pro nas je pochopitelnější si představit způsob investování než klasické půjčky tak, jak ji známe. Pochopitelně banky ( a jiné finanční instituce) nefungují zdarma a beznákladově.

Nahlásit

0
+
-

Ivana Hrdličková | 14. 11. 2011 21:42

Bezúročné bankovnictví neznamená beznákladové. Úrok je obvykle definován jako platba/odměna za půjčení peněz, o lichvu se jedná tehdy, je-li takováto odměna(úrok) příliš vysoká, resp.jde-li o plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru(definice lichvy dle § 218 trestního zákona).Co znamená příliš vysoký úrok, resp. hrubý nepoměr, není zákonem definováno, tato hranice se vyvíjí judikatorně(srov.např.rozhodnu tíNejvyššího soudu ČR sp.zn. 5Tdo 1282/2004(www.nsoud.cz), které uvádí, že "poskytnutí půjčky peněz s úrokem obsahujícím 70% a více za rok takový hrubý nepoměr zakládá.

Jak bylo uvedeno, pojem "ribá" znamená nárůst. V islámském právu se ribá rozlišuje dále ve dvou kategoriích, první je tzv. "ribá al-Nasiah", ve významu (zjednodušeně řečeno) jakési prémie, odměny, která musí být zaplacena tím, kdo si peníze půjčuje, tomu, kdo ty peníze půjčuje, v tomto významu je ribá úrokem (případně lichvou-dle výše) a je dle islámského práva zakázána. Druhou kategorií je tzv. ribá al-Fadl, objasnění tohoto pojmu je složitější. V principu znamená, že islámské právo zakazuje užití peněz toliko pro tvorbu dalších peněz (úrok, lichva),povoluje však obchod, ale podle určitých pravidel, zde je ribá to, co je pochybný, nespravedlivý nárůst, k posouzení toho, co je a není povolené, je třeba znalostí, zkušeností, jurisprudence atd.

Dlužno říci, že islámské finanční právo není jednotně kodifikované. Jsou dány určité teoretické principy dle primárních zdrojů, jurisprudence se pak vyvíjí podle právních škol.Fungování islámských bank (nebankovních finančních institucí, pojišťoven, islámských poboček konvenčních finančních institucí..) pak vychází (více či méně) z těchto teoretických principů v mezích legislativy dané země, kde působí.

Nahlásit

0
+
-

Lukáš Kubec | 15. 11. 2011 01:26 | reakce na Ivana Hrdličková - 14. 11. 2011 21:42

"Úrok je obvykle definován jako platba/odměna za půjčení peněz..." úrok je pak obvykle definován špatně. Úrok není záležitostí peněz, úrok je výsledkem lidských vlastností!
Současnému chápání úroku ze strany převládající ekonomické teorie nezaslouženě dominuje obraz úrokové sazby na úvěrovém trhu. Podle těchto představ, jejichž kořeny zapustila Keynesova ekonomie, je úrok peněžním jevem spojeným s preferencí likvidity. V tomto chápání je úrok výsledkem vztahu mezi nabídkou a poptávkou po penězích, jejichž vzájemný střet odráží. Úrok je zde chápán jako „cena“, která zajišťuje rovnováhu na trhu peněz. Odsud oblíbené avšak mylné označení úroku, jako „ceny peněz“. Bohužel, nic nemůže být více vzdáleno pravdě. Tento pohled na úrok totiž zcela opomíjí jeho skutečnou podstatu, kterou jsou časové preference jednotlivců.
Úrok je jednou z kategorií lidského jednání. Je přítomen vždy a všude, a to nejen na úvěrovém trhu v podobě úrokové sazby. Je vyjádřením časových preferencí jednotlivců. Potvrzením toho, že si jednotlivci cení současné spotřeby více, než spotřeby budoucí. Podle Ludwiga Von Misese je úrok:

„poměrem mezi hodnotou přiřazenou uspokojení potřeb v bezprostřední budoucnosti a hodnotou přiřazenou uspokojení potřeb ve vzdálenějších obdobích budoucnosti. V tržním hospodářství se projevuje v diskontu budoucích statků vůči současným statkům. Je poměrem cen statků, nikoli cenou samotnou. U všech statků existuje tendence k vyrovnávání tohoto poměru.“ [1]

Důkazem existence úroku je skutečnost, že si lidé cení více jedné unce zlata dostupné dnes, než stejné unce, kterou by mohli získat za rok, deset, sto, nebo tisíc let. Aby si stejné unce dostupné v budoucnu cenili více, požadují proto snížení její ceny. Pokud se cena současné unce pohybuje na 1 000 USD, cena budoucí unce proto musí být diskontována. Výše diskontu pak závisí na časové preferenci jednotlivce. Pokud dá Karel přednost unci dostupné za rok za cenu 900 USD, namísto současné unci za 1 000 USD, jeho časová preference je vyšší, než Petrova, který se spokojí s cenou 950 USD. Převedeno do řeči čísel, v případě Petra dosahuje požadovaný úrok 5 %, na rozdíl od Karlových 10 %[2]. Čím nižší je časová preference, tím méně jednotlivec rozlišuje mezi současnou a budoucí spotřebou a tím nižší je požadovaný diskont (úrok). Úrok však nemůže nikdy zcela zmizet, nemůže být nikdy nulový. V takovém světě by jednotlivci nerozlišovali mezi spotřebou dnes, nebo za tisíc let, což by byla charakteristika světa, který si ani nedokážeme představit.
Časové preference jsou přítomny v každodenním jednání jednotlivců a jsou nanejvýš subjektivní povahy. Vyjádřením časových preferencí všech jednotlivců v ekonomice prostřednictvím diskontu budoucích statků je přirozená úroková míra. Změny v nabídce současných a budoucích, stejně jako a v poptávce po současných a budoucích statcích, tedy změny časových preferencí, pak tuto míru ovlivňují.

- Jaroslav Brychta, http://brychta.blog.ihned.cz/c1-40617390-volny-trh-neselhal-zatim-selhavaji-pouze-ekonomove

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Adam Čabla | 14. 11. 2011 22:11 | reakce na Ivana Hrdličková - 14. 11. 2011 21:42

Nebo abych to vyjadril snad srozumitelneji - urok sice neexistuje, ale RPSN neni nulova a prevysuje proste naklady, je to tak?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Adam Čabla | 14. 11. 2011 22:08 | reakce na Ivana Hrdličková - 14. 11. 2011 21:42

Prijde mi to trochu jako motani se ve slovech. Sice banky nepozaduji urok v tom uzkem slova smyslu (neexistuje kolonka "urok" v nakladech), ale svuj vydelek za pujceni penez (tedy jakysi "urok v sirokem slova smyslu") si stejne zajisti. Nebo ne?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Dan Balogh | 14. 11. 2011 16:13

Mě se zdá, že tady zbytečně objevujeme Ameriku 500 let po Kolumbovi. Vždyť u nás již několik let funguje bezúročné bankovnictví a to v tichosti a bez ideologického nátěru. Je pravda že prozatím se prosadilo jen na straně vkladů ....:)
Zná ho většina majitelů běžných účtů našich bank. Jejich vložené prostředy jsou úročeny symbolicky 1 % ročně a navíc zatíženy takovým množstvím poplatků, že je jejich roční výnos nulový nebo záporný.

Nahlásit

0
+
-

Jan Novotny | 16. 11. 2011 19:31 | reakce na Dan Balogh - 14. 11. 2011 16:13

Palec nahoru, asi se pri pristi navsteve banky zeptam, jestli opravdu jedou podle Islamic Finance;-))

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Libor Kosour | 14. 11. 2011 16:19 | reakce na Dan Balogh - 14. 11. 2011 16:13

Obavam se, ze jste to trochu nadsadil, co si pamatuji mela CS urok na beznem ucte 0,1% az treba RB 0,001%.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Síla | 14. 11. 2011 13:31

Až na poslední odstavec, kde je nepovedená snaha o nějaký závěr, se jedná o velmi pěkný a přínosný článek. Uvítal bych i další pokračování, třeba i v podobě nějakého seriálu. A nebylo by špatné se také věnovat tomu, jak vlastně banky dle islámského práva vydělávají. Protože těžko zde někdo věří, že "bezúročný" ;je totéž co "beznákladový&q uot;.

Nahlásit

0
+
-

Ivana Hrdličková | 14. 11. 2011 10:05

V zemích, kde se islámské finančnictví užívá, slouží přesně jako alternativa ke konvenčnímu finančnictví a je na klientovi banky, aby si vybral po zhodnocení všech podmínek, za kterých banka produkty nabízí. Zajímavou alternativu v Evropě nabízí např. švédská JAK banka, která provozuje bezůročné bankovnictví ve srovnáni s konvenčními bankami, na velmi podobných principech,ale není islámskou bankou. U islámského bankovnictví jde o užití zmíněných principu, které nesouvisí s arabskou populaci, významná finanční centra islámského bankovnictvíjsou např. v Malajsii, v Evropě v Lucembursku.
Princip zákazu "ribá" neznamená obcházení úroku. Kromě řady jiných autorů o tom velmi zajímavě pojednává např. prof. Frank Vogel/Harvard Law School/Islamic Law andFinance, 1998, spolu sSamuelem L. Hayes.

Nahlásit

0
+
-

Michal Jeřábek | 14. 11. 2011 09:07

"...kapitalistický ekonomický systém, který je založen zejména na úroku až lichvě..."

- Fakt, jo? Aha. Já si vždycky myslel, že je založen na dobrovolném uzavírání dohod mezi lidmi.

- Nicméně, je islámské finančnictví v rozporu s kapitalismem? Na trhu přece může vzniknout více konkurujících si systémů a pak záleží na tom, co si vybere zákazník. Pokud bude tento systém efektivní a zároveň bezpečný, pak určitě může v kapitalistickém systému fungovat....

Nahlásit

0
+
-

Ferdinand Mácha | 14. 11. 2011 14:20 | reakce na Michal Jeřábek - 14. 11. 2011 09:07

Když necháte rozhodovat dítě, které nechápe důsledky svého rozhodnutí, můžete považovat za správnou takovou dohodu?
Lichva je pojem, který nelze definovat v absolutních číslech.
Ale pokud někdo není schopen propočítat, že celkové náklady jsou tolik a tolik, řekl bych, že by se takové dohodě mohlo říkat lichva.

Hezký příklad pevné morálky a nebezpečí špatného odhadu je v příběhu vynálezu hry šachy. Vynálezce dostal od zákazníka schválenou dohodu o zaplacení pomocí sumy 2 + 4 + 8 +... + 2^64 zrnek obilí. Neboli jedním lichvářským obchodem by mohl zákazníka zruinovat. Zákazníkovi ale vysvětlil důsledky a obchod proběhl jinak.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Lukáš Kubec | 14. 11. 2011 03:08

Jen pár příkladů úroku:

"...po odečtení vlastních nákladů vrací investorovi jeho investici a >podíl na zisku<..."
"...zapředem jasnou cenu a domluvenou odměnu..."

quot;Sukuk– je označením pro cenné papíry, dluhopisy"

Př ičemžúrok může být samozřejmě i zhodnocením samotných peněz (nominálně stejné částky jsou reálně více).

Nahlásit

0
+
-

Lukáš Kubec | 14. 11. 2011 03:04

Jen poznámka k tkz. "bezúročnému&qu ot;islámskému finančnictví: pokud jsou arabové (či lidé vyznávající islám) ne-lidi či naopak superlidé nemající časové preference, pak potom wau, potkali jsme polobohy. Pokud však ne... úrok tam je. Nehledě na to, jak to pojmenujeme a v jaké formě ho vytváříme.

Nahlásit

0
+
-

Otakar Hokynář | 14. 11. 2011 12:32 | reakce na Lukáš Kubec - 14. 11. 2011 03:04

NO,nevím. Já mám tak trochu pocit, že jsme si zvykli, že neplatí, ani co je psáno. O slibu a slovu nemluvě.
Ono je to asi dáno tím, že není žádný problém změnit místo působení, takže je možnézačínat mnohokrát od nuly. Dřívější komunity byly stabilnější, lidé v nich prožili celý život. Komu se nedalo věřit, ten se rychle provařil a byl za to potrestán sankcemi v rámci komunity.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Michal Jeřábek | 15. 11. 2011 11:32 | reakce na Otakar Hokynář - 14. 11. 2011 12:32

To možná nakonec vyřeší různé Facebooky a podobně. V překladu do češtiny: obávaná ztráta soukromí, ale v těch komunitách to v podstatě fungovalo stejně.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Libor Kosour | 14. 11. 2011 16:20 | reakce na Otakar Hokynář - 14. 11. 2011 12:32

Tohle bysme dnes take potrebovali. Dnes se takovyto provareny clovek presune jinam a na jeho misto se dostane stejny lotr ale odjinud.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ferdinand Mácha | 14. 11. 2011 17:28 | reakce na Libor Kosour - 14. 11. 2011 16:20

Původně k tomu měly sloužit různé regulační úřady. Během času je obsadili privilegovaní lidé bez zodpovědnosti, proto nefungují, ba naopak poškozují. Ale mechanismy máme, nemusíme je hledat znovu.
:-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK