Pavla Hubálková

Vědkyně Petra Szeszula opustila akademické prostředí, aby mohla zakládat biotechnologické startupy. Pěstuje i „minimozky“ a chce řešit výzvy, které mají přímý dopad na lidské životy. „Baví mě propojovat svět vědy a byznysu. Startupy jsou i nejrychlejší cesta, jak na základě vědy zlepšovat život lidí,“ říká.

Ondřej Bojar vyvíjí překladače, které překonávají Google i lidské překladatele a umí simultánně překládat do 43 jazyků. I tak ale radí učit se cizí jazyky. „Dnes už se pomocí překladače dorozumíte, ale bez znalosti jazyka jste ochuzeni. A také je to skvělý trénink pro mozek,“ říká‎ odborník na umělou inteligenci a strojové učení z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

„Naším cílem je vytvořit univerzální generátor přirozeného jazyka, který se bude učit pouze z pár příkladů a nebude dělat chyby,“ popisuje Ondřej Dušek z Matfyzu. Pokud se vše vydaří, můžeme se těšit například na mluvící robotickou Alexu a další chytré asistenty v češtině nebo nejrůznější aplikace přehledně shrnující i složitá data.

Když se dnes mluví o umělé inteligenci, je to zavádějící. Algoritmus, který se za ní skrývá, jen čerpá z kvanta naučených vzorců chování lidí, ale sám sobě nerozumí. Stejně jako nikdy neporozumí jazyku, ač se vědcům z Univerzity Karlovy na tomto poli náramně daří. A v lecčems předčí třeba i Google.

Stárneme. Průměrná délka života se celosvětově prodlužuje. V Česku se blížíme k momentu, kdy čtvrtinu obyvatel budou tvořit lidé starší 65 let. Jaké výzvy to přináší, jak je řešit a kdy vlastně stáří začíná? I tím se zabývá socioložka Lucie Vidovićová z Masarykovy univerzity.

Dělat špičkovou akademickou medicínu znamená věnovat tomu významnou část života, nejen pracovní dobu. „Od–do se dá dělat dobrá medicína, ale nedá se tak dělat ta špičková,“ říká v rozhovoru přední český hematolog Jan Starý.