Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Ještě z toho onemocníte, Andreji. Po nás ať přijde potopa

Adam Páleníček | 21. 4. 2020 | Celkem 210 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Petr Vorlíček | 21. 4. 2020 19:28

Jasně že nemusí.
My to tak také dělali, když jsme hráli sázky a dostihy...Ten kdo hru ovládl, postupně zruinoval ostatní hráče. To ale znamenalo, že hra končí, a musí se svého postavení a drahých koníčků vzdát.
Co jsme udělali? No namalovali stotisícovku, a každý nešťastník dostal "likviditu". A hra běžela dál, prachy samozřejmě tekly k vítězi, ale zdání, že se třeba poštěstí hnala hráče dál.
Nemělo to žádné limity - namalovat se dalo cokoli, takže dokud vám kluci nerozkopli herní pole, šlapalo to jako hodinky, jednou jsme namalovali dokonce milion.
Jo, jasně, je to naprosto psychopatické, taková fuldovská hra s nulovým součtem, a dokud lidem stačí, že se najedí a koupí si par krámů, nejsou v podstatě překážky. Jen jaksi hodnota aktiv roste společně s emitovanou likviditou - když v poli litají miliony, nikdo vám už Napoliho za pár tisícovek neprodá - aktiv už je na to množství peněz moc malo...Kdyby si někdo ulil tisícovku, po deseti kolech je mu shola k ničemu - na stole už lítají cifry o řád větší...
Tohle končí ne rozevíráním nůžek mezi bohatstvím a chudobou, ale jejich rozlomením, bohatí mají nekonečný zdroj likvidity, chudí už kromě zakladních potřeb nemají na nic a čekají, až zase připluje nějaká obálkay sby ještě chvíli mohli hrát. Pro etatistický fuldostát naprosto optimalní stav...
Kdo bude zlobit, vypadne z kola ven....
A lidé jako fulda budou dělat kontrolní komisaře, tak jim lidé nebudou moci nakopat zadnice...

+20
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 21. 4. 2020 13:02

Klasické nesmysly o šetření státu v dobrých časech, aby měl stát co utrácet v těch zlých. "Pouhé" zastavení růstu dříve stabilně rostoucího státního dluhu panu Páleníčkovi nestačí, přitom jde z hlediska polistopadového vývoje státního dluhu o zcela zjevnou a nepřehlédnutelnou kladnou výjimku z jinak z velmi neutěšeného stavu.

Problematičnost uvedeného konceptu spoření v dobrých časech na zlé časy spočívá v tom, že již tento (zdánlivě bohulibý) záměr může urychlit příchod oněch zlých časů, ne-li je přímo vyvolat. Současně platí, že ty dobré časy zde nenastaly pouze díky oživení okolních ekonomik. Dobré časy zde nastaly rovněž díky onomu zvyšování mezd a důchodů, resp. především díky tomuto. Nebýt růstu životní úrovně, ocitli bychom se ve státě stále chudých občanů, kteří by se s dopady krize potýkali mnohem hůře, než máme možnost nyní.

Jinými slovy i díky onomu kritizovanému nevytváření rozpočtových rezerv jsme se ocitli v tak dobrých časech, v jakých jsme se ocitli. Pokud bychom se po Kalouskovsku tehdy "odpovědně" chystali na ty zlé časy, pak by ty dobré časy nebyly tak dobré, jak jsme je zažili, pokud bychom se nějakých dobrých časů vůbec dočkali. I zde platí, něco za něco. I příprava na zlé časy něco stojí. Za onu přípravu na zlé časy bychom platili tím, že ony dobré časy by nebyly tak dobré, jak by mohly být.

Lze tak shrnout, že chystáním se na ty zlé časy by se stát předem a jistě(!) vzdával zčásti oněch časů dobrých, a to vše pouze z důvodu možného(!) budoucího příchodu časů zlých! A přitom úplně zbytečně! Uvedeným spořením státu na zlé časy pouze u jednotlivých občanů zajistíme, že časům zlým budou čelit relativně slabší, když současně stát žádné rozpočtové rezervy na horší časy vůbec nepotřebuje, jak je vysvětleno dále.

Od liberála bych navíc očekával, že bude horovat spíše za to, aby se na horší časy připravoval individuálně každý jednotlivec(!), podle svého uvážení a ne stát. Z hlediska připravenosti na horší časy mi přijde určitě vhodnější, pokud budou dané situaci čelit primárně jednotlivci s jejich vlastními rezervami. Proč bychom se v tomto měli spoléhat na nějakou tvorbu státních rozpočtových rezerv? Stát by pouze v dobrých časech jednotlivcům neměl komplikovat tvorbu oněch individuálních rezerv jalovými a zbytečnými snahami o dosahování rozpočtových přebytků (vysoké daně, fiskální restrikce, fiskální "odpovědnost"...), a to platí jak pro dobré, tak pro špatné časy! Současně ale musím dodat, že z hlediska možností čelit ekonomickým šokům by byla kontraproduktivní i nadměrná tvorba rezerv na individuální úrovni jednotlivých ekonomických subjektů. V tomto ohledu jsem chtěl pouze připomenou panu Páleníčkovi, že v jeho náhledu na danou věc dlí zjevný rozpor s "ideologií", kterou zastává.

Nyní k tomu, jak by měl stát v dobrých a zlých časech využívat své rozpočtové možnosti. Pokud stát hospodaří v dobrých časech v podstatě vyrovnaně, čehož jsme byly v minulých letech svědky, pak lze takové chování státu v dobrých časech považovat za odpovědné, úspěšné a prospěšné. Ve zlých časech by pak stát měl pomáhat státními penězi všude, kde je potřeba, bez ohledu na rozpočtové "následky" s cílem eliminovat co nejvíce dopady dané krizové situace.

Názory pana Páleníčka jsou opřeny pouze o jakousi "lidovou moudrost", že jednotlivec by si měl spořit na horší časy, kterou však zcela nepřiléhavě aplikuje na hospodaření státu. Současně pak upozorňuje na pseudomorální problém toho, že netvoření státních rezerv na zlé časy v dobrých časech má za následek razantní zadlužování státu při záchraně ekonomiky ve zlých časech, což následně údajně dopadne na bedra dalších generací, které budou muset onen gigantický státní dluh splatit.


Jaké následky může mít aplikace oné "lidové moudrosti" na stát, jsem již psal výše. Pan Páleníček se však mýlí rovněž v jeho názoru, že v krizi vzniklé státní dluhy bude někdo muset v budoucnu splatit. Z hlediska chodu ekonomiky (o to jediné tady jde) je totiž výše státního dluhu zcela irelevantní veličinou. Nebudu moc přehánět, pokud napíšu, že údaj o státním dluhu je jen bezvýznamným číslem zapsaným kdesi v účetnictví státu.

Stát a jeho v podstatě bezmezné možnosti zadlužit se, zde máme právě proto, aby v krizích nemuseli zbytečně trpět občané státu a firmy v něm podnikající. Stát a jeho státní rozpočet je v podstatě bezedným absorbérem všech negativních ekonomických šoků, umožňující bez fatálních následků přečkat i velmi zásadní narušení chodu ekonomiky.

Chápu, že tento způsob náhledu na státní rozpočet je v příkrém rozporu se současnou doktrínou fiskální "odpovědnosti". Jenže doktrína fiskální "odpovědnosti", která hlásá, že státní dluhy je třeba mít pod kontrolou, neboť jednou přijde den, kdy budou muset být splaceny, je chybná. K tomu, aby státní dluhy musely být splaceny neexistuje jediný racionální ekonomický důvod.

Proč není nutné splácet státní dluhy?


Principiální důvody:

Kdo je dlužníkem a kdo tedy má splácet státní dluh, je každému jasné. Splatit státní dluh musí dlužník, kterým je stát. Avšak jak může stát, který není podnikatelsky aktivním subjektem (a tak to má v tržní ekonomice být) splácet své dluhy? No jedině z příjmů, kterými disponuje, tedy převážně z daní, které platí firmy a občané. Lze tak uzavřít, že skutečnými dlužníky ve vztahu ke stáním dluhům jsou daňoví poplatníci daného státu.

Obdobně netriviální je ale i otázka, kdo je věřitelem státu. Jednoduchá, ale velmi zavádějící odpověď zní, že věřitelem státu jsou aktuální majitelé státních dluhopisů. Uvedené ale platí jen ve vztahu k zcela marginální části státního dluhu (typicky v případech, kdy stát prodává své dluhopisy přímo občanům). Drtivá většina věřitelů jsou ale opět občané a firmy (z nichž drtivá většina jsou také daňovými poplatníky). Zjednodušeně se dá totiž říci, že primárními věřiteli státu jsou aktuální držitelé peněz, které banky vytvořily v okamžiku, kdy tyto peníze půjčily státu. Jinými slovy věřiteli státu není opět nikdo jiný, než zase daňový poplatníci, kteří by tak měli penězi jimi odvedenými na daních splácet státní dluhy v podstatě sami sobě. Ekonomická nesmyslnost této situace, kdy někdo splácí dluh sám sobě, je zřejmě evidentní.

Dalším principiálním důvodem, proč splácení státního dluhu je nesmyslné, spočívá v tom, že peníze, které nejprve stát vybere na daních od daňových poplatníků a pak jimi splatí bankám státní dluh, v bankách prostě zaniknou. Nikdo ty peníze nezíská, nikdo z toho nemá nějaký reálný prospěch. Po pokusu o splacení státního dluhu by tak zde zůstala pouze trpká pachuť z navýšení daní, které bylo nutné pro vybrání dostatečně velké částky, tak aby mohl být státní dluh splácen, pokud by tedy takové zvýšení daní nevedlo nakonec k opačnému vývoji, tedy k poklesu ekonomiky a naopak sníženému výběru daní a tedy naopak k růstu státního dluhu, namísto jeho splacení.


Praktické důvody:

Pokud připustíme, že státní dluhy by měli občané a firmy splatit, pak nám zde vyhřezne další absurdita tohoto počínání. Splacením státního dluhu totiž stát a občané a firmy v něm sídlící vůbec nic nezískají. Splacením dluhu sice dojde k tomu, že v kolonce státní dluh bude zaúčtována nula, současně ale občané a firmy daného státu o částku splaceného dluhu zchudnou. Tato situace nás tedy staví před otázku: chceme splnit naši pseudomorální povinnost splatit státní dluh za cenu o výši státního dluhu zchudneme a odměnou nám bude jen neuchopitelný pocit nulového státního dluhu? Nebo se smíříme s tím, že ve státním účetnictví je zapsána cifra představující státní dluh a dál budeme pokračovat ve svých životech bez zbytečného násilí v podobě splácení státního dluhu, kterým nikdo nic nezíská?


Z vnějšího pohledu pak celá věc vypadá následovně. Buď bude existovat stát s bohatými občany a firmami a prosperující ekonomikou, který je ale zadlužený, nebo budeme vidět stát sice oddlužený, avšak s chudým obyvatelstvem a firmami a s decimovanou ekonomikou. Třetí možnost je ta, že se stát neúspěšně pokusí o splacení nesplatitelného dluhu, kdy zde zbyde ještě zadluženější stát s chudým obyvatelstvem a zdecimovanou ekonomikou. Pro mě je volba zcela jasná. Volím raději život bohatých jednotlivců v zadluženém státě s fungující ekonomikou, než jistotu živoření ve zdecimované ekonomice s chudým obyvatelstvem v možná(!) oddluženém státě.

Dalším důvodem, proč je splácení státního dluhu jen zbytečným masochismem je skutečnost, že "problém" státního dluhu lze vyřešit velmi efektivně a elegantně tak, že jej prostě na trhu skoupí centrální banka daného státu, což se v posledních letech v podstatě běžně děje v rámci kvantitativních uvolňování. Pojem kvantitativní uvolňování podle mě totiž nejspíše znamená, že na primárním trhu se státními dluhopisy QE vytváří nové kvantum prostoru pro nákupy nově emitovaných státních dluhopisů. Vzhledem k tomu, že centrální banku vlastní stát, pak nastává situace, kdy stát dluží instituci, kterou sám vlastní, tedy z určitého pohledu dochází k tomu, že stát formálně dluží sám sobě.


Nevyčítejte tedy vládě, že Vás neškrtila v dobrých časech, protože byste dnes nebyli v takové ekonomické kondici, v níž jste nyní. To, že si stát nevytvořil v dobrých časech rezervy na zlé časy není z mnoha výše uvedených důvodů vůbec důležité. Naopak by bylo chybou, pokud by se o to stát pokoušel. Navíc konkrétně ČR je jednou z nejméně zadlužených vyspělých zemí, takže k dalšímu zadlužování z titulu absorbce i vážných ekonomických šoků má stále obrovský potenciál, bez toho, že by hrozilo, že na nás zaklekne ECB a/nebo MMF s tím, že si tady žijeme moc nad poměry, jako se to stalo Řecku. Také z tohoto důvodu je potřeba mít skutečnou měnovou autonomii, tedy vlastní měnu a vlastní centrální banku, která má příslušné pravomoci a potřebnou míru autonomie, což právě Řecku tak citelně tehdy chybělo.

Uvedl jsem spoustu důvodů, proč by se nemělo trvat na tom, že se státní dluh musí splatit. Zajímalo by mne tedy, zda někdo má relevantní a silnější důvody, proč by se na splacení státního dluhu mělo pohlížet jako na zcela nevyhnutelné.

-52
+
-

Všech 210 komentářů v diskuzi.

Jan Altman | 7. 5. 2020 10:32

https://neviditelnypes.lidovky.cz/zahranici/evropa-kdo-ohlida-hlidace.A200506_230157_p_zahranici_wag

https://www.investicniweb.cz/jak-nemecky-soud-prekrocil-rubikon-aneb-kde-jsou-mantinely-evropskeho-kvantitativniho-uvolnovani/

https://www.tydenikhrot.cz/clanek/statni-kasa-bez-rousky

Nahlásit

+1
+
-

Richard Fuld | 7. 5. 2020 12:05 | reakce na Jan Altman - 7. 5. 2020 10:32

Vždyť je to jednoduché. ECB rozhodla o zavedení programu nákupu státních dluhopisů, nicméně ty nákupy provádí centrální banky jednotlivých zemí eurozóny. Pokud Deutsche Bundesbank považuje tyto nákupy za něco, co je v rozporu s mandátem Bundesbanky nebo ECB, nebo na nich vidí jakýkoliv jiný problém, nechť Bundesbanka německé ani jiné státní dluhopisy nenakupuje. Nemyslím si, že ECB to může Budesbance přikázat. Zakázat asi jo, ale přikázat? Těžko. Německá ekonomika nejspíš ty nákupy vůbec nepotřebuje. Ostatní země ale tyto nákupy potřebovat mohou. Proč by jim do toho měla kecat Bundesbanka nebo německý ústavní soud? Ať si Němci hledí svého a neserou se do řešení problémů ostatních zemí. Pokud Němci zabrání pomoci Itálii a Špnělsku, nebudou to Němci, kdo bude nést přímé následky krachu italské nebo španělské ekonomiky. Zase tu máme tu německou rozpínavost a pocit nadřazenosti všem jiným národům. Tohoto genu se Němci jen tak nezbaví.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 8. 5. 2020 21:01 | reakce na Richard Fuld - 7. 5. 2020 12:05

Zase na nás hrajete nechápavého?
Zase předstíráte, že nevidíte tu "tragédii obecní pastviny"?
Měl jste někdy s někým něco společného, nějaká majetek?
A stalo se, že část spoluvlastníků se chovala zodpovědně, ale nějaký vyčůraný spoluvlastník to začal (na úkor ostatních) dojit a obohacovat se a tak se k němu nakonec přidali všichni až ten majetek vydojili k smrti?

Opravu nevidíte, že se společnou měnou je to to samé?
Opravdu nevidíte, že když si nezodpovědné jižní země budou tisknout peníze (a ano, nové peníze vznikají v tom vašem cinklém systému dluhem, na tom se myslím i shodujeme) a Němci ne, takže prostě němečtí střadatelé budou dotovat jižanské lehkoživky?

Právě proto Bundesbanka (a dtto německý volič) toto nerada vidí. Za ten váš nápad by vám tak akorát dali dali 25 na holou. Nápad, že Němci si peníze tisknout nebudou, ale budou přihlížet, jak si společnou měnu, ve které si Němci spoří na penzi, tisknou špagetožrouti, žabožrouti a pijáci ouza?

Přijde mi zcela logické, že Bundesbanka (a německý volič a potažmo tedy i politik) tuhle jižanskou žranici za peníze německých penzistů chce zarazit.

Vy zde sice budete plácat něco o tom, že to jižanské zadlužování a tisk EUR není na úkor německých střádalů. Asi proto, že vy jste ten nejchytřejší - moudřejší než všichni analytici Bundesbanky, IFO Institutu, atd... Prostě utimátní dumájev a akaďěmík Julděnko, kterému IFO a Bundesbanka nesahá ani po kotníky.

Jižani se k něčemu zavázali (maastrichtská kritéria, pakt stability, limity na deficity a zadlužení), tak ať to dodržují, nebo ať odejdou.

Něco vám navrhnu: zaveďte si společnou měnu, kterou budete sdílet jen vy s obyvateli Chanova. A ti obyvatelé Chanova si tu měnu budou moct tisknout. A když se vám to nebude líbit, tak vám poradím, ať VY si ji netiskněte.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 12. 5. 2020 14:26 | reakce na Jan Altman - 8. 5. 2020 21:01

Vy stále vycházíte z nesprávné premisy, že pracovití Němci něco platí líným Řekům. To je ale pouhá hloupá mediální zkratka, která nemá se skutečností nic společného.

Pokud Němci zablokují pomoc Itálii a Španělsku, nakonec na to sami doplatí, protože oni vyváží do Itálie a Španělska svou produkci. Němcům klesne nakonec ekonomika obdobně jako těm, kterým zablokovali pomoc z peněz, které nikomu nepatří, které pro tento účel budou teprve vytvořeny navíc italskými a španělskými bankami. A tímto stupidním jednáním nakonec Němci uškodí nejen Italům a Španělům ale i sobě samotným. Produkce, která nemá koupěschopné odbytiště, nadělá problémy každé ekonomice, bez ohledu na to, jak byla dříve efektivní a spořivá a vzorná.

Je to jednoduché, když budete usilovat o to, aby zchudli Vaši zákazníci, nakonec jejich chudoba dolehne i na Vás. Prostě o ty zákazníky přijdete a jiné v krizi nenajdete. Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 12. 5. 2020 16:50 | reakce na Richard Fuld - 12. 5. 2020 14:26

To je stejnej blud, jakej jsem vám tu již mnohokrát vyvracel!

Kdyby to bylo jak říkáte, tak by bylo výhodné zavést v ČR speciální 10% daň z obratu a její výtěžek posílat Somálcům, aby si za něj mohli kupovat české zboží.

Stejnej blud, kterej jste tu šířil již minule ohledně státního násilného přerozdělování: že je pro pekaře vlastně úžasné výhodné dát půlku výdělku státu, ten pak ty peníze z části dá penzistům, celníkům, nezaměstnaným, grantařům a dotačníkům a ti si pak u toho pekaře koupí chleba a proto je to pro něj výhodné - protože prostě poptávka (sice nekoupěschopná, nakupuje se za cizí, ale což). Znovu opakuji že je to totální blud - pro pekaře by bylo DALEKO výhodnější pro tyto lidi nepéct, mít více volna a ušetřit vstupy (od energie po mouku).

To byste rovnou mohl říct, že pro programátora pracujícího za bitcoiny je super výhodné půlku těch bitcoinů dát zákazníkovi, který si pak od toho programátora objedná vývoj nějaké aplikace - čili programátor na konci bude na původním stavu svého bitcoinového "účtu", půl roku bude mít nervy s vývojem té aplikace, bude mít i náklady, ale je to pro něj určitě super!

Mám návrh: prostě to nechme na těch lidech. Ať si to sám ten pekař a programátor zváží - pokud to je tak výhodné, je jasné, co si vyberou. A ať si i Němec zváží, zda je pro něj výhodné tolerovat dluh jihu v systému TARGET2, zda je pro něj výhodné nechat si ředit eurové úspory kvantitativním uvolňováním a financováním jižanských vlád inflační politikou ECB.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 12. 5. 2020 19:08 | reakce na Jan Altman - 12. 5. 2020 16:50

Ano, já vím, že jste se mi to pokoušel už mnohokrát vyvrátit tvrzením, že na prodeji zboží, které je zaplaceno penězi, které zákazník dostal za nic od státu, musíte prodělat. Ale já Vám tuhle pitomost také přece nesčetněkrát vyvrátil. :-)

K těm Somálcům. Kdyby Somálsko bylo Vaším odběratelem a hrozilo by, že o něj jako o odběratele přijdete, pak by se Vám jistě vyplatilo, pokud byste Somálsku nebránil, aby hrozbu ekonomické krize odvrátilo tím, že si Somálská centrální banka natiskne peníze na záchranu Somálské ekonomiky. O nějakých Vámi placených daních, které by se posílaly Somálsku na záchranu ekonomiky tu nemůže být řeč. Řeč je o tom, že přiblblí Němci chtějí prostřednictvím jejich soudu ECB zakázat, aby ECB povolila italské(!) centrální bance tisk peněz na záchranu italské ekonomiky. Němci kafrají Itálii do toho, co má dělat, aniž by Němci nesli jakoukoliv odpovědnost za to, jak to v Itálii dopadne. Takže Vaše přirovnání, jak platíte daně na pomoc Somálsku je úplně mimo.

Ty Vaše kydy, jak pekař dá půlku platu státu, aby ty peníze rozdal lidem, které si za ty peníze koupí ty jeho rohlíky jsou přece opět úplně mimo mísu. Stát těm lidem dá peníze, které pekaři nesebere (půjčí si je na to), takže pekař žádné peníze na pomoci svým zákazníkům neodvede a naopak stát jemu zajistí, že o své zákazníky nepřijde, protože díky státu budou mít i v krizi na nákup jeho pečiva. Pekař i zákazníci vyhrávají. Nikdo neprohrává. Pokud by to stát neudělal, všichni by prohráli. Pekař by měl menší tržby a zákazníci by neměli na nákup pečiva. A cena v podobě inflace se v krizi neplatí. V krizi pouze dojde k tomu, že výpadek soukromých peněz v poptávce bude částečně nahrazen státními penězi, takže se pouze předejde snížení inflace, resp. deflaci. Proto se to taky všem vyplatí. Po krizi se vše vrátí zpět do původních kolejí a opět se nastolí standardní stav, kdy si zákazníci na pečivo musí zase vydělávat. Toto není žádný blud, toto je realita, takto to funguje ve vyspělých civilizovaných zemích. Pouze to mnoho lidí neumí pochopit a náležitě ocenit. :-) To samé platí pro ten Váš blábol s ajťákem, co půlku výdělku v BTC odevzdá zákazníkovi na to, aby si od něj koupil jeho software.

Nechat to na lidech, jestli pekař bude v krizi dotovat své zákazníky? Vy jste dobrý. To by ten pekař nakonec mohl zkrachovat stejně jako ti jeho zákazníci. Naopak stát to nesmí nechat na těch lidech, kterým hrozí dopady krize. Stát jim naopak musí pomoci, jinak by nastal zbytečný pokles životní úrovně všech. Proto ten stát máme.

Nicméně v daném duchu s Vámi i souhlasím (i když to nebude to, co chcete číst), a to v tom, že Němec by se neměl srát do toho jestli italský stát zachrání svou ekonomiku nebo ne. Měli by to nechat na Italech a jejich vládě a centrální bance, když nenesou žádnou odpovědnost za své absurdní jednání.

Jádro rozdílů v našich názorech spočívá v pohledu na fungování ekonomiky.

Vy prosazujete prostředí s obavou o vyčerpání omezených zdrojů, s rigidní peněžní zásobou, dokonalou ekonomickou kalkulací, omezeným objemem investic s minimálním rizikem chybných investic, omezováním spotřeby, šetřením, 100% "zásluhovostí" (přitom Vám nevadí bezpracný a bezrizikový zisk z pasivního držení deflační měny), což ale ve finále vede k pomalému růstu, nedostatečnému využití ekonomického potenciálu, minimálním výkyvům ekonomického cyklu, bez možnosti státu krizi zmírnit nebo ji eliminovat zcela, s rizikem dosažení všeobecné chudoby ze stále se snižující spotřebou (životní úrovní) a s rostoucí tendencí ke spoření v deflační měně.

Já prosazuji prostředí podporující cirkulaci omezených zdrojů, s pružnou peněžní zásobou, nedokonalou ekonomickou kalkulací, s neomezeným objemem investic a s větším rizikem chybných investic, s růstem spotřeby, bez šetření, ne 100% "zásluhovostí" (mě vadí bezpracný a bezrizikový zisk z pasivního držení deflační měny ale nevadí mi poskytnutí pomoci potřebným, které umožňuje účetní měna), což ale ve finále vede k rychlému růstu, maximálnímu využití ekonomického potenciálu, větším výkyvům ekonomického cyklu (hlavně nahoru) s možností státu krize mírnit nebo zcela eliminovat, s potenciálem všeobecné permanentní prosperity, se zvyšující se spotřebou (životní úrovní) a s klesající tendencí ke spoření v účetní měně.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Honza _ | 13. 5. 2020 12:27 | reakce na Richard Fuld - 12. 5. 2020 19:08

"Měli by to nechat na Italech a jejich vládě a centrální bance, když nenesou žádnou odpovědnost za své absurdní jednání. "
To by platilo, pokud by měli vlastní měnu. Průšvih je, že mají stejné Euro...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 13. 5. 2020 13:54 | reakce na Honza _ - 13. 5. 2020 12:27

Ta měna je i Italů a když ji potřebují na záchranu ekonomiky, tak mají právo ji využít když ECB s tím nemá problém, a to tím spíše, že Němců se to nijak nedotkne (to, že si to nemyslí je podružné). Je to společná měna, kde Němci nemají žádné výsadní právo do ní kecat více, než ostatní země. Když se jim to nelíbí, měli by Němci z eurozóny vystoupit a zavést si zpět marku.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 14. 5. 2020 11:32 | reakce na Richard Fuld - 13. 5. 2020 13:54

Koruna je i moje měna a já teď potřebuji 100 mega, takže si je vytisknu, OK? (půjčím si na negativní úrok, ideálně s nekonečnou splatností, tržní cena mého dluhopisu bude vzhledem k mé chabé disciplíně tak 30% nominálu, ale centrální banka ten dluhopis hezky koupí za nominál).

Ostatním, kteří tou měnou platí, to jistě nebude vadit :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 14. 5. 2020 15:46 | reakce na Jan Altman - 14. 5. 2020 11:32

To je demagogické přirovnání. Já přece netvrdím, že když si stát půjčuje a tím navyšuje peněžní zásobu, že tím nic nezpůsobí, že to nebude mít nějaké negativní dopady. Tvrdím, jen že to, co tím stát způsobí bude mít daleko menší následky, než pokud by tak v krizi nejednal. Vy tento kontext v tom svém příkladu ignorujete, a pak Vám vychází ty Vaše absurdity.

Jinak, pokud se bude oceňovat Vámi emitované perpetum se záporným úrokem, pak Vaše kredibilita bude paradoxně přece úplně irelevantní, protože splatit jistinu nemusíte a namísto placení úroku, jej budete inkasovat. Důležitá naopak bude kredibilita toho, kdo od Vás ty perpetua koupí a kdo se zaváže Vám platit úrok. :-) A to mě vede k myšlence, že perpetuum se záporným úrokem bude mít nevyhnutelně i zápornou cenu, takže je docela možné, že ten Váš příklad, kdy chcete prodávat perpetuum se záporným výnosem nelze vůbec realizovat. Jinými slovy zase píšete nesmysly, které nijak na správnost toho, co píši nedopadají.

PS. Pokud je to opravdu tak, že cena konzole se záporným kupónem je záporná, pak konzole je pak jediný finanční nástroj, který vlastně absolutně znemožňuje vydání takového dluhopisu se záporným kupónem. Záporná cena perpetua se záporným kupónem by znamenala, že za takové perpetum platí ten, kdo jej prodává a ten kdo je kupuje, dostává za něj zaplaceno a ten kdo je kupuje platí prodávajícímu úrok. Jinými slovy zápornost úrokového kuponu by se u perpetua projevila tím, že kupující by byl de fakto prodávajícím a prodávající kupujícím. Vidíte, nakonec Vaše absurdní argumenty vedli k nalezení docela zajímavého finančního instrumentu, který efektivně a 100% brání existenci záporného úroku. :-)

Pokud chcete mít jistotu, že se nikdy nedostanete do prostředí záporných výnosů, pak je třeba kupovat jen perpetua. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 13. 5. 2020 10:48 | reakce na Richard Fuld - 12. 5. 2020 19:08

Prosazujte si, co chcete. Za své a na svém. Somálcům posílejte svoje peníze, svoji měnu, ať si za to kupují třeba vaše brilantní ekonomické analýzy. Ostatní nechte na pokoji, neokrádejte je daněmi, nenuťte je používat měnu, kterou tisknete a rozdáváte Somálcům a českým houmlesům v pomatené naději, že tím něčemu pomáháte.

Prostě idea, že když budete na ostrově se čtyřma negramotnejma domorodcema, tak že si nějak pomůžete tím, že si budete z banánových listů dělat peníze a ty domorodcům rozdávat, aby si za ně od vás mohli koupit v potu tváře vyrobené nástroje a vypěstované jídlo, ta idea je chorá.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 13. 5. 2020 14:00 | reakce na Jan Altman - 13. 5. 2020 10:48

"Somálcům posílejte svoje peníze". Čtěte co píšu. Nikde nepíšu, že se Somálcům mají posílat peníze. Píšu o tom, že by se Somálcům nemělo bránit vytvořit si své peníze.

Ta idea není chorá. Kouknete se na film Zázrak z Worlglu (bude se Vám 100% líbit, je to i protistátní agitka a navíc oprávněná). A pak se sem vraťte a vysvětlete mi, jak je možné, že ve Worglu to fungovalo.

https://slusnafirma.cz/alternativni-ekonomicke-systemy/zazrak-worgelu-jako-historicka-inspirace-tom-nakopnout-solidarni-udrzitelnou-ekonomiku/

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Amos | 8. 5. 2020 23:36 | reakce na Jan Altman - 8. 5. 2020 21:01

Nepochybuji o tom, že Německo nechá Itálii padnout. Vzájemná nevraživost mezi Němci a Italy je tak obrovská, že ústupky už nepřicházejí do úvahy - voliči obou stran by je považovali za nepřijatelnou slabost jejich politiků

Nemohlo to dopadnout jinak -. svět, který stojí na představě, že lze tiskem peněz vyřešit každý problém, vybuchne jako papiňák, protože místo ozdravných mechanismů krizí, firemních krachů a pozitiv nezaměstnanosti (nutí člověka vážit si práce, vzdělávat se, rozmýšlet svá rozhosnutí s výhledem do nejisté budoucnosti, krotit emoce...) vytváří u mnohých pocit falešné jistoty, u jiných frustraci z toho, že tvrdá práce a činorodost jsou nedoceněny.

Kde jsou ty časy, kdy Italové pouze Angelu Merkel nazývali "velký zadek", dneska o ní píší jako o "Hitlerově vnučce." V Itálii se dnes demonstrativně pálí vlajky EU a policie tomu přihlíží.
Italští ministři a premiér oficiálně děkují Číně, Rusku a tleskají kubánským doktorům.
Němci skřípou zuby, protože jim nikdo oficiálně nepoděkoval za 8 tun zdravotnického materiálu, který do Itálie poslali, ani za speciál, který převezl několik desítek nejtěžších případů COVID do německých nemocnic.

Nadto za eurobondy pro Italy v Německu lobují zelení, kterých má dneska většinová německá společnost plné zuby.

Němci se ptají, z čeho chtějí Italové zaplatit půjčky -- když od roku 1981 vysolili jen na úrocích 3.8 bilionu € (přepočteno na dnešní úroveň), což představuje 200% jejich HDP. I když žádné půjčky nedostanou, odhaduje se, že letošní rok Itálie skončí s dluhem okolo 190% HDP. I kdyby jejich dluh byl přerolován do perpetuit a nemuseli splácet jistinu, je otázkou, zda vůbec dokáží splácet úrok.

Němci nechají Itálii vlastnímu osudu. Nepochybně už ani Němci nechtějí EU.
Itálie nebude sama - už zkolabovala Argentina (což je u ní tak pravidelné jako příliv a odliv Pacifiku) a cca před měsícem vyhlásil default Ekvádor . kterému k tomu významně dopomohla "spolupráce" s Čínou.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 12. 5. 2020 14:48 | reakce na Jan Amos - 8. 5. 2020 23:36

Taky se obávám, že tvrdohlaví fanatičtí skopčáci zase utopí Evropu ve sračkách. Rozdíl mezi námi je v tom, že Vy jim v tom fandíte.

Ozdravný mechanismus krizí? O tom byste měl vyprávět, těm na které dolehla Velká krize v 30. letech minulého století. Tenhle "ozdravný mechanismus" je jen planý a nebezpečný ideologický blábol. Stejně jako komunisti razili jako ozdravné opatření ve stylu "naženeme fabrikanty do dolů, ať konečně poznají, co je to pořádná práce".

Pokud není problémem věčné refinancování jistiny státního dluhu, proč by mělo být problémem věčné refinancování části jistiny státního dluhu, kterou si stát půjčil na uhrazení úroků ze státního dluhu?

Pokud je možné převést státní dluhy na perpetua, proč by měl být problém v tom, že státní dluh bude jednoho dne představovat např. tisícinásobek HDP? K čemu je vlastně dobrý ukazatel, který poměřuje státní dluh nakumulovaný např. za 350 let s HDP vytvořeným za jeden jediný rok? A proč to neobrátíte, proč třeba nepoužíváte ukazatel, který by poměřoval nárůst státního dluhu za jeden rok s HDP, které bylo vytvořeno za posledních 350 let?

A pokud byste už nějaké racionální důvody pro použití uvedených absurdních ukazatelů nakonec i našel, jak určíte hodnotu těch ukazatelů, jejíž překročení bude znamenat neudržitelnost takové situace? A co vlastně bude podstatou té neudržitelnosti? Proč právě překročení nějaké hodnoty nějakého ukazatele bude nutné považovat za neudržitelné. Co strašného se stane, když té hodnoty ten ukazatel dosáhne?

Jediné co máte v rukách je obecné a nekonkrétní tvrzení, že růst státních dluhů má své hranice. Já se ptám kde jsou a co nastane při jejich překročení. Základem kritického myšlení je pochybovat o automatických "pravdách", které jsou všem předkládány jako samozřejmě platné. A já nyní v tomto smyslu zpochybňuji takovouto automaticky akceptovanou myšlenku, že státní dluhy nemohou růst neomezeně.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Amos | 12. 5. 2020 17:55 | reakce na Richard Fuld - 12. 5. 2020 14:48

"A já nyní v tomto smyslu zpochybňuji takovouto automaticky akceptovanou myšlenku, že státní dluhy nemohou růst neomezeně."

A já nyní v tomto okamžiku zpochybňuji takovouto automaticky akceptovanou myšlenku, že teplota lidského těla nemůže růst neomezeně. Jediné co máte v rukách je obecné a nekonkrétní tvrzení, že růst tělesné teploty má své hranice. Já se ptám kde jsou a co nastane při jejich překročení.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 13. 5. 2020 14:15 | reakce na Jan Amos - 12. 5. 2020 17:55

Děkuji za tento skvělý analogický příklad a argumentaci k věci. :-) Dnes tolik vzácnou. :-)

U tělesné teploty existuje hranice (okolo 40 stupňů celsia), jejíž dlouhodobější působení na lidský organismus způsobí jeho smrt, přičemž důvody, proč lidské tělo tyto podmínky nevydrží lze lékařsky přesvědčivě vysvětlit.

Oba tyto atributy u ukazatele v podobě poměru státní dluh / roční HDP ale chybí. Nevíme jak velký poměr státního dluhu k HDP a jakým způsobem by vedl k zániku v podstatě nesmrtelného státu.

Pořád mi tedy chybí relevantní ukazatel, jeho hraniční hodnota a důvod, proč při jejím dosažení bude mít ekonomika státu fatální problém.

Vaše analogie je super, ale moc nás k cíli neposunula.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Alexander Novotka | 9. 5. 2020 13:27 | reakce na Jan Amos - 8. 5. 2020 23:36

Sdílím vlastně stejný názor až na jednu záležitost.
Domnívám se, že jste až příliš velký optimista ohledně zelených v Německu. Aktuální opinion polls nenasvědčují ani trochu, že by je většinová německá společnost měla plné zuby, právě naopak.
https://en.wikipedia.org/wiki/Opinion_polling_for_the_next_German_federal_election
Mají vysokou podporu zejména v západní části (tedy mimo bývalou DDR). Někteří zelení už trénují na pozici Bundeskanzler a věří, že se to stane (což by byla samozřejmě katastrofa). Levá strana spektra sice oslabila po propadu SPD, ale "vrátilo se to" právě v těch zelených. Na pravé straně je víceméně pusto (jako bych viděl giff s Travoltou :-) ). Navíc, kdo ví, co bude až AM skutečně půjde pryč, když AKK, která zeleným tak okatě nenadbíhala, to vzdala dřív , než cokoli mohlo začít.
Itálie si to samozřejmě vyžere, a bude to začátek rozpadu eurozóny a pokračování rozpadu EU (s tím, že nejenom tomu poslednímu budou soudruzi "kupředu levá", tedy i většina německé politické scény, bránit všemi silami a všemi prostředky).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Amos | 10. 5. 2020 00:36 | reakce na Alexander Novotka - 9. 5. 2020 13:27

Asi s těmi zelenými máte pravdu - oni jsou voleni s tím, že voliči se mylně domnívají (věří) že jejich rétorika je agresivnější než bude reálná politika, kde budou muset nakonec jít do kompromisu.

Podle mých kontaktů do Německa (samozřejmě omezených a zaměřených do specifické sociální bubliny) se vnímání zelených poměrně rychle posouvá do polohy - "oni to myslí dobře, ale jsou příliš fanatičtí. Volit je budeme jenom když nehrozí, že by získali příliš velký podíl na moci."

Údajně ale voliče odrazují stále častější půtky mezi různými frakcemi Zelených a jejich vzájemné osočování. To v Česku spíše působí jako všeobecné pobavení, Němce s jejich vrozenou disciplínou ale tento způsob jednání popouzí a Zeleným ubírá na přitažlivosti.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 11. 5. 2020 12:20 | reakce na Jan Amos - 10. 5. 2020 00:36

Zjednodušeně řečeno:

Buď Němci nepůjdou rudo-zelenou fuldocestou a Itálie zkrachuje dříve.
Nebo Němci půjdou zeleno-rudou juldocestou a zkrachuje celá EU :-) , jen o něco později.

Jinak se sluší podotknout, že italský vládní dluh není zdaleka tím jediným problémem:
https://twitter.com/Schuldensuehner/status/1259614055943340034

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Alexander Novotka | 11. 5. 2020 16:29 | reakce na Jan Altman - 11. 5. 2020 12:20

Jj, jak jest zmíněno v komentářích, pro Německo bude teď levnější, když opustí eurozónu oni :-)
Je to hra o čas.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 11. 5. 2020 17:34 | reakce na Alexander Novotka - 11. 5. 2020 16:29

Tak.

https://twitter.com/LukasKovanda/status/1259798278738186241

http://www.ecofin.cz/clanek/582606/je-to-nemecka-verze-brexitu-co-znamena-rozhodnuti-nemeckeho-ustavniho-soudu

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Alexander Novotka | 6. 5. 2020 19:05

Míval jsem tyto diskuse rád, protože byly zajímavé a poučné. Tohle je ale už jen trollí tapetování vyloženými nesmysly nevedoucí naprosto k ničemu snad s výjimkou sebepotvrzování přebujelého ega, jakési ekonomické porno. Čte vůbec ještě někdo ty hovadiny?

Nahlásit

0
+
-

Jan Altman | 2. 5. 2020 11:56

Keynesian Fallacies Are Not Just Wrong, but Dangerous

mises.org/wire/keynesian-falla cies-are-not-just-wrong-danger ous

Nahlásit

+1
+
-

Jan Altman | 2. 5. 2020 11:55

https://www.youtube.com/watch?v=vVSEvtFA1Ug&feature=youtu.be

Ale jasně, kam se hrabe nějakej looser jako Jack Dorsey na proroka z PKOJF...

Nahlásit

+1
+
-

Jan Altman | 1. 5. 2020 11:07

Já myslím, že jako hedge stále dobrý.
Úvodní KoronaPropad byla jen epizoda - stejně jako na zlatě.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4396804/trzni-hodnota-kryptomen-vyskocila-o-35-mld-usd-za-24-hodin-diky-bitcoinu.html

Nahlásit

+1
+
-

Jan Altman | 1. 5. 2020 11:03

https://www.tyzden.sk/temy/64335/viac-ako-virusu-sa-bojim-statu/?ref=kat

Nahlásit

+2
+
-

Richard Fuld | 4. 5. 2020 16:08 | reakce na Jan Altman - 1. 5. 2020 11:03

Karpiš je jen pomatenec, který nerozumí penězům a přesto píše knihy o zlých penězích. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Altman | 5. 5. 2020 11:05 | reakce na Richard Fuld - 4. 5. 2020 16:08

Jo, jediný pravý ekonom jste tu vy.
Všichni ti Šímové, Karpišové, Ižipové, Kohoutové, Kovandové, ... jsou proti vám úplní amatéři.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 5. 5. 2020 14:56 | reakce na Jan Altman - 5. 5. 2020 11:05

Nejsou amatéři. Jen nechápou základní principy fungování současného peněžního systému. :-) Stejně jako i někteří ze současných vysokoškolských profesorů. :-) Jeden z nich dokonce uvedl svou knihu o penězích velmi přiléhavým úvodem. Napsal něco v tom smyslu, že mnoho badatelů se ve snaze pochopit podstatu peněz se skutečně zbláznilo. :-)

Dnes všichni, kteří nechápou současné peníze je bláznivě kritizují a ve svých myšlenkách utíkají ke zlatu a kryptoměnám, protože ty jim přijdou intuitivně pochopitelnější a více v souladu s jejich primitivními představami o penězích. O to bláznivější představy jsou ochotni akceptovat a propagovat ve vztahu k současných účetním penězům.

A když ignorujete principy fungování základní ekonomické infrastruktury - peněžního systému, pak zcela zákonitě musíte dospívat i ke zcela nesprávným závěrům o fungování ekonomiky obecně. Paradoxem je, že tito ekonomové nacházejí zásadní chybu právě v onom peněžním systému, kterému vůbec nerozumí. :-) Viz Karpišovy "zlé peniaze".

Ekonomové si se současným vývojem ekonomiky nevědí rady. Tato bezradnost má ale své důvody.
Namísto aby ekonomové poznali, že současný stav (byť jde o stav krizový) je v naprostém pořádku, hledají na něm chyby, které chtějí "napravovat". Namísto, aby využili toho, co ten ekonomický systém zcela přirozeně nabízí.

Opakuji to opět, "napravováním" neexistujících chyb, určitě nějakou chybu vytvoříte. :-(

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 5. 5. 2020 16:36 | reakce na Richard Fuld - 5. 5. 2020 14:56

"Havel a Ruml nebyli amatéři, jen nechápali základní principy socialismu."

Oh wait - možná chápali, ale zdály se jim naprdózní.

I když já myslím, že vlády a centrální banky nás vedou ke kolapsu i v rámci tohoto systému, takže možná i ten, kdo současný zvrhlý systém akceptuje, má důvody k obavám.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Honza _ | 5. 5. 2020 15:14 | reakce na Richard Fuld - 5. 5. 2020 14:56

Třeba tady se zdá, že jim to docela fungovalo - než jim to centrální banka zatrhla...
https://slusnafirma.cz/alternativni-ekonomicke-systemy/zazrak-worgelu-jako-historicka-inspirace-tom-nakopnout-solidarni-udrzitelnou-ekonomiku/

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 5. 5. 2020 18:43 | reakce na Honza _ - 5. 5. 2020 15:14

Děkuji za odkaz. Na ten film se velmi rád podívám. Pak to můžeme probrat detailněji. :-)

Nicméně už nyní můžu napsat, že princip oněch poukázek používaných v daném městě se nijak neliší od současných účetních peněz, které všichni kritizují a nazývají je FIAT MONEY. Abych byl přesnější, pak poukázky používané ve Wörglu byly založeny na úplně stejném principu jako dnešní účetní peníze emitované státem, popř. centrální bankou.

Jediný rozdíl je zde v tom, že uvedené poukázky emitovalo město namísto (dnes obvykle) státu. Pokud šlo o peníze, které se kazily (ztrácely hodnotu v čase), pak jde o situaci obdobnou tomu, jako by byla daná měna zatížena záporným úrokem, což je dnes také předmětem časté kritiky.

Jinými slovy zázrak z Wörglu není nic jiného, než opuštění měny navázané na zlatý standard (která byla tehdy značně nedostatková), které umožnilo dnes tolik kritizovanou fiskální expanzi v rámci území daného města (nikoliv celého státu, jak je tomu obvykle). Jde o důkaz, že lpění na komoditních penězích, jichž může být (a taky často byl) nedostatek, může přinášet zcela zbytečnou a bolestnou bídu a stagnaci. Osvobození od měny s rigidní peněžní nabídkou tak může vést k ekonomickému rozkvětu.

Bohužel v té době bylo celkem nemyslitelné, že by nějaká malá země vystoupila z celosvětového měnového systému založeného na zlatě, natož pak aby se o to pokusilo malé městečko. Teprve v roce 1971 byl celosvětově opuštěn zlatý standard a státy začaly používat měnu podobnou té, kterou používaly ve Wörglu.

Dá se tak uzavřít, že svoboda zvolit si svobodně, jakou měnu bude kdo používat, by měla tehdy (v dobách zlatého standardu) své opodstatnění, protože by umožnila přejít od rigidního zlatého standardu na flexibilní systém účetních peněz. Přechod na účetní peníze samozřejmě v prostředí zlaté svěrací kazajky působil v daném případě na ekonomiku Wörglu jako živá voda. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Honza _ | 5. 5. 2020 20:19 | reakce na Richard Fuld - 5. 5. 2020 18:43

Ano, chtělo by to svobodu, jakou měnu používat a též, jakou NEpoužívat.
Viz Nothaus https://www.mises.cz/clanky/obet-statu-273.aspx
a povinnost přijímat u nás Kč...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 6. 5. 2020 12:54 | reakce na Honza _ - 5. 5. 2020 20:19

Když máte svobodu používat jakoukoliv měnu kromě korun, pak implicitně máte samozřejmě i svobodu nepoužívat koruny.

Zákonný zákaz odmítání plateb v korunových bankovkách a mincích omezuje pouze Vaši "svobodu" nutit jiné, aby Vám platili něčím jiným, než korunovými bankovkami a mincemi. Pokud ale svého zákazníka přesvědčíte, aby Vám dobrovolně zaplatil jinak, pak tato dvojstranná dohoda samozřejmě zakázaná není.

V prostředí Worglu by se stejná zákonná regulace projevila tak, že onen řezník nemusel přijímat AP poukázky ale nesměl odmítnout platbu v šilincích, což zjevně jemu ani nikomu jinému žádný problém nečinilo a celý projekt fungoval nadmíru skvěle, a to především díky pružné nabídce peněz, která nebyla svázána žádnými omezeními.

V daném případě starosta Worglu udělal tu "chybu", že od onoho proradného řezníka převzal AP poukázky a dal mu za ně šilinky. Z tohoto pak nejvyšší správní soud dovodil, že AP poukázky narušují emisní monopol centrální banky a celé jim to tam zavřeli a starosta vyfasoval podmínku. Přitom na začátku byli všichni srozuměni s tím, že AP poukázky musí obíhat zcela nezávisle na oběhu šilinků. Nebýt toho řezníkova triku s výměnou za šilinky, stát by neměl co postihovat. Starosta chtěl řezníkovi pyšně "dokázat", že "jeho" AP poukázky jsou stejně dobré jako šilinky a tento zcela zbytečný krok se stál začátkem konce celého projektu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Honza _ | 5. 5. 2020 15:11 | reakce na Richard Fuld - 5. 5. 2020 14:56

Pointa je v tom, že ten dnešní systém jsou ty "zlé peniaze" - a fungují tak, jak popisujete.
Akorát podpořené tím státním násilím na začátku. Přesně, jak říkáte - " "napravováním" neexistujících chyb určitě nějakou chybu vytvoříte."
Státní donucení měny je právě to první "napravování" chyb, které neexistují.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 5. 5. 2020 19:42 | reakce na Honza _ - 5. 5. 2020 15:11

Státní účetní peníze zde byly zavedeny proto, aby napravily skutečnou(!) a existující(!) chybu v peněžním systému založeném na propojení peněz se zlatem. Na účetní peníze přešel celý svět protože jednoduše dosavadní peněžní systém založený na propojení peněz se zlatem se stal zcela neudržitelným. V roce 1971 všichni konečně definitivně pochopili, že propojení zlata a peněz už nadále nemůže fungovat (níže popisuji důvody). Snahy o zachování propojení mezi penězi a zlatem přinášely zcela neřešitelné a stále častěji přicházející problémy.

K přechodu na účetní peníze docházelo postupně, resp. tento přechod začal již v dobách, kdy banky začaly používat kromě bankovek i bezhotovostní (účetní) peníze. Banky měly vždy povinnost krýt zlatem pouze bankovky (pouze na nich byl onen závazek banky směnit bankovky za zlato výslovně uveden). Současně ale tytéž banky vytvářely i bezhotovostní(!) účetní peníze, kryté závazky dlužníků (a dlužníky zastaveným majetkem, jako byly nemovitosti, skladové zásoby, akcie, pohledávky apod.) a jež nebyly kryty zlatem, které by držela banka vůbec. Bezhotovostní účetní peníze nebyly zlatem kryty vůbec. Hotovost byla kryta zlatem na 100%.

Mýtus údajného pouze částečného krytí peněz zlatem pak vznikl právě protože byla ignorovala skutečnost, že zlatem musí být kryty pouze bankovky, nikoliv bezhotovostní peníze. Ignoranti ale dospěly k závěru, že peníze (obecně) jsou kryty zlatem jen zčásti, což je závěr zcela nesprávný, který vede k dalším navazujícím nesprávným teoriím, jakou je např. teorie multiplikace vkladů apod.

Takto nastavený bankovní systém trpěl samozřejmě slabinou, a to nebezpečím runů na banky, neboť klienti měli možnost neomezeně měnit své bezhotovostní peníze na peníze v hotovosti, které byly směnitelné za zlato. Jakmile podíl účetních peněz na celkovém objemu peněz vzrostl nad určitou (dopředu neznámou) mez, končilo to runy na banky. Po těchto runech docházelo k řetězovým krachům bank a brutálním peněžním kontrakcím, které způsobovaly ZBYTEČNÉ a velmi bolestné krize a dramatické chudnutí obyvatelstva (vymazání úspor). Takovýto peněžní systém byl logicky velmi nestabilní a náchylný k periodickým krizím. Tyto runy na banky byly zcela zbytečné, protože nedostatek zlata ve vztahu k celkovému objemu všech peněz byl zcela přirozenou vlastností daného bankovního systému a nebyl to relevantní důvod proto, aby držitelé bezhotovostních peněz začali nedůvěřovat jimi drženým bezhotovostním penězům jenom protože "najednou" zjistili, že všechny nejdou přeměnit na zlato.

Proto nakonec v roce 1971 došlo ke zrušení posledních zbytků propojení amerického dolaru (i ostatních měn) se zlatem, aby se odstranily uvedené důvody nestability bankovního systému. V té době navíc objem hotovostních peněz krytých zlatem představoval již jen pouhý zlomeček objemu celosvětové peněžní zásoby, takže šlo o v podstatě bezvýznamnou událost, která je často dramaticky zveličována. Bankovky kryté zlatem byly nakonec nahrazeny bankovkami emitovanými centrální bankou a krytými závazky státu (státními dluhopisy). Takto jsme se dostali k systému, v němž již existují pouze účetní peníze, jejichž objem není nijak omezen množstvím měnového zlata a směnitelností bankovek za zlato.

Avšak i tento systém je ohrožen runy na banky, neboť i dnes platí, že objem bezhotovostních peněz mnohonásobně převyšuje objem peněz, které by banky mohly získat od centrální banky a které by tak mohly klientům vyplatit v hotovosti. Příčinou této nestability bankovního systému může být překvapivě především nedostatek státních dluhopisů v držení bank, tedy nedostatečná velikost státního dluhu! :-)

Současně platí, že ani současný systém není uchráněn zcela iracionálních rizik, když i zde je sledována výše státního dluhu ve vztahu k ročnímu HDP. Také zde nikdo neumí objektivně stanovit "udržitelnou" výši tohoto ukazatele, jehož překročení by mělo spustit "run" na státní dluhopisy daného státu, obdobně jako to bylo nejasné a nepředvídatelné ve výše popisovaném případě, kdy k runu na banky docházelo po překročení určitého předem neznámého podílu bezhotovostních ("zlatem nekrytých") peněz na celkovém objemu peněz. V obou případech ale jde (a šlo) o zcela iracionální důvody "ztráty důvěry", jejichž důsledky nakonec zbytečně dopadly úplně na všechny.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Amos | 6. 5. 2020 08:29 | reakce na Richard Fuld - 5. 5. 2020 19:42

Obsah filipiky proti zlatému standardu v jedné větě:
Čím více stát vydá dluhopisů - a nejlépe v nesplatitelných perpetuitách - tím stabilnější bude finanční trh.

Parafrázuji - čím vice vrátíte prázdných flašek od piva, tím bude vaše cash flow (snad nebudu nařčen, že si pletu cash flow a výnosy) vyšší a tím stabilnější bude i váš rodinný rozpočet.

Nadto chlastáním zvýšíte DPH a tím snížíte i poměr svého dluhu, pokud si na chlast berete půjčky.

Tak takový halucinogenní materiál jsem ještě ve světě neobjevil :)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 6. 5. 2020 13:09 | reakce na Jan Amos - 6. 5. 2020 08:29

Zase jen manipulativní zkratka. Napsal jsem, že čím více stát vydá dluhopisů, které budou v držení bank, tím více bezhotovostních peněz mohou banky změnit na hotovost a tím odolnější budou proti runům na banky (ve smyslu panických snah o výběry peněz v hotovosti) a v tomto ohledu bude tedy bankovní systém stabilnější. Stabilita bankovního systému ale není jenom a ani primárně o odolnosti bank proti runům. Toto riziko je navíc docela dostatečně ošetřeno prostřednictví pojištění vkladů a možnostmi krizové regulace výběrů vkladů v hotovosti.

Stabilita bankovního systému je primárně a především o solventnosti bank. Jinými slovy, pokud jste si z mého příspěvku dovodil, že tvrdím, že čím bude stát zadluženější, tím bude bankovní sektor stabilnější, pak jste mě špatně pochopil. Existence státních dluhopisů v bilancích bank je pouze nutnou podmínkou pro existenci možnosti bank vyplácet vklady v hotovosti. Rozhodně si ale nemyslím, že by se stát měl zadlužovat jenom proto, aby banky měly dostatek státních dluhopisů, aby byly schopné vyplácet vklady v hotovosti. Šlo jen o poukázání na fakt, že každý peněžní systém má své, do značné míry obdobné, systémové nedostatky. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Amos | 6. 5. 2020 19:48 | reakce na Richard Fuld - 6. 5. 2020 13:09

Napsal jste:

"Příčinou této nestability bankovního systému může být překvapivě především nedostatek státních dluhopisů v držení bank, tedy nedostatečná velikost státního dluhu!"

Snad abyste požádal pana Gabriela Plesku o smazání, protože toto tvrzení tady stále bude a těžko už někdy budete přesvědčovat ostatní, že vaše příspěvky nejsou pouze ekonomický dadaismus.

Mimochodem - při vaší edukativní plodnosti - snažil jsem se dohledat váš Hirschův index a kde nic tu nic. Nevíte proč tomu tak je?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 7. 5. 2020 11:28 | reakce na Jan Amos - 6. 5. 2020 19:48

Příčinou TÉTO(!) nestability bankovního systému - myšleno nestability způsobené runy na banku. Je tak zjevní, že nevylučuji existenci jiných rizik nestability bankovního systému.

Píšu také, že riziko nestability současného bankovního systému z hlediska možného nedostatku hotovosti při runech na banku je dnes docela dostatečně systematicky ošetřeno a že za hlavní riziko nestability bankovního systému považuji riziko ztráty solventnosti.

Co na tom, nechápete? V čem je problém? Pan Pleska nic mazat nemusí. :-)

Hiršův index fakt neřeším. Tento druh soutěžení mě nijak neoslovil. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Amos | 6. 5. 2020 08:32 | reakce na Jan Amos - 6. 5. 2020 08:29

DPH...HDP

kam až může vést čtení teorií pana Fulda - nastává zřejmě čas na abstinenci...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Amos | 4. 5. 2020 23:29 | reakce na Richard Fuld - 4. 5. 2020 16:08

Jen těch 5 tisíc odběratelů Karpišova občasníku je zřejmě jiného názoru...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 5. 5. 2020 14:37 | reakce na Jan Amos - 4. 5. 2020 23:29

Hitler měl taky miliony přívrženců, kteří nakonec krutě zjistili, jak se mýlili, a ti skalní si to nepřiznali nikdy.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Amos | 5. 5. 2020 16:21 | reakce na Richard Fuld - 5. 5. 2020 14:37

Zkusme to parafrázovat... místo rakouského malíře slovenského estébáka a místo milionů tisíce :)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 5. 5. 2020 19:46 | reakce na Jan Amos - 5. 5. 2020 16:21

Takže mi tedy opakovaně potvrzujete, že Váš argument poukazující na existenci relativně velkého množství Karpišových přívrženců, nebyl v daném ohledu zrovna relevantní, že?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Amos | 6. 5. 2020 19:56 | reakce na Richard Fuld - 5. 5. 2020 19:46

Když už chcete mermomocí tvrdit, že počet odběratelů je podvodná informace, zadejte si do Google
link:www.jurajkarpis.com

Pak to zkuste na vaši webovou stránku, kde obhajujete své názory - OMG, já zapomněl, vy žonglujete miliardami, ale své vlastní webovky si dovolit provozovat nemůžete.

Zkusil jsem i Hirschův index na vaše jméno a nic. Ani na seznamu NERVu, který radí Babišovi, nejste.

Slovy klasika: "Tak co chlapče s vámi...?"

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 7. 5. 2020 11:37 | reakce na Jan Amos - 6. 5. 2020 19:56

Vy si opravdu vždy najdete v mých příspěvcích to co chcete, ale často to co tam vůbec není. Nikde nezpochybňuji pravdivost údaje o počtu přívrženců pana Karpiše. Jen tvrdím, že z hlediska správnosti názorů je počet přívrženců zcela irelevantní a jako zářný příklad jsem Vám uvedl Hitlera, který měl velmi velký počet přívrženců a jehož mnohé názory lze jen stěží považovat za správné.

Co se mnou? Spíše, co s Vámi chlapče? Přestaňte se unavovat argumentací ad personam a začněte s argumentací ad rem. :-) Nebo svým znalostem a svému úsudku natolik nevěříte a musíte se spoléhat na schopnosti pana Karpiše nebo členů NERVu?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Alexander Novotka | 6. 5. 2020 23:33 | reakce na Jan Amos - 6. 5. 2020 19:56

Ale no tak... Zcela zlovolně a záměrně opomíjíte ty nesčetné davy příznivců tady na Finmagu! A mraky těch, co dokázal svými argumenty přesvědčit a ještě houfy na pravou víru obrácených! To jste neměl, to není od Vás hezké. Je vidět, že si nevážíte daru bezplatné hluboké edukace, jehož se Vám nezištně dostává. Zamyslete se!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 7. 5. 2020 11:40 | reakce na Alexander Novotka - 6. 5. 2020 23:33

Ale no tak, to se nestydíte tvrdit, že správnost názoru se odvíjí výhradně od toho, kolik lidí jej zastává, notabene pouze v diskuzi zde na finmagu? Zamyslete se hluboce nad sebou.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Alexander Novotka | 7. 5. 2020 16:03 | reakce na Richard Fuld - 7. 5. 2020 11:40

Jj, už běžím :-) Musím u toho klečet na hrachu?
Označte prosím přesně tu část mého textu, kde tvrdím ten nesmysl, co jste mi připsal včetně použití slova „výhradně“.
„Správnost názorů“ dovozujete pouze na základě „důkazu úporným tvrzením“ (děkuji za přiléhavý výraz) a goebbelsovským omíláním furt dokola. Veškeré Vaše argumenty byly už dávno a už nesčetně krát vyvráceny, přesto však pokračujete v šíření bludů, kterým říkáte „správné názory“. A pokud je někdo byť jen trochu nesdílí, sklouzáváte k „argumentaci“ „ad personam“ (což ovšem jinde popíráte) nebo vulgaritě či zesměšňování. Nepřesvědčil jste nikdy nikoho, jediný, kdo tvrdí, že Vaše názory jsou správné, jste Vy. Jj, teď zase nasadíte kadrillu nebo pustíte nějaký bonmot...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Josef Fraj | 7. 5. 2020 06:35 | reakce na Alexander Novotka - 6. 5. 2020 23:33

to myslíte kadrilu fuldovičovnu kadrilovou?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Altman | 30. 4. 2020 09:22

Tento článek NEČTĚTE, protože přeci nějaký Steen Jakobsen, hlavní ekonom Saxo Bank, nemůže být chytřejší, než nobelista Julda Ransdorf Fulda!

https://roklen24.cz/a/S86P3/vitejte-zpatky-v-sedmdesatkach

Nahlásit

+2
+
-

Richard Fuld | 30. 4. 2020 14:04 | reakce na Jan Altman - 30. 4. 2020 09:22

Četl jsem. Neslané, nemastné. Žádný zázrak.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 1. 5. 2020 08:37 | reakce na Richard Fuld - 30. 4. 2020 14:04

Jasně, úspěšní ekonomové jsou nemastní neslaní.
Pořádně mastný a slaný je jen nobelista Julda Ransdorf TržníPřerozdělování ŽádnýDluhNeníMocVelký ÚčetníPenízeRulez Fulda.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Altman | 29. 4. 2020 14:11

Další pomatený zpochybňovač geniální burešo-juldonomiky:

https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/covid-19-ekonomika-koronavirus-podnikani-liberec-zdenek-chmelik.A200426_042737_ekonomika_elka

To už musí být vážné, když ho s takovými názory pustili do burešových StB médií.

Nahlásit

+3
+
-

Richard Fuld | 29. 4. 2020 19:18 | reakce na Jan Altman - 29. 4. 2020 14:11

Ten pán vlastně přesně popsal, jak by se měly vlády chovat, aby se situace vyvinula do podoby, v jaké tu byla v době Velké krize z 30. let. Řeší (zdánlivě racionálně) jen problém v 1. vrstvě, kam se svou podnikatelskou mentalitou dohlédne, ale už nevidí další následky, které by realizace jeho názorů vyvolaly. To je přesně ta situace, kdy někdo nahlíží na věc z mikroekonomické perspektivy individuálního podnikatele a zcela ignoruje komplexnost a propojenost celé ekonomiky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Altman | 27. 4. 2020 22:08

______________________________ _____________________
Teď nám Julda Ransdorf bude tvrdit,
že celej ten graf včetně toho zobáku vpravo
není přírůstek PENĚZ v oběhu,
ale jakási imaginární LIKVIDITA?!
Nějaké JuldoNePeníze?
______________________________ _____________________
https://fred.stlouisfed.org/series/M1
______________________________ _____________________

Nahlásit

+3
+
-

Richard Fuld | 28. 4. 2020 10:47 | reakce na Jan Altman - 27. 4. 2020 22:08

Nebojte se. Nijak nehodlám popírat fakta. :-) Jen pořád budu tvrdit, že ty peníze (ano myslím tím peníze, nikoliv likviditu) v objemu cca 800 miliard dolarů nevznikly při QE tím, že FED od bank nakupuje státní dluhopisy. O původu těch peněz můžeme samozřejmě spekulovat. Nejspíše půjde o peníze, které si půjčila vláda USA na podporu ekonomiky zasažené koronakrizí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Altman | 5. 5. 2020 16:42 | reakce na Richard Fuld - 28. 4. 2020 10:47

A mohla si je půjčit POUZE díky tomu, že:
1) FED uměle stlačuje úroky dolů (takže vláda USA uměle platí málo na dluhové službě a může si dovolit za přirozených okolností nemyslitelnou výši zadlužení).
2) FED vládě v podstatě garantuje, že ty dluhopisy v případě potřeby vykoupí, že nikdy nebudou neprodejnými, dokonce ani že nebudou prodejné jen za cenu vyššího úroku.

Zkrátka ten FED nevyviníte!

FED, vláda, IRS a staťák jsou jen oddělení té samé obludné organizace. Nemá smysl se na ně dívat odděleně. Je jedno, zda peníze tiskne vláda, nebo FED, nebo je vytvářejí soukromé banky s požehnání vlády (zákony) a FEDu (regulátor a hlava bankovního kartelu).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 5. 5. 2020 19:59 | reakce na Jan Altman - 5. 5. 2020 16:42

1. Ne, vláda není závislá na tom, jestli jsou vysoké úroky. Čím jsou vyšší, tím raději banky vládě půjčí.

2 Ano, díky tomu, že FED garantuje, že ty dluhopisy od bank koupí, zajišťuje situaci, kdy banky budou vždy rády státu půjčovat. Nejde o nic špatného. Jde o respektování základního principu, že státní dluhopisy s sebou nenesou kreditní riziko.

FED z ničeho neviním. FED naopak chválím, že se v tomto chová v souladu se základními ekonomickými premisami současného finančního systému. Ostatně co bych mu měl podle Vás vyčítat, že nenechá padnout ekonomiku a stát na hubu? Ano, já vím, že toto by se Vám moc líbilo, ale to po mě opravdu nechtějte. :-)

"Je jedno, zda peníze tiskne vláda, nebo FED, nebo je vytvářejí soukromé banky..."
Ano toto je v ohledu vlivu na chod ekonomiky do značné míry jedno.

Naproti tomu NENÍ JEDNO, jestli FED nebo banky "tisknou" LIKVIDITU, která chod ekonomiky vůbec neovlivňuje, nebo "tisknou" PENÍZE, které jistě do určité míry chod ekonomiky ovlivnit mohou.

Toto rozlišování má samozřejmě zcela zásadní smysl, a to bez ohledu na to, že tohoto rozlišování nejste mentálně schopen. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Petr Bárta | 6. 5. 2020 07:56 | reakce na Richard Fuld - 5. 5. 2020 19:59

Citace - Richard Fuld / 05.05.2020 19:59


Naproti tomu NENÍ JEDNO, jestli FED nebo banky "tisknou" LIKVIDITU, která chod ekonomiky vůbec neovlivňuje, nebo "tisknou" PENÍZE, které jistě do určité míry chod ekonomiky ovlivnit mohou.


Riskuji že vyprovokuji další 80-ti stránkový příspěvek, ale pokud tvrdíte, že likvidita vůbec (-> žádným způsobem) neovlivňuje chod ekonomiky, proč je tedy v ekonomice používána?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 6. 5. 2020 15:43 | reakce na Petr Bárta - 6. 5. 2020 07:56

Ano, riskujete velmi. :-)

Likvidita neovlivňuje ekonomiku, protože je používána pouze uvnitř uzavřeného bankovního systému.

Abyste měl lepší představu o tom, co to ta likvidita je, uvedu Vám příklad:

Banka A obdrží příkaz klienta X na převod částky 100 Kč z jeho vkladového účtu na vkladový účet klienta Y, který je veden bankou B. Banka A tedy odepíše částku 100,-Kč z účtu klienta X a následně banka B připíše částku 100,- Kč na vkladový účet klienta Y. Tyto dvě účetní operace tak zajistí zaúčtování daného převodu peněz na straně pasiv obou bank.

Pokud bychom v tomto okamžiku účtování o převodu dané částky ukončili, pak by se obě banky dostaly do situace, kdy jejich aktiva nejsou rovna jejich pasívům. Banka A by díky odepsání peněz z vkladového účtu klienta X měla pasiva o 100,-Kč nižší, než její aktiva a banka B by díky připsání dané částky na vkladový účet klienta Y měla pasiva o 100,-Kč vyšší, než její aktiva.

Aby se tato bilanční nerovnováha vyrovnala, tak banka B si do aktiv zaúčtuje pohledávku ve výši 100,-Kč za bankou A a banka A si do pasiv zaúčtuje závazek ve výši 100,-Kč vůči bance B. Bance A tak vzroste objem pasiv o 100,-Kč, tedy zpět na úroveň před odepsáním převáděných peněz z účtu klienta X. Bance B vroste objem aktiv o 100,-Kč a tím se vyrovná předchozí nárůst pasiv banky o částku 100,-Kč, která byla převedena do banky B na účet klienta Y.

Výše uvedené dva kroky představují pouze zjednodušený popis zaúčtování převodu peněz z banky A do banky B. V praxi do tohoto procesu vstupuje vypořádací centrum ČNB (CERTIS) a jiné banky účastnící se trhu s mezibankovními depozity (s likviditou). K zaúčtování převodu na jednotlivých vkladových účtech klientů X a Y dojde až po té, co vznikne příslušný vypořádávací závazek banky A vůči bance B, což zajišťuje právě systém vypořádání mezibankovního platebního styku. Pro pochopení podstaty likvidity je ale důležité věc nekomplikovat komplexním popisem vypořádacího procesu.

Onou likviditou pak není nic jiného, než právě pohledávka banky B vůči bance A. Přesněji řečeno jde o půjčku banky B bance A, včetně dohody na výši úroku, který je povinna banka A platit bance B. Likvidita zde vznikla jako vedlejší produkt vypořádání pouhého převodu peněz. Na likviditu tak nelze pohlížet jako na nějaký platební prostředek, kterým banky disponují a mohou jím cokoliv platit. Likvidita zde není něco, co banka získala navíc oproti stavu, kdy danou likviditu daná banka neměla. Novou likviditu banka B získala pouze jako kompenzaci nárůstu jejích závazků, tím že pasiva banky vzrostly o částku peněz převedených na účet klienta Y. Banka B, přestože získala novou likviditu, tímto nijak nezbohatla a její schopnost nakupovat cokoliv se nijak nezměnila. Peníze, které do banky B připluly z banky A patří klientovi Y. Banka s těmito penězi ani s nově získanou likviditou nemůže nijak disponovat v tom smyslu, že by za ni něco koupila.

Z uvedeného příkladu je tak zřejmé, že likvidita vzniká a slouží především k vypořádání převodů peněz mezi jednotlivými bankami. V důsledku převodu 100,-Kč z vkladového účtu v jedné bance na vkladový účet do jiné banky, tak vznikla nová likvidita ve výši 100,-Kč, a to pouze jako důsledek vypořádání převodu peněz mezi těmi bankami.

Pro úplné pochopení daného vypořádání převodu peněz je dobré podívat se na celou věc i z hlediska toku úrokových plateb:

Před převodem peněz banka A platí klientovi X úroky z peněz zaúčtovaných na jeho vkladovém účtu. Po převodu peněz do banky B na vkladový účet klienta Y se banka A zbavila další povinnosti platit klientovi X úrok z převedené částky 100,-Kč a bance B naopak okamžikem připsáním převedené částky peněz na vkladový účet klienta Y vzniká povinnost klientovi Y platit úrok i z nově připsané částky. Likvidita vzniklá v důsledku převodu dané částky mezi těmi bankami, pak složí také jako nová linka, přes kterou se nově tečou platby úroků, tak aby byla eliminovány změny v platbách úroků po převodu vkladu z jedné banky do druhé. Likvidita zaúčtovaná v pasivech banky B představuje dohodu o půjčce bance A, jejíž součástí je i dohoda na výši úroku, který bude banka A platit bance B.

Výsledkem je, že Banka A sice už neplatí úrok klientovi X z peněz převedených do banky B, ale nově platí banka A bance B úrok z půjčky likvidity, která vznikla právě jako důsledek vypořádání převodu peněz z banky A do banky B. Obdobně banka B sice nově musí platit úrok klientovi Y i z částky převedené z banky A, ale současně banka B inkasuje od banky A úrok z titulu půjčky likvidity, kterou v rámci vypořádání převodu dané částky peněz poskytla bance A. Změna toků úroků z bank klientům (kterou vyvolal převod peněz z banky A do banky B) je tak eliminována novým tokem úroků z banky A do banky B. A takto to probíhá v podstatě u každého převodu peněz mezi bankami.

Při převodech peněz vznikající likvidita tak vytváří velmi rozsáhlou síť pohledávek mezi jednotlivými bankami, přičemž jednotlivá vlákna této sítě slouží primárně jako úvěrové linky, přes jejichž vznik jsou vypořádávány jednotlivé změny v bilancích zúčastněných bank vyvolané prostým platebním stykem. Současně úrokové platby, jež tečou jednotlivými vlákny dané likvidní sítě eliminují nárůsty a poklesy úrokových plateb jednotlivých zúčastněných bank, které nastávají opět pouze v důsledku převodů peněz mezi bankami (banka která se zbaví peněz klienta, zbaví se i pasíva z kterého musí platit klientovi úrok a současně banka, která získá vklad klienta, "získá" i povinnost tomuto klientovi platit úrok).

Síť likvidity, která se vytváří jako důsledek platebního styku si lze představit jako soubor záznamů o jednotlivých transakcích v blockchainu. Nikoho by přece nenapadlo tvrdit, že s každou transakcí v BTC dochází k růstu objemu BTC jenom protože v blockchainu stále kumulativně narůstá počet záznamů o jednotlivých převodech v BTC. To je přece absurdní. Obdobně je to ale i v případě účetních peněz, kdy stále se rozrůstající síť likvidity (síť mezibankovních pohledávek) pouze "dokumentuje" převody peněz mezi bankami. Rozhodně tedy nelze dovozovat, že by pouze převody peněz z jedné banky do jiné spojené často s růstem objemu likvidity, mohly způsobovat růst objemu peněz, či jakkoliv ovlivnit ekonomiku mimo bankovní systém.

Zjednodušeně se dá napsat, že velikost objemu likvidní sítě závisí v daném ohledu na tom, jak moc peníze "migrují" z bank, ve kterých ty peníze vznikly, do bank jiných. Pokud by převody peněz probíhaly vždy pouze mezi klienty vždy téže banky, pak by žádná likvidita z titulu převodů těchto peněz nevznikala. Banka by pouze odepsala peníze z účtu jednoho svého klienta a připsala je na účet jiného svého klienta. Žádné vypořádání mezi bankami, při němž by vznikala likvidita by nenastávalo.

Jakmile tento velmi důmyslný systém pochopíte, zjistíte že je to celé geniálně jednoduché. :-) Podstatu likvidity pochopíte pouze pokud si opravdu poctivě projdete ten příklad. Nesmí Vás odradit, že je to na první pohled nudná účtařina. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 6. 5. 2020 15:50 | reakce na Richard Fuld - 6. 5. 2020 15:43

Malá oprava:

"Likvidita zaúčtovaná v PASIVECH banky B představuje dohodu o půjčce bance A, jejíž součástí je i dohoda na výši úroku, který bude banka A platit bance B."

Správné znění:
"Likvidita zaúčtovaná v AKTIVECH banky B představuje dohodu o půjčce bance A, jejíž součástí je i dohoda na výši úroku, který bude banka A platit bance B."

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 6. 5. 2020 10:43 | reakce na Petr Bárta - 6. 5. 2020 07:56

Vedení ČNB asi dostává výplatu v "likviditě" (nebo kde se na jejich mzdy bere?) a za likviditu si pak chodí kupovat ty své Patek Philippe :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 6. 5. 2020 13:26 | reakce na Jan Altman - 6. 5. 2020 10:43

Jak pro Vás typické! Vždy vyberete příklad, který se týká možná ani ne jedné miliontiny promile celkového objemu transakcí ČNB a na základě tohoto zcela bezvýznamného příkladu chcete dovozovat závěry ve vztahu k celému objemu transakcí ČNB. Tento přístup u Vás pozoruji úplně od začátku. Z výjimky potvrzující pravidlo se snažíte učinit pravidlo samotné. To ale nejde. Jde totiž o výjimku, nikoliv o pravidlo. Resp. abych byl přesný, nejde o výjimku z jednoho pravidla. Jde o dvě samostatná vzájemně související pravidla (viz dále).

Ano, zaměstnanci ČNB dostávají zaplaceno v penězích, nikoliv v likviditě. Likviditou "platí" banky pouze jiným bankám (přesněji finančním institucím). To plyne přímo z definice likvidity. Penězi banky platí pouze nebankovním subjektům (přesněji subjektům, které nejsou finanční institucí). Takto poznáte, zda došlo k vzniku peněz nebo likvidity. Není to nic složitého. Vypadá to zcela nedůležitě. Ale pokud znáte další souvislosti, pak víte, že je toto rozlišení zcela zásadní.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 27. 4. 2020 10:56

Další hlupáci, co nerozumí Juldovi Ransdorfovi:

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4392468/vikendar-dluhy-problemem-nejsou-az-do-chvile-kdy-jiz-problemem-jsou.html

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/ekonomika-statni-dluh-skrty-koronavirus-krize.A200424_205136_domaci_mama

Nahlásit

+4
+
-

Richard Fuld | 28. 4. 2020 11:06 | reakce na Jan Altman - 27. 4. 2020 10:56

No to jste si pěkně naběhl. :-)

Na patrii ten strejda píše: "Zhruba tak platí, že na každý dolar současných daní připadá přibližně pětkrát tolik dluhů."

No to je ale strašlivá situace. :-) Každý Jouda si může vzít úvěr na bydlení ve výši 10 násobku jeho ročních příjmů a je to O.K. Ale stát má neudržitelný dluh již v situaci, kdy jeho zadlužení je pouhý 5 násobek jeho ročních příjmů? Nebuďte legrační. :-) Navíc nikdo nikdy nenapsal podle čeho se ten státní dluh má hodnotit jako neudržitelný. Předmětná neudržitelnost je v tomto případě stejně nedefinovaná jako slovo odpovědnost ve výrazu fiskální odpovědnost. Jinými slovy jsou to jen plané kecy, nic víc.

Ten článek na iDnesu ani nebudu konetovat. Stačí už jen nadpis. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Petr Bárta | 28. 4. 2020 12:11 | reakce na Richard Fuld - 28. 4. 2020 11:06

Citace - Richard Fuld / 28.04.2020 11:06


No to je ale strašlivá situace. :-) Každý Jouda si může vzít úvěr na bydlení ve výši 10 násobku jeho ročních příjmů a je to O.K. Ale stát má neudržitelný dluh již v situaci, kdy jeho zadlužení je pouhý 5 násobek jeho ročních příjmů? Nebuďte legrační. :-)


Za prvé, státní dluh se udává ve srovnání s HDP, ne s příjmem státu - předpokládám, že tohle víte, jen mezi tím (jako obvykle) tak trochu nerozlišujete.
No a za druhé - když tedy tentokrát Vám srovnánjí Joudy a státu nevadí, nezapomeňte taky že tomu Joudovi takhle zadluženému už nikdo nepůjčí...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Alexander Novotka | 28. 4. 2020 15:31 | reakce na Petr Bárta - 28. 4. 2020 12:11

A za třetí – stát nemá žádné peníze. Veškerý „příjem“ státu je to, co sebral násilím svým úspěšným občanům, což bude dělat do té doby, než si to oni nechají líbit. Co bude dělat fuldostát poté? Tisknout peníze a vytvářet perpetuitní dluhopisy.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 29. 4. 2020 19:35 | reakce na Alexander Novotka - 28. 4. 2020 15:31

Stát má příjmy z daní a peníze, které si půjčí (z prodeje státních dluhopisů). Tyto dva zdroje je možné nastavit tak, aby daně nebyly příliš vysoké a současně, aby inflace, kterou může v určitých případech způsobit příliš velká fiskální expanze (utrácení státu na dluh), nebyla příliš vysoká. Takže s daněmi problém nevidím. A ty nekonečné dluhopisy jsou dobré řešení. Stát bude mít dost peněz, daňové poplatníci budou mít nízké daně a lidi Vašeho ražení nebudou pindat, že stát seká nesplatitelné dluhy. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Petr Bárta | 30. 4. 2020 07:54 | reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2020 19:35

Aaa, a máme tu další příspěvek na téma "daně/inflace jsou nízké, extrémy jsou špatné, daně a inflace nikomu neškodí, a i kdyby, tak zdaňovaní/okrádaní inflací za to dostávají stabilitu" (aneb "znásilnění jednou za čas nikomu neuškodí, ti znásilnění si vlastně bezpracně užijí sexu, a i kdyby to nebylo úplně dobrovolné, tak za to dostávají dobrý pocit že násilník nikoho nezavraždil")...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 30. 4. 2020 13:52 | reakce na Petr Bárta - 30. 4. 2020 07:54

Aaaa, máme tu zase už jen hysterická ideologická demagogická absurdní srovnávání, svědčící o totálním bezradnosti z vyčerpání všech argumentů. Takhle vždy končí Altman, Fraj, Amos a teď už i Vy. Vítejte v klubu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Petr Bárta | 30. 4. 2020 14:40 | reakce na Richard Fuld - 30. 4. 2020 13:52

:-D Akorát teda škoda že jste ta "hysterická ideologická demagogická absurdní srovnávání" nikdy nedokázal jakýmkoliv způsobem vyvrátit (pořád při tom narážíte na logiku).

V klubu s panem Altmanem, Frajem, Amosem? Kdykoliv, s potěšením. V klubu s Vámi? Děkuji, nechci.

Jen je smůla, že členové Vašeho klubu pořád násilím tahají členy jiných klubů k sobě, a nutí je platit útratu...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 30. 4. 2020 16:49 | reakce na Petr Bárta - 30. 4. 2020 14:40

Vy po mě chcete abych vyvracel absurdní srovnání? To je ale již z podstaty úplně zbytečné.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Petr Bárta | 30. 4. 2020 21:48 | reakce na Richard Fuld - 30. 4. 2020 16:49

Stejně jako je v podstatě zbytečné snažit se Vám vyvracet Vaše absurdní argumenty o "bezrizikovosti státních dluhopisů, prospěšnosti a morálnosti daní, apod."...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Honza _ | 30. 4. 2020 15:41 | reakce na Petr Bárta - 30. 4. 2020 14:40

Právě že ne, žádná útrata se platit nebude.
Půjčíme si na ni :-)

https://www.youtube.com/watch?v=o_535-d4xm0

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 30. 4. 2020 16:51 | reakce na Honza _ - 30. 4. 2020 15:41

Ano, protože je to nesmysl platit státní dluhy. Něco jiného jsou ale dluhy soukromé. Váš odkaz na pana feldkuráta tak je v daném případě zcela nepřiléhavý.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Richard Fuld | 28. 4. 2020 13:52 | reakce na Petr Bárta - 28. 4. 2020 12:11

Ano, státní dluh se udává jako podíl na HDP, to vím. Co už ale nevím je, jak tento údaj relevantně vypovídá a kredibilitě daného státu nebo tzv. udržitelnosti státního dluhu.

Použil jsem srovnání hodnocení kredibility u státu a fyzické osoby, protože se v obou případech hodnotí stejným metrem. Při absenci nějakých objektivních a přesvědčivých absolutních měřítek udržitelnosti dluhu můžeme použít alespoň nějaké relativní měřítko.

Závěr, že státní dluh ve výši 5. násobku ročních příjmů státu(!) je neudržitelný, za situace, kdy současně na úvěrovém trhu není považováno individuální zadlužení ve výši 10. násobku ročních příjmů za neudržitelné, je jednoduše neudržitelný. :-) Snad nyní lépe pochopíte, kam jsem mířil.

Ano, Joudovi nikdo už více jak 10. násobek ročních příjmů nepůjčí. Jenže USA jsou v tomto ohledu teprve na polovině takto definovaného maxima dluhu. Jinými slovy, i kdybychom tento ukazatel platný pro jednotlivce aplikovali na stát, pak by USA mohli zdvojnásobit své zadlužení, aniž by se ve světle uvedeného kritéria udržitelnosti stal jejich státní dluh neudržitelným.

A to nemluvím o tom, že zde srovnáváme hodnocení udržitelnosti zadlužení smrtelného rizikového jednotlivce, jenž o své příjmy může kdykoliv přijít s prakticky nesmrtelným státem, který má své daňové příjmy zajištěny bez ohledu na to, jak bude starý. A to nemluvím o tom, že stát vlastní centrální banku, která je ochotna v případě problémů jím vydané dluhopisy neomezeně nakupovat.

Jinými slovy ten pan Wels v tom článku přehlíží zásadní skutečnosti. Proto jsou jeho závěry zcela nesprávné.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Jan Altman | 27. 4. 2020 11:34 | reakce na Jan Altman - 27. 4. 2020 10:56

"George Saravelos z Deutsche Bank dokonce hodnotí chování amerického Fedu jako konec svobodného finančního trhu, jak jej doposud známe, protože bude kupovat ve velkém množství kromě firemních dluhopisů i akcie, aby se finanční trhy v USA nezhroutily. Podobně aktivistické chování centrální bank hrozí po celém světě, varuje.

Mati Greenspan z izraelské analytické a poradenské společnosti Quantum Economics v souvislosti s vývojem posledních týdnů hovoří o konci kapitalismu, s tím, že se vytváří úplně nový systém fungování finančních trhů.

“Nabídkou odkupu “neomezeného” množství aktiv z trhu Fed v zásadě říká, že raději znárodní trhy, než aby dopustil pokles cen. To, co začalo jako experiment v měnové politice před deseti lety, se nyní stává přechodem na nový ekonomický systém,” citoval jeho slova americký web časopisu Forbes.

O manipulaci finančních trhů ze strany centrálních bankéřů hovoří také trader Glen Goodman, který úspěšně obchodoval v době globální finanční krize 2008. Akciové i měnové trhy je podle něj potřeba sledovat s vědomím, že může dojít k velkým manipulacím prostřednictvím centrálních bank, především americké Fed."

https://www.peak.cz/vlady-se-rozhodly-rozhazovat-penize-ve-velkem-globalni-dluh-vyrazne-naroste/22979/

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Zdeněk Suchý | 29. 4. 2020 11:08 | reakce na Jan Altman - 27. 4. 2020 11:34

Jeden pěkný graf: https://www.investicniweb.cz/news-rychlost-tisteni-penez-v-jednom-grafu/

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 29. 4. 2020 19:20 | reakce na Zdeněk Suchý - 29. 4. 2020 11:08

QE není tisk peněz. Vysvětlil jsem to zde snad už 100 x. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Richard Fuld | 28. 4. 2020 11:20 | reakce na Jan Altman - 27. 4. 2020 11:34

Chlapci z Deutsche bank by radši měli o svobodě finančního trhu držet hubu. Pod finanční svobodou si asi představují, že mohou dělat beztrestně vylomeniny, jako nakupovat americké hypotéční harampádí a pak se nechat zachránit daňovými poplatníky? Jak říkám, měli by radši mlčet.

FED nakupuje akcie, aby trh nezkolaboval? Nemyslím si. Podívejte se na indexy amerických akcií a zjistíte, že to fakt není třeba. Avšak nelze vyloučit, že to v budoucnu bude pro záchranu systému zcela nezbytné a správné. Jakkoliv mám s tímto způsobem intervencí vážné principiální problémy. Nicméně pokud chybí regulace bank, která by zabránila tomu, aby vklady v bankách byly ohroženy vývojem na akciových trzích, pak je v krizi třeba bránit systém i na této frontě. V prostředí chybějící předmětné regulace mi tak přijde v pořádku i intervence na akciových trzích, pokud se tím zabrání kolapsu bank. Alternativou by bylo takové banky v situaci, kdy začnou krachovat, zestátnit, doplnit chybějící kapitál a následně opět z privatizovat. Toto řešení by bylo asi vhodnější, než zachraňovat bankstery, kteří riskují vklady klientů v akciovém kasinu, spoléhaje na to, že je z případné bryndy vytáhne stát.

Jinými slovy znárodňování akciových společností nákupy jejich akcií centrální bankou mi přijde jako velký zdroj morálního hazardu a skutečné narušení trhu (v tomto s Vámi souhlasím), než zestátnění (a následná kapitalizace a privatizace) toliko bank, které se vinou poklesu cen akcií dostanou do problémů se solventností.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Jan Capouch | 22. 4. 2020 16:40

Opakování je matka moudrosti:

http://www.bastiat.kvalitne.cz/Inflace%20ve%20francii.htm

Za dvě stě let se vlády a centrální banky poučily. Místo přímého tištění peněz postaví mezi vládu a občany banky. Stát vydá dluhopisy, ty kopí komerční banky a poskytnou tak státu peníze pro jeho vesměs zhoubnou činnost. A když je těch dluhopisů moc a nikdo je nechce a hrozí, že se z nich stane bezcenný papír, zasáhne centrální banka a smění jej opět za peníze...
To je tak neuvěřitelně obludný, nemorální a nespravedlivý systém, že si tu revoluci snad i zasloužíme.

Nahlásit

+6
+
-

Richard Fuld | 22. 4. 2020 17:30 | reakce na Jan Capouch - 22. 4. 2020 16:40

1. Tentokrát si nechce stát půjčit na zhoubnou činnost. Tentokrát si státy budou půjčovat na záchranu ekonomik. Zhoubné by naopak bylo ponechat pasivně ekonomiku jejímu osudu a nic si nepůjčovat.

2. Buď jste četl špatně toho Bastiata, nebo se Bastiat mýlí, ale centrální banka (když ty dluhopisy nakupuje od bank) nemění státní dluhopisy na peníze. Pokud v tom spatřujete obludnost, pak spatřujete obludnost v něčem, co se v realitě neodehrává.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Honza _ | 23. 4. 2020 12:05 | reakce na Richard Fuld - 22. 4. 2020 17:30

"Tentokrát si státy budou půjčovat na záchranu ekonomik"
Teoreticky to myslíte krásně.
V praxi OSVČ a malé firmy na dotace nedosáhnou, ale velké firmy s připravenými právníky a bankéři to stihnou (doloženo od kamaráda z velké firmy a od kamaráda z malé firmy).
Stejně jako zajišťovací příkazy nebudou užívány na zhoubnou činnost, ale jen na zřejmé podvody (nebo konkurenci Agrofertu).

Pořád platí, pane Fulde, že zapomínáte, kdo tomu všemu šéfuje a proč tomu šéfuje...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 23. 4. 2020 16:00 | reakce na Honza _ - 23. 4. 2020 12:05

Stát se jim snaží pomoc, ani mu ještě nadávaj. Nová doba! :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Alexander Novotka | 24. 4. 2020 16:37 | reakce na Richard Fuld - 23. 4. 2020 16:00

:-)))
Ronald Reagan: The nine most terrifying words in the English language are "I'm from the government, and I'm here to help.
https://www.youtube.com/watch?v=xhYJS80MgYA

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Honza _ | 24. 4. 2020 09:05 | reakce na Richard Fuld - 23. 4. 2020 16:00

https://denikn.cz/346006/kreativni-ucetnictvi-ministryne-schillerove-k-bilionove-statni-pomoci-pricita-stamiliony-od-bank-vyplatil-se-zlomek/

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 24. 4. 2020 11:48 | reakce na Honza _ - 24. 4. 2020 09:05

Tady s Vaší kritikou musím souhlasit. Vláda se chlubí ve značné míře cizím peřím, v čemž je třeba Andrej velký mistr a toto samozřejmě stojí i za jeho dobrými volebními výsledky. :-) Zcela poctiví Mirci Dušíni v politice nevyhrávají. Resp. se do ní ani nehrnou. :-) Výběr politika, je vždy o výběru menšího zla. Bohužel.

Např. prominutí záloh na daň z příjmu je typická ukázka toho, jak vláda nikomu nic nedává. Ten kdo bude na konci roku ve ztrátě, tak mu vláda jen ponechala jeho peníze, které by mu stejně musela vrátit jako přeplatek na zálohách. V případě toho, kdo bude nakonec v zisku, tak možná pomáhá subjektu, který danou pomoc s cash flow nepotřebuje. Nicméně co se týče cash flow, tak to přece jen těm nebožákům alespoň nějak pomůže, ale nejde zde o to, že by vláda někomu něco prominula, nebo nechala v kapse, jak to vypadá, když někdo napíše, že něco někomu promíjí.

Rovněž ty tanečky s vydáváním opatření v režimu různých zákonů naznačují, že motivace vlády mohly být v tomto značně zavrženíhodné.

A takto bychom mohly dlouze pokračovat, protože kritizovat (i oprávněně) je přece tak snadné.

Já se ale snažím na celou věc pohlížet z nadhledu a hodnotit podle výsledků. Zatím(!) nemám pocit, že by to vláda nezvládala. Naopak mě jímá hrůza při představě, jak Kalousek v této situaci škrtá v rozpočtu, propouští "nadbytečné" úředníky a zvyšuje daně, aby zachránil státní rozpočet. Andrej není dokonalý samozřejmě, ale v této situaci mi nezbývá než poděkovat Bohu za něho!

Stejně tak ochrana nájemců není na účet vlády ale pronajímatelů. Ochrana dlužníků jde na účet bank. A tak bychom mohli pokračovat. Pokud to Schilerka podtrhne a sečte a napíše, že vláda nalila do ekonomiky bilion, tak je to samozřejmě nesmysl. Nejde zde ani o nalévání peněz do ekonomiky, natož pak o nalévání státních peněz. To vládu teprve čeká.

Důležité na konec.

Nelze vyloučit, že to nakonec vláda úplně posere s tím, že si budou myslet, že ekonomiku zachrání soukromé banky, pronajímatelé nemovitostí a klienti cestovek a že se pak vláda bude chlubit, jak malou díru nakonec udělala do státního rozpočtu. Tohle vyloučit neumím a podle toho, jak se to zatím vyvíjí, tak je to dokonce pravděpodobné. Nezbývá mi než doufat, že to tak nedopadne. Pokud ano, budu se muset asi přidat k Vám, co všichni nadáváte na Andreje. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Honza _ | 23. 4. 2020 20:32 | reakce na Richard Fuld - 23. 4. 2020 16:00

Stát TVRDÍ, že pomáhá.
V praxi na to potřební nedosáhnou, jen to dřív nebo později zaplatí ze svých daní...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 24. 4. 2020 11:54 | reakce na Honza _ - 23. 4. 2020 20:32

To, že to pak všechno zaplatí ze svých daní vyloučit nelze samozřejmě. Stačí, když si po krizi zvolí Kalouska, který je postraší Řeckem a pak jim napálí daně, které dopadnou hlavně na nemajetné, aby se splatily dluhy, které nasekal Andrej v krizi. :-) Nebo si zvolí zase Andreje, který občanům oznámí, že ČR je stále (i po krizi) jednou z nejméně zadlužených zemí v EU i na světě, kde dál porostou platy i důchody a že žádné daně není třeba zvyšovat. Každý strůjcem svého osudu. Tak nezbývá, než jít k volbám a držet si palce. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Capouch | 23. 4. 2020 19:20 | reakce na Richard Fuld - 23. 4. 2020 16:00

O medvědí službě jste slyšel?
Anebo: "Timeo Danaos et dona ferentes"?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 24. 4. 2020 11:56 | reakce na Jan Capouch - 23. 4. 2020 19:20

Riziko(!), že se to celé ukáže jako medvědí služby tu samozřejmě je, ale rád ho postoupím, než mít jistotu(!), že se to tu samo avšak určitě celé posere. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 23. 4. 2020 11:21 | reakce na Richard Fuld - 22. 4. 2020 17:30

Leda tak na záchranu Agrofertu, tu bolševickej obdivovateli estébáků!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Zdeněk Suchý | 23. 4. 2020 10:20 | reakce na Richard Fuld - 22. 4. 2020 17:30

Vy musíte být milovník oxymoronů.
....Tentokrát si nechce stát půjčit na zhoubnou činnost. Tentokrát si státy budou půjčovat na záchranu ekonomik...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 23. 4. 2020 16:02 | reakce na Zdeněk Suchý - 23. 4. 2020 10:20

Oxymoron je to jen pro Vás. Kdo jiný, než stát může té ekonomice v této situaci pomoci? Matka Tereza?
A zhoubné by bylo, kdy stát nedělal nic. Skončilo by to hromadnými hroby a totálním kolapsem ekonomiky. Chytrolíne s oxymoronem.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Altman | 23. 4. 2020 11:23 | reakce na Zdeněk Suchý - 23. 4. 2020 10:20

Přesně. Stát nedělá nic jiného, než že ekonomiku ničí. Ale v estébácko agroferťácké novořeči "zachraňuje ekonomiku" :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Richard Fuld | 23. 4. 2020 16:07 | reakce na Jan Altman - 23. 4. 2020 11:23

Prdlajs. Bez státu bychom teď byli všichni nahraní. I skalní pravičáci, kteří by nejraději stát zrušili ale říkají, že by ho chtěli mít jen malý, dnes vzpínají své oči a ruce pouze ke státu (ne k bratrům Kochovým) a stěžují si, že poskytovaná státní pomoc je moc malá, pomalá a nedostatečná. To jenom fanatici Vašeho ražení setrvali na tom, že bez státu by to bylo v této situaci super. :-)
Opravdu legrační. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Jan Altman | 24. 4. 2020 09:16 | reakce na Richard Fuld - 23. 4. 2020 16:07

Vás na VUMLu neučili, co to je "rent seeking"?

Když stát rozdává (z nakradeného), tak logicky každej křičí, že to právě on by měl dostat nejvíc a přednostně.
Je to jedna z nejvíce škodlivých rolí státu. Působí, že podnikatelé, místo aby se přizpůsobovali nové situaci, hledali nové cesty, tak sedí, čekají a žádají o dotace.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Richard Fuld | 24. 4. 2020 11:59 | reakce na Jan Altman - 24. 4. 2020 09:16

Ti co přijdou o zákazníky trvale tak se budou muset přizpůsobit určitě, bez ohledu na to, jestli od státu něco dostali nebo ne. Jen jim ta dotace může pomoci k tomu přizpůsobení.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Honza _ | 24. 4. 2020 11:07 | reakce na Jan Altman - 24. 4. 2020 09:16

Američané dodávali potravinovou pomoc domorodcům. Postavili letiště, dovezli bedny s pomocí, odletěli.
Když jídlo z beden došlo, domorodci postavili znovu letiště a čekali na pomoc...
https://www.youtube.com/watch?v=DmTXMkTMOa8

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 24. 4. 2020 12:02 | reakce na Honza _ - 24. 4. 2020 11:07

Blbost má své následky. To platí napříč civilizacemi a všemi kulturami. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Altman | 22. 4. 2020 15:36

______________________________ ______________
Hezký obraz o současném stavu fuldonomiky:

https://warengo.com/stories/46645-historicky-propad-cen-ropy-do-minusu-je-dukazem-ze-se-aktualne-ritime-do-pekla-a-sedime-v-prvni-tride
______________________________ ______________
Proč furt nikdo nechápe geniálního ekonoma z PKOJF, proč si furt všichni myslí, že dluh není náš kamarád?

https://www.tydenikhrot.cz/clanek/dluhy-jsou-tady-zas-a-bude-hur
______________________________ ______________
Akceptace bitcoinu mezi tím (logicky!) roste:

https://www.remaxdelux.cz/realitni-kancelář-remax-delux-zacala-prijimat-bitcoin-19-4-2020
______________________________ ______________
Souhlas:

https://www.facebook.com/kryptojoseph/posts/10219179035160730
______________________________ ______________
Důležité je nenechat si v ruce černého Petra - státní měnu či státní dluhopis, který bude tou inflací zasažen:

https://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika/ekonomika-dluhem-proti-viru.A200418_220512_p_ekonomika_wag

Akorát pokud se těch státní černých Petrů začnou lidi zbavovat, tak se tomu říká hyperinflace.
______________________________ ______________
A ano, zlato je dobrou možností, jak uniknout - pokud tedy nepřijdou nějaká opatření jako DPH na zlato (proč ne, když na stříbře je), vyvlastnění zlata, zdanění majetku (pak má smysl jen to zlato, o kterém stát neví - tedy rozhodně ne zlato placené obchodníkovi převodem a doručené zásilkovou službou), zákaz importu a ecpoprtu zlata (pak už pomůže jen bitcoin), atd...

https://www.zerohedge.com/commodities/fed-cant-print-gold-bofa-calls-gold-ultimate-store-value-raises-price-target-3000
______________________________ ______________
https://www.sovereignman.com/trends/theyll-wreck-the-currency-if-they-have-to-27685/

Nahlásit

+5
+
-

Richard Fuld | 22. 4. 2020 17:58 | reakce na Jan Altman - 22. 4. 2020 15:36

Propad ceny ropy na květnovém futures kontraktu do záporu není znamením toho, že se řítíme do pekla. Je to důsledek toho, že do obchodování s deriváty se v daném případě pustli nějací amatéři, které jen profíci nachytali na hruškách a pěkně si je vychutnali. :-) Stejný amatér, který zjevně vůbec neví která bila, psal i ten článek, na který odkazujete. :-) A tak se mu podařilo udělat z komára velblouda, což dnes samozřejmě není nic výjimečného. :-)

K tomu článku na hrotu. Ani tam, nezpochybňují, že se stát bude muset nyní zadlužit. Avšak pak začnou blábolit o tom, jak se budeme muset uskrovňovat, zvedat daně a jiné hlouposti. Ne to se dít nebude, protože během této krize se konečně přijde na to, že na velikosti státního dluhu skutečně nic nezávisí a snahy o jeho splácení jsou nesmysl a že jediné na čem záleží je hladký chod ekonomiky a cenová stabilita. Statní dluhy se stanou pouhou mlhou v minulosti. Jen se zjistí, jak pošetilé bylo myslet si, že krizi (či cokoliv jiného) lze řešit fiskálními restrikcemi. Zjistí se, že je třeba usilovat o prosperitu občanů a firem o hladký chod ekonomiky, nikoliv plánovat zcela nedůležitý stav státního dluhu (s tím už v podstatě vizionář Andrej už dávno začal, viz jeho grandiózní "nepřesnost" plánů schodku státního rozpočtu). Velikost státního dluhu už bude pouze něco, co se bude sledovat jako počasí, něco co bude v pozadí bráno jako jeden z dílčích indikátorů toho, jak ekonomiky daného státu dobře nebo špatně fungují.

Podle Altmana akceptapce BTC raketově roste. :-) Po roce přibyl zase nějaký subjekt, který bere platby v BTC (jakási realitní kancelář). :-) To je fakt legrace. Nepřipadáte si někdy jako 6. letý chlapec s velkýma očima?


A taky Vám sem nakopíruji úryvek z článku:

"Vláda a centrální banka musejí v časech krize spolupracovat, vědět, jaké jsou možnosti, a co, kdo, kdy a jak udělá. Nic není důležitější, než mít kompetentního ministra financí, který umí mluvit s kompetentním guvernérem centrální banky. V takovém tandemu se lze dostat i z násobně horší situace, než je ta naše současná. Teď se ukáže, jak na tom po této stránce v Česku jsme."

Ano dokonce ani Záměčník neprotestuje v této době proti koperaci mezi vládou a centrální bankou. :-) Naopak to považuje za zcela klíčové.

https://www.tydenikhrot.cz/clanek/co-zachrani-ceskou-ekonomiku-navod-na-preziti-velke-koronavirove-krize

A zlato? To je a pořád bude jen kus kovu. Jaká je jeho cena mě a spoustu lidí s běžnými starostmi vůbec nezajímá. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-6
+
-

Jan Altman | 6. 5. 2020 17:42 | reakce na Richard Fuld - 22. 4. 2020 17:58

Ale kulo, Ransdorfe!

mises.org/wire/how-governments -broke-oil-market

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 6. 5. 2020 19:27 | reakce na Jan Altman - 6. 5. 2020 17:42

Oil market? Proboha ne! Vždyť tam fungují zcela oficiálně kartelové dohody. Tomu trhu chybí naopak něco jako celosvětový ÚOHS, který by jim to kartelování zatrhl. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Petr Vorlíček | 22. 4. 2020 23:45 | reakce na Richard Fuld - 22. 4. 2020 17:58

Je evidentní, že vůbec netušíte, co jsou to futures kontrakty a jak a proč fungují...
Jedem kontrakt futures na ropu reprezentuje 1000 barelů ropy. Zrůdnost systému je v tom, že je v obchodu s futures ropy extrémní množství spekulativniho kapitálu (to jsou ti "profíci"), kteří těží z fundamentálních výkyvů trhu s ropou. Jistě, mají i pozitivní roli, zlepšují likviditu trhu.
Tyhle profíky to právě vykostilo, protože díky extrémnímu nárústu contanga nebylo možné levně přerolovat futures do června. Stalo se to proto, že už nebyly dostupné skladovací kapacity ropy, vše je narvané ropou díky ochladnutí poptávky.
Takže aby zabránili nucenému fyzickému dodání 1000 barelů na 1 kontrakt, které je velmi velmi drahé, byli ochotni platit ,(obdržet za kontrakt zápornou cenu), bylo to stale levnější, než nucená doprava a skladování těch barelů....Také nešlo o tak velkou sumu, byl to jen výkyv, nicméně kdyby trh komodit nebyl utopen ve spekulativním kapitálu, zřejmě k tomu nedojde, nebo minimálně ne v takové míře...
Aby zpracovatelům ropy byly kontrakty futures něco platné, musí být potřeba kapitálu malá, takže tam musí být velká páka, aby kontrakty mohli využívat k řízení pojištění ceny komodity.
Ta zrůdnost spočívá v tom, že fondy ropy byly 100% virtuální, žádnou ropu, se kterou obchodovsly v řádech miliard nikdy ani neviděly z okna, vše rolovali...
Např. největší zlatý fond drží (prý) zlatý ekvivalent kompletního portfolia. Do značné míry je to ale také specifikem dopravy a skladování ropy, jonak to v podstatě nejde dělat...

Nepřijde mi to ani zdaleka tak zrůdné, jako přímá manipulace akciového trhu bankami za nepeníze, které k nim zdarma!!! roky proudily od Fedu...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 23. 4. 2020 15:54 | reakce na Petr Vorlíček - 22. 4. 2020 23:45

Pár nováčků drželo ty kontrakty tak dlouho, až už s nimi obrazně řečeno plavali v té vodě jenom samí žraloci, kteří se nad nimi nakonec slitovali a koupili to od nich za těch -40 dolarů. Školácká chyba, těch co včas nepřerolovaly pozice do následujícho kontraktu.

Vykoštěni byli zelenáči, kteří neměli ani páru o tom, že z končícího kontraktu musí včas přerolovat. Profíci vykosťovali.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Altman | 23. 4. 2020 11:25 | reakce na Petr Vorlíček - 22. 4. 2020 23:45

Tohle mu asi nevysvětlíte :-(

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 23. 4. 2020 15:55 | reakce na Jan Altman - 23. 4. 2020 11:25

Tak zrovna v tomhle jsem jako ryba ve vodě. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Ivo Schlägel | 22. 4. 2020 12:30

Pan Fuld je mimoň. Dobře informovaný, sečtělý, pravděpodobně vzdělaný, schopný vykonávat i nějakou tu ministerskou funkci. Ale stále mimoň. A lepší to nebude.

Nahlásit

+5
+
-

Richard Fuld | 22. 4. 2020 18:26 | reakce na Ivo Schlägel - 22. 4. 2020 12:30

Mimo jste samozřejmě Vy. :-) A nejste v tom samozřejmě sám. :-) Dnes je mimo i drtivá většina slovutných ekonomů. :-) To, že jsou dnes ekonomové tak bezradní pramení pouze z toho, že se drží chybné a zbytečné doktríny (fiskální "odpovědnosti") a tu klíčovou, která je základem řešením všech současných problémů a je napsána snad v každé učebnici ekonomie, zcela bez důvodů téměř všichni a bez jakékoliv diskuze opustili. Opuštěna byla doktrína bezrizikovosti státního dluhopisu. A proč? Protože pár panikářů na trhu se státními dluhopisy zpanikařilo a centrální banka a stát na to adekvátně nereagovali. Od té doby vnímají téměř všichni státní dluhopisy jako jedno z nejrizikovějších aktiv, jaké může člověk držet. :-)

Je to stejné jako by se najednou zapomnělo na to, že jako základ naší civilizace máme zákonem zapovězeno vraždění, a to jenom proto, že se někde vyskytla partička panikařících vrahů, kteří zavraždili koho potkali a přítomní policajti a ani nikdo jiný jim v tom nijak nezabránili. Po té už najednou nikdo nevnímá, že vraždění je stále zákonem zakázáno, a všichni se začnou chovat, jako kdyby žili v prostředí, kde vraždění zakázáno nebylo. Stejně absurdní je to s ignorování základní doktríny současného peněžního systému, tedy že státní dluhopisy s sebou nenesou kreditní riziko. Přesto všichni mluví o rizikových přirážkách u státních dluhopisů a ratingové agentury udělují dluhům jednotlivých států ratingy, hodnotící kreditní riziko těchto instrumentů. :-)

A ještě k tomu mimoňství. V minulosti se stávalo v podstatě pravidelně, že na toho, kdo jiným rozbíjel jejich zavedené představy o prostředí v kterém žijí, se pohlíželo jako na mimoně. A to platí samozřejmě i dnes. Na anarchokapitalisty, kteří se taky ostatním snaží zbořit představy o tom, že demokratický právní stát je jediná rozumná forma organizace společnosti, taky drtivá většina lidí pohlíží, jako na totální mimoně. V tomto případě ale podle mého názoru zcela oprávněně. :-)

Mé názory ani zdaleka nejsou tak radikální, jako ty jejich. Zatímco ty moje názory jen upozorňují na invalidní posun od systému, ve kterém žijeme, ty jejich převrací všechno naruby a pro jejich obhajobu v podstatě nemají vůbec nic v ruce.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-6
+
-

Petr Vorlíček | 22. 4. 2020 23:49 | reakce na Richard Fuld - 22. 4. 2020 18:26

A co máte při psaní tak sebevědomého článku v ruce vy? Ohanbí???

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 23. 4. 2020 15:57 | reakce na Petr Vorlíček - 22. 4. 2020 23:49

Brzděj, Vorlíček, nebo dostanou přes držku. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Jan Altman | 22. 4. 2020 15:37 | reakce na Ivo Schlägel - 22. 4. 2020 12:30

Ransdorf

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Richard Fuld | 22. 4. 2020 10:56

Ledy se začaly hýbat. Soros doporučuje EU možnost vydání perpetuálních bondů v nominále 1 bilionu eur s kupónem 0,5% p.a. na boj proti koronakrizi. :-) Takže je to konečně na stole. :-) Leyenová vyčíslila sumu potřebnou pro záchranu EU na 1 bilion eur, ale jako každý politik neví, kde tu sumu získat. :-) Sorosův návrh má EU nyní před nosem. Žádný jiný způsob, jak získat danou částku, než ji nechat vytvořit centrální bankou, dnes jednoduše neexistuje. Nakonec to vypadá tak, že ekonomové a politici potřebovali pořádnou ránu mezi oči, aby se jim rozsvítilo v hlavách a konečně pochopili, jaké možnosti jim skýtá koncept státního dluhu v prostředí účetních peněz a možnosti jaké má v takovém prostředí centrální banka. Jen se obávám, že celé to budou chtít zarazit Němci, s jejich zbytečně hysterickými obavami z hyperinflace.

Jinak s těmi perpetui nejde o nic objevného. Relevantním rozdíl mezi vydáváním klasických státních bondů a vydáváním perpetuí spočívá pouze v tom, že část dluhu v podobě perpetua nebude třeba refinancovat. Pokud se to zrealizuje nebude to žádná revoluce. :-)

https://www.project-syndicate.org/commentary/finance-european-union-recovery-with-perpetual-bonds-by-george-soros-2020-04

Nahlásit

-5
+
-

Jan Altman | 22. 4. 2020 15:38 | reakce na Richard Fuld - 22. 4. 2020 10:56

To zní skvěle, to doporučím mojí tetičce. Vydat nulově úročený dluh s nekonečnou splatností. Je tak pitomá, že jí to samotnou nenapadlo. A při tom si již dávno mohla užívat v Karibiku.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+10
+
-

Richard Fuld | 22. 4. 2020 16:36 | reakce na Jan Altman - 22. 4. 2020 15:38

Jó, když to OD NÍ centrální banka koupí, proč nééé? :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Jan Altman | 23. 4. 2020 11:29 | reakce na Richard Fuld - 22. 4. 2020 16:36

Založí si vlastní, ne?
Když může Andrej, Miloš a Jirka, co by nemohla tetička?
Pokud je centrální banka užitečná, tak 100 centrálních bank bude 100x užitečnějších.

Nebo by ještě tetička mohla udělat jinou perverzitu, kterou vedle jiných perverzit také milujete: založit si vlastní měnu TetičkaTolar, tisknout si ji ve velkém měřítku a najmout si bandu sta chuligánů, kteří budou s bejzbolovýma pálkama chodit "domlouvat" obchodníkům, kteří by snad tuto skvělou měnu odmítali přijímat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+8
+
-

Richard Fuld | 23. 4. 2020 16:09 | reakce na Jan Altman - 23. 4. 2020 11:29

Ať si založí třeba milion centrálních bank a třeba i MMF a OSN. Vy jste zralý na Chocholouška.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-6
+
-

Richard Fuld | 21. 4. 2020 13:02

Klasické nesmysly o šetření státu v dobrých časech, aby měl stát co utrácet v těch zlých. "Pouhé" zastavení růstu dříve stabilně rostoucího státního dluhu panu Páleníčkovi nestačí, přitom jde z hlediska polistopadového vývoje státního dluhu o zcela zjevnou a nepřehlédnutelnou kladnou výjimku z jinak z velmi neutěšeného stavu.

Problematičnost uvedeného konceptu spoření v dobrých časech na zlé časy spočívá v tom, že již tento (zdánlivě bohulibý) záměr může urychlit příchod oněch zlých časů, ne-li je přímo vyvolat. Současně platí, že ty dobré časy zde nenastaly pouze díky oživení okolních ekonomik. Dobré časy zde nastaly rovněž díky onomu zvyšování mezd a důchodů, resp. především díky tomuto. Nebýt růstu životní úrovně, ocitli bychom se ve státě stále chudých občanů, kteří by se s dopady krize potýkali mnohem hůře, než máme možnost nyní.

Jinými slovy i díky onomu kritizovanému nevytváření rozpočtových rezerv jsme se ocitli v tak dobrých časech, v jakých jsme se ocitli. Pokud bychom se po Kalouskovsku tehdy "odpovědně" chystali na ty zlé časy, pak by ty dobré časy nebyly tak dobré, jak jsme je zažili, pokud bychom se nějakých dobrých časů vůbec dočkali. I zde platí, něco za něco. I příprava na zlé časy něco stojí. Za onu přípravu na zlé časy bychom platili tím, že ony dobré časy by nebyly tak dobré, jak by mohly být.

Lze tak shrnout, že chystáním se na ty zlé časy by se stát předem a jistě(!) vzdával zčásti oněch časů dobrých, a to vše pouze z důvodu možného(!) budoucího příchodu časů zlých! A přitom úplně zbytečně! Uvedeným spořením státu na zlé časy pouze u jednotlivých občanů zajistíme, že časům zlým budou čelit relativně slabší, když současně stát žádné rozpočtové rezervy na horší časy vůbec nepotřebuje, jak je vysvětleno dále.

Od liberála bych navíc očekával, že bude horovat spíše za to, aby se na horší časy připravoval individuálně každý jednotlivec(!), podle svého uvážení a ne stát. Z hlediska připravenosti na horší časy mi přijde určitě vhodnější, pokud budou dané situaci čelit primárně jednotlivci s jejich vlastními rezervami. Proč bychom se v tomto měli spoléhat na nějakou tvorbu státních rozpočtových rezerv? Stát by pouze v dobrých časech jednotlivcům neměl komplikovat tvorbu oněch individuálních rezerv jalovými a zbytečnými snahami o dosahování rozpočtových přebytků (vysoké daně, fiskální restrikce, fiskální "odpovědnost"...), a to platí jak pro dobré, tak pro špatné časy! Současně ale musím dodat, že z hlediska možností čelit ekonomickým šokům by byla kontraproduktivní i nadměrná tvorba rezerv na individuální úrovni jednotlivých ekonomických subjektů. V tomto ohledu jsem chtěl pouze připomenou panu Páleníčkovi, že v jeho náhledu na danou věc dlí zjevný rozpor s "ideologií", kterou zastává.

Nyní k tomu, jak by měl stát v dobrých a zlých časech využívat své rozpočtové možnosti. Pokud stát hospodaří v dobrých časech v podstatě vyrovnaně, čehož jsme byly v minulých letech svědky, pak lze takové chování státu v dobrých časech považovat za odpovědné, úspěšné a prospěšné. Ve zlých časech by pak stát měl pomáhat státními penězi všude, kde je potřeba, bez ohledu na rozpočtové "následky" s cílem eliminovat co nejvíce dopady dané krizové situace.

Názory pana Páleníčka jsou opřeny pouze o jakousi "lidovou moudrost", že jednotlivec by si měl spořit na horší časy, kterou však zcela nepřiléhavě aplikuje na hospodaření státu. Současně pak upozorňuje na pseudomorální problém toho, že netvoření státních rezerv na zlé časy v dobrých časech má za následek razantní zadlužování státu při záchraně ekonomiky ve zlých časech, což následně údajně dopadne na bedra dalších generací, které budou muset onen gigantický státní dluh splatit.


Jaké následky může mít aplikace oné "lidové moudrosti" na stát, jsem již psal výše. Pan Páleníček se však mýlí rovněž v jeho názoru, že v krizi vzniklé státní dluhy bude někdo muset v budoucnu splatit. Z hlediska chodu ekonomiky (o to jediné tady jde) je totiž výše státního dluhu zcela irelevantní veličinou. Nebudu moc přehánět, pokud napíšu, že údaj o státním dluhu je jen bezvýznamným číslem zapsaným kdesi v účetnictví státu.

Stát a jeho v podstatě bezmezné možnosti zadlužit se, zde máme právě proto, aby v krizích nemuseli zbytečně trpět občané státu a firmy v něm podnikající. Stát a jeho státní rozpočet je v podstatě bezedným absorbérem všech negativních ekonomických šoků, umožňující bez fatálních následků přečkat i velmi zásadní narušení chodu ekonomiky.

Chápu, že tento způsob náhledu na státní rozpočet je v příkrém rozporu se současnou doktrínou fiskální "odpovědnosti". Jenže doktrína fiskální "odpovědnosti", která hlásá, že státní dluhy je třeba mít pod kontrolou, neboť jednou přijde den, kdy budou muset být splaceny, je chybná. K tomu, aby státní dluhy musely být splaceny neexistuje jediný racionální ekonomický důvod.

Proč není nutné splácet státní dluhy?


Principiální důvody:

Kdo je dlužníkem a kdo tedy má splácet státní dluh, je každému jasné. Splatit státní dluh musí dlužník, kterým je stát. Avšak jak může stát, který není podnikatelsky aktivním subjektem (a tak to má v tržní ekonomice být) splácet své dluhy? No jedině z příjmů, kterými disponuje, tedy převážně z daní, které platí firmy a občané. Lze tak uzavřít, že skutečnými dlužníky ve vztahu ke stáním dluhům jsou daňoví poplatníci daného státu.

Obdobně netriviální je ale i otázka, kdo je věřitelem státu. Jednoduchá, ale velmi zavádějící odpověď zní, že věřitelem státu jsou aktuální majitelé státních dluhopisů. Uvedené ale platí jen ve vztahu k zcela marginální části státního dluhu (typicky v případech, kdy stát prodává své dluhopisy přímo občanům). Drtivá většina věřitelů jsou ale opět občané a firmy (z nichž drtivá většina jsou také daňovými poplatníky). Zjednodušeně se dá totiž říci, že primárními věřiteli státu jsou aktuální držitelé peněz, které banky vytvořily v okamžiku, kdy tyto peníze půjčily státu. Jinými slovy věřiteli státu není opět nikdo jiný, než zase daňový poplatníci, kteří by tak měli penězi jimi odvedenými na daních splácet státní dluhy v podstatě sami sobě. Ekonomická nesmyslnost této situace, kdy někdo splácí dluh sám sobě, je zřejmě evidentní.

Dalším principiálním důvodem, proč splácení státního dluhu je nesmyslné, spočívá v tom, že peníze, které nejprve stát vybere na daních od daňových poplatníků a pak jimi splatí bankám státní dluh, v bankách prostě zaniknou. Nikdo ty peníze nezíská, nikdo z toho nemá nějaký reálný prospěch. Po pokusu o splacení státního dluhu by tak zde zůstala pouze trpká pachuť z navýšení daní, které bylo nutné pro vybrání dostatečně velké částky, tak aby mohl být státní dluh splácen, pokud by tedy takové zvýšení daní nevedlo nakonec k opačnému vývoji, tedy k poklesu ekonomiky a naopak sníženému výběru daní a tedy naopak k růstu státního dluhu, namísto jeho splacení.


Praktické důvody:

Pokud připustíme, že státní dluhy by měli občané a firmy splatit, pak nám zde vyhřezne další absurdita tohoto počínání. Splacením státního dluhu totiž stát a občané a firmy v něm sídlící vůbec nic nezískají. Splacením dluhu sice dojde k tomu, že v kolonce státní dluh bude zaúčtována nula, současně ale občané a firmy daného státu o částku splaceného dluhu zchudnou. Tato situace nás tedy staví před otázku: chceme splnit naši pseudomorální povinnost splatit státní dluh za cenu o výši státního dluhu zchudneme a odměnou nám bude jen neuchopitelný pocit nulového státního dluhu? Nebo se smíříme s tím, že ve státním účetnictví je zapsána cifra představující státní dluh a dál budeme pokračovat ve svých životech bez zbytečného násilí v podobě splácení státního dluhu, kterým nikdo nic nezíská?


Z vnějšího pohledu pak celá věc vypadá následovně. Buď bude existovat stát s bohatými občany a firmami a prosperující ekonomikou, který je ale zadlužený, nebo budeme vidět stát sice oddlužený, avšak s chudým obyvatelstvem a firmami a s decimovanou ekonomikou. Třetí možnost je ta, že se stát neúspěšně pokusí o splacení nesplatitelného dluhu, kdy zde zbyde ještě zadluženější stát s chudým obyvatelstvem a zdecimovanou ekonomikou. Pro mě je volba zcela jasná. Volím raději život bohatých jednotlivců v zadluženém státě s fungující ekonomikou, než jistotu živoření ve zdecimované ekonomice s chudým obyvatelstvem v možná(!) oddluženém státě.

Dalším důvodem, proč je splácení státního dluhu jen zbytečným masochismem je skutečnost, že "problém" státního dluhu lze vyřešit velmi efektivně a elegantně tak, že jej prostě na trhu skoupí centrální banka daného státu, což se v posledních letech v podstatě běžně děje v rámci kvantitativních uvolňování. Pojem kvantitativní uvolňování podle mě totiž nejspíše znamená, že na primárním trhu se státními dluhopisy QE vytváří nové kvantum prostoru pro nákupy nově emitovaných státních dluhopisů. Vzhledem k tomu, že centrální banku vlastní stát, pak nastává situace, kdy stát dluží instituci, kterou sám vlastní, tedy z určitého pohledu dochází k tomu, že stát formálně dluží sám sobě.


Nevyčítejte tedy vládě, že Vás neškrtila v dobrých časech, protože byste dnes nebyli v takové ekonomické kondici, v níž jste nyní. To, že si stát nevytvořil v dobrých časech rezervy na zlé časy není z mnoha výše uvedených důvodů vůbec důležité. Naopak by bylo chybou, pokud by se o to stát pokoušel. Navíc konkrétně ČR je jednou z nejméně zadlužených vyspělých zemí, takže k dalšímu zadlužování z titulu absorbce i vážných ekonomických šoků má stále obrovský potenciál, bez toho, že by hrozilo, že na nás zaklekne ECB a/nebo MMF s tím, že si tady žijeme moc nad poměry, jako se to stalo Řecku. Také z tohoto důvodu je potřeba mít skutečnou měnovou autonomii, tedy vlastní měnu a vlastní centrální banku, která má příslušné pravomoci a potřebnou míru autonomie, což právě Řecku tak citelně tehdy chybělo.

Uvedl jsem spoustu důvodů, proč by se nemělo trvat na tom, že se státní dluh musí splatit. Zajímalo by mne tedy, zda někdo má relevantní a silnější důvody, proč by se na splacení státního dluhu mělo pohlížet jako na zcela nevyhnutelné.

Nahlásit

-52
+
-

Alexander Novotka | 24. 4. 2020 17:38 | reakce na Richard Fuld - 21. 4. 2020 13:02

A teď ještě tu o „tržním přerozdělování“, prosím. Ta je taky dobrá, i když obvykle poněkud kratší...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 24. 4. 2020 18:48 | reakce na Alexander Novotka - 24. 4. 2020 17:38

Připadá Vám mnou popsaná realita jako v pohádce? To je dobře. O to lépe by se to mohlo uchytit. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

foxy | 22. 4. 2020 10:29 | reakce na Richard Fuld - 21. 4. 2020 13:02

Tautologie.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 22. 4. 2020 11:02 | reakce na foxy - 22. 4. 2020 10:29

Ale jděte. Prokažte, že jde o tautologii. To by mohl říct každý o každém tvrzení, že jde o tautologii. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Michal Mrozek | 22. 4. 2020 06:31 | reakce na Richard Fuld - 21. 4. 2020 13:02

Voláte po "kapitalizmu" a zároveň jej zaháníte. Tlačíte káru a zároveň jste ji zabezpečil proti pohybu. Nepracujete s časovou hodnotou peněz, spoření je pro vás sprosté slovo a tím popíráte realitu ekonomického rozhodování. Nechápete lidské jednání, jinak byste nemohl takhle plácat. Pokud budoucí špatné časy nezavdávají příčinu šetřit, pak neexistuje žádný důvod pro šetření. Zadlužme se na maximum, vyhrává ten, kdo je v tom nejlepší, že?

Naštěstí můžeme říct spolu se zřízenci, co chytli umělce Uko Ješitu na jeho poznámku "kolik třešní, tolik višní...". "Jen ať si pindá, my jsme na to zvyklí."

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Richard Fuld | 22. 4. 2020 11:17 | reakce na Michal Mrozek - 22. 4. 2020 06:31

Kapitalismus je základ a stát umožňuje kapitalismu jeho hladký chod. Nejde o žádné brzdění. Jde o udržování kapitalismu v chodu a současné znemožnění pádu do propasti.

Časová hodnota peněz? Nesmysl. Peníze nemají hodnotu. Peníze jsou jednotkou hodnoty. Je to stejné jako byste řešil otázku kolik váží jeden kilogram.

Spoření není sprosté slovo. Individuálně ať si každý spoří, jak chce. Negativní důsledky nadměrného individuálního spoření může naštěstí eliminovat právě stát. :-) Avšak státní spoření je nesmysl. Stát nemá být hospodář a nemá ani spořit ani vydělávat ani podnikat a výsledná bilance státního rozpočtu by měla být jen indikátorem toho, co se v ekonomice děje, nikoliv cílem, kterého má ekonomika dosahovat. Stát má pouze nepřekážet hladkému běhu kapitalistické ekonomiky a v případě, že se ekonomice nedaří, pak jí má pomoci. Avšak rozhodně ne tak, že ekonomiku nejprve oslabí (vybere víc daní) na to, aby pak ty sebrané peníze, používal na pomoc ekonomice v nesnázích do kterých ji stát v podstatě přivedl. Taková "pomoc" státu je nesmysl. Pro skutečnou pomoc ekonomice je třeba, aby stát použil peníze, které nikomu nevzal a které nebude následně od nikoho chtít zpět.

Podle Vás je jediným důvodem šetření příprava na zlé časy? To jste snad ani nemyslel vážně, že né. :-) Mnoho lidí šetří peníze naopak na dobré časy, např. na dovolenou. :-)

Pokud se stát zadluží, aby pomohl ekonomice, pak bych mu toto zadlužení určitě nevyčítal. A chtít potom po státu, aby ten dluh ještě splatil je už úplné chucpe, resp. totální nesmysl . :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-5
+
-

Petr Vorlíček | 23. 4. 2020 00:00 | reakce na Richard Fuld - 22. 4. 2020 11:17

Kilogram váží 9,81 N, to je síla, kterou na naší matičce zemi působí na váhu.
Časová hodnota peněz je úplně stejně exaktní!
Je to derivace funkce kreténismu všech monetárních kouzelníků, kteří svým nezodpovědným chováním udělali z ekonomik feťáka, který bez injekce likvidity okamžitě exituje, a jako každý feťák pokaždé potřebuje vyšší dávku. Skončí oba stejně, zabije je poslední nadměrná dávka, kterou už srdce nezvládne...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 24. 4. 2020 12:05 | reakce na Petr Vorlíček - 23. 4. 2020 00:00

Moji otázku jsem položil nedokonale. Tak znovu. Kolik kilogramů váží jeden kilogram? Je to stejné jako když se zeptáte kolik korun stojí jedna koruna. Je to nesmysl. Peníze nemají cenu. Jsou jednotkou ceny.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Alexander Novotka | 24. 4. 2020 16:39 | reakce na Richard Fuld - 24. 4. 2020 12:05

Když budete mít úrok 10% p. a., tak 1 koruna Vás bude ročně za předpokladu, že jí po jednom roce splatíte, stát 1,10 Kč. Když nesplatíte, tak 0,1 Kč.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 21. 4. 2020 17:07 | reakce na Richard Fuld - 21. 4. 2020 13:02

To je fakt DaDa na N-tou.

"Od liberála bych navíc očekával, že bude horovat spíše za to, aby se na horší časy připravoval individuálně každý jednotlivec(!), podle svého uvážení a ne stát."

Naprostý souhlas. Ale MUSÍ to dělat v nestátní měně, ne v měně, kterou si ten stát může "tisknout", manipulovat, případně na ní provádět měnové reformy. Individuální příprava je žádoucí a správná, ale oddělení se od státu musí být důsledné.
Stát sice tvrdí, že má měnový monopol, ale naštěstí již dnes máme prostředky na jeho obejití-rozbití.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+7
+
-

Josef Fraj | 21. 4. 2020 15:06 | reakce na Richard Fuld - 21. 4. 2020 13:02

On tomu snad opravdu věří.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 21. 4. 2020 17:47 | reakce na Josef Fraj - 21. 4. 2020 15:06

Ne, ne. Já věřit nemusím, já mám k tomu racionální argumenty. To právě Vy věříte, že státní dluhy se musí splatit, protože žádné přesvědčivé argumenty k tomu nemáte. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-11
+
-

Josef Fraj | 22. 4. 2020 11:56 | reakce na Richard Fuld - 21. 4. 2020 17:47

Vy vůbec netušíte, co je to argument.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 22. 4. 2020 18:30 | reakce na Josef Fraj - 22. 4. 2020 11:56

Jasně že tuším. Např. to, co jste teď předvedl, je argument úporným tvrzením. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Richard Fuld | 21. 4. 2020 20:08 | reakce na Richard Fuld - 21. 4. 2020 17:47

V prostředí, kde by nebyla nebyla zavedena současná účetní měna, byste byl Vy i všichni ostatní úplně nahraní. Jenom díky současnému vysoce elastickému soukromému(!) peněžnímu systému má tato situace skutečné řešení. Vy si pořád myslíte, že pokud by totálně zkolabovala ekonomika, tak že Vy s těmi Vašimi bitcoiny byste přežil. Zlatý voči. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Petr Vorlíček | 21. 4. 2020 19:28 | reakce na Richard Fuld - 21. 4. 2020 17:47

Jasně že nemusí.
My to tak také dělali, když jsme hráli sázky a dostihy...Ten kdo hru ovládl, postupně zruinoval ostatní hráče. To ale znamenalo, že hra končí, a musí se svého postavení a drahých koníčků vzdát.
Co jsme udělali? No namalovali stotisícovku, a každý nešťastník dostal "likviditu". A hra běžela dál, prachy samozřejmě tekly k vítězi, ale zdání, že se třeba poštěstí hnala hráče dál.
Nemělo to žádné limity - namalovat se dalo cokoli, takže dokud vám kluci nerozkopli herní pole, šlapalo to jako hodinky, jednou jsme namalovali dokonce milion.
Jo, jasně, je to naprosto psychopatické, taková fuldovská hra s nulovým součtem, a dokud lidem stačí, že se najedí a koupí si par krámů, nejsou v podstatě překážky. Jen jaksi hodnota aktiv roste společně s emitovanou likviditou - když v poli litají miliony, nikdo vám už Napoliho za pár tisícovek neprodá - aktiv už je na to množství peněz moc malo...Kdyby si někdo ulil tisícovku, po deseti kolech je mu shola k ničemu - na stole už lítají cifry o řád větší...
Tohle končí ne rozevíráním nůžek mezi bohatstvím a chudobou, ale jejich rozlomením, bohatí mají nekonečný zdroj likvidity, chudí už kromě zakladních potřeb nemají na nic a čekají, až zase připluje nějaká obálkay sby ještě chvíli mohli hrát. Pro etatistický fuldostát naprosto optimalní stav...
Kdo bude zlobit, vypadne z kola ven....
A lidé jako fulda budou dělat kontrolní komisaře, tak jim lidé nebudou moci nakopat zadnice...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+20
+
-

Jan Amos | 22. 4. 2020 12:22 | reakce na Petr Vorlíček - 21. 4. 2020 19:28

Musím říci, že takhle jsem se už dlouho nepobavil. Opravdu děkuji.
Konečně mi totiž došlo, kde jsem na podobně uvažující bytosti jako je pan Fuld v minulosti narazil.

Cargo kult na Papue je přesně to místo, kde by pan Fuld své - jak on říká - edukativní snahy zúročil a zaujal důležité místo v kmenové hierarchii.
Věříme, že bohatství spadne z nebe jen tím, že si jej přejeme a opakujeme v mystickém vytržení modlitbu plnou cizích slov - "likvidita, QE, perpetuita, likvidita, QE, demonetizace..." Není potřeba nic dělat, jen čekat, hledět k nebesům a hlavně vydávat zvuky, aby nás ti nahoře uslyšeli a vydali něco z bohatství svého.

https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2000/cislo-5/kargo-kult-cesky-vedecky.html

Opravdu se těším na další objevné (a objemné) texty...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 22. 4. 2020 18:35 | reakce na Jan Amos - 22. 4. 2020 12:22

Bohužel Vaše mentální nedostatečnost, kterou jste spolehlivě osvědčil v dosavadních diskusích k danému tématu, Vám zjevně nedovoluje, abyste pochopil to, co píšu, takže jste s těmi Vašimi bláboly nakonec stejně trapný, jako někdo, na kom je vidět, že se směje vtipu, který zcela zjevně nepochopil. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Altman | 23. 4. 2020 11:31 | reakce na Richard Fuld - 22. 4. 2020 18:35

Amos nechápe geniálního Juldu Fuldu Ransdorfa. Hrůza.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 24. 4. 2020 12:07 | reakce na Jan Altman - 23. 4. 2020 11:31

Jsem rád, že jste si to sám sobě i veřejně přiznal, že nerozumíte tomu, co píšu. Logické je ale nekritizovat to, čemu nerozumíte. :-) Měl byste se naopak orientovat na snahu to pochopit. Až to pochopíte můžete smysluplně kritizovat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Petr Bárta | 24. 4. 2020 13:02 | reakce na Richard Fuld - 24. 4. 2020 12:07

Citace - Richard Fuld / 24.04.2020 12:07

Logické je ale nekritizovat to, čemu nerozumíte. :-) Měl byste se naopak orientovat na snahu to pochopit. Až to pochopíte můžete smysluplně kritizovat.


No výborně, KONEČNĚ se na něčem shodneme. Doufám, že tuto svoji premisu budete důsledně uplatňovat na Vaše komentáře k ankapu...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 24. 4. 2020 13:42 | reakce na Petr Bárta - 24. 4. 2020 13:02

Ale já si o sobě nemyslím, že bych nepochopil myšlenky, na kterých je ankap založen. Moje kritické komentáře se přece vždy snažím opatřit i příslušnou argumentací. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Petr Bárta | 24. 4. 2020 14:37 | reakce na Richard Fuld - 24. 4. 2020 13:42

A všechna Vaše argumentace dokazuje, že jste nepochopil. To že si to nemyslíte je irelevantní...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Josef Fraj | 27. 4. 2020 12:17 | reakce na Petr Bárta - 24. 4. 2020 14:37

Naprosté nepochopení ancap ze strany pana Fulda, je jasně patrné z jeho komentářů celé roky. To, že nechápe, že nechápe je jenom důkaz jeho samolibé domýšlivosti nebo ještě něčeho jiného. Ostaně pan Fuld nechápe ani jiné základní pojmy, jako je trh či kapitalismu. Každý se o tom může přesvědčit.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Petr Bárta | 27. 4. 2020 12:37 | reakce na Josef Fraj - 27. 4. 2020 12:17

... nebo logika. To už taky dokázal mnohokrát...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 24. 4. 2020 16:32 | reakce na Petr Bárta - 24. 4. 2020 14:37

Ne, ne. To je jenom Váš dojem, že jsem to nepochopil. Na rozdíl ode mne, se pan Amos ale přiznal, že moje myšlenky nechápe. Já trvám na tom, že ty vaše chápu moc dobře. To, že nesouhlasíte s mými argumenty, o které opírám kritiku Vašich myšlenek neznamená, že Vaše myšlenky nechápu. Takto obecně se nikam nedostaneme. Musel byste přijít s konkrétním příkladem, abych Vám umožnil pochopit, že se mýlíte. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Richard Fuld | 21. 4. 2020 20:03 | reakce na Petr Vorlíček - 21. 4. 2020 19:28

BINGO!!!

V podstatě jste to odhalil. :-) Gratuluji! Fakt, klobouk dolů! Myslím to vážně.

Jen ta Vaše interpretace trošku kulhá. Ano, jde o to, aby se předešlo ukončení hry (totální kolaps ekonomiky) a tak se do hry stále přisypávají nové žetony, aby hra pokračovala pořád dál. Avšak ty domy, auta, bifteky, luxusní dovolené a já nevím co všechno jsou pořád skutečné a jsou tím, o co by všichni přišli, kdyby se chod ekonomiky zastavil (hra by se přestala hrát). Správně byste ale měl ten Váš závěr poněkud upravit tak, že současně s hracími žetony jsou do hry přidávány i nové domy, auta, služby a jiné statky, které lze za ty žetony nově kupovat. Pak teprve byste byl totiž mnohem blíže skutečnosti a měl byste tak i odpověď na otázku, proč už tu tedy dávno nemáme hyperinflaci, která mi tedy z Vaší verze přijde jako nevyhnutelná. :-)

Když se potýkáte s deflací, pak jedním z logických závěrů je, že do hry je přisypáváno málo žetonů. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-6
+
-

Petr Vorlíček | 21. 4. 2020 22:20 | reakce na Richard Fuld - 21. 4. 2020 20:03

Kdyby banky dopustily hyperinflaci, složí se jim celý systém jak balíček z karet, proto spotřebitelskou inflaci cíleně manipulují, inflace se pak projevuje na všech aktivech.
Nakonec stát hasí jen krize, které svou hloupou politikou způsobil - kolaps technologické bubliny, kolaps přefouklého trhu bydlení, kolaps trhu s ropou...Vše nafouklé bubliny vyvolané nadbytečnou likviditou na trhu, která se okamžitě pákuje a přelévá do spekulací...
To je ten váš růžový svět žetonů...Hloupost je odměňována, opatrnost a skromnost trestána. Přesně systém pro nezodpovědné lemply...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Richard Fuld | 22. 4. 2020 11:39 | reakce na Petr Vorlíček - 21. 4. 2020 22:20

Banky jsou v ohledu toho, kolik je na světě peněz, a za co jsou utráceny v podstatě jen pasivními subjekty, které peníze dlužníkům nabízí a které si hledí pouze toho, aby jejich počínání neslo zisk. Pokud lidé za peníze nakupují raději akcie a domy, než potraviny a dovolené, je to jejich autonomní svobodné rozhodnutí a pohyby cen uvedených statků jsou pouze důsledky těchto svobodných tržních rozhodnutí.

Ano stát hasí krize a právě od toho ho ale máme. Nechcete přece stát, který bude krizím jen pasívně přihlížet.

Nevylučuji, že stát mnohdy svým chováním spíše škodí, než aby prospíval, ale krize státy opravdu nevyvolávají. Maximálně se na jejich vyvolání spoluúčastní. Nikdo není dokonalý, ani státy.

Nadbytečná likvidita žádné bubliny nevyvolává. Nadbytečnou likviditu mohou banky držet akorát tak na rezervním účtu, a to je tak všechno. Schopnost bank cokoliv nakupovat nesouvisí s tím zda mají nadbytečnou likviditu. Tato schopnost závisí výhradně na objemu vlastního kapitálu a přísnosti pravidel kapitálové přiměřenosti. Pokud má banka obrovské objemy nadbytečné likvidity (tedy nad povinné 2% z objemu vkladů) na svém rezervním účtu ale současně nemá dostatek "volného" vlastního kapitálu, tak žádná riziková aktiva (akcie, nemovitosti...) nakoupit nemůže, protože by začala porušovat pravidla kapitálové přiměřenosti, což by nakonec vedlo k nucené správě. Aby mohla banka, která naplno využívá svůj vlastní kapitál na úplné hranici pravidel kapitálové přiměřenosti koupit nějaká další riziková aktiva, musí nejprve sehna nový vlastní kapitál (např. emituje nové akcie) nebo musí nejprve nějaká jiná riziková aktiva prodat, aby si tak uvolnila dosud vázaný vlastní kapitál a mohla nakoupit jiné rizikové aktivum, které bude vázat stejné množství vlastního kapitálu. Kolik má banka nadbytečné likvidity je v tomto ohledu úplně jedno.

A znovu opakuji, že nafukování bublin je přímým důsledkem svobodných tržních rozhodnutí nakupujících a prodávajících. Stát ani banky na to mají jen malý vliv.

A k tomu odměňování. Trh odměňuje tak jak odměňuje a kdo jsme abychom ho kritizovali? :-) Ostatně to, že odvážní jsou odměňovaní mnohem štědřeji, než opatrní vystrašenci, kteří nejsou ochotni pro odměnu nic riskovat, je přece na základem kapitalismu a pro fungování trhu to nejpřirozenější. Nechápu co na tomto chcete kritizovat. Odměna náleží jen aktivním. Pasivní lidé mohou být rádi, že jsou rádi. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Petr Vorlíček | 23. 4. 2020 00:09 | reakce na Richard Fuld - 22. 4. 2020 11:39

Si děláte prču, ne????
Pasivní banky, pche....
Ti maniakální brokeři, co lákají klienty na dvouciferné zisky, aby pak banka co je zaměstnává obchodovala za jejich vlastní peníze proti nim a očesala je jak keř borůvek....
Se podívejte na poměr zisků US bank z obchodování vůči úvěrování...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 24. 4. 2020 12:20 | reakce na Petr Vorlíček - 23. 4. 2020 00:09

Ano, to co popisujete je ošklivé. Ale regulace bank a zákonná ochrana klientů se Vám přece taky oškliví. Co se Vám vlastně oškliví více?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Capouch | 21. 4. 2020 20:47 | reakce na Richard Fuld - 21. 4. 2020 20:03

Třicet let kouřím dvě krabičky denně, kdy už dostanu tu rakovinu?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 21. 4. 2020 10:35

Tak kde je s.Julda Fulda, aby nám vysvětlil, že StB Andrej Bureš je ten nejlepčejší politik ever a že státní dluh libovolné velikosti není problém?

Nahlásit

+8
+
-

Richard Fuld | 21. 4. 2020 13:07 | reakce na Jan Altman - 21. 4. 2020 10:35

Tak už jsem tu. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 21. 4. 2020 17:08 | reakce na Richard Fuld - 21. 4. 2020 13:07

Vidím. A ve velkém stylu ala Shining.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Michal Mrozek | 21. 4. 2020 06:34

"Pokles dluhu vztaženého k DPH"? To je nějaký nonsens, ne?

Nahlásit

0
+
-

Gabriel Pleska | 21. 4. 2020 12:21 | reakce na Michal Mrozek - 21. 4. 2020 06:34

Jasně, Klasika překlep, hned zrána jsme opravili. Omlouvám se.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Michal Mrozek | 22. 4. 2020 06:09 | reakce na Gabriel Pleska - 21. 4. 2020 12:21

V pohodě, trpaslíci jak vidno jsou všude. :)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Krejčí | 21. 4. 2020 12:24 | reakce na Gabriel Pleska - 21. 4. 2020 12:21

Náhodou by to nebyl nezajímavý index. A možná popisnější, než ten aktuální. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Zdeněk Suchý | 21. 4. 2020 04:57

....ale na konci dne bude muset někdo dluh zaplatit. Naše děti. A děti našich dětí...
Nesouhlasím. To si vyžerou už i současné genereace. A bude to "fičák".

Nahlásit

+5
+
-

Richard Fuld | 21. 4. 2020 13:12 | reakce na Zdeněk Suchý - 21. 4. 2020 04:57

Pokud si zvolí politiky, kteří jim to dají vyžrat (typicky např. Kalouska, Drábka, Nečase...) pak samozřejmě ano. Pak ať žerou, když jsou blbí. Za blbost se platí! To "vyžrání" je ale pro kteroukoliv (současnou a/nebo budoucí) generaci zcela nenutné. :-) .

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Petr Vorlíček | 21. 4. 2020 22:27 | reakce na Richard Fuld - 21. 4. 2020 13:12

Pan Fulda vám zatajil, kdo vlastní největší agenturu na dluhy, zatajil vám, jaký je klíč v distribuci tohoto virtuálního bohatství, zatajil vám, kolik za to ta vyvolená skupinka bere, a kde se ty peníze berou...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 24. 4. 2020 12:37 | reakce na Petr Vorlíček - 21. 4. 2020 22:27

Tak jestli jde o distribuci pouze virtuálního (tedy zdánlivého) bohatství, pak proč to vlastně řešíte? :-)

Pokud narážíte na báchorku o tom, že snad ten, kdo si půjčí nové peníze jako první, vydělá na tom, protože nakupuje za ceny nižší, ještě neovlivněné těmi novými penězi, než ostatní, kteří už budou kupovat za ceny vyšší, tak to je samozřejmě logický nonsens. Pokud si např koupíte auto za 100 tis. dolarů na dluh a pak ho nepoužité prodáte za rok za vyšší cenu např. za 105 tis. dolarů, pak dostáváte zaplaceno již znehodnocenými penězi, takže na tom nic nevyděláte. Na začátku jste měl "levné" auto a po inflačním růstu ceny auta za ně dostanete znehodnocené peníze, za které si zase můžete koupit jen jedno jediné auto, nikoliv 1,05 auta! A navíc budete muset zaplatit úrok např. 5% p.a.. Ve finále jste vydělal úplný prd a navíc prodělal 5 tis. dolarů na úrocích. Inflace Vás nijak neobohatila i když jste si půjčil a nakoupil ještě před tím, než narostly ceny všem ostatním.

A i kdyby jste na inflaci snad mohl nějak vydělávat, je to jenom Vaše schopnost, kterou jste schopen pro sebe využít, a stejně tak ji může využít kdokoliv jiný, takže i kdyby to šlo, nijak by se to nelišilo od vydělávání peněz jakýmkoliv jiným způsobem.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Richard Fuld | 24. 4. 2020 12:46 | reakce na Richard Fuld - 24. 4. 2020 12:37

Oprava. Ne prodělal 5 tis. na úrocích. Zaplatil 5 tis. na úrocích.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Richard Fuld | 22. 4. 2020 11:40 | reakce na Petr Vorlíček - 21. 4. 2020 22:27

A jéje, tak už jste dospěl až ke konspiračním teoriím? Tak sem s nimi, ať Vám ty nesmysle můžu vyvrátit. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Petr Vorlíček | 23. 4. 2020 00:18 | reakce na Richard Fuld - 22. 4. 2020 11:40

Aha, on vám to nezatajil, on to prostě neví...:-)))
Nejde o konspirace, vše je veřejně dostupné, dokonce včetně těch mezd...Šéf ČNB bere 5 milionú korun. A za co????
Šéf GS bere půl miliardy korun. Bez legrace.
Sem vede nesmyslná politika nepeněz...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 24. 4. 2020 12:49 | reakce na Petr Vorlíček - 23. 4. 2020 00:18

Tak u šéfa ČNB, je to k diskuzi. Kolik bere šéf GS je věc akcionářů GS. Co k tomu vede je otázkou, kterou by Vám mohli zodpovědět ti akcionáři.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

R. S. | 21. 4. 2020 02:20

Kolik týdnů trvalo naší báječné ministryni těch posledních 100 miliard schodku? A kolik týdnů se odhaduje do konce pandemie? Tímto tempem se naši vládní experti bezpečně dostanou z oblasti, kde neúspěšné vlády prohrávají volby, do oblasti, kde se neúspěšné vlády věší na lampách. Nu což, jejich volba...

Nahlásit

+13
+
-

Richard Fuld | 21. 4. 2020 13:13 | reakce na R. S. - 21. 4. 2020 02:20

Nerobte paniku. Státní rozpočet je zcela bezedný. Sorry jako!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

R. S. | 21. 4. 2020 15:07 | reakce na Richard Fuld - 21. 4. 2020 13:13

Nemám primárně strach o to, že by cifršpióni nedokázali rozpočet sestavit, koneckonců papír snese všechno. Ale je to pořád dobrý indikátor toho, kam jsou směřovány zdroje, v tomto případě zdroje našich dětí.

Mě zajímá především blahobyt obyvatel této země, a ten nevzniká ani účetními triky, ani tištěním barevných papírků. Máte snad pocit, že se na tom blahobytu usilovně pracuje? Možná tak na blahobytu pana premiéra a jeho kamarádů, ale jinak to odsud spíš vypadá, že se usilovně pracuje na zbídačení širokých mas obyvatelstva, pokud možno na několik generací dopředu.

Babiš se už dlouho snaží stát českým Andreasem Papandreu a nynější situace mu umožňuje postupovat opravdu mílovými kroky - na co potřeboval řecký socialista víc než dekádu možná zvládneme za rok za dva. Vzpomínáte si ještě na záběry z řeckých ulic z doby, kdy jim to finanční letadlo dost tvrdě přistálo? Stále platí okřídlené rčení, že od revoluce nás dělí tři teplá jídla...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 21. 4. 2020 18:40 | reakce na R. S. - 21. 4. 2020 15:07

Jaképak zbídačování? Za Andreje rostly mzdy, důchody a tedy i životní úroveň naprosto bezprecedentně, to vše v podstatě s vyrovnaným hospodaření státu a přebytkovým hospodaření obcí, při nízké inflaci, obstojném růstu a rekordně nízké nezaměstnanosti. Sorry jako, ale zbídačování obyvatelstva si představuji opravdu jinak. :-)

Ano, blahobyt nezajistíte pouhými účetními triky. Ale zachráníte jej, pokud máte možnost vytvořit účetní peníze, které použijete na záchranu toho, co se dá. Nebo si myslíte, že hromadné řetězové krachy firem a bank doprovázené 50% nezaměstnaností blahobytu občanů této země prospěje? Hlavně, že budete mít pocit, že je vše poctivé, spravedlivé, tržní a bez jakýchsi údajných účetních triků, o kterých nemáte ani nejmenší potuchy? Vy mi vykládejte, že Vám leží na srdci nějaké blaho. Pouze tak závist Andrejovi Vás žere. :-)

Na rozdíl od Řecka máme českou korunu a centrální banku čerstvě vybavenou pravomocemi ke spuštění QE.
O tom si mohli Řeci nechat tehdy jen zdát. Kdyby se ECB zachovala jako skutečná centrální banka pro všechny státy eurozóny (včetně Řecka), žádné titulky o řecké dluhové krizi byste nikdy nikde nečetl. ECB ale začala jednat, až se sama ocitla v existenčním ohrožení, když začala zachraňovat samotné euro. Státy eurozóny jako takové ji v podstatě vůbec nezajímaly a podle toho taky vypadala ta celá údajná "záchrana" Řecka. Namísto záchrany Trojka Řecko prakticky zcela bezohledně ekonomicky zlikvidovala. Pokud někomu ECB pomohla tak pouze sobě a především německým bankám. Paradoxně nejvíce keců proti QE měli samotní Němci, kteří si mysleli, že onu "záchranu" Řecka bude financovat hlavně Deutsche Bundesbank. Přitom se při QE zachraňovaly hlavně německé banky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-8
+
-

R. S. | 22. 4. 2020 11:16 | reakce na Richard Fuld - 21. 4. 2020 18:40

Pořád nevidíte to podstatné: blahobyt vytváří lidé, kteří vyrábí zboží a poskytují služby. Chápu, že čachry s účetními penězi mohou za určitých okolností zabránit tomu, aby se výroba zboží a poskytování služeb zastavilo (když tedy odhlédneme od vedlejších účinků takové léčby, které mohou být při nesprávném použití horší než původní nemoc - a vláda fakt není ten, komu věřím že dělá něco správně).

V praxi se každopádně ukazuje, že cíle vlády jsou úplně jiné: chápe současnou situaci spíš jako příležitost k ovládnutí ekonomiky než že by se mohla přetrhnout ji zachraňovat. Už před krizí vláda soutěžila o to, kdo hodí živnostníkům a malým podnikům pod nohy větší klacek: EET, kontrolní hlášení, ručení za daňovou povinnost dodavatelů...

Proč vlastně taková starost o nějaké drobné vybrané na daních, když je státní dluh irelevantní? Proč prostě všechny daně nezrušit a nefinancovat chod státu jen tištěním peněz - copak by produktivní části ekonomiky sejmutí takového břemene nepomohlo? Jestli ono to nebude spíš tak, že Babiš chce především koncentrovat veškerou ekonomickou aktivitu pod svými křídly a křídly jeho kamarádů? Ať si živnostníci klidně zkrachují, půjdou dělat ke mně na pole a hotovo!

https://echo24.cz/a/SJEnP/budete-nad-nami-stat-s-obuskem-ptaji-se-studenti-ondracka-ktery-je-chce-nahnat-do-poli

Za nějaký měsíc už možná nebudu mít kam si jít dát kávu ani ostříhat vlasy, nebude mi mít kdo udělat pořádné lavičky k ohništi a že bych zašel v nejbližších letech na koncert si patrně můžu nechat jen zdát, ale Agrofert bude mít odložené splátky a dost bývalých baristů, kadeřnic, truhlářů a muzikantů na poli a ve Vodňanské drůbežárně. Jo já vlastně zapomněl, můžu si koupit rozviklanou lavičku u Šimáněho, ten dostal výjimku. Hurá, blahobyt je zajištěn!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 22. 4. 2020 12:06 | reakce na R. S. - 22. 4. 2020 11:16

"blahobyt vytváří lidé, kteří vyrábí zboží a poskytují služby". Toto samozřejmě plně chápu a mé názory jsou s uvedeným faktem plně v souladu! Pokud si myslíte, že ne, napište přesvědčivé důvody, proč tomu tak není. Nestačí mluvit pouze obecně o jakýchsi abstraktních účetních čachrech.

Vedlejší účinky? Budete řešit, že operace, která Vám zachránila život Vás stála 2 roční platy? Ne, budete šťastný že žijte a že ten dluh můžete splatit. Chcete snad polemizovat s tvrzením, že je vždy lepší přežít i s vedlejšími účinky, než zhebnout?

Navíc negativní vedlejší účinky použití státních peněz (které stát nikomu nesebere a ani je následně nebude chtít po nikom vrátit) na záchranu ekonomiky budou samozřejmě jen nepatrné, pokud vůbec nějaké. Chce to jen se nad tím pořádně a bez ideologických a moralistických předsudků a iracionálních strachů zamyslet.

A ano vláda nakonec může selhat, ale pouze tak že celou situaci podcení a její pomoc bude nedostatečná!

Ano, nelze ani vyloučit, že vláda situaci zneužije k posílení role státu. V tom případě ale máme možnost věci měnit v rámci voleb a/nebo v rámci soudního systému. Demokracii je třeba bránit stále.

Proč řešit drobné na daňových únicích? Tak v prostředí, kde lidé věří doktríně fiskální "odpovědnosti" se to lidem prostě líbí, když vláda potírá daňové úniky. A ano o ty peníze ve finále nejde. Jde o to, aby vláda netolerovala daňové úniky a aby v soutěži nebyli znevýhodňováni ti, kteří daně platí.

Ano, bylo by dokonce možné všechny daně zrušit, optimálně postupně, aby to nevyvolalo šok a nadále již financovat státní výdaje pouze na dluh. Namísto uvolňování měnové politiky, která je při sazbách blízko nuly již v podstatě vyčerpaná, by mělo nastupovat uvolňování politiky fiskální, tedy také snižování a rušení daní. Tomuto fiskálnímu uvolňování ale bohužel překáží právě ona doktrína "fiskální odpovědnosti", která připisuje velikosti státního dluhu příliš vysoký význam. To by totiž bylo keců, jak nezodpovědně zadlužujeme budoucí generace, jak strašně socialistické to celé je, jak je to neudržitelné a skončí to hyperinflací apod.

Vaše jalové fantasmagorie k Andrejovi nebudu radši komentovat. Mluví z Vás jen zcela iracionální zášť, závist a nenávist. Na to žádné argumenty nejsou.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-5
+
-

R. S. | 22. 4. 2020 14:22 | reakce na Richard Fuld - 22. 4. 2020 12:06

Je to jen můj dojem, nebo jste při tvorbě slaměných panáků čím dál méně konzistentní? Jednou jde o to, aby nebyl v soutěži někdo znevýhodňován, a za chvíli už selektivní pomoc vybraným podnikatelům na úkor jiných nevadí a jakékoliv námitky jsou iracionální zášť, závist a nenávist. Je to kampaň, je to kampaň, je to kampaň... :D

A to s tou záchranou života už je úplně mimo. Pokud Vás trápí lupenka a stát Vám v rámci léčby vezme nohu, klidně Vám může tvrdit, že šlo o záchranu života a zanedbatelné vedlejší účinky, ale nejspíš si o tom budete myslet svoje... Kolik životů zachránil německý měnový experiment roku 1923 a kolik jich v rámci vedlejších účinků stál? Já vím, to jsou jen kecy, raději si ho zopakujeme...

Stát je tu ten, kdo dnes svými opatřeními ohrožuje značnou část společnosti. Díky jeho opatřením zdá se zemře mnohem víc lidí (např. onkologických pacientů) a zkrachuje mnohem víc firem (kavárny, kadeřnictví, ...), než je v rámci boje s virem nutné. Jiní ovšem vyjdou z krize posíleni a je legitimní se ptát, zda to budou ti nejlépe připravení, ti poskytující nejpotřebnější zboží a služby nejefektivnějším způsobem, nebo nějaké bratrstvo kočičí pracky.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/testy-na-novy-koronavirus-byly-svereny-i-babisove-laboratori-92835
https://echo24.cz/a/S8R34/spolupracovnik-stb-ridi-nakup-rousek-na-ministerstvu-zdravotnictvi
https://echo24.cz/a/ShHgM/zestatneni-csa-spise-babisova-pomoc-svemu-expracovnikovi-z-pezetky

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 22. 4. 2020 17:00 | reakce na R. S. - 22. 4. 2020 14:22

Lupénka? Tady jde o další ekonomickou existenci značného počtu lidí a v podstatě o existenci celé ekonomiky. To není žádná lupénka, spíše jde o tepenné krvácení. Přiléhavější (než léčbě lupénky uříznutím nohy) by tedy bylo psát o zastavení tepenného krvácení. Prostě Vám není sebeabsurdnější demagogie cizí, viďte? :-)

Hyperinflace? Nesmyl, budeme se potýkat s deflací, a to přesto že se stát bude zcela bezprecedentně zadlužovat a vynakládat na záchranu ekonomiky gigantické částky. 100% eliminovat krizi nelze = deflační tendence nás neminou.

Taky vidím, že kdyby bylo po Vašem tak tady mřeme jak v Itálii nebo v Británii. No good luck. Hlavně, že by stát "ušetřil" pár kaček na dalším zadlužení. A Vy chcete někoho kritizovat? Ale běžte!

My dva nemáme žádný bod, na kterém bychom se mohli názorově sejít.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

R. S. | 22. 4. 2020 20:02 | reakce na Richard Fuld - 22. 4. 2020 17:00

Že zrovna vy začnete vykřikovat o absurdní demagogii - a zvlášť v příspěvku, kde sám spojujete tisk peněz ve velkém s deflací - to jsem upřímně nečekal. A to tepenné krvácení - to je taková ta nepříjemnost, která nastává když vám jen tak uříznou celkem zdravou nohu, ne? No jasně že se to pak musí zastavit, ale nebylo by lepší tu nohu neřezat? :)

Abychom si rozuměli (pokud je to vůbec možné): jsem přesvědčen, že po počátečních opatřeních (která byla logicky o to drastičtější, že nikdo moc netušil co dělat - ačkoliv přesně od toho ten absurdně zbytnělý aparát platíme) měl okamžitě vzniknout plán jak z toho zase ven - a okamžitě neznamená po dvou měsících. A když už takový plán není nikdo z těch nemehel schopný dát dohromady, stačilo se rozhlédnout po okolních zemích. Ale místo toho se řídí průzkumy veřejného mínění, aby jim náhodou neklesla popularita... Takovým lidem chcete dát na hraní tiskárnu na peníze?

Italským problémům jsme se vyhnuli už někdy koncem března - ostatně srovnejte si měsíc stará Prymulova vyjádření s realitou:
https://echo24.cz/a/S5VmS/prymula-v-polovine-dubna-muze-byt-v-cesku-15000-nakazenych-koronavirem
https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3065862-na-konci-brezna-mohlo-byt-do-8500-nakazenych-pak-bychom-mohli-uvolnit-opatreni-rekl

Kromě hobbymarketů mělo dojít k uvolnění i dalších restrikcí - ostatně řadu z nich v okolních zemích vůbec nezavedli a apokalypsa jaksi nepřišla. Stejně nikdo z odpovědných činitelů nebyl schopný vysvětlit, proč dav lidí v prodejně sádrových trpaslíků nevadí, ale rozprostřený na v součtu mnohem větší ploše prodejen sádrových trpaslíků a např. obchodů s nábytkem vadí.

Krátký šok by ekonomika vstřebala, jenže vládě se zalíbila takřka absolutní moc a záře reflektorů. Místo německé nebo rakouské cesty a zvládnutelných ekonomických potíží ("lupenky") se banda diletantů ve vládě rozhodla zbavit nohy, kterou stejně nikdy neměla moc v lásce (pendlerů, živnostníků, malých firem, umělců, ...), aby vypadali na tiskovce dost rázně. Nechápu co jste to za člověka, že tomu ještě tleskáte.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 24. 4. 2020 13:09 | reakce na R. S. - 22. 4. 2020 20:02

Tak o zdravosti té nohy bychom mohli diskutovat, že? V daném případě to vypadá na nohu zasaženou snětí (koronavirová pandemie). Pokud jenom uříznete nohu (zavede opatřené proti nákaze) a pak už nezastavíte to krvácení (nepomůžete zasažené ekonomice), pak je osud pacienta přece jasný. Úplná pasivita (neodříznutí nohy) by pak by pak zahubilo pacienta jistě.

Tisk peněz neznamená automaticky inflaci. Záleží na množství. Když natisknete 800 miliard a dáte ho do oběhu v ekonomice, kde se vypařila kupní síla v objemu 1 bilionu korun, tak při nezměněném produkčním potenciálu ekonomiky bude výsledkem spíše deflace, než inflace. A ejhle, máte tu situaci, kdy stát tiskne peníze, vrhá je na trh a výsledkem je stejně deflace.

Vaše kritiku vlády vnímám jako úplně směšnou. Jsme jedna ze zemí, které počáteční fázi koronavirové krize zvládly na jedničku. A Vy blábolíte o jakýchsi plánech a že něco mohlo být dřív a jiné nesmysle. Jak říkám jste směšný. Vaše zjevně neodborné bláboly o tom, jak se to mělo "správně" dělat, snad ani nebudu komentovat. Nedohlédnete si ani na špičku vlastního nosu. :-) Nemáte v sobě kouska soudnosti. Ostatně tohle je už jakési nové vždyplatné antiBabišovské dogma: "cokoliv Andrej činí, špatně činí", bez ohledu na to jako to dopadlo, jaké jsou výsledky. :-) Klapky na oči a bijte ho. :-) Ještě že Vás antiBabišovce tato země má. Pochybuji totiž, že by Andrej byl tak úspěšný v politice bez Vaší žlučovité, všudypřítomné a absurdní nenávisti. :-) Funguje to jako výstražný signál. Stejně odporně se chovali ti nejfanatičtější kovaní bolševici a mnozí lidé tak nějak získali proti těmto typům mentality účinnou imunitu, hlavně ti co je na zažili za komančů v plné parádě.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

R. S. | 24. 4. 2020 15:20 | reakce na Richard Fuld - 24. 4. 2020 13:09

Vy jste prostě popleta, takový inspektor Clouseau ekonomie. Pletete si pojem a průjem, index spotřebitelských cen s inflací (=růstem peněžní zásoby), kritiku s nenávistí a nejspíš ještě restitucí s prostitucí. :)

1) Kam se tak asi vypařila ta vaše kupní síla? Že nemáte peníze (protože momentálně nemáte tržby, ale musel jste zaplatit nájem, mzdy, elektřinu apod.) neznamená, že ty peníze zmizely. Má je teď pronajímatel, zaměstnanci, ČEZ a další, kterým jste zaplatil (nebo někdo, komu zaplatili zase oni). Peněžní zásoba v ekonomice nijak neklesla, jen nejspíš klesla Vaše produkce. Peněz je kolem spousta, jen za ně nemáte co nabídnout, nebo už to nikdo nechce.

Klesnou ceny statků, po kterých klesne poptávka (lístky na letní festivaly nebo třeba kancelářské prostory, když teď všichni dělají z domu), a stoupnou ceny jiných, po kterých poptávka stoupne (třeba roušky a respirátory) nebo naopak klesne jejich nabídka (ovoce a zelenina). Jestli Vám index spotřebitelských cen vykazuje růst nebo pokles je dáno jen tím, jak máte poskládaný koš. A pokud kolem začne poletovat víc "vrtulníkových" peněz, ceny podle Vás klesnou? Ale jděte...

2) Výše jste napsal: "Ano, nelze ani vyloučit, že vláda situaci zneužije k posílení role státu. ... Demokracii je třeba bránit stále." Ale když pak člověk vládu kritizuje, je to "žlučovitá, všudypřítomná a absurdní nenávist" a "stejně odporně se chovali ti nejfanatičtější kovaní bolševici". Wow! Nemusíte tak vyšilovat, ať Vám nepraskne žilka - stačí prostě přiznat, že Vám došly argumenty. :D

Babiš není jediný, před ním tu škodil Sobotka, Nečas, Topolánek, Paroubek, Gross, Špidla ... jeden kazisvět za druhým kam až má paměť sahá. A každý se tu k tomu choval, jako by byl skutečně záporák z pohádky, "z boží vůle král a hlava pomazaná". Ale teď je zkrátka u vesla Babiš a dělá to blbě, tak je třeba to říkat. Jestli Vám kritika vlády připadá směšná je zcela nepodstatné.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 24. 4. 2020 17:37 | reakce na R. S. - 24. 4. 2020 15:20

Průměrně inteligentní člověk by pochopil, že když napíšu, že tisk peněz nezpůsobí inflaci, tak že mám na mysli, že nezpůsobí růst cenového indexu. Vy z toho ale uděláte, že jsem ekonomicky diletant. Mě to tedy přesvědčivě nezní. A ještě doplním, že používání termínu inflace ve smyslu růst cenového indexu je naprosto běžné. To jen zastánci prehistorické kvantitativní peněžní teorie tvrdošíjně bazírují, na tom, že inflace je pouze růst peněžní zásoby a že inflace je vždy výhradně peněžní jev.

1. Ta kupní síla se nevypařila. Ty peníze zůstávají u lidí, kteří je neutrácí v restauraci, v kinech, hotelech, cestovkách. Někteří je utratí za něco jiného, jiné je uspoří. V každém případě ale po nějakou dobu přestanou proudit do těch restaurací, hotelů, kin, divadel apod. A všichni ti zaměstnanci divadel, hotelů, restaurací, a jejich majitelé budou bez peněz. Ti všichni omezí utrácení na minimum, takže ti u nichž doposud nakupovali budou mít také nižší tržby. Sníží se prodeje těchto obchodů, které sníží objemy odebíraného množství zboží, to přinutí výrobce snížit výrobu a někde to způsobí propouštění. Propuštění omezí svou spotřebu, což znamená opět nižší tržby obchodů a výrobců. Taková lavina omezování spotřeby se provalí celou ekonomikou a máte tady ten výpadek kupní síly poptávky, která na trhu bude chybět. To, že někdo ušetřil na tom, že v karanténě neutrácel za kina, restaurace, rekreace a já nevím co ještě, to nikomu z těch zasažených nepomůže. A to nemluvím o tom, že lidi začnou instinktivně šetřit jenom protože tu máme krizi. Vy zde žádná problém nevidíte? Pak jste asi slepý. Celý svět o tom teď mluví. Nikde nepíšu o vrtulníkových penězích. Píšu o pomoci konkrétním lidem, kteří byli poškozeni danou krizí. Vaše úvahy o tom, jak se začne utrácet za něco jiného jsou jen zbožným přáním a byl by obrovský hazard na něco takového spoléhat.

2. Žádné argumenty mi nedošli. To Vy jste kritizoval úplně nesmyslně vládu, že pozdě uvolňuje opatření proti šíření nákazy. Sorry jako. Tohle dnes soudný člověk nenapíše a jediné vysvětlení mám takové, že Vám nenávist k Andrejovi úplně zatemnila mozek. Soudný člověk může maximálně pochybovat o tom, zda mělo uvolnění přijít později, nebo dříve, ale kategoricky prohlásit, že to vláda udělala špatně, protože uvolňuje pozdě, je prostě projev absolutního diletantství a absence jakékoliv soudnosti. Ale to jsou zbytečné řeči. Fanatického antiBabiše Vašeho formátu nezajímají žádné argumenty. To je úplně zbytečná debata.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

R. S. | 27. 4. 2020 12:52 | reakce na Richard Fuld - 24. 4. 2020 17:37

Ad 1) "Ta kupní síla se nevypařila ... a máte tady ten výpadek kupní síly" - popíráte sám sebe. Q.E.D.

Ad 2) Už poněkolikáté jsem čekal nějaký argument a opět přišly jen urážky. Když něčemu nerozumíte, máte "jediné vysvětlení" - že já mám "zatemněný mozek". :D Kdo má vlastní, argumenty podložený názor, je "absolutní diletant" - smí se "maximálně pochybovat". Taková diskuse pro mě postrádá smysl, najděte si někoho na své úrovni. Třeba v diskuzích na Novinkách prý najdete zdatné sparingpartnery...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 28. 4. 2020 11:40 | reakce na R. S. - 27. 4. 2020 12:52

A dostali jsme se opět do absurdního hnodopišského hraní si na nechápavého. Vytrhnete z kontextu dvě části mých vět a vydáváte to za nějaké rozpory v mých názorech? To jako vážně?

Tak tedy ještě jednou trpělivě, přesněji pro nechápavé. Kupní síla těch co přestanou chodit restaurací apod. a jejich příjmy zůstaly opatřeními proti šíření nákazy zachovány, se samozřejmě nevypařila. A současně platí, že výpadek kupní síly nastává u těch majitelů restaurací (apod.) a jejich zaměstnanců, ke kterým ta zachovaná kupní síla jejich zákazníků nedoteče. Takže vidíte, že obě tvrzení nejsou v rozporu. Tykají se jen odlišných skupin osob a jsou obě pravdivá zároveň. Snad tentokrát už nenajdete žádné legrační hnidopišské poznámky a přestanete si hrát na nechápavého. :-)

A Vy mě chcete poučovat o tom, jak se korektně diskutuje? Jste směšný! :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Honza _ | 22. 4. 2020 12:41 | reakce na Richard Fuld - 22. 4. 2020 12:06

To by mě zajímalo, kdo by pak ty státní peníze používal, kdyby stát svoje výdaje platil dluhem.
Ale vlastně by to hezky mohlo vést k ancapu, kdyby se časem zrušily daně :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 22. 4. 2020 16:50 | reakce na Honza _ - 22. 4. 2020 12:41

Kdo by ty peníze používal? No třeba dlužníci bank, kteří bankám peníze dluží a těch není zrovna málo. Ničím jiným bankám splatit dluhy nemohou, že? Takže jistě budou rádi brát za svou práci/produkci peníze. A další skupinou, kdo bude určitě používat peníze jsou všichni, kdo je zrovna mají. :-) Oni je nezahodí. Půjdou si za ně koupit něco, co bude nabízet někdo, kdo peníze prostě potřebuje nebo je jen chce (aby zaplatil nájem, leasing, daně, za jídlo, za chlast...). To že společně s penězi, které dluží soukromí dlužníci bankám budou současně existovat i peníze, které bankám dluží stát si nikdo ani moc nevšimne. :-)

Ankapu by se to přiblížilo. Nikdo by po Vás nechtěl daně, ale dál by se stavěly dálnice, chodníky, fungovala by policie, soudy, sociální a pracovní úřady, veřejná prostranství by byla stále všem přístupná, ale Vás by to nic nestálo. Vždyť to by bylo ještě lepší, než celý ten Váš ankap. :-) A pak, že ankap a stát jsou neslučitelné. :)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Honza _ | 23. 4. 2020 09:33 | reakce na Richard Fuld - 22. 4. 2020 16:50

Pak by se ukázalo, o jaké služby je zájem.
Kdo by chtěl státní služby (půjčky státních peněz, spravování chodníků), ten by je od státu poptával.
Kdo ne, obchodoval by v jiné měně s ostatními bez státu.
Pak by se teprve ukázalo, o co je skutečně zájem.

Jakmile platíte nějaké instituci dobrovolně (když nejsou daně), je už jedno, jestli se jí říká stát, firma nebo sdružení.
Takže vlastně by to byl ancap :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 24. 4. 2020 13:17 | reakce na Honza _ - 23. 4. 2020 09:33

Tohle jsou jen naivní představy, jak by to všechno hladce fungovalo na bázi dobrovolnosti. Bylo by to hodně jiné, než teď a mám značné obavy, že mnohem horší. Každá krásná osvobozující utopie skončila vždy pravým peklem. A tahle ta anarchokapitalistická fantasmagorie není podle mne výjimkou. Opatrnost a veškeré mé životní zkušenosti mi velí: nedopusť žádný z extrémů, a ani se o žádný z nich nepokoušej. :-) Těmi extrémy myslím komunistickou totalitu, bez jakékoliv svobody a anarchokapitalistickou bezmeznou svobodu. Optimální systém je symbióza obou dvou principů, kde se ani jeden z nich neprojevuje nedostatky, které obě extrémní polohy mají. Časem na to možná taky přijdete. Je třeba jenom abyste na vlastní kůži náležitě ochutnal, když má nad Vámi někdo moc velkou moc. Je jedno jestli je to moc politická nebo ekonomická.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Honza _ | 24. 4. 2020 14:32 | reakce na Richard Fuld - 24. 4. 2020 13:17

Ancap není bezmezná svoboda. To už tu bylo mnohokrát vysvětlováno.
Taky nikdo netvrdí, že by to fungovalo hladce na bázi dobrovolnosti.

Cením si vaší snahy vysvětlovat, ale tahle vaše reakce je jeden slaměný panák za druhým...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 24. 4. 2020 17:09 | reakce na Honza _ - 24. 4. 2020 14:32

Tak moment. Ankap je přece založen na bezmezné svobodě každého, doplněné principem neagrese, který však svobodu jednotlivce nijak neomezuje.

Princip neagrese přece spočívá v názoru, že jakékoliv násilí je špatné a ospravedlnitelné je pouze násilí, kterým jedinec chrání vlastní majetek (do něhož se počítá i jeho tělo) a život, před jakýmkoliv zásahem jiných osob.

Nicméně princip neagerse neznamená, že by zasahování do majetku nebo tělesné integrity jiných bylo někým (nějakou autoritou) všem zakázáno a tím omezena jejich svoboda. Ancap přece znamená, že nikomu není nic zakázáno, protože nikdo nemá právo druhému cokoliv zakázat a tím omezit jeho svobodu jednání.

Ankap (ve spojení s rakušany) je přece založen na tom, že každý svobodně jedná podle toho, co mu v danou chvíli přinese největší užitek a platí, že cokoliv jednotlivec udělá, pak došlo k tomu, že mu to přineslo největší možný užitek, oproti užitku, který by mu plynul ze všech ostatních možných alternativ jednání, které měl v tu chvíli k dispozici, protože každý má svou vlastní hierarchii hodnot, podle které se rozhoduje co v danou chvíli má pro něj největší užitek, a jak tedy bude jednat.

A aby celý tento chaos, v němž není nic zakázáno mohl fungovat, tak ankap PŘEDPOKLÁDÁ (zcela nepodloženě), že lidé budou respektovat princip neagrese, protože se jim to vyplatí, protože sami zjistí, že dodržování toho principu bude vždy přinášet větší užitek, než užitek, který by jim přineslo jednání, kterým by porušili princip neagrese. Po určité době, tedy budou lidé princip neagrese dodržovat dobrovolně, protože to pro ně bude vždy výhodnější, než ho nedodržet. A rázem tu máme teoretický ráj na zemi, kde velká část jedinců zcela dobrovolně respektuje princip neagrese, protože nějak zjistili, že jim to přináší největší užitek. A ti ostatní (nepřizpůsobiví) co princip agrese nedodržují, na to automaticky doplatí, protože ostatní, co jej dodržují s nimi nebudou chtít mít nic společného. A právě ten závěrečný předpoklad považuji za tu část celého konceptu, která je nejvíce utopická.

Tak a teď by mě zajímalo v čem se jsem ankap nepochopil.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Honza _ | 24. 4. 2020 18:20 | reakce na Richard Fuld - 24. 4. 2020 17:09

Princip neagrese = nesmíte nikoho napadnout.
Pokud vás někdo napadne, smíte se bránit či si najmout někoho, kdo vás bránit bude.

"lidé budou respektovat princip neagrese, protože se jim to vyplatí" - nebo třeba taky proto, že se protistrana může bránit. Zkuste se dnes bránit policistovi.
A co použít tento argument na obhajobu státu? Lidi nebudou krást, protože to mají zakázáno zákonem...

Pak také následuje otázka práva, ale to je zase jiná diskuse, kterou jistě dohledáte.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 24. 4. 2020 18:47 | reakce na Honza _ - 24. 4. 2020 18:20

Nesmím nikoho napadnout? Proč jako? Kdo mi to v ankapu zakáže? Jak? Pošle mi dopis a na něm bude napsáno: "zakazuji ti kohokoliv napadnout"? Nebo to zakáže všem guru Urza? Nebo ankap počítá s tím, že tam budou zákony? Kdo je bude přijíma? Jak? A proč zrovna princip neagrese? A pro ne jiný rincip. A proč těch principů nemůže být víc? A proč by měl někdo dodržovat zákony nebo principy, které si vymyslí Urza nebo kdokoliv jiný? Lidi budou dodržovat princip neagrese, protože se budou někoho bát? Takže celý ankap je založený na strachu?

Pořád se mi to nějak nezdá. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Honza _ | 26. 4. 2020 19:30 | reakce na Richard Fuld - 24. 4. 2020 18:47

Skvělé otázky! Ptal jste se na to googlu?

Dostudujte polycentrické právo a jeho vymáhání v ancapu, ať máte o čem přemýšlet :-)

https://www.mises.cz/clanky/princip-neagrese-nap--2206.aspx

https://www.youtube.com/watch?v=l2gRfE4FloU

https://www.youtube.com/watch?v=CwJCtHGBglE&list=PLmwDL0lIJTxCc0yL4i9M2aNQ4a5wRzjb7&index=18

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 27. 4. 2020 10:53 | reakce na Honza _ - 26. 4. 2020 19:30

Polycentrické právo? Vymáhání? To ale všechno zní jako stát. Jen místo šárii tam "princip neagrese" vymáhaná a vykládaný soukromými subjekty, které budou zpívat píseň toho, kdo jim za jejich služby lépe zaplatí. Soukromí soudci budou maximalizovat svůj užitek přece. Četl jsem to a můj závěr j,e že to je zase jen utopická představa, jak bude právo fungovat v utopickému světě. Utopie na druhou.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Honza _ | 27. 4. 2020 15:20 | reakce na Richard Fuld - 27. 4. 2020 10:53

Nejdřív si stěžujete, že by nikdo nevymáhal právo. Když ukážu úvahu, že ano, tak vám to vadí a přirovnáváte to k šaríe. Což vlastně je taky právní systém, takže to přirovnáváte správně :-)

"Soukromí soudci budou maximalizovat svůj užitek přece"
To dělají všichni lidé přirozeně...

A ti státní soudci to snad nedělají? Ti zpívají píseň toho, kdo odhlasuje zákony a platí jim.
Nebo snad očekáváte nějakého nadčlověka, který povýší blaho ostatních nad svoje vlastní? Nejlépe demokraticky zvoleného? Bureše?
Utopie je představa, že bude fungovat stát...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 28. 4. 2020 11:53 | reakce na Honza _ - 27. 4. 2020 15:20

Nestěžuji si, že by nikdo nevymáhal právo. Stěžuji si, že by to "právo" vůbec neexistovalo. Kdo by uzákonil princip neagrese, aby se z něj stalo právo, které může někdo vymáhat? A kdo a jak by to právo vymáhal, když by zde byl princip, že výklad a vymáhání práva by se řídil zákonitostmi, které platí pro vztah mezi dodavatelem (výkladu a způsobu vymožení) a zákazníkem? Definičním znakem práva je, že platí obecně pro všechny stejně.

Vaše definice maximalizace užitku je nesmyslná tautologie. Jakékoliv jednání kohokoliv je možné označit za maximalizaci užitku. Když soudce bude soudit podle úplatku a nikoliv podle zákona bude podle té Vaší teorie maximalizovat užitek stejně jako v případě, kdy bude rozhodovat podle zákona. Rozdíl mezi státem a anarchokapitalismem je pak pak pouze to, že soudce soudící podle toho kolik mu kdo zaplatí se v anarchokapitalismu chová zcela "legálně", zatím soudci v prostředí státu za takové chování hrozí citelný postih. Radši budu mít šanci, že soudci v 90% případů soudí nezávisle, než abych měl 100% jistotu, že soudce soudí pouze podle toho, jak mu kdo zaplatí.

Současný soudní systém není dokonalý, ale určitě to není nějaká utopie. Je to realita, která nefunguje na 100% nejlíp, jak by mohla. Ta Vaše představa je stav, kdy se v podstatě zcela vzdáváte možnosti, že by soudnictví mohlo fungovat nezávisle a absurdně v tom vidíte něco pozitivního. A zde se dostáváme k tomu proč je ta Vaše představa utopická. I přes zjevně zhoubné nastavení celého soudního systému se zcela nepodloženě domníváte, že bude fungovat skvěle. To Vy očekáváte existenci nadlidí, kteří se dobrovolně budou chovat morálně, protože se jim to údajně vyplatí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Honza _ | 29. 4. 2020 09:40 | reakce na Richard Fuld - 28. 4. 2020 11:53

Já vím, že je to složitější úvaha, ale stejně jako si můžou konkurovat výrobci ledniček, můžou si konkurovat soudci a bezpečnostní agentury.
S rizikem, že z jedné se stane tak silný hráč, že bude rozhodovat nefér.
Dneska je tu stání monopol, který rozhoduje... Jak kdy.
A kdo by to uzákonil? Inu, to je ta velká propast v uvažování mezi lidmi, kteří vyžadují nějakou nad-bytost (boha, parlament), který za ně bude rozhodovat, a kteří ne...

"Definičním znakem práva je, že platí obecně pro všechny stejně. " Přesně! Proto vy máte dnes stejná práva jako poslanec a jako policista a jako člen BIS nebo jako ten pán, co v karanténě porazil prase nebo ti, kteří seděli u pana prezidenta na obědě.

"soudce soudí pouze podle toho, jak mu kdo zaplatí. "- no jasně. Jste velká pojišťovna zastupující svého klienta a soudíte se s jinou velkou pojišťovnou. Takže každá dá soudci několik miliard, aby ho uplatila? Nebo potopí klienta, ten to rozmázne v médiích a pojišťovna přijde o zákazníky?

Nejde o to, že by byl dokonalý a správný nadčlověk, ale že v konkurenci bude situace lepší, než za současného státního monopolu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Michal Kováčik | 30. 4. 2020 10:56 | reakce na Honza _ - 29. 4. 2020 09:40

Citace - Honza _ / 29.04.2020 09:40

S rizikem, že z jedné se stane tak silný hráč, že bude rozhodovat nefér.

Toto nie je len také obyčajné riziko, ale riziko úplne zásadné, najmä ak si berieme poučenia z histórie, akým spôsobom sa uchopovala moc. Mne sa páči príslovie "Anarchokapitalizmus by bol len ťažkým a krvavým obdobím prechodu od štátu k štátu.".

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 29. 4. 2020 19:29 | reakce na Honza _ - 29. 4. 2020 09:40

Princip konkurence u prodejců ledniček nelze aplikovat na případnou konkurenci privátních soudů. Zatímco prodejce ledniček soutěží o subjekty se stejnými zájmy (chtějí levnou úspornou, výkonnou, spolehlivou... lednici), zákazníky soudů tvoří vždy minimálně dvojice subjektů se zcela protichůdnými zájmy a požadavky a je zcela absurdní, aby o výsledku daného sporu rozhodovalo, kdo zaplatí soudci více. Soud musí být naopak nestranný.

To, že právo platí pro všechny stejně, neznamená, že některým lidem, zastávajícím např. nějaký úřad, nemůže přiznat více pravomocí, než ostatním. To jste zase vedle.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Honza _ | 30. 4. 2020 09:20 | reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2020 19:29

"zákazníky soudů tvoří vždy minimálně dvojice subjektů se zcela protichůdnými zájmy a požadavky"
To "VŽDY" není pravda. Viz obchodní soudy v Anglii, které soudily mimo státní systém, protože státní systém byl nefunkční.
https://www.mises.cz/literatura/manifest-svobody-12-verejny-sektor-iii-policie-pravo-a-soudy-492.kapitola

Právo platí pro všechny stejně, ale některý mají výjimku. Všichni jsme si rovni, ale někteří si jsou rovnější. To už tu bylo...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 30. 4. 2020 13:59 | reakce na Honza _ - 30. 4. 2020 09:20

To, že v Anglii byly soudy, které soudily mimo státní systém neznamená, že neplatí, že před ankap soudem budou VŽDY stát dvě strany, které budou ve sporu, tedy budou mít v určité věci přesně opačné zájmy. Pak je třeba aby soudce rozhodl nestranně, nikoliv na základě toho, která strana mu zaplatí za jeho rozsudek víc.

To, že policajtovi zákon dává větší pravomoci, než všem ostatním občanům, neznamená, že je tím narušena zásada, že zákony platí pro všechny stejně. Ale to bude určitě pro Váš pravoúhlý primitivní způsob myšlení, zcela nerozlousknutelný oříšek. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Michal Kováčik | 30. 4. 2020 10:54 | reakce na Honza _ - 30. 4. 2020 09:20

Áno, toto je obľúbený diskusný úkrok stranou - keď sa hovorí o sudcoch, previesť diskusiu na arbitrov/mediátorov, ktorí po prvé pokrývajú nepodstatný podiel množstva sporov (základným kameňom právneho systému už od Chamurappiho je trestné právo) a po druhé pri vôli oboch strán môžu trhovo fungovať aj dnes...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Honza _ | 30. 4. 2020 11:37 | reakce na Michal Kováčik - 30. 4. 2020 10:54

Pravda, ale vyvracel jsem to "vždy".

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

R. S. | 22. 4. 2020 14:26 | reakce na Honza _ - 22. 4. 2020 12:41

Ano, myslím že by to bylo velmi užitečné. Jen si vezměte, kolik schopných lidí by se podařilo zachránit před osidly státní služby! :) A to jsem nevěřil, že bych se s panem Fuldem mohl někdy na něčem shodnout... :D

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 24. 4. 2020 13:26 | reakce na R. S. - 22. 4. 2020 14:26

Tenhle koncept má taky své mouchy. Pokud zrušíte daně a začnete financovat státní výdaje tiskem peněz, velmi pravděpodobně se nevyhnete vysoké inflaci, kterou by musela centrální banka korigovat vysokými úrokovými sazbami. Takže i zde platí, že praktičtější pro financování státních výdajů je kombinace daní a tisku peněz státem, což je ale současná situace. Neříkám že dnes je uvedený poměr nastaven optimálně. Vyváženému nastavení podílu daní a tištěných peněz brání doktrína fiskální "odpovědnosti" a naopak ignorování základního kamene současného peněžního systému - bezrizikovost státních dluhopisů. Pokud odpadne překážka v podobě fiskální "odpovědnosti" a všichni si uvědomí, že státní dluhopisy nejsou zdrojem kreditního rizika (takto to je v pravidlech kapitálové přiměřenosti bank mimochodem), dostaneme se do prostředí, kde vyvažování zdrojů financování státních výdajů daněmi a tiskem peněz bude tou nejpřirozenější věcí na světě. Ukazatelem vyváženosti pak bude stabilní cenový vývoj.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Richard Fuld | 21. 4. 2020 18:19 | reakce na R. S. - 21. 4. 2020 15:07

Naše děti ani jejich dosud nenarozené děti většinou žádné zdroje nevlastní, tudíž je ani nelze nikam směřovat. A státní dluh nemusí(!) platit nikdo, ani teď ani v budoucnu. Splácení státního dluhu je logický nonsens. Málokdo to ale vidí, protože všeobecně se ujalo obecné laické přesvědčení, že dluhy se prostě musí platit. Nic proti, jen je nutno rozlišovat mezi dluhem soukromým a státním. Nesplácení soukromého dluhu má pro dlužníka vážné následky. Nesplácení státního dluhu může mít následky pouze v případě absence plné měnové autonomie (vlastní měna + centrální banka vybavená potřebnými pravomocemi), která může zabránit centrální bance, aby mohla na trhu nakupovat státní dluhopisy. Abych byl přesný, již samotná existence pravomoci centrální banky nakupovat státní dluhopisy může efektivně zajistit, že k nesplácení státních dluhopisů, které by mohlo mít své následky, nikdy nedojde.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-7
+
-

Jan Altman | 21. 4. 2020 17:14 | reakce na R. S. - 21. 4. 2020 15:07

Přesně. StB Bureš a jeho fanoušek Julda Fulda chystají Řecko.
Tvrdí, že státní dluh nevadí ani ve výší 500, dokonce ani 5000000% HDP.
A mají z určitého pohledu pravdu. Z pohledu svého, z pohledu devótního státomila. Protože STÁTU ten dluh opravdu nevadí, vždy ho může vykoupit centrální banka "za likviditu". Že to tak jako tak zaplatí lidi (když ne v daních, tak v inflaci, protože oběd zdarma neexistuje a vládní žranici vždy nakonec zaplatí plebs) je jasné.
Existuje jediné řešení: E X I T
Paralelní měna. Státem netisknutelná, nemanipulovatelná, ideálně nezdanitelná. Podvázat ten nádor, papalášskou rakovinu odstavit od přívodu živin.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+7
+
-

Richard Fuld | 21. 4. 2020 18:06 | reakce na Jan Altman - 21. 4. 2020 17:14

V podstatě se dá připustit, že za státní dluhy občané v jistém smyslu "platí" inflací (pokud je vyšší než debetní úrokové sazby, nominální růst mez a nominální růst důchodů). Ale v čem se mýlíte je okamžik, kdy se za ty státní dluhy "platí" tou inflací. Inflace totiž nastává v okamžiku, kdy stát ty peníze, co si půjčil od bank, utratí. V tomto okamžiku vzroste objem peněžní zásoby. Za současný státní dluh tak již občané dávno "zaplatili" a není důvod, aby za ten samý státní dluh platili ještě jednou tím, že ho budou splácet a tím přivedou sebe a následně celou ekonomiku do problémů.

Žádná inflace ale nenastane v okamžiku, kdy na místo splacení státního dluhu centrální banka odkoupí státní dluhopisy od obchodních bank. V tomto okamžiku již občané nic neplatí (ostatně onou inflací již "zaplatili" v době kdy si stát dané peníze půjčil a utratil.

Vaše argumentace typu, žádný oběd zdarma, je v daném případě směšná.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-7
+
-

Jan Altman | 22. 4. 2020 15:14 | reakce na Richard Fuld - 21. 4. 2020 18:06

Jenže ten stát se nebojí extrémně zadlužovat PRÁVĚ PROTO, že ví, že dluh od něj (ať je jakkoli velký) koupí komerční banky a od nich pak banka centrální.

Je to zkrátka kruh a zodpovědnost za něj mají všichni účastníci (vláda, centrální banka, komerční banky), ale zejména ti, kteří ho zavedli, silově prosadili a násilím udržují (stát).

Jestli jedna odnož státu (vláda) dělá jednu část té křivárny a jiná odnož (centrální banka) druhou část, na principu nic nemění. Vláda i centrální banka jsou součástí toho kolotoče a důsledkem je inflace, skrytá inflační daň, obírání spořivých zodpovědných lidí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Richard Fuld | 22. 4. 2020 17:16 | reakce na Jan Altman - 22. 4. 2020 15:14

Díky Bohu, že se stát v této chvíli nebude bát extrémně zadlužit. Kdyby to neudělal, čelili bychom krizi mnohem vážnější, než nás potkala v 30. letech. Tehdy nikdo nikoho nezachraňoval a taky to tak dopadlo. Byla z toho nejen ta katastrofická krize ale následně i 2. světová válka.

Obírání spořivých lidí inflací je vyvrácený nesmysl (vždy zapomenete započítat úroky). Ale i kdyby střádalům každý rok z jimi nasyslených peněz inflace nějaké to procento, či nějakou tu desetinu procenta ukousla, nic strašlivého by se nedělo. Děláte z komára velblouda. :-) Navíc i tento problém má samozřejmě jednoduché řešení (centrální banka by každý rok mohla znehodnocení úspor střádalům dorovnat a nic strašného by se nestalo).

Ono pouze údajné velmi mírňoučké očesání střádalů je však velmi přijatelná cena za to, že stát a centrální banka mají velmi účinný nástroj, jak čelit krizím. Současně si uvědomuji, že takový nástroj je i vládou zneužitelný s možným následkem v podobě opravdu vážné pádivé inflace. Proto vláda potřebuje do party centrální banku, která má ale ze zákona povinnost dbát, aby se právě inflace nevymkla z rukou. Pokud by tedy vláda chtěla uvedené možnosti zneužít, měla by centrální banka tvrdě zasáhnout a vládě a finančnímu trhu oznámit, že v tomto s vládou nejede a dané zneužití moci nebude tolerovat (jinými slovy pokud banky od vlády ony dluhopisy koupí, odmítne záruku, že je od bank následně koupí i centrální banka). Není to úplně silné, ale šance že by to mohlo fungovat tu je. Nicméně teď řešíme opačnou situaci, kdy spíše hrozí, že vláda a centrální banky se budou ostýchat pořádně šlápnout do pedálu. Až se otřepeme z krize, řešme co s rizikem, že vláda začne své možnosti zneužívat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Capouch | 23. 4. 2020 19:23 | reakce na Richard Fuld - 22. 4. 2020 17:16

Znásilňovat se nemá, ale jednou nebo dvakrát do roka to žádnou ženskou nezabije. Špatný je jen extrém, jako Nanking 1937, nebo Berlín 1945.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 24. 4. 2020 13:33 | reakce na Jan Capouch - 23. 4. 2020 19:23

Vám někdy nějaký státní úředník přeřízl násilím partnerku? Jestli ano, měl byste asi tušit, že Vaše přirovnání je úplně mimo. :-) Fanatismus se pozná i podle toho, že člověk není schopen rozlišovat mezi tím, když někdo donucen státem neodhazovat vajgly na zem a tím, když nějaký stát vyvraždí půlku zeměkoule. Někdo je schopen obě ty situace označit jako stejně extrémní, že? Pak se fanatikům stává, že trest smrti je za vlastizradu stejně jako za to, že někdo jenom fuhrerovi přimaloval tykadla.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK