Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Přes vesmír do světa. České startupy nakopne nový Space Hub

Renata Lichtenegerová
Renata Lichtenegerová
17. 8. 2021

Ve vesmírném byznysu přibývá českých podnikatelských hvězd. Pohon potřebný ke startu do komerčního světa jim už pět let dodává podnikatelský inkubátor Evropské kosmické agentury.

Přes vesmír do světa. České startupy nakopne nový Space Hub
Zdroj: Shutterstock

Každý měsíc použije 300 milionů obyvatel světa některý z produktů brněnského rodáka Petra Přidala. Absolventa fakulty informatiky, který před třinácti lety založil kartografický startup MapTiler. Ten nabízí firmám a institucím digitální mapy na míru a jeho klienty jsou například NASA, Siemens, Amazon nebo IBM.

Pokud si koupíte ve Švýcarsku lístek na vlak nebo ověříte předpověď počasí v Německu, velmi pravděpodobně při tom využijete některý z produktů tohoto startupu. Jinými slovy: MapTiler je na koni. Až tak, že se stal vážným konkurentem mapového giganta Google.

„Do pěti let bychom se chtěli stát největším zprostředkovatelem map na evropském trhu. Zároveň cílíme i na posílení své pozice na trhu v USA a expandujeme do španělsky hovořících zemí,“ popisuje aktuální konstelaci Přidal. A dodává, že by jeho startup nebyl tak daleko, kdyby býval neprošel programem podnikatelského inkubátoru Evropské kosmické agentury.

Ten nese zkratku ESA BIC a v tuzemsku ho zaštiťuje agentura CzechInvest.

Technicky i byznysově nám pomohli vyrůst z malého brněnského startupu o pár lidech do firmy, která má multimilionový obrat v dolarech...

Uplatnění kosmických technologií

Zmíněný inkubátor se zaměřuje na podporu takzvaných vesmírných startupů. Můžou to být inovativní technologie, které skutečně míří do vesmíru. Mají ambici a předpoklady stát se součástí světových vesmírných programů. Ale patří sem i podnikatelské nápady, které našly nové využití pro původně „vesmírné“ vynálezy, technologie či systémy. To je případ MapTileru, který k tvorbě svých map využívá mimo jiné i data ze satelitních družic na oběžné dráze.

ESA BIC

  • V květnu roku 2016 otevřela Evropská kosmická agentura (ESA) v Praze svůj první inkubátor (BIC – business incubation centre) ve střední a východní Evropě.
  • O dva roky později vznikl další v Brně.Cílem inkubace je rozvíjet začínající podnikatelské projekty a pomoci jim prosadit se na trzích v Česku i v zahraničí.
  • Dosud do programu vstoupilo 34 startupů, které ESA podpořila v přepočtu 42 miliony korun.
  • Projekty, které se do programu dostanou, získají od ESA dotaci ve výši 50 tisíc eur (1,3 milionu korun).
  • S pomocí ESA BIC už navíc inkubované startupy získaly dalších 300 milionů korun ze soukromých investic. Vedle finanční podpory spočívá inkubace v konzultačních a poradenských službách (finanční, marketingové, právní, technologické a další) či poskytnutí prostor se zvýhodněným nájmem.

V tuzemsku vznikl kosmický inkubátor nejprve v Praze, v roce 2016. O dva roky později se k hlavnímu městu přidalo i Brno. Během této první „pětiletky“ do českého ESA BIC vstoupilo celkem 34 startupů.

Co jim inkubace přinesla či přinese? Jednak finanční dotaci 50 tisíc eur (cca 1,3 milionu korun) přímo od Evropské kosmické agentury. Cílem je ale i oslovit další potenciální investory. Podnikat v oblasti technologií je obecně velmi náročné, co se vstupních investic týče, a o vesmírných technologiích to platí dvojnásob.

„Není to jako založit si e-shop nebo dopravní společnost. Kromě přímé finanční podpory pomáháme startupům také s byznysovým a technickým rozvojem, dokážeme firmy napojit na partnery nebo investory a také se je snažíme promovat,“ říká k tomu projektový manažer pražského ESA BIC Ivo Denemark.

Ovoce to nese. „ESA BIC nám otevřel dveře do světa vesmírné technologie. Propojili jsme se díky němu s velice zajímavými lidmi a projekty, což nám mimo jiné umožnilo zvýšit kvalitu družicových snímků pro naše mapy. Technicky i byznysově nám pomohli vyrůst z malého brněnského startupu o pár lidech do firmy, která má multimilionový obrat v dolarech,“ říká Petr Přidal.

Že je Česko malá země, není pro kosmické podnikání překážkou. „Nejde ani tak o velikost země, ale o velikost vesmírného průmyslu. V tomto ohledu je Česko rozhodně nad evropským průměrem a také mezi zeměmi bývalého východního bloku máme mírný náskok,“ konstatuje Denemark.

Prostor pro výborné nápady, přelomové technologie a nové hráče tu každopádně je. Ne každý musí hned montovat rakety nebo komunikovat s družicemi, prorazit se dá v mnoha oborech… Třeba v umění.

Svou analýzou InsightART přispěl i k tomu, že byl dlouho zkoumaný obraz Madonny s dítětem uznán za pravý originál...

Rentgenem z Holešovic na slavné obrazy

Inkubaci v ESA BIC má za sebou také firma InsightART, kterou společně založili fyzik Josef Uher, podnikatel Jan Sohar a restaurátor Jiří Lauterkranc. Startup ověřuje pravost uměleckých děl za pomoci speciálního rentgenu, přístroje s názvem RToo, který vznikl úpravou částicového detektoru používaného na Mezinárodní kosmické stanici k měření radiace.

Vesmírné závody
Shutterstock

Když se Branson a Bezos perou, Musk se směje. Jak číst vesmírné závody miliardářů

Viděno optikou běžného člověka, který se jinak o kosmonautiku moc nezajímá, je hlavní vesmírnou událostí poslední doby závod mezi Richardem Bransonem a Jeffem Bezosem. Soutěž o to, kdo bude první miliardář, který ve vlastní raketě vyletí do vesmíru. Ve skutečnosti ale Branson s Bezosem provozují úplně jiný sport. A tu opravdu velkou hru zatím vyhrává Elon Musk.

Unikátní je přitom citlivost analýzy, kterou dokáže RToo provést, a to v barevné podobě, což běžné rentgenové snímky neumějí. Díky této schopnosti dokáže RToo ukázat i to, co bylo dosud skryto. To se mu povedlo při analýze pravděpodobně van Goghovy krajinky La Crau, pod kterou na plátně odhalil skrytou siluetu ženy. I tu s největší pravděpodobností namaloval sám Vincent van Gogh, což v současné době ověřují nizozemští kunsthistorikové.

Svou analýzou InsightART přispěl i k tomu, že byl dlouho zkoumaný obraz Madonny s dítětem uznán za pravý originál Raffaela Santiho. „Výsledné skeny odhalily detailní strukturu obrazu. Je evidentní, že koncept tohoto obrazu Raffael osobně promýšlel do nejmenších detailů a s jasnou vizí o jeho finální podobě. Jednotlivé aspekty vycházející z provedených analýz tak potvrdily, že toto dílo maloval sám Raffael bez přispění svých dílenských pomocníků a žáků,“ říká k tomu Jiří Lauterkranc.

Díky vesmírnému inkubátoru a pomoci zahraničních zástupců CzechInvestu startup mimo jiné navázal spolupráci s londýnskou aukční síní Sotheby‘s. V současnosti jeho zakladatelé pracují na dalším uplatnění technologie, například v letectví nebo v medicíně.

Kosmický průmysl má grafit v oblibě, protože dobře zvládá velké výkyvy teplot.

S grafitem to jede

Světové renomé už si stihly získat i další vesmírné startupy z české kotliny. Například výrobce inovativních kol Festka s odlehčenou konstrukcí, na kterých se vozí třeba známý britský herec Orlando Bloom.

Výdobytky vesmírné branže

Mnoho zdánlivě obyčejných technologií má původ ve vesmírném průmyslu. Například uniformy hasičů se dělají z materiálů, které byly použity na tepelný plášť raket. Fotovoltaické články vznikly původně jako zdroj energie pro vesmírné mise. Technologie vynalezené pro účel cest do kosmu používáme pokaždé, když fotíme mobilem nebo si zapneme navigaci. Bez vesmírných programů bychom neměli neviditelná rovnátka, termofólii, bezdotykové infračervené teploměry ani paměťovou pěnu v polštářích. 

Co můžou mít bicykly společného s vesmírem? Festka při jejich výrobě využívá hned několik technologií, které přinesl lidstvu vesmírný vývoj. Především vylepšená grafitová vlákna. Kosmický průmysl má grafit v oblibě, protože dobře zvládá velké výkyvy teplot. Kolo s rámem z grafitových vláken je extrémně tuhé, což cyklistovi umožňuje skutečně efektivně šlápnout do pedálů. Zkrátka mu to líp jede.

Pozornost si jistě zaslouží i firma Stratosyst, která vyvíjí drony, takzvané HAPS (High Altitude Pseudo Satellites). Ačkoliv jsou umístěné ve stratosféře, umí nahradit vesmírné družice. Jsou také ekologičtější a levnější a možnosti jejich využití jsou široké.

Například pro různé telekomunikační služby, jako je podpora přenosu dat ze satelitů. V případě živelní katastrofy by HAPS třeba uměly zasaženou oblast pokrýt mobilním signálem. A zároveň o ní poskytovat informace typu, kam se šíří oheň či jiný živel.

Startupová společnost Big Terra zase díky kombinaci satelitních dat a modelování počasí a růstu plodin radí zemědělcům, kdy je nejlepší doba na sázení plodin a kdy naopak na sklizeň nebo jak nejlépe podpořit úrodu.

Co se líhne

Další nadějné startupy jsou teprve v rané fázi inkubace. „Velký potenciál vidíme ve firmě EigenSpace. Vznikla na základě dizertační práce na Matematicko-fyzikální fakultě UK a věnuje se vylepšování výpočetních procesů při simulaci chování kapalin. Samo o sobě to zní dost teoreticky, v praxi jde o možnost rychlejšího a přesnějšího navrhování letadel, automobilů nebo raket,“ přibližuje Ivo Denemark.

Hydronaut
Daniel Hamerník

Do vesmíru přes zatopený lom

V podvodní laboratoři Matyáše Šandy lze simulovat let do kosmu i vyprošťování pasažérů z trosek letadla. V srpnu se výzkumná stanice zanořila na první misi. Posádka během ní mimo jiné překonala český rekord v pobytu pod vodou. O plánech na první ponor a historii celého projektu jsme psali v červnovém Finmagu.

V ESA BIC přibývá startupů, které nejenže ke svému podnikání využívají vesmírné technologie, ale mají do vesmíru i skutečně namířeno. Patří k nim projekt Hydronaut, který pro výzkumné a výcvikové účely vytváří podvodní stanice neboli kesony. Ambicí této firmy je dodávat kesony přímo kosmickým agenturám.

Druhou takovou firmou je rodinný inženýrský startup Needronix, který se zaměřuje na vývoj kvalitních komponentů pro malé družice, takzvané cubesaty. „Tato technologie se vyvíjí poměrně krátkou dobu, ale je v ní potenciál pro rychlé inovace, které můžou ovlivnit celý vesmírný průmysl,“ konstatuje Denemark.

Budou rozšířeny služby před inkubací, jež pomohou nápadům dostat pevný rámec nutný pro účely inkubace a vůbec existence startupu...

Přibude nový vesmírný hub

Také máte nadějný projekt splňující podmínku návaznosti na vesmírný průmysl a hodila by se inkubace v ESA BIC? Podat si přihlášku rozhodně není málo práce. Je třeba připravit si kvalitní byznysplán s podrobným popisem projektu, analýzou trhu a dalšími náležitostmi.

Troufnete si?

Projekt musí být samozřejmě realizovatelný, pouhá teorie neobstojí. Pokud vstupní podmínky splníte, máte možnost projekt odprezentovat před přísnou hodnoticí komisí. Ta se skládá ze zástupců ESA, ministerstev dopravy a průmyslu a obchodu, krajského úřadu a inkubátoru.

Vše popsané probíhá v anglickém jazyce a otázky jdou často hodně na tělo. Jak víme, úspěšně tímto procesem prošlo prozatím 34 firem. Přihlášených už bylo něco přes sto.

Letos na podzim začne CzechInvest provozovat novinku zvanou Space Hub, nadstavbu dosavadního ESA BIC, který se stane jeho součástí. Jde o část vládou schváleného projektu Technologické inkubace, který bude také realizovat CzechInvest.

„Space Hub je z velké části založen na konceptu inkubátoru ESA BIC, ale nastaví takové aktivity a příležitosti, které v současném systému ESA BIC nejsou možné. Budou rozšířeny služby před inkubací, jež pomohou nápadům dostat pevný rámec nutný pro účely inkubace a vůbec existence startupu,“ popisuje Denemark.

Úplnou novinkou bude „Inkubace PLUS“, která části startupů umožní získat další financování, a to až do celkové výše pět milionů korun.

Přišla zima a s ní i nový Finmag. Co v něm najdete?

Kam kráčí nakladatelé? Český knižní trh je v dobré kondici. Nulová DPH na knížky ale cenovky na pultech nejspíš nezmění. Co bude s ušetřenými penězi?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

KNIHY JSOU BYZNYS

• Jak zacloumal knižním trhem nástup komiksu? • Proč si za sebe slavné osobnosti nechávají psát knihy? • Investice do knih se vyplatí, ale pro byznys se to dělat nedá.

BYZNYS JE HRA

• Než úspěšní podnikatelé zestárnou, musí vyřešit, co bude dál. Kdo převezme Pradu? • Hřbitovy mají problém: Velká poptávka nepřináší víc peněz. • Kolik platů stojí byt?

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
8
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Renata Lichtenegerová

Renata Lichtenegerová

Studovala VOŠP v Praze. Sedm let byla redaktorkou podnikatelského týdeníku Profit. Poté se její hlavní pracovní náplň přesunula k přebalovacímu pultu, odkud ale příležitostně psala například pro měsíčník... Více

Související témata

byznysCzechInvestdotaceinvesticepodnikatelské inkubátoryPodnikavé Českostart-uptechnologievesmír
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo