Články na téma: mezinárodní měnový fond

Česká republika by měla na pomoc eurozóně zablokovat pro Mezinárodní měnový fond asi 3,5 miliardy eur, tedy přibližně 89 miliard korun, což je zhruba desetina devizových rezerv České národní banky. Není divu, že česká vláda rozhodnutí o půjčce odkládá.

Jak se má chudák člověk vyznat v tom, co se dnes v Evropě děje? Vašek Moravec si předminulou neděli zaspekuloval, zda by se o případné další budoucnosti Česka v Unii nemohlo hlasovat v referendu. Na základě čeho by se ale měli lidé rozhodovat? Co by měli chtít? Z médií se na ně valí zmatený veletok informací, jedni varují před odstřižením od Evropy, druzí varují, že bychom se v Evropě mohli rozpustit jak kostka cukru, ostatní neříkají nic, ovšem varují, že na jejich slova dojde.

Lídři eurozóny nás žádají o půjčku 90 miliard korun. Potápí se loď a má případně cenu pokoušet se ji zachraňovat? Ptali jsme se Aleše Michla, Pavla Kohouta, Petra Macha, Tomia Okamury a dalších osobností.

Poslední měsíce střídá jedna špatná ekonomická zpráva druhou. Všichni navíc sice teoreticky znají řešení, ale praktické kroky osud eurozóny spíš ohrožují. Vyplatí se investice do principu?

Každý jistě zhlédl nějaký thriller z prostředí pyrotechniků. Každému je proto zřejmé, že je třeba odstranit roznětku. Zbytek nálože pak lze bezpečně zlikvidovat, snadná věc, že?

Proč Evropa trpí finanční krizí? Tradiční vysvětlení je příběhem o vině a trestu, o boji dobra proti zlu. Řecko se provinilo dluhem a lhalo. Proto je stiženo trestem. Řeckých nesnází navíc zneužili zlí spekulanti. Naštěstí je zde EU, která se ve chvílích nouze solidárně semkne a zachrání celý kontinent. Unie, stmelená v boji proti zákeřné hydře Trhu, se nakonec sjednotí a pod modrozlatým praporem fiskální federace vykročí k zářným, daňově harmonizovaným zítřkům.

Prudký pokles hodnoty státních dluhopisů vyvolal v Řecku nepokoje, protože pomoc Evropské unie byla podmíněna úspornými opatřeními a požadavky tvrdých reforem. Stát měl ořezat veřejný sektor, který během předešlých desetiletí nabobtnal do nevídaných rozměrů, o celou pětinu. A trhy měly v zájmu obnovení růstu projít liberalizací. Více v dalším díle Eurobomby…

V souvislosti s krizí eurozóny vmanévrovali politici své země do historicky bezpříkladné situace. Sami přitom již vědí to, co většina voličů ještě ani netuší. Má-li být totiž sužovaná jednotná měna zachráněna, existují pouze dvě reálné možnosti – nákladná transferová unie, nebo menší monetární unie. Obě řešení budou nesmírně drahá. Více v pátém díle ekonomického eposu.

Nová řecká pravicová vláda, která vzešla z voleb v roce 2004, prozradila světu, že její socialistické předchůdkyně hlásily Eurostatu již od roku 2000 zmanipulovaná čísla, včetně těch, na jejichž základě bylo Řecko přijato do eurozóny. Více ve čtvrtém díle ekonomického eposu…

Utrácejte, jinak se nevyhnete nové hluboké recesi, varuje vlády šéfka MMF Christine Lagardeová. Přidali se k ní i ekonomové pracující pro OSN. Opakují tak starou známou písničku - stačí stavět hladové zdi a prosperita je zaručena. Snad i J. M. Keynes se z toho musí obracet v hrobě.

„Půjčka Řecku je to samé, jako kdyby si Česká republika vzala na tři roky úvěr ve výši 1,8 bilionu korun – to znamená úvěr, který je větší než celý český veřejný dluh,“ říká Mojmír Hampl, viceguvernér České národní banky.

„Čím víc je v Unii dokumentů, které se tématem konkurenceschopnosti na papíře zabývají, tím víc je konkrétních rozhodnutí a opatření, která konkurenceschopnost fakticky podkopávají,“ říká Mojmír Hampl, viceguvernér České národní banky a nejmladší člen její rady. A dodává „Pokud někdo čeká, že populární nápady na všemožné dodatečné zdanění bank pomohou konkurenceschopnosti reálné ekonomiky, je na omylu.“

Okurková sezóna postihla i Finmag a Peníze.cz, a tak dnes budeme komentovat jmenování nové ředitelky Mezinárodního měnového fondu.

Od vypuknutí dluhové krize v Řecku a Irsku loňského roku se ekonomický „komentariát“ věnuje novému sportu – hlásání údajně nevyhnutelného zániku eura. Jen v uplynulých dvou týdnech jsme mohli číst novinové titulky jako „Nadcházející kolaps eura“, „Euru dochází dech“ či prazvláštní tvrzení „Odchod šéfa MMF je dalším hřebíčkem do rakve eura“.

Důvody, pro které byl kdysi Mezinárodní měnový fond založen, dávno zanikly. Avšak organizace, která hledá svého nového šéfa, se střídavými úspěchy nadále existuje.

Proč se před několika dny zatčený a dnes již bývalý šéf MMF snažil v případě záchrany Řecka o nemožné? Odpověď je jednoduchá: Dominique Strauss-Kahn je sice ekonom, ale také a především politik, a to politik francouzský.

Odstupující portugalský premiér José Sócrates včera přiznal, že jeho země je na pokraji krachu. Lisabon už také požádal Evropskou komisi o půjčku. Přijít to muselo. A další na řadě je s nejvyšší pravděpodobností Španělsko.