Martin Tománek

Ještě poměrně nedávno se zlato prodávalo za 400 dolarů za troyskou unci, dnes se jeho cena pohybuje kolem 1 800 dolarů. Jaké faktory stály za tak rychlým růstem? Bude růst pokračovat? Je zlato jenom další bublina podobná bublině technologických akcií, která splaskla v roce 2000?

Fondy využívající kvantitativní strategie, „quant funds“, jsou postaveny na komplexních matematických modelech, které objevují investiční příležitosti. Tyto modely mají za úkol buď svou výkonností překonat trh, nebo omezit ztráty během krizí. Jsou opravdu výhodné? Není někde zakopaný pes?

Vidíme současnou čínskou ekonomiku optikou apriorních bublin, či nikoli? V první části jsme ukázali, proč se komunistická Čína bude snažit pokud možno vyvarovat vyšší inflace, jejíž eskalace by nasměrovala stát k sociálním nepokojům, a proč se čínská vláda bojí deregulace finančního trhu, jež by vedla k posílení spíše podhodnoceného yuanu. Nyní se dostáváme k další bublině, která má údajně prasknout: čínskému trhu s nemovitostmi. Také druhý díl volně polemizuje s článkem Jana Traxera „Čína potřebuje recesi. Dočká se již brzy!“.

Občas se mi zdá, že jsme se z finanční krize poučili v jedné oblasti až moc. Člověk, který každý den čte ekonomická média, například Bloomberg, CNBC nebo Financial Times, se dozví o budoucích zaručených bublinách a krizích. Někteří analytici vidí bublinu na zlatě, jiní na dluhopisových trzích, další dokonce v oblasti studentských půjček. V poslední době se často hovoří o čínském nemovitostním trhu. Jan Traxler nedávno na Finančním magazínu publikoval článek s názvem „Čína potřebuje recesi. Dočká se již brzy!“.