Diskuze: Očima expertů: Tipy pro Andreje a Alenu. Kde škrtat

Jan Amos|20. 2. 2019 11:28| reakce na Richard Fuld - 19. 2. 2019 14:02

Jsem rád, že přinesly do ekonomiky cykličnost. Neznám nic výnosnějšího, než je krize.

Jan Amos|20. 2. 2019 11:20| reakce na Jan Altman - 20. 2. 2019 09:32

Nevím zda zákon. Nepídil jsem se. Vnímám to jako posun. Na druhou stranu, nikdo zatím obsah schránek nekontroluje.

Schránky mimo banky jsou pro mě problematické. Obvykle je nabízejí společnosti typu sro. gmbh a ltd - čili záruka nedotknutelnosti je diskutabilní.

Líbil se mi váš výčet exitových možností. Sám za sebe ještě roky používám PayPal, kde držím hotovost převodem z bankovního účtu. V podstatě jde o nejjednodušší založení účtu v bance mimo území ČR.

Richard Fuld|20. 2. 2019 11:17| reakce na Jan Altman - 19. 2. 2019 16:58

"Nutit obchodníky držet dvojí ceny a ještě je každý den aktualizovat, to by asi fakt nefungovalo." To je opravdová legrace. Kdysi jste zastával názor, že ve Vámi zastávaném svobodném bankovnictví by mohl emitovat peníze každý. Když jsem Vám oponoval, že by to činilo potíže, protože by v obchodech musely být desítky cen v různých měnách, tak jste tvrdil, že to by nebyl problém. :-) Onen systém (pouze) dvojích cen (v hotovosti a bezhotovostních peněz) by ostatně nejspíše fungoval i bez toho, že by obchodníci byli nuceni zveřejňovat dvojí ceny, protože pro obchodníky by bylo nevýhodné udržovat kurz 1:1, když mohou účtovat kurz pro ně výhodnější. Obchodníci ba tak sami dobrovolně uváděli dvoje ceny, protože by to pro ně bylo výhodné. A máme zde i precedent hladkého chodu "dvoucennového" systému. Stačí vzpomenout na Slovensko a jeho zavedení eura. V přechodném období byla povinnost uvádět ceny v korunách i eurech. Samozřejmě pro každodenní aktualizaci je v současnosti mnohem schůdnější pouhá konfrontace s výslednou celkovou cenou nákupu v hotovosti až u pokladny.

Řízení relace mezi hotovostí a bezhotovostními penězi na straně výběrů z bankomatů a z pokladen bank NENÍ(!) řešením, protože by po výběru z bankomatu již nedocházelo k dalšímu znehodnocování hotovosti = nevyhnutelný run na banky a bankomaty. V tomto systému by se zohlednilo pouze minulé znehodnocení hotovosti. Nezajistilo by však další znehodnocování hotovosti v době jejího držení po jejím výběru z banky(!).

Ke zdaňování peněz. Hotovost je zdaněna již v současnosti při kladných úrokových sazbách, kdy úrokový výnos, který by měl držitel bezhotovostních peněz držených na vkladovém účtu v bance, získává namísto držitele vybrané hotovosti po celou dobu oběhu hotovosti centrální banka (jde o novodobou formu ražebného).

Pouhým zpoplatněním výběrů peněz v hotovosti z banky nelze zajistit možnost záporných úrokových sazeb, protože v takovém případě zde zůstává zcela nevyřešen problém s neodvratitelnými runy na banky.

Samozřejmě mohou lidé uvažovat tak, že budou držet hotovost v cizí měně. Problémem ale je, že tím se vystaví riziku změn měnového kurzu. Volatilita daného kurzu může být násobně vyšší, než znehodnocování hotovosti držené v domácí měně. Ze stejného důvodu není řešením dané situace BTC. Je zde sice řešení, jak odstranit dané riziko, a to zajištěním tohoto rizika např. forwardovým kontraktem. Toto ale není cesta, protože náklady s tímto spojené (úrokový diferenciál a transakční náklady) plně vymažou původní zamýšlený přínos, kvůli kterému by se daný člověk rozhodl pro držení cizí hotovosti. Jinými slovy tudy efektivní cesta nevede.

Jediným reálným řešením, jak umožnit existenci záporných úrokových sazeb a současně nerušit(!) hotovost se tak zatím skutečně jeví administrativně stanovovaný "směnný kurz" mezi hotovostí a bezhotovostními penězi, s tím že výběry z bank a bankomatů by byly vždy realizovány v kurzu 1:1. Samozřejmě, že by centrální banka byla i nadále povinna směňovat opotřebovanou hotovost za novou také v kurzu 1:1. Vklady hotovosti do banky by však již podléhaly aktuálnímu vyhlašovanému "směnnému" kurzu. Přiznám se, že tohle nemám úplně do detailu promyšlené, takže každé odhalení věcných(!) chyb v mých úvahách je vítáno. :-)

Jinak, je třeba si uvědomit, že MMF si je plně vědom toho, že zrušení hotovosti by byl velmi tvrdý oříšek, na kterém by si mohli vylámat zoubky, a tak hledá cestu, jak umožnit záporné úrokové sazby, aniž by musela být zrušena hotovost. Otazníkem ale stále zůstává, zda je rozumné samotné experimentování se zápornými úrokovými sazbami. V tomto zatím nemám úplně jasno.

Co se týče "vrtůlníkových" peněz, tak ty považuji za bezpečnější protideflační "opatřeni", než záporné úrokové sazby, protože v tomto případě bychom se pohybovali na známém území kladných nominálních úrokových sazeb. Koncept sociálního státu (mnou chápaný jako systematická podpora kupní síly poptávky v případě jejího nadměrného oslabení tržním přerozdělováním) financovaného nikoliv z daní, ale státním dluhem, který následně skupuje od vystrašených bankéřů národní banka, totiž v podstatě není nic jiného, než právě realizace opatření "vrtůlníkových" peněz bez "nebezpečného" růstu zadlužení státu. V praxi se tento systém (kombinovaný s částečným financováním daněmi) používá už mnoho desetiletí a nikdo toto jako vrtůlníkové peníze neoznačuje. Prakticky jakýkoliv schodek státního rozpočtu je emisí vrtůlníkových peněz. Problém je v detailu, tedy v tom, kam tyto vrtůlníkové peníze padají. Pokud v době oslabené kupní síly poptávky podporují naopak stranu nabídky, pak je takový rozhazování vrtůlníkových peněz přiléváním oleje do ohně. A samozřejmě to platí i naopak, pokud je v krizi vyvolané slabou nabídkou podporovaná vrtůlníkovými penězi strana poptávky (spotřebitelé), namísto strany nabídky (producenti), pak jde opět jen o zhoršování situace.

Jan Altman|20. 2. 2019 10:38| reakce na Richard Fuld - 19. 2. 2019 14:08

www.grada.cz/ekonomicke-bubliny-10522

Richard Fuld|20. 2. 2019 10:17| reakce na Jan Altman - 19. 2. 2019 18:19

Ten první článek (Svět bez hotovosti podle MMF jako cesta k sazbám hluboko v záporu z 19.02.2019 06:38:55), na který jste dříve odkázal byl celý, včetně pasáže, kde se mluví o tom, jak umožnit záporné úrokové sazby BEZ ZRUŠENÍ hotovosti.

V tomto druhém článku (Mezinárodní měnový fond uvažuje o zrušení hotovosti z 19.02.2019 06:38:55) tato pasáž chybí. Oba dva ze stejného dne. Jeden celý, z něhož plyne, že není třeba rušit hotovost a druhý jen poloviční, z něhož klamavě plyne, že MMF zvažuje zrušení hotovosti. To je divné.

Takže žádný velký bratr. MMF našlo způsob, jak umožnit záporné sazby, aniž by bylo nutné rušit hotovost.

Jan Altman|20. 2. 2019 09:32| reakce na Jan Amos - 20. 2. 2019 09:12

A to těm bankám nařizuje nějaký zákon?
A jen bankám? Protože sejf/schránku si lze pronajmout i jinde...


Jinak jsem si všiml, že ten nápad MMF už řeší i Klaus :-)
http://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika-mraz-tentokrat-prichazi-z-mmf-f0y-/p_ekonomika.aspx?c=A190218_205859_p_ekonomika_wag

Jan Altman|20. 2. 2019 09:30| reakce na Jan Capouch - 20. 2. 2019 00:19

Jasně, lidí žijících od výplaty k výplatě se to moc nedotkne.
Lidé, kteří se snaží zajistit se samostatně na penzi (protože v tu státní nevěří), by to ale řešit měli.

Jan Amos|20. 2. 2019 09:12| reakce na Jan Altman - 19. 2. 2019 23:02

Oni už se soudruzi připravují. V nové smlouvě o pronájmu bankovní bezpečnostní schránky je požadavek neukládat platnou měnu. Dříve se nesměla hromadit tuzemská měna, nyní nově i zahraniční.

Zdeněk Suchý|20. 2. 2019 07:06| reakce na Jan Amos - 19. 2. 2019 12:23

Naprostý souhlas s Overtonem. A myslím že ten čas diverzifikovat úspory právě nastal.

Jan Capouch|20. 2. 2019 00:19| reakce na Jan Altman - 19. 2. 2019 23:02

Naštěstí my "obyčejní lidé" nemáme tolik co ztratit. Peníze tečou hlavně do bydlení a jídla a do dětí. Těch pár desítek tisíc vem čert. Hlavně že jsme zdrávi a máme jeden druhého. Bankocetle naši předci přežili, zvládneme i tohle.

Jan Altman|19. 2. 2019 23:02| reakce na Jan Altman - 19. 2. 2019 22:59

Až tyto kroky začne dělat více lidí (a budou to ti movitější a zároveň o opatřeních informovanější), tak pak už bude pro nás "obyčejné lidi" pozdě. Navíc tento masivní exit urychlí kolaps systému, nebo alespoň ztrátu kupní síly měny (za kterou my bychom rádi nakupovali alternativy).

První bude exitovat za výhodný kurz, ti další za podstatně horší a opozdilci ostrouhají. Poslední zhasne.

Jan Altman|19. 2. 2019 22:59| reakce na Jan Capouch - 19. 2. 2019 21:08

No pozor. Podle mě je důležité to zlato, stříbro, bitcoiny, švýcarské franky, atd... pořídit PŘED tím, než tato opatření vstoupí v platnost. Dokonce před tím, než se to začne reálněji plánovat, tedy než blížící se problém zavětří ostatní (jak žraloci/smartmoney, tak i general public).

Protože jakmile dobře informovaní movití jedinci zjistí, že se něco takového chystá, začnou se snažit ochránit svůj majetek a tím nám náš vlastní exit dost prodraží. Vykoupit sklady maloobchodníků s drahými kovy, na to stačí daleko menší důvod (běžně se stává i při daleko menších náznacích problémů, že se položky ze "skladem" změní na "na objednávku, do třech týdnů".

No a až ta opatření v platnost vstoupí, tak podle mne eráru rychle dojde, kde nechal neucpané díry a začne je obratem ucpávat. Jak už jsem psal - očekával bych kapitálové kontroly. Protože pokud dojde k tomu, že CZ bankomat vydá max 1000Kč/měs, mnoho lidí obratem začne zkoušet:

- vybrat CZ kartou někde v Německu, 1km za hranicí (a pokud to nepůjde, tak ti movitější si zaletí do Švýcarska, Emirátů, ...)

- založit si účet v zahraničí v cizí měně (nepodléhající zápornému úroku a/nebo s nezrušenou hotovostí) a poslat si tam prostředky z CZ banky

- poslat si peníze na zahraniční kryptoburzu (pokud náhodou někdo nevěří bitcoinu, i tak by to mohlo být lákavé - ty prostředky tam držet třeba v kryptoměně USDT, která drží 1:1 paritu k USD)

- poslat peníze k zahraničnímu prodejci investičního Au/Ag (a mince si nechat poslat kurýrem, nebo se pro ně stavit osobně a rovnou je v zahr. ulejt do bankovní schránky)

Otázka je, zda to "před tím", resp. "těsně před tím" lze nějak trefit. Nějaký příští "Lehman event" velmi pravděpodobně přijde dost nečekaně. Po zkušenostech s minulou krizí tržní subjekty možná budou reagovat rychleji a hysteričtěji. Opatření ("záchrana") ze strany státu přijdou velmi rychle.

Jan Capouch|19. 2. 2019 21:20| reakce na Richard Fuld - 19. 2. 2019 14:02

Vymyšleno to nemáte zle. Trochu to připomíná léto 1940, kdy luftwaffe plánovala porazit RAF pomocí těžkých stíhaček messerschmitt bf 110. Stodesítky měly letět jako předvoj a vyčerpat stíhačky RAF, následně měly své úkoly splnit bombardéry, a zadní voj zerstörerů měl napadnout britská letadla na letištích. Celé to pohořelo na tom, že bf 110 nebyl rovnocenným soupeřem spitfirů a hurricanů, a na tom, že stíhací velitelství nikdy neposlalo všechna letadla proti prvnímu svazu, který protivzdušná obrana zachytila.
A stejně selžou všechny ty vaše rracionální a vědecké plány.

Jan Capouch|19. 2. 2019 21:08| reakce na Jan Altman - 19. 2. 2019 16:58

Jen ať to zkusí. Účetní hajzlpapír rychle utratíme a za přebytek koupíme zlato a stříbro. Jsem zvědav na záporný úrok z American eaglu.

Jan Capouch|19. 2. 2019 20:56| reakce na Richard Fuld - 19. 2. 2019 13:43

Ekonomie, stejně jako medicína, nejsou exaktní vědy. Tak dlouho se chodí s džbánem pro vodu...
Zkuste exaktně vypočítat, kdy se ucho utrhne.

Jan Capouch|19. 2. 2019 20:50| reakce na Richard Fuld - 19. 2. 2019 14:02

A zároveň spoustu zdánlivě neřešitelných problémů, jako nedostatek zboží všeho druhu, úspěšně vyřešily.

Jan Capouch|19. 2. 2019 20:48| reakce na Jan Altman - 19. 2. 2019 16:58

Hezká a věcná odpověď. já bych asi do prvního řádku napsal stručně a nezdvořile: "Melete hovna."

kadrila kadrilová|19. 2. 2019 20:47| reakce na Richard Fuld - 19. 2. 2019 14:04

Je to dětina... :-) Mějte se pěkně!

kadrila kadrilová|19. 2. 2019 20:46| reakce na Richard Fuld - 19. 2. 2019 14:08

Pane Fulde, děkuji Vám za všechny příspěvky i za tuto Vaši reakci. Prosím, mohl byste ještě reagovat na to, co napsal pan Altman výše (18. 2. 2019 13:12)? Neřekl byste, že to, co uvedl do jisté míry zapříčinilo/přispělo ke krizi?

Alexander Novotka|19. 2. 2019 18:33| reakce na Richard Fuld - 19. 2. 2019 13:43

Tak jo, vynecháme emoce a ideologii.
Napsal jsem, že „na řádu či přesné hodnotě teď sotva záleží“, Vy vzápětí po mně chcete exaktní kritickou hranici státního dluhu. (Když vynechám emoce a ideologii,) nezbývá, než se zeptat, čemu jste v mém příspěvku nerozuměl.
A i kdybych Vám ji – exaktní hodnotu – dodal, nebude to univerzální svatý grál, bude to určitě hodnota pro jednu ekonomiku v jisté době a za jistých podmínek. Což znamená, že jestliže je to dnes v ČR dejme tomu 74,29% (to číslo jsem si samozřejmě vycucal z prstu, nechytejte mě za slovo ani za číslo), tak zítra to může být 83,588% až 83,589% nebo o jeden a půl chlupu víc. To je proto, že téměř všechny faktory ovlivňující stabilitu, jejichž vzájemné působení má za výsledek skutečný stav, mají poměrně silnou interní dynamiku. Překvapuje mě, že zrovna Vy tohle nevíte.
A tak se tedy vrátím k emocím – nedělejte, že jste to nepochopil!
Rovněž nemůžete vážně tvrdit, že „doposud totiž nikdo nevysvětlil, proč konkrétní poměr státního dluhu k HDP představuje nějaký reálná (asi reálný) problém. Všichni pracují jen s obecným tvrzením, že v případě Řecka to již nastalo.“ To Vaše obecné tvrzení „že to již nastalo“ nás stálo (zatím) několik set miliard € a ožebračilo miliony lidí. Proto je současný kurz neudržitelný, a pokud tvrdíte opak, musíte danou tezi obhájit, jinak … aaaale, to by byly pouze emoce. Mějte hezký den.

Jan Altman|19. 2. 2019 18:19| reakce na Richard Fuld - 19. 2. 2019 15:07

V podstatě nástup velkobratrské totality.
https://www.kurzy.cz/zpravy/483834-mezinarodni-menovy-fond-uvazuje-o-zruseni-hotovosti/

Jan Altman|19. 2. 2019 17:11| reakce na Richard Fuld - 19. 2. 2019 13:43

Tak samozřejmě žádná exaktní a univerzálně platná hranice, kde se dluh již stává smrtelným, neexistuje.
Nějaká země se dostane do problémů při 90% zadlužení, některá až třeba při 300%.
Ale to, že se to například Japonsku daří koulet i při 240% dluhu, ještě neznamená, že by se to podařilo třeba Česku. A i na to Japonsko se podle mne už "vaří voda".

Vždy je dobré si to zkusit modelovat na nějaké menší (představitelnější) skupině, například na ostrovu, kde žije 10 lidí, jeden pěstuje jídlo, druhý vyrábí nástroje, třetí udobřuje bohy, 4-7. je v penzi, 8. je státní úředník, 9. je aktivista placený z rozpočtu a 10. je centrální bankéř. 3-10. žijí z toho, co seberou prvnímu a druhému a jelikož to nestačí (ještě před pár lety poměr produktivních a příživných byl příznivější), tak ten 10. tiskne peníze a těm 3-10. je rozdává. Skvělé by bylo to někde vyzkoušet. Taková reality show, kdy se 10 lidí pošle na ostrov a rozdělí se jim role a po roce se tam zajdeme podívat, jak to dopadlo.


Nicméně i ultralevicový roztleskávač státních intervencí a utrácení existenci hranice zadluženosti nesměle potvrzuje:
https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4059601/krugman-kdy-se-vysoke-dluhy-stavaji-problemem.html

Jan Altman|19. 2. 2019 16:58| reakce na Richard Fuld - 19. 2. 2019 15:07

Nutit obchodníky držet dvojí ceny a ještě je každý den aktualizovat, to by asi fakt nefungovalo.
Spíš bych si tipl, že se soudruzi pokusí hotovost (a její výběry - pomněme, že tu hlavně jde o zabránění runu na banky ve snaze se vyhnout zápornému úročení, tedy de facto zdanění vkladů) lidem znepříjemnit procentuálním poplatkem za výběr.

Když bude v bance -4% úrok a hrozilo by, že se lidé této krádeži budou bránit výběrem hotovosti, tak jistě existuje nějaká výše poplatku (nevím, zda 3%, 6%, ...), která je od výběru odradí.

Samozřejmě má to pro erár tu "nevýhodu", že takto tu hotovost zdaní jednou, kdežto v bance opakovaně, ale zase to je daleko jednodušší. Navíc určitě to půjde doplnit nějakým "sociálně citlivým" opatřením typu že nějaké kapesné (např. 1000Kč/týden) si půjde vybrat bez poplatku/zdanění a to proletariátu bude stačit a ještě jej bude hřát vědomí, že si erár došlápl na spekulanty a zbohatlíky.

Pokud zavedou progresivní zdanění výběrů (do 1000Kč bez poplatku, 1001-10000Kč 7%, nad 10tis 16%), což asi v softwaru bankomatu nebude problém, tak dosáhnou toho, čeho chtěli. Relativně jednoduše. A dále to mohou doplnit tím, co už plánují dávno: rušením platnosti velkých bankovek. Pokud zruší litr, dvoulitr a pětilitr, 99% lidí, co peníze syslí doma, je bude chca nechca muset odnést do banky. Hotovost zůstane na drobné výdaje typu platba za veřejné WC.

Ale samozřejmě bude trvat ten problém, že si lidé mohou zkusit svojí CZ kartou například vybrat franky ve Švýcarsku. Čili to rozhodně nebude tak, že by lidé příliš podstupovali kurzové riziko, jak píšete. Pokles rozhodně spíše bude hrozit té měně, která zavádí experimenty typu záporné úroky a boj s hotovostí.
Stejně tak lidé jisté zváží možnost pořídit si jinou hodnotu (zlato, bitcoin, obraz, diamant, ...), jen aby se zbavili záporně úročeného vkladu. Otázka ale je, kdo (a za kolik) jim ten obraz/bitcoin/zlaťák/diamant bude ochoten v takové situaci prodat, pokud prodej bude probíhat bezhotovostně, tedy příjmem bude ta záporně úročená měna.

Je docela dobře možné, že snaha lidí uniknout (výběry ve Švýcarsku, zakládání kont v Austrálii, nákup Au/BTC, ...) povede k "nutnosti" zavést kapitálové kontroly. Což ale nakonec je možná řádově méně šílený experiment, než záporné úroky, omezování hotovosti, či plovoucí kurz mezi hotovými a elektronickými korunami.

Spíše mi to všechno přijde jako potvrzení teze, že životnost současného monetárního systému je možné prodlužovat o stále menší časové úseky za cenu stále šílenějších a dříve nepředstavitelných opatření.

Nakonec i ultralevičák Krugman už má trochu problém s vaší oblíbenou mantrou "dluh nevadí v jakékoli výši":
https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4059601/krugman-kdy-se-vysoke-dluhy-stavaji-problemem.html


Každopádně je skvělé sledovat, co režimní instituce na nás chystají (MMF: záporné úroky a rušení hotovosti, ČNB: vrtulníkové peníze, ...). Tyto uměřené konzervativní instituce jistě nemluví do větru, jejich výhrůžky je třeba brát smrtelně vážně (aby člověk nedopadl jako Židé, kteří sice četli Mein Kampf, ale nevěřili v jeho realizaci).
Zveřejnění těchto plánů tak prozíravějším dává příležitost se připravit, exitovat včas. Protože kdo si nechá peníze v bance, bude jednoho dne nemile překvapen. A až ta opatření budou zavedena, exit se skokově stane obtížnějším a dražším.

Richard Fuld|19. 2. 2019 15:07| reakce na Jan Altman - 19. 2. 2019 10:28

Děkuji za odkaz na ten inspirující článek. :-) V něm uvedený způsob zavedení možnosti záporných úrokových sazeb, aniž by bylo třeba rušit hotovost, je docela vynalézavý a na první pohled velmi jednoduchý.

Jen si to představte. Přijdete do obchodu a platíte. Pokud vytáhnete platební kartu, pak platíte standardní částku částku, pokud ale vytáhnete hotovost bude na pokladně jiná částka, např. v daném okamžiku o 2% vyšší. Hotovost sice nebude podléhat záporným úrokům, avšak její hodnota bude každý den klesat právě o stejnou částku, o kterou by byla ponížena hodnota bezhotovostních peněz. Konkrétní a pro všechny závazný koeficient přepočtu mezi bezhotovostními a hotovostními penězi by každý den závazně pro všechny vyhlašovala ČNB. Např. za 20 let by při průměrné nominální úrokové sazbě -2% byl kurz 100 korun v hotovosti za cca 67 korun bezhotovostních.

Jakmile by se nominální úrokové sazby vrátily do kladných hodnot, zafixoval by se předmětný výměnný kurz mezi hotovostí a bezhotovostními penězi na poslední hodnotě a došlo by tak k návratu k původnímu stavu, kdy bezhotovostní peníze jsou úročeny. Zde může zaznít námitka, proč obdobným způsobem "neúročit" peníze v hotovosti, kdy by ČNB naopak stanovovala výměnný kurz tak, aby se hotovost každý den zhodnocovala. Takový krok by byl nebezpečný, protože pak by nastala situace, kdy hotovost je úročena stejně jako bezhotovostní peníze, takže by se lidé mohli začít ptát, proč mám držet peníze v konkrétní bance, která může zkrachovat, když mohu mít peníze v hotovosti, které budou úročeny stejně jako v bance, ale nebudou podléhat riziku krachu dané konkrétní obchodní banky? Pokud by bylo takových lidí příliš mnoho, mohlo by dojít k runům na banky. Proto je třeba držení hotovosti "penalizovat" absencí nároku na úrok a pojištěním vkladů eliminovat úvahy o bezpečnějším držení hotovosti.

Výhodou tohoto systému by bylo, že by hotovost jako taková zůstala zcela zachována. Tzn. každý by si mohl i nadále dojít do banky a vybrat si peníze v hotovosti, stejně jako si vyměnit již opotřebovanou hotovost za novou. Odpadl by jen motiv převádět své peníze do hotovosti v časech, kdy jsou úrokové sazby v záporu. V ohledu nadměrného výběru vkladů s ohledem na bezpečnější držení peněz ve formě hotovosti by zde systém čelil pouze odkazem na pojištění vkladů a/nebo použitím "sankčního" úročení hotovosti zápornějšími sazbami, než jakými budou úročeny bezhotovostní peníze.

Jedinou (a nikoliv zanedbatelnou) nevýhodou by pak bylo, že by se poněkud komplikovalo používání hotovosti jak pro zákazníky, tak pro obchodníky. Dovedu si představit, že by obchodům byla nakonec státem uložena povinnost každý den uvádět aktuální ceny zboží a služeb v hotovosti a při bezhotovostní platbě. Nelze ale ani vyloučit, že by tato povinnost byla jen ve vztahu k obsahu účtenek, kde by u každé položky byly uváděny obě ceny až na pokladně a na krámě by byly cenovky pouze v bezhotovostních penězích. Nezanedbatelný bude taky diskonfort při držení hotovosti, kdy uživatel hotovosti bude muset přepočítávat své peníze v aktuálně platném "kurzu". Tyto oběti ale považuji relativně snesitelné v porovnání s tím jaké možnosti by mohla přinést možnost změn úrokových sazeb do záporu.

Zůstává zde ovšem stále problém s tím, že by uvedený systém musely ve velmi krátké době zavést všechny vyspělé země, protože jinak by měli lidé tendence držet hotovost v cizí měně, která není zatížena zápornými úroky. Proti tomuto jejich kroku by však stálo riziko, že taková cizí měna nakonec oslabí více, než činí úrokový diferenciál mezi oběma měnami. Když si vzpomenu na maďarské a polské domácnosti, jak se zadlužovaly při uzavírání hypoték nominovaných ve švýcarských francích, tak mi přijde tato obava jako dost reálná.

Pro úplnost dodávám jednu důležitou věc! Výše uvedené úvahy se týkají výhradně otázky možné realizace zavedení záporných úrokových sazeb, tak aby se nezhroutil bankovní systém a současně nebyla ani zrušena hotovost. Moje úvahy stran toho, zda záporné úrokové sazby skutečně představují účinnou a bezpečnou variantu řešení krize, která přijde v době, kdy centrální banka nemá jiný prostor pro změnu sazeb, než ten se zápornými sazbami zatím nemám zcela utříděny a finalizovány, proto v tomto ohledu berte můj postoj zatím za neutrální. Zde existují zatím nezodpovězené otázky. A nelze vyloučit, že se nakonec řešení krize pomocí záporných nominálních sazeb ukáže být slepou uličkou, která může mít vážné vedlejší a nezamýšlené následky.

Jan Altman|19. 2. 2019 14:32| reakce na Jan Amos - 19. 2. 2019 12:23

To ano.
Kazdopadne bych to nepodcenoval.
Pokud konzervativni instituce typu MMF pise o zapornych sazbach & ruseni hotovosti, ci CNB o penezich z vrtulniku, nebude to proto, ze se jen tak cvici v blaznivych napadech, ci je popadla touha dostat na titulni stranky bulvarniho tisku.

Meli bychom to brat smrtelne vazne a chystat se na to.
Obdobne CNB s predstihem "strasila" s kurzovym zavazkem a skoro nikdo ji to neveril a pak vsichni byli prekvapeni.

Richard Fuld|19. 2. 2019 14:08| reakce na kadrila kadrilová - 19. 2. 2019 01:17

K tomu článku nic moc víc napsat opravdu nejde. Píše se tam o bilionech dolarů státního dluhu ale nikde není ani zmínka o tom, proč by to měl být pro USA vážným problémem. Pokud by tam bylo napsáno, něco jako pokud se dluh USA vyšplhá na takovou a takovou úroveň, a to takto nebo jinak způsobí kolaps ekonomiky, pak je o čem diskutovat. Pokud ale někdo napíše něco jako, že další bilion dolarů státního dluhu USA bude znamenat konec USA a nenapíše, PROČ a JAK by to mělo nastat, pak není o čem diskutovat.

Richard Fuld|19. 2. 2019 14:04| reakce na Josef Fraj - 19. 2. 2019 03:15

Kdy už přestanete psát tyhle paranoidní nesmysly, na které nemáte žádné důkazy?

Richard Fuld|19. 2. 2019 14:02| reakce na Jan Capouch - 18. 2. 2019 19:00

Takhle to myslím já. :-)

Richard Fuld|19. 2. 2019 14:02| reakce na Jan Altman - 18. 2. 2019 16:42

Ano. Ona šoková terapie a výmysly tzv. chicágských ekonomů přinesly mnoha zemím nejen z východního bloku obrovské ekonomické problémy.

Richard Fuld|19. 2. 2019 13:59| reakce na Jan Capouch - 18. 2. 2019 19:02

To jsou jen Vaše spekulace. Pokud by nepadla Lehman Brothers, mohly být náklady na řešení krize mnohem menší, resp. samotná krize by byla mnohem menší, protože pádem Lehman Brothers spuštěná lavina dalších bankrotů stála opravdu nemalé prostředky na záchranu další institucí. To byl prostě jen zcela amatérský a nezodpovědný pokus typu: "jsem zvědavý, co to udělá, když necháme padnou Lehmany", nebo šlo o záměrnou likvidaci konkurenta Goldman Sachs bývalým ředitelem Goldman Sachs aktuálně v pozici ministra financí USA, nebo šlo záměrné vyvolání krize za účelem ovlivnění trhu, tak aby na pozicích v úvěrových derivátech vydělala banka Goldman Sachs. Nejpravděpodobněji šlo o kombinaci všech uvedených motivů, či příčin, nebo šlo jen o nezměrný diletantismus vlády USA a shody dalších náhodných okolností.