Články na téma: demografie

Poslanci na návrh vlády nadělili důchodcům pěkný dárek: k únorovému důchodu se každému připíše 1200 korun. Jak se na takové jednorázové mimořádné přilepšování dívají odborníci? A co říkají tomu, že by o něm příště nemusel rozhodovat Parlament, ale mohlo by stačit nařízení vlády?

Za měsíc a rok se možná bude platit sociální pojištění podle toho, kolik kdo státu vychovává budoucích poplatníků. Rodičům s více dětmi sociální pojištění klesne, bezdětní a lidé, kteří už mají děti odrostlé, budou naopak platit víc. Je to fér? A bude se rodit víc dětí, jak předpokládá důchodová komise, která návrh iniciovala?

Chcete doživotní rentu? Pokud máte nemovitost, můžete ji vyměnit za hotovost a doživotní rentu. Vtip je v tom, že vaše přestává nemovitost být, až když umřete. A to už se dá docela snést. Reverzní nebo zpětná hypotéka, služba, která ve světě není žádnou novinkou, si nachází cestu i do Česka. Ptáme se odborníků, jak se jim líbí. A jestli nemá nějaké háčky.

Z dlouhodobého hlediska jsou akcie investice, která vždycky obstojí. Rostou na ceně, porážejí inflaci, a ještě z nich můžete mít dividendy.

Pokud jsme tak hrozně chudí, že nemáme na rozdávání, pak by se nám tedy mohl hodit lidský kapitál, který v uprchlických táborech čeká na svou šanci.

Demografický vývoj v Česku není příliš pozitivní. Máme se bát, že za pár desítek let nebude dost peněz na vyplácení důchodů? Zeptali jsme se šéfa důchodové komise Martina Potůčka, zástupce penzijních společností Aleše Poklopa, demografa Tomáše Fialy, Jiřího Rusnoka z ČNB a dalších osobností.

Ekonomické zákonitosti nakonec zlomí i houževnatý odpor Německa. Země stárne a brzy začne i chudnout, vysajou ji daně na financování důchodového systému. A seniory už nikdo nepřehlasuje.

V neděli tu máme další svátek zahalený do planých keců. Zkusíme to bez nich.

Tým, který řídí, má v důchodové komisi na starost systémové analýzy, zásluhovost a převody peněz mezi státem a rodinami. S Otakarem Hamplem jsme mluvili především o tom, koho důchodový systém znevýhodňuje a co by se proti tomu dalo dělat.

Vědecké studie poukazují na úzký vztah důchodů a sociálních dávek, životního stylu, demografických trendů a ekonomik „pečovatelských států“. Sociální stát měl být vrcholným společenským zřízením. Jak se ale ukazuje, táhne ve skutečnosti Evropu dolů.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo metodický návrh, podle kterého by se jednou mohlo určovat, kdy budeme odcházet do starobního důchodu. Vycházet by se mělo z průměrné doby, kterou Češi v důchodu stráví. Podle tohoto kritéria by se pak hranice důchodového věku mohla co pět let posouvat.

Každý poradce ve finančních záležitostech se pravděpodobně čas od času setká s klientem, který přímo a zcela vážně položí jednoduchou otázku: Bude válka?

V Česku se hranice odchodu do důchodu neustále posouvá. Sousední Německo se naopak snaží umožnit lidem odcházet do důchodu dřív než dosud. Můžou mít pracující sedmdesátníci na trhu práce důstojnou roli? A jak vlastně vyřešit problémy důchodového systému? Zeptali jsme se Martina Potůčka, Vladimíra Bezděka, Jaroslava Vostatka, Aleše Michla a dalších ekonomů.

Čína po celém světě hledá zemědělskou půdu, aby si zabezpečila přísun potravin. V jejím hledáčku se ocitla i Ukrajina – „obilnice Evropy“.

Polsko oznámilo zásadní omezení své penzijní reformy. Z penzijních fondů chce vytáhnout více než polovinu jejich prostředků, uloženou do státních dluhopisů.

„Kde má kořeny krize kapitalismu? V průběhu sedmdesátých let došlo ve vyspělých zemích k něčemu, co začalo i přes zvyšování produktivity práce zpomalovat růst mezd. Přešlo se na pracovně úsporné technologie, takže vyjednávací pozice pracovníků je stále slabší,“ říká ekonomka Ilona Švihlíková v rozhovoru pro Finmag a Peníze.cz.

Jak by měla vypadat reforma důchodového systému, která by mohla dlouhodobě přežít? Zeptali jsme se Lukáše Kovandy, Petra Hampla, Ilony Švihlíkové, Jana Procházky a dalších ekonomických odborníků.

Hladomory předpovídané přemnoženému lidstvu zhruba před padesáti lety nenastaly. Populační exploze se totiž zastavila nejen v Evropě, ale i v Latinské Americe a Asii. Přispěl k tomu i dříve nepředstavitelný technologický rozvoj – například rozšíření kabelovky do chudých venkovských oblastí.

Společenský a ekonomický dopad je obrovský: Jedním z největších a nejméně řešených problémů nových zemí Evropské unie je ekonomická emigrace. „Noví Evropané“ odcházejí za lepším životem do bohatší západní Evropy – a na jejich místo nikdo nepřichází a nikdo se nerodí. Jde v mnoha případech o úbytek obyvatelstva srovnatelný s tím, který přinesla druhá světová válka. Nebo větší.

Dovolte nám lehkou parafrázi názvu pořadu, se kterým Miroslav Donutil vydělal miliony: Na nic se mě neptejte, já, na co chci, odpovím. V tomto vydání naší pravidelné ankety jsme poněkud pootočili role. Nezvolili jsme žádné konkrétní téma, ale chceme po osobnostech, aby nám téma navrhly. Chceme, aby nám řekly, o čem se podle nich nemluví, i když by se mluvit mělo.

Penzijní systémy západního světa narážejí na hranici svých možností. Přesněji: na hranici možností populace. Věková struktura obyvatelstva se za sto let radikálně proměnila. A nejde jen o to, že žijeme déle, ale i o to, kolik se rodí dětí. Příčina? Jednou z hlavních, říká ekonom Pavel Kohout, je takzvaný první pilíř důchodového systému.