Diskuze: Japonsko: Centrální banka vyrábí jeny už i z akcií

Richard Fuld|23. 8. 2016 19:32| reakce na Jan Altman - 23. 8. 2016 17:50

Ano tato formulační nuance by to mohla řešit. :-)

Richard Fuld|23. 8. 2016 18:31| reakce na Jan Altman - 23. 8. 2016 17:35

Pozor padá nebe! :-)

Nestandardní a absurdní je považovat státní dluh za rizikový. Je nesmysl považovat státní dluh za neřešitelný a děsivý problém. :-) Kdyby se "ekonomové", bankovní panikáři a nakonec i laici nedopouštěli tohoto fatálního absurdního omylu, nebylo by třeba žádných skutečně nestandardních kroků, jako je QE, bailouty, bailiny, záporné sazby a jiné donebevolající nesmysly. Jediné co je podstatné, je stabilní cenová hladina, tedy stabilní kupní síla měny. Jak je velká peněžní zásoba, jak velké jsou státní dluhy a úspory, je v podstatě úplně jedno, když je stabilní cenová hladina. Pokles cen je stejně nežádoucí jako jejich růst. Úrokové sazby by měly fungovat pouze jako "kompenzátor" změn kupní síly měny způsobené nestabilní cenovou hladinou. Reálné úrokové sazby by tedy měli být vždy nulové a ideální by bylo, pokud by byly nulové i sazby nominální, což neznamená zase nic jiného, než stabilní tržní cenovou hladinu.

Richard Fuld|23. 8. 2016 18:18| reakce na Hynek Rk - 23. 8. 2016 13:15

Odkazujete na opuštění měny z důvodu inflace. Částečné a postupné oddlužování státu prostřednictvím odpisu státních dluhopisů centrální bankou ale žádnou inflaci nevyvolá. Dojde pouze k tomu, že zaniknou doklady o tom, že stát dluží určitou částku bance, kterou vlastní ze 100%. Neexistuje žádný transmisní mechanismus, který by způsobil růst cen v důsledku odpisu části státního dluhu státní centrální bankou.

Problematické je také samotné opuštění držení měny. Když nakoupíte za své peníze zlato, tak se stane pouze to, že Vaše peníze bude držet někdo jiný. Jinými slovy v agregátním pohledu je tvrzení o opouštění měny nesmyslné. Ty peníze bude vždy někdo držet.

Je to jednoduché. Odepsání části stáního dluhu centrální bankou je jen zcela ekonomicky neutrální účetní operace, která nemá žádný reálný vliv na chod ekonomiky.

Richard Fuld|23. 8. 2016 18:07| reakce na Ján Zavacký - 23. 8. 2016 17:08

Tak to bychom si měli ujasnit. Čili čím větší státní dluh, tím větší jistota, že nenastane předhyperinflační fáze a tudíž čím zadluženější stát, tím stabilnější kupní síla měny. Jednorázové oddlužení státu by pak otevřelo prostor pro další masivní zadlužovaní státu, které by mohlo skončit až hyperinflací. Určitou logiku tomuto Vašemu tvrzení nelze upírat.

Takže z toho mi plyne to, co už tady dlouho tvrdím, že státy by se měly dále kontinuálně zadlužovat, avšak jen tak, aby se držela cenová hladina pokud možno stabilní (v době deflačních tlaků by probíhala fiskální expanze a v době inflačních tlaků naopak fiskální restrikce). A aby se předcházelo panickým reakcím bankéřů z důvodu nadměrného kontinuálního zadlužení státu, tak by měla centrální banka kontinuálně odepisovat jen tu část státního dluhu, o kterou zadlužení státu v daném roce vzrostlo, tedy nikoliv odepisovat celý dluh, aby se nevytvořila ta předhyperinflační fáze, o které píšete. :-) Odepisování státního dluhu centrální bankou by tak udržovalo konstantní výši státního dluhu a panikáři by neměli mít moc důvodů k panikaření.

Jan Altman|23. 8. 2016 17:53| reakce na Richard Fuld - 23. 8. 2016 10:06

Účetní peníze jsou tak skvělé, že jejich akceptace musí být vynucena násilím.

Řekl bych, že nikdy v historii nebylo třeba na někoho mířit pistolí, aby jako protihodnotu akceptoval zlato.

Jan Altman|23. 8. 2016 17:50| reakce na Pat Bateman - 23. 8. 2016 10:25

Neni to likvidnost?

Jan Altman|23. 8. 2016 17:35| reakce na Hynek Rk - 23. 8. 2016 13:15

Přesně tak.
Každý takový nestandardní krok zvyšuje nejistotu.
Udělá to stát za měsíc znovu a ve větším měřítku? Udělá ještě něco nestandardnějšího? Kde máme jistotu, že neudělá opravdu něco šíleného?

Etatista a keynesiánec to může vidět jako "sebenaplňující se proroctví" či "iracionální paniku", někdo jiný to naopak může vidět jako prozření lidí, že koruna je jen kus papíru, nebo číslo v počítači. Etatista namítne že je "tak nějak" kryta dluhem někoho jiného (ovšem zjevně jen do doby, než stát prohlásí opak, případně do doby, kdy se ukáže, že i ta zástava byla bublinózně nadhodnocena), nebo že je kryta zbožím, které si za ni lze koupit (ovšem jen dokud za ni někdo bude ochoten něco prodat, resp. dokud bude stát tu univerzální akceptaci schopen vynutit násilím).

Je to jeden z efektů bolševického demokratického centralismu. Asi jakoby internet byl závislý na jediném centrálním uzlu.
Kdybychom měli freebanking, toto riziko jediného centra, monopolního prostředku směny, by neexistovalo. Jen slepý to nevidí: není potřeba jedna jediná oficiální měna. Bitcoin zjevně, evidentně a prokazatelně funguje paralelně. Lze ho směnit tam a zpět za libovolnou jinou měnu, lze za něj přímo nakupovat (a šlo by ještě snáze, kdyby zde nebyly umělé překážky), lze v něm mít příjem (stačí googlit) za práci. A při tom kupní síla bitcoinu není podepřená žádným monopolem a donucením. Jsou zde i jiné kryptoměny, je zde zlato a stříbro, atd... Když jednu kryptoměnu postihne nějaký problém narušující důvěru v ni, její kurz poklesne. Ale v prostředí více měn neexistuje riziko nějakého měnového megakolapsu zasahujícího celou ekonomiku.

To jen megalomanství, sociální inženýrství a představa, že mám právo všem vnutit svoji vizi a zmonopolizovat "krev ekonomiky" vede k takovým nestabilitám a koncentrovanému riziku.
Naštěstí to lidé etatistům čím dál méně baští, čím dál více se poohlížejí po alternativách, takže až k tomu hyperinflačnímu kolapsu asignátů a greenbacků dojde, nebude to zas až taková katastrofa.

Ján Zavacký|23. 8. 2016 17:08| reakce na Richard Fuld - 23. 8. 2016 08:18

Nie hyperinflácia, ale pred-hyperinflácia. Ak nepriletí čierna labuť, bude to pokračovať rýchlejšie k hyperinflácii.
Dlh je brzdou. Ak sa bude odstraňovať, alebo odstráni úplne, menová expanzia má voľné pole. Potom bude jedno, či bude mať hyperinflácia podobu zimbabwianskej, alebo francúzskej revolučnej.

Jan Capouch|23. 8. 2016 14:09| reakce na Richard Fuld - 23. 8. 2016 10:06

O tom se přece nebavíme. Jde mi o to, že se zlatým standardem docházelo k historicky nevídanému pokroku vědotechniky, rozvoji hospodářství i ke zvyšování životní úrovně.

Hynek Rk|23. 8. 2016 13:15| reakce na Richard Fuld - 23. 8. 2016 11:25

Je to možné i z racionálního hlediska, spořit v daných penězích se kvůli inflaci nevyplatí, a proto danou měnu část lidí zčásti opustí. Což je pravděpodobnější za situace, kdy se obejvují alternativy v podobě kryptoměn, zlata atd.

Dále pokud bude oddlužení z pohledu politiků (tj. oloupení spořících a lidí s fixními příjmy) relativně úspěšné, je dost velké riziko, že ho budou chtít politici zopakovat ve větším měřítku. Sledují své zájmy a chtějí si přijít na více.

Dalším rizikem je měnová proticyklická politika. Lidé reagují na inflaci adaptivně, tj. promítají ji do svých budoucích plánů (Patinkin a Friedman) tím pádem měnovou proticyklickou politiku neutralizují (část lidí se navíc snaží inflaci předpovídat a reagovat s úředstihem), čehož si všiml ve své knize "Návrat ekonomické krize" třeba P. Krugman a jako řešení doporučil ještě větší inflaci. Myslím, že se mu dopřává sluchu, což může být riziko.

Myslím, že na aspoň na (oficálně nepřiznanou) pádivou inflaci může klidně dojít.

Richard Fuld|23. 8. 2016 11:36| reakce na Pat Bateman - 23. 8. 2016 10:25

Tak a tady máte názorný příklad dvojznačnosti slova "likvidita"!

Jedni chápou přesun akcií do bilance centrální banky za pokles objemu akcií, se kterými se obchoduje na trhu, což může vést k nižší likviditě oněch akcií v onom smyslu převedení aktiv na peníze a správně jste pochopil, že tento význam likvidity je použit v daném článku.

Druzí chápou pojem likviditu ve smyslu "mezibankovních peněz", které centrální banka údajně stahuje z trhu a tito v komentářích poukazují opět zcela oprávněně na nesmyslnost daného autorova tvrzení, neboť v případě nákupů centrální bankou dochází k tomu, že CB naopak na trh dodává likviditu.

Pokud by autor článku formuloval svou větu tak, že důsledkem nákupů akcií centrální bankou je snižovaní likvidity trhu s těmito akciemi (popř. snižovaní likvidity zbylých obchodovaných akcií"), všem by to bylo jasné. Autor ale použil formulaci, že centrální banka z trhu "vysává likviditu", což je typické vyjádření, které se běžně spojuje právě s druhý významem pojmu "likvidita", kdy se běžně používají obraty, jako "centrální banka stahuje z trhu likviditu", resp. "dodává likviditu".

Krásnější příklad směšování obou pojmů bych nevymyslel. :-)

Richard Fuld|23. 8. 2016 11:25| reakce na Pat Bateman - 23. 8. 2016 10:22

Tomu rozumím, že ztráta důvěry v měnu vede k hyperinflaci. Jde o sebenaplňující akt. Měna, která má v normálním čase svoji reálnou kupní sílu, ji v době paniky automaticky ztratí. Jinými slovy, držitelé peněz si je svojí panikou reakcí sami zničí.

Důležitá je ale otázka, proč by měli lidé začít ztrácet důvěru v měnu po té, co bude stát oddlužen tím, že centrální banka (která patří státu) obrazně řečeno spálí státní dluhopisy, které má v majetku? Z jakého racionálního důvodu dojde k tomu, že po onom oddlužení státu si lidé v panice zcela zbytečně znehodnotí své úspory tím, že se je rozhodnou okamžitě všechny utratit? Vždyť nově budou přece žít v nezadluženém státu, který se nadále bude potýkat s deflačními tlaky. Tady přece není žádný racionální důvod k nedůvěře v měnu, či k jakékoliv panice.

A pokud k té panice přece jen navzdory neexistenci racionálních důvodů dojde, bude to srovnatelné s jakoukoliv jinou předem nepředvídatelnou a zjevně "zcela iracionální" přírodní katastrofou.

Jinými slovy hyperinflaci nelze vyloučit prakticky v žádné ekonomice, kde existují úspory obyvatelstva, a to zcela bez ohledu na zdraví dané ekonomiky. Záleží jen na tom, jestli propukne iracionální panika. Proti lidské blbosti neexistuje účinná obrana a za blbost se téměř vždy platí. To tady opakuji už snad posté.

Pat Bateman|23. 8. 2016 10:25| reakce na Richard Fuld - 23. 8. 2016 08:35

Ne! Likvidita je schopnost nějakého aktiva být převedena na jiné. V případě článku je to schopnost akcií být zobchodovány, protože všechny skoupila BoJ...

Pat Bateman|23. 8. 2016 10:22| reakce na Richard Fuld - 23. 8. 2016 08:18

Hyperinflace není jen mnoho peněz v ekonomice, to je ztráta důvěry v měnu. Peněz v ekonomice mají už opravdu požehnaně a po defaultu měny by se ztrátě důvěry málokdo divil, takže možné to určitě je...

Richard Fuld|23. 8. 2016 10:06| reakce na Jan Capouch - 23. 8. 2016 09:10

Krásná doba? No já bych ji za současnou určitě neměnil :-) Zcela neporovnatelné.

Richard Fuld|23. 8. 2016 10:03| reakce na Hynek Rk - 22. 8. 2016 16:27

Vláda si kupuji za státní dluh obědy? To by ale byly opulentní hostiny. :-)

Jan Capouch|23. 8. 2016 09:10| reakce na Richard Fuld - 23. 8. 2016 08:57

A že se na to škrcení ekonomiky vzpomíná jako na "belle epoque".

Richard Fuld|23. 8. 2016 08:57| reakce na Jan Capouch - 22. 8. 2016 14:47

Hloupý honza kapoun zase neví o čem píše :-)
Nasledky o kterých píšete jsou jen přirozeným následkem kapiralismu a tržního přerizdělování. Účetní peníze jsou zcela neutrální natozdíl od ekonomiku škrtícího zlatého standardu.

Richard Fuld|23. 8. 2016 08:50| reakce na Jan Altman - 22. 8. 2016 10:32

Když budete držet krátkou pozici v jenech, pak budete mít ztráty způsobené oslabením jenu kryty a případný zisk z posílení akcií budete inkasovat v plné výši. Půjde tak o akciovou pozici s krytým ménovým rizikem. Pokud k této kryté pozici přidáte ješte další prodej jenů na krátko, budete vydělávat na růstu akcií i poklesu na poklesu jenů.

Richard Fuld|23. 8. 2016 08:35| reakce na foxy - 23. 8. 2016 07:42

Likvidita má dva významy. Jeden, jak ho chápete Vy a druhý, kdy jde o "peníze", které ma uloženy jedna banka na "vkladovém" účtu u jiné banky. Ty uvozovky jsou zde zcela zásadní, protože nerozlišování mezi likviditou a penězy vede k velmi zásadním omylům právě v ohledu inflačních rizik.

Richard Fuld|23. 8. 2016 08:18| reakce na Zavacky - 22. 8. 2016 15:57

Z jakého důvodu by měla po odepsání státních dluhů centrální bankou následovat hyperinflace? V čem bude tato nová situace jiná oproti té předchozí?

foxy|23. 8. 2016 07:42| reakce na Hynek Rk - 22. 8. 2016 16:27

Co to je likvidita? Je to schopnost plnění. Tedy likvidita nejsou peníze, ale schopnost trhu provést transakci.

Hynek Rk|22. 8. 2016 16:27| reakce na Dalibor Pešek - 22. 8. 2016 12:58

Ad 1) Ano, zde je vtip v tom, že vláda se k těm penězům dostala jako první a mohla si dát tak obědy zdarma, okradení byly spořící lidé. Peníze pak zůstanou v oběhu. Tato činnost je velmi "praktická" v době kdy si musí lidé kvůli stárnutí populace šetřit.
Ad 2) Máte recht.

Úsměvné je, že BoJ prý vysává z trhu likviditu nákupem akcií. Vždyť je to přesně naopak, pumpuje peníze na trh, kdežto akcie většinou za peníze nejsou považovány (ani za kvazipeníze). Nepsal ten článek nakonec Kašpárek?

Hynek Rk|22. 8. 2016 16:20

V článku se píše: "Poslední zveřejněné údaje o složení majetku fondu jsou z března loňského roku, kdy fond vlastnil japonské akcie v celkové hodnotě zhruba 31,5 milionů jenů (tedy zhruba 320 miliard dolarů)."

Chtěl bych prodat redakci nějaké jeny za dolary. Dám Vám i slevu: 1 jen za pouhých 900 doláčů.

Zavacky|22. 8. 2016 15:57

1. Celá budúca situácia japonskej vlády a centrálnej banky je terra incognita. Môžu skúšať čokoľvek. Čím zúfalejšia situácia, tým divokejšie opatrenia.
2. "Bank of Japan nebude akcie prodávat, bude je jen nakupovat. Svými nákupy postupně vysává z trhu likviditu."
Je to naopak. Likviditu dodáva na trh.
3. "Bank of Japan dluhopisy odepíše a Japonsko, nejzadluženější stát na světě, se jako mávnutím kouzelného proutku zbaví veškerého dluhu."
To sa môže stať a je pravdepodobné, že začne predhyperinflačná fáza.

Jan Altman|22. 8. 2016 15:53| reakce na Jan Capouch - 22. 8. 2016 14:47

Tak. A kdysi také nějaký nabubřelý ministr s božským komplexem chtěl pomoci podnikatelům a ti mu odpověděli: "Laissez faire".

Jinak o tom současném juldovském nafukování se píše zajímavě třeba zde:
http://www.pbs.org/newshour/making-sense/column-the-monetary-bubble-to-end-all-bubbles-is-coming/

The government can fund the $1 billion by taxing people. If the government uses taxes to pay for the drone strikes, the people who pay for the missiles know who they are, and they generally are not happy. The political cost to additional taxes is very high.
Instead of raising taxes, the Federal Reserve can print an extra billion. In terms of real resources, $1 billion is taken from other uses, made into missiles and exploded.

Jan Capouch|22. 8. 2016 14:47| reakce na Jan Altman - 22. 8. 2016 13:09

Ono stačí jedno slovo: "křeč". Nejlepší je jak Juldafulda straší, že bychom bez geniálních účetních nekrytých peněz měli naprosto tristní životní úroveň sedmdesátých let, přičemž podle některých výpočtů např. v USA valný pokrok neudělali, příjmy střední a nižší vrstvy spíše stagnují za cenu mamutího zadlužení a podobných kreativních opatření.

Jakýsi čínský císař kdysi dávno chtěl prospět svým poddaným, na což mu dvorní rádce poradil "získat přízeň Nebes" - provádět předepsané rituály, uctívat předky a nechat lidi na pokoji, že si sami poradí. Bohužel tyhle manažerské typy neumí složit ruce v klín a nechat lidskou kreativitu, aby našla řešení takříkajíc zespodu.

Gabriel Pleska|22. 8. 2016 14:35| reakce na Jan Capouch - 22. 8. 2016 12:49

Hezký překlep v url: úroky × útoky.

Jan Altman|22. 8. 2016 13:09| reakce na Jan Capouch - 22. 8. 2016 12:49

Díky za link!

Standard & Poor’s: "Jasná známka zoufalství" :)

Na druhou stranu - výrobci trezorů asi budou mít žně.

Teď už jen zbývá otázka, zda jsme od další deprese, od další bust fáze ekonomického cyklu vzdáleni měsíce, nebo několik let. A co se bude dít, až k tomu dojde a vládnoucí třídě keynesiánců ideologie zavelí snížit sazby 6% do minusu.

I když možná žádné střídání boom a bust fází již dávno neplatí a jen se střídá deprese s krizí. Protože pokud očistíme nominální růst HDP ne o oficiální, ale o nezávisle stanovenou míru inflace, nezažili jsme růst již hodně dlouho.

http://www.mises.cz/clanky/mereni-hdp-a-dalsi-kreativne-upravene-statistiky-2-2--2059.aspx

O to, jak správně měřit inflaci mohou být spory. Tak zkusme nominální růst poměřit s něčím, co známe poměrně přesně. Měnová zásoba, cena zlata, velikost dluhu (soukromého+vládního)...

Dalibor Pešek|22. 8. 2016 12:58

1) Věta "Peníze, které teď na nákup dluhopisů uměle vytváří, zase zmizí." je buď nesmysl nebo to nechápu. Když vláda natisknuté peníze utratí a pak vyhlásí platební neschopnost, zůstanou peníze (jednotky státní měny) přece již v ekonomice - nikam nezmizí. Zmizí pouze hodnota vládních dluhopisů.
2) Také mi není jasné, proč se stále mluví o nezávislosti centrální banky. Je evidentní, že pokud by byly opravdu nezávislé nemohli by již svým státům půjčovat/tisknout další peníze když je evidentní, že stát své závazky nikdy nezaplatí. Navíc těžko může být nezávislá na státu organizace jejíž vedení stát jmenuje.