ChatGPT ukazuje víc, než si myslíte. Proč fenomenální úspěch AI děsí lidstvo

24. 1. 2023

29 330

Umělá inteligence dneska ovlivňuje kdeco, nikdy ale do společnosti nevrazila s takovou razancí jako koncem loňského roku. Jazykový model ChatGPT dokázal oslovit masu a rozvířit celospolečenskou diskusi nad tím, co všechno dneska stroje dokážou. A jestli je to správně.

ChatGPT ukazuje víc, než si myslíte. Proč fenomenální úspěch AI děsí lidstvo

Artificial intelligence, AI [ej-áj]. Zkratka, která stojí za zapamatování. Umělá inteligence je fenomén, který už není jen záležitosti futuristických románů. Usnadňuje podnikání, naše každodenní životy a bude nás ovlivňovat čím dál víc.

Nedávno svět AI ohlásil další přírůstek do rodiny. Byl spuštěn ChatGPT. Záhadný black box, který poskytne odpověď na vše. Jazykový model, který dokáže v reálném čase komunikovat. Přijímá příkazy, odpovídá na ně, klade doplňující otázky, umí přiznat své chyby, zpochybnit nesprávné předpoklady, anebo odmítnout nevhodné požadavky.

Slovy klasika Jsme zase o krok napřed! Je to ale správně, nebo se máme spíš bát toho, co přijde? A budou mít lidé „co žrát“...?

Kasparov zahrál tah, mašina se „zamyslela“ a udělala tah promyšlený na několik kol dopředu. Lidská bytost těžko mohla konkurovat.

Umělá inteligence vs. lidstvo - 2:0

Než se do toho ale pustíme, je třeba si přiznat, že „umělá inteligence“ je stále jen honosně znějící pojem, který je vnímán velmi různě: od jednoduché kalkulačky až po absurdní představy robotů, nad kterými ztrácí lidstvo kontrolu. Tak divoké to ale zatím není.

AI je v podstatě jakýkoliv systém, dnešní řečí možná lépe appka. Ta dokáže automaticky zpracovávat různé informace, ať je to zpracování obrazu, textu, mluveného slova či velkého objemu dat. Z podkladových dat se něco naučí, a pak to na základě vstupních podnětů umí vhodně použít.

Umělá inteligence s vlastním vědomím? Jednou to přijde, předpovídá Mikolov

Umělá inteligence, technologie, digitální lidstvo, jeho budoucnost a celkové společenské dopady. To a mnohem víc bylo ústředním tématem série podcastů Future is Now, kterým provázejí antropoložka Sara Polak a expert na umělou inteligenci Tomáš Mikolov. V tomhle konkrétním díle například rozebrali koncept vědomí vesmíru a třeba i otázku, jestli stavu vědomí může dosáhnout i umělá inteligence (nebo jestli ho nemá už teď). Zaposlouchejte se, stojí to za to!

Zároveň to není nic moc nového. AI je tu s námi už řadu let. Dokonce už v roce 1979 zaznamenala umělá inteligence první vítězství nad lidmi: tehdy porazila světového mistra ve hře zvané backgammon, česky vrhcáby. Své by o tom mohl vyprávět také šachový velmistr Garri Kasparov, který v legendární partii podlehl AI mašině Deep Blue od IBM.

Deep Blue v sobě měla gigantickou databázi nejrůznějších šachových tahů a jejich návazností. Kasparov zahrál tah, mašina se „zamyslela“ a udělala podle svých zkušeností, respektive databáze, další krok. Tah promyšlený na několik kol dopředu. Lidská bytost těžko mohla konkurovat. Dalo by se říct 2:0 pro umělou inteligenci.

Umělá inteligence ale rozhodně není jen zdatný protivník v kdejaké deskové hře. AI nám dneska pomáhá skoro všude. Je jí protkaný celý průmysl. Automobilka nemusí nabourat desítky vozů, aby vyladila karoserii, kovárna nemusí vykovat desítky špatných výkovků, než vytvoří ten správný. Umělá inteligence to nejdřív všechno nasimuluje a spočítá, odladí hlavní chyby a až pak se jde na věc.

Nebo z jiného soudku. Bankovnictví. Potřebujete radu, napíšete na chat nebo zavoláte na infolinku. Dnes je prakticky nemožné, abyste se v první fázi spojili s člověkem. Minimálně na úvod si pokecáte pouze s chatbotem, robotem s umělou inteligencí. To samé platí pro mobilní operátory a další společnosti. A zdaleka to tím nekončí.

Další, velmi aktuální téma: AI může poměrně úspěšně predikovat celkové výsledky voleb na základě sečtení pouze pěti procent odevzdaných hlasů. Nebo může vytvářet velmi kvalitní fotomontáže a videa, například tohle s nezapomenutelným sólem Václava Klause. Přes všechnu tuhle zábavu má ovšem využití umělé inteligence společný podtext: automatizaci rutinních úkolů, šetření lidské práce a s tím spojený růst produktivity a ekonomického výstupu.

OpenAI se svým ChatGPT ukazuje zbytku tech sektoru záda. Nástroj funguje ani ne dva měsíce a už si získal miliony uživatelů.

Co je to ChatGPT?

I když tedy není pokec s robotem na infolince zrovna zábavný, pro danou firmu je to efektivní. A tenhle trend pokračuje a hlásí významný přírůstek – 30. listopadu 2022 spatřil světlo světa ChatGPT. Nástroj, za kterým stojí nezisková společnost OpenAI založená Elonem Muskem a Samem Altmanem v roce 2015 a která se zaměřuje na opatrnou propagaci umělé inteligence. Proč opatrnou, ukazuje právě i nebývalý úspěch tohohle nástroje.

Investorské závody

ChatGPT je tak úspěšný, že se v kuloárech šeptá i o značené nervozitě manažerů Googlu. Sám Musk jako jeden ze zakladatelů platformy OpenAI ostatně tweetoval, že ChatGPT je „děsivě dobrý“. Že na tom bude něco pravdy, ukazuje i obrovský zájem investorů, protože zatímco Musk může mít na produkt citovou vazbu, v investičním světě hraje prim chladný byznysový kalkul. Kolem OpenAI se ovšem neřeší další investiční kolo a vydání nových akcí, ale odkup těch už vydaných, zejména zaměstnaneckých. A zájemců je celá řada, od vyhlášených venture kapitálových fondů až po jednoho ze stávajících spoluvlastníků – Microsoft. Ten vidí v daném řešení velkou budoucnost a možnost ho implementovat do svých služeb, ochotný je do něj investovat až deset miliard dolarů (219 miliard Kč). Nezisková společnost tím získává tržní valuaci téměř 30 miliard dolarů (asi 660 miliard Kč). Na to, že při posledním investičním kole v roce 2021 byla ohodnocena na 14 miliard dolarů (cca 307 miliard Kč) to rozhodně není špatné: udělat „double“ za jeden rok je majstrštyk a zcela se to vymyká tomu, co se aktuálně v technologickém odvětví děje. Růst hodnoty je tedy podložen fundamentem, nikoli pouze investiční technologickou horečkou danou levnými penězi.

„Tady máš k naší sešlosti tematickou básničku,“ psal mi kamarád při domlouvání tradiční předvánoční sešlosti. „Nový AI produkt, pak povím,“ vysvětluje záhy netradiční poezii s ne zas tak špatnou angličtinou. U piva se už debata rozběhne naplno. Prý chat, se kterým se můžu bavit a reaguje. „Napíše básničku podle instrukcí, program, smlouvu, cokoliv.“ To určitě, pomyslím si. A po skeptické debatě dáváme dohromady ukázkové zadání: „Napiš strategii, jak proniknout v odvětví XY…“ Enter. Ihned vypadla odpověď.

Tohle zaujalo už i mě, starou konzervu. Nebylo tam napsané něco zcela převratného, ale bylo to za okamžik, k věci a dávalo to smysl. A někomu by to zcela určitě ušetřilo hodiny hledání potřebných informací. Okamžitě mě napadlo, že je tohle může nahradit. Jazykový model, jak ChatGPT nazývá sama OpenAI, k tomu všemu může být dál trénován. A umí toho víc – naprogramuje program, napíše seminárku, udělá rešerši odvětví, napíše právní smlouvu... Nelibí se vám výstup? Odmítnete a vyzvete ho, ať předloží nový. To vše v několika jazycích a během několika sekund. Zázrak na počkání!

OpenAI se svým ChatGPT zkrátka ukazuje zbytku tech sektoru záda. Nástroj funguje ani ne dva měsíce a už si získal miliony uživatelů. Poprvé se tak AI nástroj podařilo dostat masivně mezi běžné lidi, což je samozřejmě dáno i tím, že je dostupný zdarma (stačí se jen registrovat). To vše je něco, co nenechává chladné ani investory (viz box Investorské závody).

Dvojnásobný růst hodnoty společnosti jen za poslední rok mimo jiné potvrzuje, že se v oblasti big techu odděluje zrno od plev. O OpenAI je zájem, protože společnost už dokázala vygenerovat nějaké příjmy, má reálné a fungující produkty (i další mimo ChatGPT) a začíná mít velkou základnu uživatelů. Letos plánuje příjmy ve výši 200 milionů dolarů (4,4 miliardy Kč), rok na to rovnou jednu miliardu dolarů (22 miliard Kč).

ChatGPT dokáže vygenerovat odpověď na sofistikované dotazy, která vypadá profesionálně a věrohodně, ale to je i hlavní problém.

Strach z umělé inteligence

OpenAI se svým produktem uchvátila dobu. Ne všichni jsou ovšem nadšení. Někteří by místo „doublu“ na hodnotě přáli OpenAI spíš bankrot. Bouří se třeba část akademické obce, protože se ChatGPT propisuje už i do vědeckých prací. Učitelé hořekují, že děti zhloupnou. Právníci se bojí, že už nebudou potřeba k sepisování složitých smluv. A programátoři se cítí být zrazení vlastním druhem: jejich kolegové naprogramovali něco, co je nahradí!

Návrat Ludditů aneb Lidé nebudou mít co žrát

Začínalo 19. století a v Anglii nám vesele bujela průmyslová revoluce. Zlotřilí kapitalisti počítali své zisky plynoucí z nadhodnoty sebrané dělníkům a ochránce dělnické třídy Karel Marx do toho mohl zatím zasahovat asi tak, jako když sedmiletý generál Pavel vítal ruské okupanty v šedesátém osmém. Nejen, že kapitalisté okrádali dělníky o nadhodnotu, nově je začali také propouštět z práce. Byli nahrazování stroji. V reakci na to vzniklo na počátku 10. let 19. století hnutí Ludditů, které tvořili hlavně dělníci z textilního průmyslu a jejichž cílem byl boj proti modernizaci. Pojmenovali se po legendě svého druhu Neddu Luddovi, který prý jako první dělník rozbil stroj. Vše vyvrcholilo v roce 1812, kdy se Luddistům podařilo rozbít řadu strojů, nicméně anglická vláda jejich počínání neposuzovala jako krok na podporu zaměstnanosti, ale zcela překvapivě ho označila za kriminální. Hnutí bylo rozprášeno a Luddisté pozavírání. Odkaz Luddismu nám v jisté obměně zůstal zachovaný dodnes. Říkáme mu neoluddismus a vychází z tradice odmítnutí modernizace. Hnutí je to jiné. Neoluddité už nemají za nepřítele velké parní stroje, ale moderní technologie a naše appky, které prý kazí společnost. Místo kladiv pak vládnou regulací nebo zákazy. Fyzicky rozbíjet už není třeba.

ChatGPT je o krok napřed. A mnozí se tak obávají, zda budou mít „co žrát“, pokud bychom měli použít legendární hlášku Stelly Zázvorkové z Pelíšků. Zůstává otázka, zda to bude stačit. Zda OpenAI vydrží tlak odpůrců a nepodlehne. Jeden historický příklad takového strachu lidstva jsme tu už ostatně měli – hnutí Ludditů, kteří brojili proti průmyslové revoluci (více o něm v boxu Návrat Ludditů...).

Jak to bylo s průmyslovou revolucí, už víme. Neskončila masivní nezaměstnaností a chudobou. Naopak se zvýšila doba dožití lidí a jejich životní úroveň. Ideální to pořád nebylo, ale je potřeba se na to dívat v kontextu dané doby. Přesto se zloba a kritika snesly i na ChatGPT. Mezi ta nejzávažnější obvinění patří sebevědomost výstupů této aplikace.

Kritici hlasitě namítají, že ChatGPT sice dokáže v mžiku vygenerovat odpověď na sofistikované dotazy, která vypadá profesionálně a velmi věrohodně, ale to je současně i hlavní problém. Výstup podle nich věrohodně jen vypadá, neuvádí zdroje a jsou v něm často zásadní faktické chyby a neaktuální informace. A lidé mají tendenci jim věřit.

Říká se, že ChatGTP umí například programovat. Otázka je, jak. V USA už vznikla studie, která porovnala kód vytvořený za pomoci ChatGPT s tím, za kterým stojí sami programátoři. A jeho chybovost byla nejen vyšší, ale měl i daleko víc bezpečnostních rizik. Právníci pak namítají, že smlouvy generované pomocí ChatGPT jsou nepřesné, zavádějící a budou prohlubovat právní nejistotu. Kritika zaznívá třeba i kvůli hrozbě ztráty budování kritického myšlení či možnosti, jak snadno díky tomuhle nástroji dokážou studenti najít odpovědi na testové otázky.

To všechno jsou závažná obvinění. A to jsme se ani nedostali ke zhodnocení kvality produkované poezie, jak ukazuje i titulní obrázek tohoto textu. Neoluddisté proto žádají nejvyšší tresty: omezení, zrušení nebo aspoň výrazné zpoplatnění, aby šíření bludů nebylo zadarmo a dostupné široké veřejnosti.

ChatGPT nikdy nebude umět vcítit se do potřeb všech stran smlouvy. Dobrý právník se tak nemusí bát, že by přišel o práci.

ChatGPT aneb Máme se bát?

Ano, nástroj má chyby. Kritika je relevantní. Nicméně je nutné dodat, že je to stále beta verze. Je dostupná zdarma, nikdo nikoho nenutí daný nástroj používat. ChatGPT se bude stále vyvíjet a zlepšovat a to, co už teď umí, je jedním slovem neuvěřitelné.

Ano, informace nemusí být zcela správné a aktuální. Vychází to z toho, že ChatGPT byl trénován na datech z internetu do roku 2021 a (zatím) nepracuje s online daty. Postrádá tak aktuálnější informace. Navíc na internet dávají texty lidé, což je zásadní slabina sama o sobě, protože texty nemusí být apriori správné. Nicméně opět: tohle se bude zlepšovat. Data budou aktualizována. OpenAI snad najde cestu, jak víc a rychle verifikovat správnost zdrojových informací.

Bojíte se, že vám umělá inteligence vezme práci?

Co se týče kódu vyprodukovaného chatem, je jasné, že bude méně kvalitní. Je potřeba si ale uvědomit, jak rychle dokáže ChatGPT vygenerovat výstup oproti programátorovi. Ten si taky nakonec kód spustí a testuje ho, to jazykový model z logiky věci neumí. Zatím. Kritika akademického světa je samozřejmě také oprávněná, nicméně věřím, že akademici opět naleznou cestu, jak kvalitně prozkoušet studenty. Není to poprvé, není to špatně a nakonec stejně to dělají pro sebe a nejlepším arbitrem zůstává trh práce.

Ani u právníků nemůžeme říct, že by jejich kritika oprávněná nebyla. Vyprodukovaná smlouva není ideální, obsahuje chyby. Ale je hned a zadarmo! A i tady bude výstup časem kvalitnější a ChatGPT dokáže lépe „chápat“ význam zákonů a propojovat informace. Nikdy ale nebude umět vcítit se do jednotlivých potřeb všech stran smlouvy. I kdyby tedy psal chat dokonalé smlouvy, tak se dobrý právník nemusí bát, že by přišel o práci.

O tom, že lidi „stejně jednou budou mít techniku, že problém bude jenom volba knoflíků“ zpívala už za tuhého socíku česká country kapela Fešáci. Pomalu se k tomu blížíme. Že se toho lidi bojí, není nic nového, ale historie nás učí, že to můžou být zbytečné obavy. Některá kritika neoluddistů je tak určitě oprávněná a k zamyšlení.

I tady platí, že ChatGPT může být dobrý pomocník, ale zlý pán. Nicméně jsme relativně na začátku. ChatGPT se může a bude se zlepšovat. A jeho potenciál je obrovský.

Kam dál? Věda a technika na Finmagu:

Ohodnoťte článek

Sdílejte

Diskutujte (2)

Vstoupit do diskuze

Adam Páleníček

Ekonom a právník. Vystudoval národní hospodářství a finance a oceňování podniku na Vysoké škole ekonomické a práva na Univerzitě Karlově. Pracuje v mezinárodní poradenské společnosti v oddělení zaměřeném... Více

Další články autora